Myslivost a ochrana zvířat při veřejných vystoupeních a svodech
Podle Evropské dohody o ochraně zvířat v zájmovém chovu mohou být zvířata použita pro publicitu, představení, výstavy, soutěže a podobné akce tehdy, pokud organizátor vytvořil nezbytné podmínky k tomu, aby byla zajištěna jejich pohoda (welfare) a aby nedošlo k ohrožení jejich zdraví a kondice. Toto ustanovení se v „mysliveckém prostředí“ vztahuje na bonitace, svody, zkoušky lovecké upotřebitelnosti, výstavy a soutěže loveckých psů, veřejná vystoupení s loveckými dravci a další akce. V našem příspěvku chceme stručně informovat o základních podmínkách pro pořádání těchto akcí v ČR.
POŘADATEL VEŘEJNÉHO VYSTOUPENÍ
Podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, musí být pro organizování veřejného vystoupení nebo svodu zvířat určen pořadatel, tj. konkrétní osoba, která odpovídá za jeho přípravu, průběh a kontrolu.
Kvalifikovaný výkon funkce pořadatele může provádět osoba s alespoň takovými teoretickými a praktickými znalostmi o zvířatech, aby byla schopna:
a) zjistit změny v chování zvířat (např. lovečtí psi a dravci, lišky atd.) a rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu,
b) určit, zda je celkové prostředí vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat,
c) kvalifikovaně manipulovat se zvířaty,
d) organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu.
Pořadatel odpovídá také za přípravu a kontrolu použitých zařízení a vybavení pro zvířata, zajištění poskytnutí první pomoci zvířatům a za zabezpečení veterinární péče o ně. Proto je oprávněn při důvodném podezření z porušení povinností stanovených předpisy na ochranu zvířat zastavit průběh veřejného vystoupení nebo svodu až do provedení nápravy. Dále je povinen osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit, její zvíře z pořádání veřejného vystoupení nebo svodu vyřadit a porušení podmínek ochrany zvířat oznámit příslušnému orgánu. Jeho povinností však také je poučit osoby (např. pomocné pořadatele, rozhodčí a psovody), které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, o tom, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zajištění pohody a ochrany zvířat a s obsahem řádu, podle něhož bude akce probíhat.
ŘÁD NA OCHRANU ZVÍŘAT
Pořadatel je povinen postupovat při organizování výše uvedených akcí podle Řádu ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat (dále řád), schváleného Ústřední komisí na ochranu zvířat (ÚKOZ). Pořadatel předkládá schválený řád spolu se žádostí o stanovení veterinárních podmínek příslušné krajské veterinární správě (dále KVS) nebo městské veterinární správě a následně si vyžádá souhlas s pořádáním veřejného vystoupení nebo svodu zvířat od orgánu místně příslušné obce.
Je třeba uvést, že řád musí respektovat ustanovení a podmínky stanovené našimi právními předpisy, zejména zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákonem č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (zákon o obchodování s ohroženými druhy), popř. mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.
Schválený řád je pro pořadatele i účastníky akce závazný. Pokud je řád schválen pro konkrétní zájmové sdružení (např. pro ČMMJ, chovatelský klub apod.), je v nezměněné podobě použitelný opakovaně po celou dobu své platnosti pro členy organizované v příslušném sdružení. Pokud by byla pořadatelem osoba, která není členem sdružení, nebo bude akci organizovat pro svou podnikatelskou činnost (např. výstava bažantů, loveckých dravců apod.), je povinna rovněž předložit řád a akci provést až po jejím schválení ÚKOZ. Nesplnění těchto povinností je sankcionováno poměrně značnou pokutou. Případné změny nebo rozšíření řádu musí být nově projednány a odsouhlaseny ÚKOZ.
Účelem řádu je stanovit zásady ochrany zvířat při různých činnostech s nimi s ohledem na to, že zásady jsou pro konkrétní veřejné vystoupení nebo svod specifické. Např. jiné podmínky ochrany zvířat jsou stanoveny pro zkoušky loveckých psů a jiné pro svody a výstavy. Cílem řádů u nás i v zahraničí je metodicky sjednotit tyto podmínky a speciální nároky a zajistit při tom ochranu zvířat a jejich pohodu.
Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat by měl obsahovat následující náležitosti:
a) Název a sídlo organizátora (jde-li o právnickou osobu), nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt (v případě fyzické osoby).
b) Pokud není organizátor osobou, která jako pořadatel odpovídá při přípravě a průběhu jednotlivých veřejných vystoupení nebo svodů zvířat za dodržování a kontrolu řádu a zabezpečení ochrany a péče o zvířata, způsob, jakým je tato osoba ustanovena pro jednotlivá veřejná vystoupení nebo svody zvířat, příp. jméno konkrétní osoby odpovědné při veřejném vystoupení či svodu za zajištění ochrany zvířat a jejich pohodu.
c) Druh, popř. pohlaví a věkové kategorie zvířat, které se účastní veřejného vystoupení nebo svodu.
d) Způsob manipulace se zvířaty s popisem a charakteristikou činností prováděných s nimi včetně způsobu ochrany zvířat proti utrpení a způsobu jejich zajištění před únikem.
e) Přípravu, charakteristiku a popis použitého zařízení (objekt nebo prostor, kde se bude akce konat), zajištění jeho větrání, zdroje vody, vybavení (výstavní kotce apod.), pomůcek pro manipulaci se zvířaty (např. povolené druhy obojků pro psy). Popis a stanovení omezení pro jednotlivé druhy, plemena nebo věkové kategorie zvířat ve vztahu k prováděné činnosti (např. omezení účasti kojících samic a samic ve druhé polovině období březosti). Pokud se používá speciální vybavení a výstroj, jejich popis a způsob použití, který zvířatům nepůsobí utrpení.
f) Zajištění pohody a ochrany zvířat v místech, v nichž se koná veřejné vystoupení nebo svod, včetně popisu prostor pro ustájení zvířat (velikost, vybavení a zabezpečení pro ochranu a pohodu zvířat), povrchu použitých prostor, způsobu a četnosti denního krmení a napájení, nároku na zabezpečení potřebných krmiv a jejich nezbytné zásoby a způsobu ochrany zvířat proti utrpení.
g) Zajištění pohody a ochrany zvířat během přepravy na veřejná vystoupení nebo svod (např. přeprava lišek ke zkouškám z norování), druh a rozměry použitého přepravního zařízení, jeho vybavení ve vztahu k pohodě zvířat a zejména k zamezení utrpení zvířat. Stanovení maximální doby pobytu v uzavřeném přepravním zařízení, po jejímž uplynutí bude zvířatům umožněn pohyb mimo přepravní prostory (pokud tak není stanoveno zákonem nebo zvláštním právním předpisem).
h) Způsob zajištění první pomoci zvířatům a veterinární péče. Obvykle je stanoveno, že první pomoc zajišťuje zvířatům chovatel, pořadatel má za povinnost zabezpečit podle počtu zúčastněných zvířat odbornou službu veterinárního lékaře.
i) Způsob poučení osob, které se aktivně zúčastní veřejného vystoupení nebo svodu zvířat ve vztahu k ochraně zvířat a jejich pohodě a způsob kontroly dodržování řádu, již provádí pořadatel.
j) Podmínky a skutečnosti, za nichž je pořadatel oprávněn průběh konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo vyloučit osobu, která stanovené podmínky porušila, a její zvíře vyřadit z veřejného vystoupení nebo účasti na svodu zvířat.
k) Platnost a účinnost řádu, podpis žadatele a schvalovací dodatek ÚKOZ.
UPLATNĚNÍ V PRAXI
Jak již bylo uvedeno, výše uvedené základní informace se vztahují k zajištění ochrany zvířat a k péči o jejich pohodu v ČR. Řády ochrany zvířat při veřejných vystoupeních a svodech mají na základě odborných poznatků metodicky ujednotit podmínky ochrany a péče o pohodu zvířat (včetně druhů považovaných za zvěř) při pořádání těchto akcí a při tom je specifikovat podle podmínek vyplývajících z činnosti jednotlivých zájmových sdružení, chovatelských klubů nebo podnikatelů. Současné ujednocení postupu při zpracování řádů, pro než jsou právními předpisy na ochranu zvířat stanoveny uvedené podmínky včetně povinností a práv pořadatele, přispívá podle našich zkušeností ke všeobecnému zlepšení ochrany zvířat. Cílem řádů je též prohloubit kontrolní a dozorovou činnost. Patnáctiletá praxe z práce dozorových orgánů, tj. inspektorů veterinární správy, i z činnosti ÚKOZ prokazuje, že na úseku myslivosti – obzvláště tam, kde byla včas zahájena spolupráce – došlo k pochopení problematiky a k následnému uplatňování sjednaných zásad. Na základě výsledků kontrolní činnosti můžeme konstatovat, že k porušení stanovených pravidel a zásad došlo ze strany myslivců, kynologů a sokolníků jen zcela ojediněle. Přejeme si, aby tomu tak bylo i nadále.
Autoři pracují v odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy ČR.