Jsme také z venkova!
Většina myslivců žije na venkově, nebo odtud alespoň pochází. A téměř veškerá plocha honiteb se rozkládá na venkově. Do honiteb se vrací myslivci, kteří bydlí ve městech. Je tedy zřejmé, že převážná část myslivců má dostatek příležitostí ke sledování toho, co se dnes na vesnici děje. Ani nejopatrnějším šouláním honitbou nebo pozorným rozhlížením se z posedu se však neobezná vše ...
Koncem minulého roku vyhlásil Spolek pro obnovu venkova ČR „Petici proti diskriminaci obyvatel venkova“. Jde o další spolkovou akci za rovnoprávné postavení malých obcí a reakci na nezájem státu o venkov. Hlavním cílem této aktivity je řešení otázek souvisejících se zajištěním plnohodnotného života na venkově. Jde hlavně o problémy finančního rázu, které vznikají tím, že stát na obce přenáší více odpovědnosti za školství, dopravu, sociální oblast nebo zdravotnictví, avšak bez adekvátní finanční podpory. Pomalu se navyšují rozpočty menších obcí, ale je disproporce mezi příjmy měst a obcí v neprospěch venkova. Dosud není legislativně upraven pojem venkova, ani není stanovena jasná odpovědnost jediného ústředního orgánu státní správy, jenž by venkov zastupoval vůči ostatním resortům. Důsledkem je vylidňování venkova, stárnutí populace, zvyšující se nezaměstnanost a malá perspektiva uplatnění mladých lidí.
Přestože existují dotační programy zaměřené na pomoc venkovu a činnostem na venkově prováděným, zůstává skutečností, že stanovené formy financování projektů izolují obce a malá města od evropských finančních zdrojů, protože obce a malá města nemají prostředky na „dofinancování“ i méně náročných projektů. Proto citovaná petice obsahuje požadavek směrem k Parlamentu ČR, aby byl změněn Zákon o rozpočtovém určení daní, aby byl přijat samostatný Zákon o venkově ČR, aby se novelizoval „kompetenční zákon“ tak, aby zvýšil odpovědnost ministerstva zemědělství za rozvoj venkova a v tomto smyslu tak byly naplněny závazky ČR vyplývající z „Evropské charty místní samosprávy“. Oprávněnost a význam petice potvrzuje stále narůstající podpora od malých obcí a jejich obyvatel. Za necelé čtyři měsíce od vyhlášení ji podepsalo téměř 1000 obcí, v nichž žije více než 0,5 milionu občanů.
SPOLEK PRO OBNOVU VENKOVA
Co je Spolek pro obnovu venkova (dále jen Spolek)? Tato organizace byla založena v r. 1993 jako občanské sdružení. Tehdy se k členství přihlásilo přes 200 zájemců – především pracovníků obecních samospráv, zemědělců, projektantů, podnikatelů, pedagogů, zaměstnanců vysokých škol, výzkumných ústavů a státní správy. Spojovala je myšlenka realizovat Program obnovy vesnice. V současné době se počet členů Spolku blíží k číslu 1000.
Spolek organizuje každý měsíc setkání svých členů a hostů střídavě v Praze a v regionech ČR. Setkání jsou tematicky zaměřena na různé okruhy venkovského života. Pokud vím, jen výjimečně se jedná o něčem, co souvisí s myslivostí. Spolek se podílí na pořádání seminářů a dalších akcí za účasti odborné a laické veřejnosti, včetně jednání s různými státními a parlamentními orgány, spolupracuje s Evropskou pracovní společností pro rozvoj venkova a obnovu vesnice atd.
Zástupce Spolku je členem meziresortní komise, která dbá na odpovědné přidělování prostředků vyčleněných pro Program obnovy venkova ve státním rozpočtu. Spolek vydává svůj zpravodaj, který je přílohou časopisu Veřejná správa. O činnosti Spolku informují také internetové Venkovské noviny. Více informací na www.spov.org.
Nejvýraznější akcí Spolku je populární soutěž „Vesnice roku“. Spolek se podílí na dalších aktivitách, jako jsou Obnova venkova, iniciativa LEADER+, Program udržitelného rozvoje ČR nebo Program rozvoje venkova na období 2007-13 atd.
INICIATIVA LEADER+
Iniciativa LEADER+, zaměřená na podporu regionálních projektů, je vhodným příkladem k pochopení principu a funkce řady dalších dotačních titulů. Má za cíl podporovat i obyvatele venkova, aby spoluprací realizovanou na bázi partnerství našli uspokojivou odpověď na otázky, které přináší změny v zemědělství v důsledku reforem společné zemědělské politiky EU, problémy životního prostředí a integrace světové ekonomiky včetně využívání nových technologií. Cílem je, aby se zástupci venkova zamýšleli nad potenciálem regionů, v nichž žijí a podporovali zavádění nových strategií pro trvale udržitelný rozvoj venkova. K tomu se obce spojují v rámci přirozených regionů či mikroregionů a vytváří tzv. místní akční skupiny (dále jen MAS).
Zajímavé informace o tomto programu najdete na internetových stránkách LEADER+ www.leaderplus.cz. Hned na úvodní straně je mapa regionů. Kliknutím na jejich barevně odlišené zákresy v mapě ČR se dozvíte, jestli MAS je už i u vás. Většinou tomu tak bude, protože mnoho volného místa na mapě již nezbývá. Po otevření informačního textu se jeho posunutím dozvíte, které obce tam patří. Je škoda, že zakládajícími členy MAS jsou pouze ojediněle myslivecká sdružení nebo jiné myslivecké organizace.
PROČ BY SE O LEADER+ MĚLI MYSLIVCI ZAJÍMAT?
Třeba proto, že prostřednictvím MAS přišly do regionů finanční prostředky na různé věci týkající se jejich rozvoje. Řada z nich byla zaměřena na rozvoj jednotlivých obcí podporou nákupu vybavení a zařízení. V případě obce Bory (okr. Žďár nad Sázavou) byl podpořen projekt „Komunitní obec Bory“, jenž měl za cíl vytvořit strategii obce na období do roku 2015. Jen naznačím, jak to v tomto případě probíhalo.
Úvodem byl v místním kulturním domě za účasti občanů uspořádán komunitně-plánovací workshop, který stanovil hlavní záměry obce. Pak se na šesti schůzkách 23členného strategického komunitního týmu, sestaveného z aktivních občanů a zástupců různých organizací, vytvořil návrh strategie. Při tom pomáhal zástupce odborné firmy, která zpracovala sociodemografickou analýzu obyvatel a obce. Podařilo se tak vytvořit dokument „Strategie obce Bory“, jenž byl následně schválen zastupitelstvem obce (www.bory.cz/html/index.htm). Jedna věc byla velmi náročná: projednávání zabralo spoustu času. Každá schůzka trvala skoro tři hodiny. Drtivá většina účastníků se totiž podobného jednání zúčastnila poprvé. Ale nebyl to ztracený čas, metoda komunitního projednávání se dnes používá velmi často a její znalost je nadmíru užitečná.
Po přijetí principů EU u nás také platí jedna zásada pro projednávání veřejných věcí. Je to tzv. subsidiarita, což jednoduše řečeno znamená, že se dává přednost aktivitám pocházejícím „zdola“. Kdyby se toho více využívalo, odpadl by důvod pohodlně kritizovat „ty nahoře“, protože často se o místních věcech nejen může, ale někdy musí rozhodnout právě „dole“. Členem komunitního týmu při tvorbě už zmíněné strategie obce Bory byl také jeden občan, který je zkušený myslivec. I jeho postoj přispěl k tomu, že se mezi priority obce dostalo doporučení k citlivému hospodaření zemědělců a péči o krajinu a také podpora činnosti spolků a neziskových organizací.
MÁ TO SMYSL?
Možná si řeknete, že takových strategií a plánů už bylo dost a „co z toho“. Mohu potvrdit ze své zkušenosti, že význam strategie obce se již osvědčil, když jsme dostali finanční podporu na projekty, které se opřely o závěry strategie. Její význam ještě vzroste v období 2007-13, kdy bude možné čerpat významné finanční částky z EU. Potvrzují to i aktivity Federace mysliveckých svazů EU (FACE) prosazované na úrovni Evropského parlamentu ve skupině „Trvalý lov, biodiverzita a venkovské aktivity.“ Jak se říká v jednom sloganu – mysli globálně, jednej lokálně.
Ne vše se při projednávání podařilo zařadit do strategie obce. Proto je důležité se s procesem projednávání seznámit na vlastní kůži. Jeho pravidla si ostatně vytváří sami účastníci. Konfrontací s představami a názory všech účastníků si ověříte, jak vaše postoje přijímají ostatní a čemu se dává přednost. Při volbě správné argumentace je možné pokusit se za dva roky při aktualizaci strategie obce prosadit to, co vás zajímá (v případě, že strategie u vás byla již přijata). Nutný je předpoklad, že poznatky z komunitního projednávání přenesete do činnosti své organizace tak, aby její význam v obci nepoklesl. Stále si ještě myslím, že myslivci by mohli na venkově zaujmout významnější pozici, než je tomu nyní. Pokud jste dočetli až sem, asi se divíte, kam jsme se od čekání na posedu najednou dostali ...
Doporučuji čtenářům, aby stejně jako já navštívili internetové stránky, kde lze najít podrobnosti, které se do článku už nevešly: www.spov.org, www.leaderplus.cz a http://www.bory.cz/html/index.htm.
Autor pracuje na Městském úřadě Velké Meziříčí a žije v obci Bory.