Zoologické dny 2007 a problematika zvěře
Ve dnech 8.-9. února t. r. hostila Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně Zoologické dny – tradiční každoroční setkání zoologů různých specializací. Na této akci bývá vždy předneseno několik příspěvků týkajících se zvěře. I letos se však potvrdil obecný fakt, že základní i aplikovaný výzkum druhů řazených mezi zvěř zoology příliš neláká, a to navzdory významnému dopadu chovů zvěře na celou řadu jiných živočišných druhů, vegetaci i ostatní hospodářské aktivity v krajině. Přesto byly v letošním roce formou několika přednášek a posterů prezentovány zajímavé dílčí informace o zvěři.
Za pozornost stály etologické studie týkající se např. únikových reakcí kachny divoké před člověkem nebo prostorové aktivity srnčí a jelení zvěře na Šumavě na základě GPS a radiotelemetrie. U jelení zvěře se potvrdilo, že její domovské okrsky často zahrnují několik honiteb „běžné“ výměry, přičemž průměrná rozloha domovského okrsku jelena byla 4078 ha. Několik prezentací bylo věnováno preferenci prostředí u jeřábka lesního a jeho rozšíření, psíku mývalovitému či bobru evropskému. Jedna z nejzajímavějších přednášek se ovšem týkala druhu, který se v posledních letech stal základem mysliveckého hospodaření – prasete divokého.
Známý odborník na populační dynamiku prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyhodnotil vývoj stavů černé zvěře v uplynulých desetiletích a prokázal, že populace prasete divokého exponenciálně roste, což je v ekologii populací poměrně vzácný jev. Znamená to, že v několika posledních desetiletích nebylo stoupání početnosti prasat ničím zásadně limitováno. Populace černé zvěře se tak každoročně zvětší o určité procento jedinců, přičemž čímž vyšší je základní stav, tím vyšší bude i přírůstek, takže od určité hranice je stále obtížnější regulaci takového druhu zvládat. Lehce si můžeme spočítat, co znamená např. desetiprocentní každoroční nárůst populace, která bude mít sto jedinců (nárůst 10 ks) či sto tisíc jedinců (nárůst 10 000 ks). Matematický rozbor vývoje odstřelu je dalším důkazem smutné skutečnosti, že plánované myslivecké hospodaření s prasetem divokým je pouhou fantazií a stohy popsaného papíru s plány odstřelu nemají smysl. Prase se zatím bez ohledu na desítky článků a doporučení odborníků množí tak, jak mu to dovolují aktuální podmínky prostředí a odstřel pouze nepříliš zásadně zpomaluje nárůst jeho populace. Z výše uvedeného je poslední výkyv ve výši odstřelu, způsobený velkými úhyny selat po loňské kruté zimě, zcela nepodstatný a letos se zřejmě můžeme opět těšit na pěkné výřady.
Přesto visí ve vzduchu stále aktuálnější otázka, jak dlouho se početnost prasat bude ještě zvyšovat a co bude oním stropem, na který populační křivka narazí. V přírodě není možné, aby se kterýkoliv druh rozmnožoval do nekonečna a dříve či později začnou působit mechanismy, které růst jeho populace zbrzdí. Pro myslivce by bylo určitě lepší, kdyby se růst zastavil bez velkých výkyvů a populace se udržovala na určité úrovni. To, jak se bude početnost prasat dále vyvíjet, závisí na každém z nás, protože vedle počasí jsou myslivci zatím jedinou silou, která má potenciál regulovat stavy černé zvěře. Příkladů, kdy po prudkém vzestupu následoval ještě prudší pád, se dá najít dost. Stále ale ještě máme možnost vyhnout se hrozící katastrofě a zajistit udržení rovnováhy, která nepřinese velké výkyvy v početnosti prasat.
Informace o konferenci najdete na internetu: www.ivb.cz/zoo.
Autor pracuje v Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně.