Siláž – vhodné krmivo pro spárkatou zvěř

 

00PRAX

Siláž – vhodné krmivo pro spárkatou zvěř 

Ing. Dalibor Pačes

S odstupem téměř tří let se vracíme ke článku uveřejněném ve Světě myslivosti č. 1/2004, jenž pojednával o přikrmování srnčí a daňčí zvěře kvalitní siláží. Zajímá nás, jak se dlouhodobé předkládání tohoto krmiva projevilo na kondici a zdravotním stavu zvěře v honitbě Mysliveckého sdružení Bor se sídlem v Pňově (okr. Nymburk).

Článek z r. 2004 navazoval na dobré zkušenosti s přikrmováním jelení zvěře siláží v přezimovacích obůrkách Krkonošského národního parku. Potvrdil, že siláž lze s úspěchem využít nejen v tvrdých podmínkách horských honiteb, ale i v rovinatém Polabí. Pojďme si připomenout základní údaje o honitbě, stavech zvěře a technice přikrmování.

Honitba v rovinatém Polabí

MS Bor se sídlem v Pňově hospodaří v honitbě o výměře přibližně 2000 ha, jež se rozkládá na levém břehu řeky Labe mezi městy Kolín a Poděbrady. Charakterem prostředí jde o polní honitbu (1000 ha zemědělské půdy) s podílem

650 ha lesa (část pokrývá lužní les se zastoupením charakteristických dřevin – dubu, topolu, osiky a lípy, část tvoří borové porosty). Vodní plochy zaujímají kolem 100 ha, zbytek výměry tvoří ostatní plochy. Na zemědělské půdě se pěstují hlavně pícniny (vojtěška), kukuřice, slunečnice a obilí. V uvedené oblasti se nenajdeme řepky, což tamní myslivci přijímají s povděkem. Na mnohých pozemcích se stále častěji objevují tzv. „biopásy“, oseté směskami krmné kapusty, pohanky, prosa a jarních obilovin. Tento způsob využití zemědělské půdy, podporovaný dotačním programem Ministerstva zemědělství ČR, svědčí nejen srnčí, ale zejména drobné zvěři. Jak potvrdil myslivecký hospodář Josef Novák, její stavy v posledních letech přirozeně narůstají. Biopásy jsou významným krajinotvorným prvkem, který výrazně zvyšuje biodiverzitu. Hlavní zvěří v honitbě je zvěř srnčí (normované stavy 180 ks), ale vyskytuje se tam i daněk evropský (normované stavy 40 ks), zajíci, bažanti a divoké kachny. Černá honitbou pouze přetahuje.

Členskou základnu MS tvoří 28 myslivců, přičemž aktivních je kolem dvaceti. V honitbě se loví 30 srnců, 60 srn a srnčat, 8-10 ks daňčí a přibližně 10 ks černé zvěře. Na honech se daří lovit kolem 150 zajíců a 150 bažantích kohoutů divoké populace. Lov drobné zvěře je vždy podřízen jejím skutečným stavům v honitbě před lovem, a to v závislosti na přírodních podmínkách konkrétního roku.

Přikrmování siláží

Josef Novák se s přikrmováním siláží setkal poprvé v Krkonoších v r. 1999. Zaujalo ho to a na zkoušku přivezl trochu siláže do honitby MS Bor pro přikrmování srnčí zvěře. Krmivo se osvědčilo, a tak bylo rozhodnuto. Pan Novák navázal kontakt s výrobcem siláže –  Zemědělským družstvem ve Studenci u Jilemnice (okres Semily), jež disponuje potřebnou technikou k její výrobě a hlavně může zajistit veškeré komponenty do siláže. Siláž připravovaná pro srnčí zvěř se mírně liší od té pro jeleny. Složení srnčí siláže je následující: 25 %  kukuřičná hmota na siláž, 13 % krmná mrkev, 12 % jablečné výlisky, 10 % pivovarské mláto, 10 % oves, 10 % pšenice a ječmen, 8 % seno luční, 5 % sojový šrot, 4 % jetel, 3 % minerální a vitaminové přísady. Cena siláže se pohybuje v rozmezí 260-270 Kč za 1 q. Připravenou siláž uskladňuje MS Bor v silážním žlabu, připojené fotografie dokumentují její letošní uložení. Část siláže uchovávají pňovští myslivci v igelitových pytlích. Ty usnadňují manipulaci s krmivem a využijí se na začátku přikrmování, kdy se kvůli menšímu odběru nemusí odkrývat silážní žlab. Hotová siláž má přirozenou světlezelenou barvu a příjemně voní po siláži, jablkách a mrkvi. Do honitby se rozváží podle potřeby, zpravidla jednou týdně. Auto s nákladem jezdí na předem určené krmné linky, přičemž na každé z nich je 10-15 krmných míst. Osvědčilo se předkládání siláže přímo na zem, potřebné množství na jedno krmné místo se odvozuje od zájmu zvěře a počasí. Většinou jde o menší  množství tak, aby ji zvěř stačila v čerstvém stavu zkonzumovat a nedocházelo k jejímu znehodnocení a zbytečným ztrátám.

Praktické zkušenosti

Předkládanou siláž přijímá srnčí i daňčí zvěř již od počátku experimentů velmi ochotně bez předchozího navykání. Jednotlivé komponenty vytvoří během zrání homogenní hmotu, kterou zvěř konzumuje beze zbytku. Zatímco bažanti se na siláži „ochotně přiživují“, divočáci o ni nejeví přílišný zájem. Někomu by se mohla zdát výrobní cena siláže příliš vysoká. Je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že při krmení siláží jako hlavním krmivem dochází k významné úspoře jadrných krmiv. Zvěř jí totiž dává přednost před jádrem, nepovšimnuto zůstává i kvalitní luční, vojtěškové či jetelové seno.

Samotné údaje o spotřebě 200 q kvalitní siláže a dalších 400-600 q jadrného a dužnatého krmiva svědčí o tom, že MS Bor zvěři skutečně dopřává dostatek krmiv. V této honitbě se plně potvrdila známá skutečnost, že plnohodnotná, vyrovnaná a kvalitní výživa podpořená zodpovědným průběrným odstřelem přináší ovoce. Ze vzpomínek Josefa Nováka a dalších členů MS Bor lze vyčíst, že v dobách minulých se občas objevil silnější srnec, ale o medailích se snad nedalo ani hovořit. Průběrní ročci mívali na začátku odstřelu hmotnost také jen 5-6 kg. Jakmile se začalo se zvěří lépe hospodařit, včetně přikrmování siláží, zlepšoval se viditelně její zdravotní stav a kondice. Hmotnost ulovené zvěře se rok od roku zvyšovala průměrně o 1,5 kg a začali být vidět srnci s velmi dobrými parůžky. Bylo však potřeba „nechat je dozrát“.  V současné době dosahují průběrní paličkáči hmotnosti 11-12 kg (po vyvržení) a u dospělých srnců není vzácností hmotnost 17-20 kg. Teprve vloni a zejména letos se podařilo „sklidit“ čtyři velmi silné srnce (viz foto), kteří honitbu dostatečně reprezentují. Bodové hodnoty jejich trofejí dosáhly jednou bronzové (105,025 b. CIC), dvakrát stříbrné (121,575 a 128,775 b. CIC) a jednou zlaté medaile (156,025 b. CIC). Další, podle slov mysliveckého hospodáře lepší srnci, v honitbě ještě „běhají“.

V souvislosti s chovem srnčí zvěře v honitbě MS Bor je třeba zmínit zásady průběrného odstřelu.

- Lov srnců v I. věkové třídě je „otevřený“ od začátku doby lovu a též v ostatních věkových třídách platí zásada: do říje střelit vše, co nepatří do chovu.

- V honitbě se ročně loví tři až čtyři srnci poplatkově, ale nikdy to není na začátku doby lovu. Zralí srnci se nechávají projít říjí a loví se nejdříve koncem říje, ev. po ní.

- K lovu holé zvěře je třeba přistupovat ještě zodpovědněji než k lovu srnců. Proto jej provádějí zkušenější lovci, zejména v lokalitách výskytu silných srnců. Plán lovu srn a srnčat se daří plnit do konce listopadu, potom již má zvěř v honitbě klid.

Uvedené skutečnosti dostatečně dokumentují výborné vlastnosti kvalitní siláže. Po více než pětiletých zkušenostech ji myslivci z MS Bor k přikrmování spárkaté zvěře vřele doporučují. Za vším stojí obětavá práce členů MS. Jak říká myslivecký hospodář Josef Novák, za tu je na místě poděkovat.

Více informací o přikrmování siláží lze získat u Josefa Nováka na tel.: 602 462 672, nebo na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .