54. generální shromáždění CIC
Ve dnech 2.-5. května t. r. proběhlo v Bělehradě 54. generální shromáždění Mezinárodní rady pro lov a ochranu zvěře (CIC). Celou akcí se prolínaly myšlenky trvale udržitelného lovu, udržení a podpory biodiverzity a ochrany přírody.
Generálnímu zasedání předcházel seminář „Koexistence velkých šelem a člověka: problém, nebo přínos?“, v jehož rámci probíhala živá diskuse, již lze vymezit názory od úplné ochrany velkých šelem až po jejich intenzivní lov.
Na zasedání Komise pro hodnocení trofejí se pod vlivem odhaleného podvodu „bulharského světového jeleního rekordu“ diskutovalo o smyslu hodnocení trofejí. Podle některých účastníků by se mělo od bodování trofejí upustit, protože kazí image myslivců a myslivosti před veřejností. Tento názor byl však v menšině, většina diskutujících konstatovala, že hodnocení trofejí je tradiční činností, která má velký chovatelský a ekonomický význam.
Protože se ve světě používá více metod hodnocení trofejí, hovořilo se o možnosti jejich sjednocení. Tento návrh však neprošel. Rozhodlo se však o tom, že trofeje z obor a z volné přírody je třeba hodnotit odděleně, přičemž trofeje z obor nebude možné považovat za světové rekordy. Nedořešena však zůstala otázka, zda se bude toto opatření týkat i velkých obor, resp. jaká by měla být minimální výměra obory pro to, aby trofeje z ní pocházející bylo možné hodnotit. Každopádně však znovu zaznělo jasné odsouzení produkce silných trofejí vykrmováním zvěře v malých ohradách, genetickou manipulací a za pomoci různých podvodů. Za eticky neakceptovatelný byl označen lov zvěře v malých chovech, vypouštění zvěře odchované v těchto zařízeních do volné přírody a další manipulace ze zvěří.
Zpracováno podle článku Velké šelmy kontra člověk, Naše poľovníctvo, 7/2007, redakce.
Generálnímu zasedání předcházel seminář „Koexistence velkých šelem a člověka: problém, nebo přínos?“, v jehož rámci probíhala živá diskuse, již lze vymezit názory od úplné ochrany velkých šelem až po jejich intenzivní lov.
Na zasedání Komise pro hodnocení trofejí se pod vlivem odhaleného podvodu „bulharského světového jeleního rekordu“ diskutovalo o smyslu hodnocení trofejí. Podle některých účastníků by se mělo od bodování trofejí upustit, protože kazí image myslivců a myslivosti před veřejností. Tento názor byl však v menšině, většina diskutujících konstatovala, že hodnocení trofejí je tradiční činností, která má velký chovatelský a ekonomický význam.
Protože se ve světě používá více metod hodnocení trofejí, hovořilo se o možnosti jejich sjednocení. Tento návrh však neprošel. Rozhodlo se však o tom, že trofeje z obor a z volné přírody je třeba hodnotit odděleně, přičemž trofeje z obor nebude možné považovat za světové rekordy. Nedořešena však zůstala otázka, zda se bude toto opatření týkat i velkých obor, resp. jaká by měla být minimální výměra obory pro to, aby trofeje z ní pocházející bylo možné hodnotit. Každopádně však znovu zaznělo jasné odsouzení produkce silných trofejí vykrmováním zvěře v malých ohradách, genetickou manipulací a za pomoci různých podvodů. Za eticky neakceptovatelný byl označen lov zvěře v malých chovech, vypouštění zvěře odchované v těchto zařízeních do volné přírody a další manipulace ze zvěří.
Zpracováno podle článku Velké šelmy kontra člověk, Naše poľovníctvo, 7/2007, redakce.