Bažant královský a jeho polodivoký chov v MS Chropyně
Kde se u vás „králováci“ vzali?
Žijí na dvou místech – v části honitby nazývané „u Plešovce“, a hlavně v lese Břešťáku, kde jste je viděl. U Plešovce máme voliéru, kde odchováváme nakoupená kuřata, která na podzim vypouštíme v hlavní lokalitě – v Břešťáku, vzdáleném asi dva kilometry. Les má výměru přibližně 60 ha a obklopují ho pole. Podél okraje protéká silně regulovaná říčka Moštěnka. Do 80. let tam byla bažantnice státních lesů, v níž byl bažant královský chován. Po zrušení bažantnice se „králováci“ sice přestali vypouštět, ale populace nezanikla. Členové našeho MS se zaměřili na jejich ochranu – intenzivně lovili predátory, více se přikrmovalo. Bažantů však začalo mírně ubývat. Protože jsme měli zájem zachovat je v honitbě, padlo začátkem 90. let rozhodnutí posilovat jejich populaci vypouštěním uměle odchované zvěře.
Můžete stručně popsat vaši honitbu?
Honitba je společenstevní, máme ji má v pronájmu. Je to typická nížinná honitba našeho kraje, nadmořská výška nepřekročí 200 m. Honitba má rozlohu 1008 ha a je převážně polní. Přibližně 20 % rozlohy tvoří hospodářské lužní lesy, v nichž má zvěř velmi příhodné životní podmínky. Hlavní spárkatou zvěří je srnčí. Za zmínku stojí, že stále máme relativně slušné stavy zajíce. Honitbou protéká již zmíněná říčka Moštěnka a částečně i Malá Bečva, což je umělý kanál oddělený z Bečvy. V honitbě je několik rybníků, v posledních letech na nich uměle odchováváme kachny.
Jak odchováváte a vypouštíte „králováky“?
Každý rok na podzim, obvykle v říjnu, vypouštíme 70-80 odrostlých kuřat v centrální části Břešťáku. Kuřata kupujeme v létě ve stáří 6-10 týdnů a v říjnu je přemístíme z voliéry „u Plešovce“ do vypouštěcí voliéry v Břešťáku. Chov je celkově poměrně nákladný, kuře stojí okolo 300 Kč. Z vypouštěcí voliéry bažanti během několika dnů sami odcházejí do lesa, někteří se ještě vracejí nocovat do voliéry, kterou na noc zavíráme. V jejím okolí „držíme služby“ a intenzivně lovíme predátory. Hlavní roli v tomto ohledu hrají starší členové sdružení, kteří mají na péči o bažanty více času. My ostatní jim jen pomáháme.
Vypouštíte i „normální“ bažanty?
Ano, na několika místech honitby, i v Břešťáku.
Liší se nějak myslivecká péče o „králováky“ a „normální“ bažanty?
Neliší, je obdobná. „Královákům“ však věnujeme více pozornosti, protože jejich pořízení je nákladnější a jsou naší chloubou a vizitkou.
Co predátoři …?
Automaticky počítáme s tím, že o část obvykle poměrně krotké zvěře přijdeme vlivem predace. Predátoři se zpravidla soustředí na čerstvě vypuštěné jedince a zbytek populace má alespoň trochu klidu. Ptáci, kteří přežijí, se časem stanou poměrně obezřetnými. Ve stáří dvou až tří let jsou již velmi ostražití a pokud cítí nebezpečí, okamžitě odlétají a usedají do korun stromů.
Když jsem procházel okrajem lesa u Moštěnky, všiml jsem si, že úniková vzdálenost bývá u starších ptáků desítky metrů. Přelétávají i na druhou stranu říčky. Kolik si myslíte, že jich opustí Břešťák a rozšíří se do okolí?
To sice přesně nevíme, ale zato dobře víme, že u sousedů mají v mnoha chalupách na stěnách trofeje „kralováků“. Je tedy jisté, že odlétávají, a jsou loveni. Bereme to však jako běžný jev – hledají si nová teritoria, což je přirozené, stejně jako pravděpodobnost, že je myslivci ze sousedství uloví. Kdo by si nechal takovou příležitost ujít, že?
Jak je populace „králováků“ velká?
Odhadujeme, že čítá přibližně 100 kusů. Poslední dobou je celkem stabilní. Přestože populaci každý rok výrazně doplníme, je v ní dost starých kohoutů, takže celkový počet je možná o něco větší.
Rozmnožují se „králováci“ přirozeně? Biotop lužního lesa se zdá být vhodný …
Upřímně řečeno, moc spolehlivých informací o reprodukci nemáme. Po mnoho let se říkalo, že slepici s kuřaty údajně občas někdo viděl, ale teprve z loňského léta máme stoprocentně potvrzen její výskyt s potomstvem. Vidělo ji několik členů sdružení nezávisle na sobě. Při hodnocení toho, jak „je zvěř vidět“, je však nutné vzít v potaz její skrytý způsob života. Také to, že jste ji u nás zaznamenal teprve nedávno – a je třeba říci, že šlo o čerstvě vypuštěnou zvěř – je důkazem, že se v honitbě chová poměrně ostražitě.
Část honitby, v níž „králováci“ žijí, byla při povodních v roce 1997 zcela pod vodou a hladina dosahovala asi metrové výšky. Jak to zvěř postihlo?
Ztráty byly, ale ne příliš velké, a to především díky tomu, že bažanti přečkali kritický týden na stromech.
Traduje se, že se „královák“ špatně snáší s „normálním“ bažantem. Jaká je vaše zkušenost?
Částečně to tak je. V místech, kde je více „králováků“, „normální“ bažanti příliš nejsou. Ale přejdete o 100 metrů dál a tam už zase jsou. Když „honíme“ Břešťák, vyletí postupně třeba 40 králováků, ale „normální“ bažanty tu také střelíme. V zimě jsou u zásypů často vidět blízko sebe. Nepozorovali jsme, že by na sebe aktivně útočili, ale je patrné, že „obyčejný“ bažant tak trochu vyklízí pozice.
A co lov „králováků“?
Ročně lovíme kolem 20 kohoutů, a to vždy až v březnu. Část uloví poplatkoví lovci, část členové našeho sdružení. Co se týče poplatkového lovu, jezdí k nám stálá skupina rakouských lovců, majících o lov velký zájem. V Rakousku může každý z nich střelit třeba deset kamzíků, ale „královák“ je pro ně rarita. Poplatkově se uloví přibližně 15 kohoutů, zbytek se obvykle rozdělí mezi členy – někdo má životní jubileum, jiný zajistil krmivo pro zvěř nebo jiné služby pro MS. Také král honu na kachny má právo na jednoho kohouta. Poplatkový lov není výdělečná činnost, všechny peníze dáme do nákupu kuřat a krmení. Děláme to proto, abychom u nás „králováky“ udrželi, jinak by populace pravděpodobně poměrně brzy zanikla. Je to taková naše myslivecká vizitka.
Můžete přiblížit, jak vypadá lov?
Pomalu ploužíme lesem „v podkově“, přičemž každý střelec si vyhlédne „svého“ kohouta. Ten zpravidla odlétá, protože starší ptáci jsou plaší. Postupujeme zvolna za ním a střelec se snaží dostat do dobré pozice. Není to tak jednoduché, jak se zdá, protože staří kohouti se drží v korunách stromů a ty tu máme pořádně vysoko …
Máte do budoucna nějaké plány s rozšířením chovu „králováků“?
Nechceme chov rozšiřovat, v současném rozsahu je na hranici našich finančních i lidských možností. Chceme jen, aby od nás „králováci“ nezmizeli, abychom je mohli „rozumně“ lovit a abychom je zachovali generaci myslivců, která přijde po nás.
Děkuji za rozhovor.
RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Bažant královský
Bažant královský pochází ze střední a severní Číny. První pokusy o jeho reintrodukci do Evropy probíhaly na přelomu 19. a 20. století. Ve volné přírodě se krátce vyskytoval např. ve Skotsku a v Rakousku. Vypouštěním uměle odchovaných jedinců se dnes udržují malé populace v Německu a ve Francii. V ČR se bažant královský chová od 30. let minulého století. Přes úspěšnou aklimatizaci však není stabilizace divoké populace bez vypouštění uměle odchovaných kuřat možná. Chov se proto zpravidla soustřeďuje do bažantnic.
Ideálním biotopem jsou řídké listnaté nebo smíšené teplé lesy s bohatým křovinným podrostem. Hnízdní biologie je podobná jako u bažanta obecného. Také složení potravy
je obdobné.
Kohouti jsou vyhledávanou trofejovou zvěří – jejich klín může dosáhnout délky až 180 cm. Doba lovu kohoutů je od 16. 10. do 15. 3., slepice se mohou lovit pouze v bažantnicích, a to od 16. 10. do 31. 12.
J. Červený a kol.: Encyklopedie myslivosti, 2003