Pro větší spokojenost loveckých hostů

V uplynulých letech se organizátoři poplatkových lovů na Slovensku přeorientovali z výpočtu cen lovu podle bodové hodnoty trofeje (metoda CIC) na stanovení na základě hmotnosti trofeje u jelení a srnčí zvěře, resp. podle délky toulců u muflonů a délky páráků u kňourů. Na to, co vedlo slovenské myslivce k tomuto kroku, a co změna přinesla, jsme se zeptali ing. Marcela Lehockého, referenta odboru myslivosti a rybářství generálního ředitelství Lesů Slovenské republiky, s. p. (LSR).

Kdy a z jakých důvodů se LSR rozhodly při poplatkových lovech dát přednost metodě finančního oceňování trofejí spárkaté zvěře podle hmotnosti, resp. podle délkových parametrů, před metodou podle hodnocení bodové hodnoty CIC?
Ceny poplatkového lovu se u LSR, s výjimkou Odštěpného závodu Levice, odvozují od hmotnostních a délkových parametrů trofejí od r. 2002. Je to kvůli tomu, že většina zahraničních lovců považuje tento způsob za objektivnější než do té doby používané stanovování ceny podle bodové hodnoty CIC. K zavedení tohoto způsobu výpočtu cen nás přivedli zahraniční poplatkoví hosté i tím, že v jejich zemích není bodování trofejí CIC v praxi zažité tak jako u nás nebo v ČR. Dále to byla konkurence a možnost porovnávání cen poplatkového lovu např. s Maďarskem nebo s Polskem, kde byly ceny podle hmotnosti trofeje zavedený dříve než na Slovensku.  

Jste na Slovensku jediný subjekt, který používá „hmotnostní“ či „délkovou“ metodu, nebo jde již o celostátní praxi?
Mohu konstatovat, že jsme byli na Slovensku první, kdo začal používat ceny poplatkového lovu podle hmotnosti a délky. Postupně ho zavedly např. též Vojenské lesy a majetky, s. p., a lze říci, že v současnosti již jde o celostátní záležitost, s výjimkou zmíněného OZ Levice, který si pro porovnání udržel svůj ceník podle bodů CIC.

Pro potřeby ocenění poplatkového lovu se tedy u trofejí zjišťuje jejich hmotnost, resp. délka, ale jak je to s jejich hodnocením metodou CIC? Probíhá paralelně, nebo až od určité hmotnosti, resp. délky?
Ve smyslu naší vyhlášky o přehlídkách trofejí musí být každá trofej zahraničního lovce ohodnocena metodou CIC a musí k ní být vyhotovena i fotodokumentace. Proto každou trofej pro potřeby přehlídek hodnotíme i metodou CIC. Bodová hodnota ale již nemá vliv na výpočet ceny za poplatkový lov.  

Kdo dohlíží nad řádným zvážením nebo změřením trofeje? Musí dotyčná osoba vlastnit nějakou akreditaci?
Vážení, resp. měření trofejí má u Lesů SR na starosti myslivecký referent OZ. Vše se děje před loveckým hostem během vyúčtování lovecké akce. Hmotnost trofeje se zjišťuje do 24 hodin po vyvaření. Na každém OZ máme kalibrované váhy, takže stanovení hmotnosti trofeje a následně i její ceny za přítomnosti loveckého hosta je jednoduché a jednoznačné. Téměř úplně nám odpadly reklamace a stížnosti hostů na chyby a neobjektivní stanovení ceny poplatkového lovu.
 
Srovnáme-li hmotnostní metodu, resp. metodu měření délky toulců či zbraní, s metodou hodnocení podle CIC, k jakému rozdílu ceny – ať kladnému či zápornému – dochází u trofejí různé síly a různých druhů zvěře?
Při zavedení cen podle hmotnosti trofeje, resp. její délky, to u nás byla nejvíce diskutovaná otázka. I když je mezi hmotností trofeje a její bodovou hodnotou poměrně úzká korelace, vyskytují se výjimky, a to jak „směrem nahoru“, tak „dolů“. V principu převládal názor, že např. trofeje jelenů a daňků ze Slovenska mají při nižší hmotnosti vyšší bodovou hodnotu než např. v Maďarsku, a tím by byly levnější ve srovnaní s cenami stanovenými podle bodů CIC. Časem jsme však cenu podle hmotnosti upravili tak, že se tyto rozdíly minimalizovaly.     

Děkuji za rozhovor.
Ing. David Vaca, Ph.D.