Hospodaření a kontrola Interlovu byl velký šlendrián

 

00ROZH

Hospodaření a kontrola Interlovu byl velký šlendrián

V srpnovém čísle Světa myslivosti byl zveřejněn rozhovor s JUDr. Miroslavem Machalou, předsedou Dozorčí rady ČMMJ. Tázaný v rozhovoru kromě jiného razantně odmítl výsledky práce poradní skupiny ČMMJ, jež zpracovala „Analýzu současné negativní situace a návrh budoucího vývoje společnosti Interlov Praha, s. r. o.“, a vyslovil závažná podezření týkající se členů této skupiny, kteří podle něho svým jednáním sledují vlastní zájmy. V této souvislosti nejčastěji citoval dr. ing. Jiřího Hanáka. Dr. Hanákovi jsme položili několik otázek.

- Jaké jste měl pocity při četbě rozhovoru s JUDr. Machalou a jeho kritiky obsahu zprávy vaší poradní skupiny?

Velmi smíšené. Na jednu stranu mne to dost pobavilo, ale když jsem si uvědomil, že to není legrace, protože v celé kauze Interlov přišli všichni členové ČMMJ o mnoho milionů korun, do smíchu mi již nebylo. K tvrzením JUDr. Machaly mohu říci jen to, že jsou jen emocionální, hysterické a do značné míry schizofrenní. Neobsahují žádné věcné argumenty, pouze emoce a jakési domněnky a konstrukce.

- JUDr. Machala opakovaně označil zprávu poradní skupiny za účelovou. Podle čeho došel k těmto závěrům?

To netuším, to by měl vysvětlit on. Naše analýza vycházela z naprosto objektivních informací a doložitelných čísel ověřených auditorem, o nichž se nedá pochybovat. Interlov byl v dlouhodobé ztrátě, která se kumulovala. V řadě případů docházelo při jeho řízení a kontrole k velmi špatným rozhodnutím a chybným opatřením. Vše se nakonec projevilo v úniku finančních prostředků. Řízení podniku zástupcem vlastníka, tedy MR, probíhalo nedůsledně nebo skoro vůbec. To jsou fakta, jež nelze zpochybnit.

- Vycházeli jste tedy z podkladů, které vám poskytl Interlov?

Dostali jsme oficiální podklady, účetní materiály atd., z nichž nemohl vzejít jiný výsledek než ten, který vyšel nám. Naše závěry se navíc naprosto ztotožňují s výsledky auditorské společnosti, která pracovala při auditech pro Interlov již řadu let. To je další nezpochybnitelný fakt podporující správnost našich závěrů. Na závěry zjištění auditorské firmy byla MR v minulých letech opakovaně upozorněna. Je zřejmé, že o účelovosti naší zprávy se nedá hovořit – na základě získaných podkladů bylo možné jedině konstatovat, že docházelo ke ztrátám, a dochází k nim dál.

- Hodláte s vaší zprávou znovu vystoupit na zářijovém Sboru zástupců?

Neznám program zářijového Sboru zástupců. Já jsem byl přizván k vypracování analýzy jako odborník, protože se profesně zabývám krizovým řízením. Cílem bylo rozklíčovat situaci v Interlovu, příp. pomoci nalézt východisko k řešení. Tím má role skončila a o dalším postupu bude rozhodovat vedení ČMMJ. Nezabývám se zákulisními tahanicemi.

- JUDr. Machala naznačuje, že jste vypracoval zprávu poradní skupiny s cílem obohatit se na úkor ČMMJ. Co k tomu můžete říci?

Nevím, jak na tento nesmysl JUDr. Machala přišel. Vše jsme dělali ve svém volném čase a zdarma. JUDr. Machala konstruuje zavádějící a scestné dezinformace, kdy třeba zcela mylně informuje o tom, že jsem vlastníkem firem, jejichž know-how jsme využili při matematickém modelování ekonomického vývoje a pravděpodobných cest vývoje Interlovu, a z toho vyvozuje závratně nepravdivé domněnky. Jen na okraj, protože je to zcela nepodstatné: v jedné jsem pouze jednatelem bez jakéhokoliv majetkového vztahu, ve druhé, která je v. o. s. a nikoliv s. r. o., kde ručíme veškerým svým majetkem, jsem třetinovým společníkem, tedy nikoliv vlastníkem. To je dost zásadní rozdíl. A i kdyby tomu tak bylo, je špatně, že jsme využili všech možností k docílení co největší objektivity a profesionality při zpracování analýzy? Myslím, že naopak. Cenné know-how firem a zejména jejich technické vybavení k matematickému modelování ekonomického vývoje bylo velmi účelné, pomohlo objasnit dynamiku ekonomických procesů v Interlovu a bylo poskytnuto zcela zdarma laskavostí jejich vlastníků. Nikde není ani náznak toho, že by se tyto firmy chtěly podílet na likvidaci Interlovu a obohacovat se na jeho úkor. Nevím, kde JUDr. Machala na takový nesmysl přišel. Bude to muset vysvětlit u soudu, kam jedna z firem směřuje žalobu pro pomluvu.

- JUDr. Machala rovněž hovořil o tom, že ten, který navrhl likvidaci Interlovu, by byl následně likvidátorem a inkasoval by významnou provizi ...

To je nesmysl. Já jsem ČMMJ v minulosti opakovaně nezištně nabídl pomoc při konsolidaci Interlovu, ale nevím, z čeho tak JUDr. Machala  usoudil, že chci být likvidátorem. Likvidátora si podle zákona ustanovuje vlastník a rovněž mu určuje odměnu, takže nevím proč JUDr. Machala děsí jakýmisi 13 miliony odměny pro likvidátora. S kolegy jsme jasně prohlásili, že naše skupina nebude během analytických prací nijak zasahovat do řízení Interlovu a také nebude nikomu sdělovat informace zjištěné během šetření. Měli jsme pouze provést analýzu současného stavu a navrhnout přijatelné řešení. Není tedy pravda, že bychom během zpracovávání podkladů předávali informace např. JUDr. Janu Vebrovi, jak tvrdí JUDr. Machala. To lze jednoduše ověřit podle dat, kdy JUDr. Vebr rozesílal své informační dopisy. Bylo to až poté, kdy OMS získaly analýzu oficiální cestou.

- JUDr. Machala napadl v rozhovoru pro Svět myslivosti JUDr. Vebra za zvolený postup zasílání informací členům ČMMJ …

Já si naopak myslím, že je zcela legitimní, když se člen ČMMJ obrátí s určitou informací na jiné členy. Na tom nevidím nic špatného. Naopak se mi nelíbí cenzorský postup navržený JUDr. Machalou, tedy že jakékoliv informace by měly být napřed předloženy MR, tam předžvýkány, přefiltrovány, zdeformovány a teprve poté zaslány představitelům OMS nebo členské základně. To považuji za naprosto nedemokratické, scestné a navíc v rozporu s usnesením III. sjezdu ČMMJ, který uložil zvýšit komunikaci OMS a s členskou základnou. I o špatných zprávách se musí otevřeně mluvit, byť je to nepříjemné.

- Jak hodnotíte sdělení JUDr. Machaly, že Interlov funguje bez větších problémů, zánik mu nehrozí a v podstatě se nic významného neděje?

JUDr. Machala není manažerský odborník, je diletant, takže se mu dá odpustit to, že nedokáže odhadnout skutečný stav věcí. Jak jsem ho mohl poznat, připadá mi jako určitá komická fosílie ekonomického myšlení a demagogie systému před rokem 1989. Co si myslet o kvalifikaci a kompetentnosti jeho prohlášení: „Interlov nehospodařil špatně, ale nestačil z výnosů krýt náklady“. Jinými slovy firma směřuje k úpadku, ale podle JUDr. Machaly „nehospodaří špatně“. Tragicky úsměvné. My jsme provedli analýzu osvědčenými moderními metodami, podle nichž jednoznačně vychází, že Interlov je dlouhodobě v hluboké ztrátě a negativní vývoj hospodářského výsledku, který se stále prohlubuje, bude mít dříve nebo později vliv na cash-flow a platební schopnost podniku. Čísla jsou jasná, hovořit v případě Interlovu o živé firmě, která funguje bez problémů, je absolutní nesmysl. V rozhovoru JUDr. Machala připouští chyby v rozhodování, a že „to nebylo tak jednoduché“. Zkrátka tehdy nevěděl, jak věc řešit, propady se prohlubovaly až do současné krize, ale dnes má kupodivu jasnou vizi, že vše bude fungovat skvěle. Divné, ne?

- Jak hodnotíte návrh na řešení nepříznivé situace ukončením činností nerentabilních složek podniku?

Je to samozřejmě jedno z řešení, které má své klady, ale i zápory. My jsme předložili celkem pět řešení, ale JUDr. Machala to v rozhovoru bohužel velmi zjednodušil a prezentoval to jako kdybychom přišli s jediným návrhem. U námi předložených variant řešení jsme velmi podrobně a odpovědně analyzovali všechna pro a proti. Jednou z variant bylo zachovat současný stav, redukovat neefektivní provozy, rozprodat zbytný majetek. Jenže toto řešení má jeden zásadní problém. Lze to sice provést, ale pak je třeba zeptat se JUDr. Machaly, kde jsou peníze za již prodaný majetek a jak s nimi bylo naloženo. Rád bych mu položil též otázku, jak on coby předseda DR se při systému postupného rozprodávání majetku, který probíhá již několik let, postaral o zamezení úniku získaných peněz. V posledních letech Interlov prodal majetek za přibližně 18 mil. Kč. Kde jsou ty peníze? V podstatě zmizely nebo byly použity na krytí ztrát. JUDr. Machala připouští, že se investovalo vcelku zbytečně dalších 18 mil. Kč. To znamená, že jen v těchto položkách uniklo 36 mil. Kč. Dovedete si představit, že by někdo takto zacházel se svými penězi? Nebo to byly cílené „tunely“? Varianta navrhovaná JUDr. Machalou by konzervovala současný stav. Šlo by o postupné odumírání podniku dotovaného rozprodáváním majetku, ale zabezpečující dobré bydlo několika jedincům za cenu ztráty majetku, který patří všem členům ČMMJ. Při projednávání našich variant se MR jednomyslně shodla na tom, že řízená likvidace je pro vlastníka nejlepší řešení, tzn. že nejlépe ochrání jeho majetek, zajistí nejvyšší výtěžnost, nebudou se prohlubovat ani financovat další ztráty atd. Navíc prodeje majetku, které proběhly v minulosti, byly velmi netransparentní a podivné a pro vlastníka s absolutním únikem utržených peněz. JUDr. Machala má zřejmě zájem v podobných praktikách pokračovat. Při likvidaci se dá naopak udělat vše transparentně, výnosy by šly přímo vlastníkovi. Získaná aktiva by vlastník, tedy ČMMJ, mohl investovat podle svého rozhodnutí.

O katastrofálních způsobech rozhodování, řízení a kontrole Interlovu svědčí případ dnes nazývaný „Kauza Malý“. Pro neznalé – šlo o to, že přerovský závod Interlovu dodával firmě Uzeniny Chmel zvěřinu a nakupoval pro ni i vepřové půlky a další suroviny pro uzenářskou výrobu, ale zmíněná firma Interlovu dlouhodobě neplatila. Schodek v inkasu činil v první fázi přibližně 8,7 mil. Kč. Nakonec to nešlo nijak zakrýt a projevilo se to i v hospodářském výsledku Interlovu. Vzpomínám si, jak JUDr. Machala na jednom SZ nenápadně informoval přítomné, že tento problém vznikl, že jakási pohledávka existuje, ale že celá věc byla předána advokátovi a vše bude vyřešeno. Jak je pro JUDr. Machalu typické, upozornil, že vše bude v pořádku. Již v té době tedy musel jako předseda DR o celém problému dobře vědět a přesto dopustil, aby vznikl další zásadní omyl, což si nedokáži vysvětlit. S pohledávkou se totiž velmi podivně manipulovalo. Pohledávka se nevymahatelnou smlouvou předprodala, ale mezitím se ještě přijala garance firmy, o níž se vědělo, že má ekonomické potíže atd. Firma šla do konkurzu, Interlov své peníze dodnes nedostal zpět a s největší pravděpodobností už nikdy nedostane. Pod „dozorem“ JUDr. Machaly je pohledávka zřejmě už navíc promlčená. Kde byl a jak svědomitě vykonával svoji funkci coby předseda DR, když dnes sám přiznává, že zřejmě šlo o úmyslný únik peněz z Interlovu?

- Kdo podle Vás nese největší díl viny za nastalou situaci v Interlovu?

Velký díl odpovědnosti možná nese také bývalý ředitel Interlovu ing. Jan Kupka. Ne však úplnou. Je však třeba říci, že od něj mám informaci o tom, že předložil předchozí MR řadu návrhů a řešení na konsolidaci podniku, ale ani jeden z jeho podnětů nebyl přijat. Je tedy zřejmé, že MR nepostupovala správně a odpovědně a neřešila věci s péčí řádného hospodáře při správě svěřeného společného majetku. Má tedy velký podíl na současném stavu. Zakročit bylo samozřejmě povinností DR, přinejmenším razantněji a profesionálněji, než jak se to dělo. To mohlo zabránit dalšímu prohlubování ztrát. Po těch letech se však trestní odpovědnost, kterou  JUDr. Machala prosazuje, bude prokazovat velmi těžce, a je to podle mne nesmyslný a nic neřešící krok. Vymáhat milionové škody po ing. Kupkovi nebo ing. Malém je naprosto fiktivní záležitost. Tento postup je jen plácnutím do vody sloužící k dalšímu zaslepování. Souhlasím s těmi názory, které říkají, že škodu by měli zaplatit Ti, kteří dovolili, aby vznikla: tedy členové předchozí MR a DR,  kteří také ze zákona nesou za svěřený majetek plnou odpovědnost.

Především se však ptám, proč JUDr. Machala spustil takovou kampaň, která všechny překvapila, protože je naprosto irelevantní, nevěcná a pro ČMMJ nanejvýš škodlivá. Naopak bych očekával, že veškeré podněty, které jako předseda DR dostane, začne okamžitě iniciativně prověřovat. Poněkud mi uniká důvod nastartování hysterie, nepřátelství a osobního osočování namísto toho, aby s ostatními spojil síly a snažil se odstranit zjištěné nedostatky. O to však JUDr. Machala patrně nemá zájem, protože nechce, aby se cokoliv zjistilo. Ukazuje se, že zřejmě věděl o tom, že analýza, kterou provedla naše poradní skupina, musí odhalit všechen šlendrián a nepravosti v Interlovu a snaží se vše banalizovat, krýt, omluvit a skutečnost deformovat. Dnes se mi dává jasná souvislost s tím, proč se na III. sjezdu ČMMJ tak sveřepě bránil ustavení jakýchkoliv auditorských nebo kontrolních skupin. Evidentně si nepřál, aby skutečný stav vyšel najevo. Domnívám se, že při dalším rozhodování by měli být vyloučeni všichni ti, kteří se na vzniklém stavu podíleli, včetně JUDr. Machaly.

- Co si myslíte o názoru, že ČMMJ by neměla podnikat?

S tímto názorem souhlasím. Dlouholetá praxe ukázala, že výkon vlastnických práv a tedy řízení a kontrola obchodních organizací ze strany zástupce vlastníka – MR a DR – byla naprosto nedostatečná a povrchní s výsledkem katastrofálních ztrát v Interlovu a nehospodárné výše nákladů v Halali. K tomu se přidružila neprůhlednost umožňující „různé“ transakce. MR je sice složena z mysliveckých odborníků, ale z manažerských amatérů, a není a priori určena k řízení podnikatelských činností. Navíc kolektivní rozhodování tohoto typu vede vždy k přijetí rozhodnutí špatných. To se učí už v základních manažerských kurzech a také jsme to mohli živě zažít v éře socialismu, který v této formě bohužel v ČMMJ přežívá dál. Chod ČMMJ nemůže být placen, a ani není, z obchodních organizací, jak tvrdí JUDr. Machala. Už z daňových důvodů to nelze. Navíc ČMMJ musí dokonce platit nájem Halali za prostory, které užívá. To je další problém. Budova, která myslivcům vlastně nepatří. Sjezd i SZ několikrát uložily MR vyvést budovu z majetku Halali pro ČMMJ, což se nikdy nestalo. Usnesení se nesplnilo a nic. Tam měl JUDr. Machala uplatnit energii a dravost, kterou teď zbytečně směřuje na mlžení. Domnívám se, že pokud dnes jen pro pražský sekretariát zůstane z členských příspěvků něco mezi 8-10 mil. Kč, jde o velice slušnou částku peněz, z níž lze zabezpečit chod ČMMJ. Jen je třeba trochu racionálně hospodařit.

Děkuji za rozhovor.

Ing. David Vaca, Ph.D.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Svět myslivosti od roku 2000 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.

Svět myslivosti na Facebooku