Připravuje se Národní lesnický program. Co z něj vyplyne pro myslivost?
Ing. David Vaca, Ph.D.
V uplynulých měsících se dostala do vrcholné fáze příprava II. národního lesnického programu (NLP II) pro roky 2007-2013, významného koncepčního lesopolitického materiálu ČR. V dokumentu, který po projednání zainteresovanými subjekty schválí vláda ČR, se na několika místech velmi vážně hovoří o spárkaté zvěři, a to zejména v souvislosti se škodami, jež působí v lesních porostech. Lze očekávat, že po schválení by se NLP II mohl promítnout do hospodaření v našich lesních honitbách.
Nový NLP vychází z verze koncipované pro r. 2003-2006. Základním principem je trvale udržitelné hospodaření v lesích a jeho rozvíjení tak, aby byly zajištěny jeho produkční i mimoprodukční funkce. NLP lze považovat za dokument hájící celospolečenské zájmy při využívání lesů. Na jeho přípravě se podílejí ministerstvo zemědělství (MZe), ministerstvo životního prostředí (MŽP), odborníci z lesnické vědy a výzkumu, školství, praxe a různé profesní a zájmové organizace, a to i „nelesnické“. Zájmy myslivosti hájili během projednávání především pracovníci sekretariátu Českomoravské myslivecké jednoty a odboru rybářství, myslivosti a včelařství MZe. Koordinačním pracovištěm pro přípravu NLP je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL).
Podkladem pro práci na aktualizaci NLP II byla mj. řada již existujících či připravovaných mezinárodních i domácích dokumentů. Zároveň bylo odborným gestorům doporučeno, aby práce jejich skupin vždy začala analýzou a novým posouzením návrhů obsažených v početné řadě expertiz, které byly na zadání MZe a MŽP mezitím již vypracovány, resp. aby byla do NLP II zapracována všechna témata z NLP I, která neztratila aktuálnost nebo nebyla z různých důvodů dosud dostatečně vyřešena. Nezbytnou součástí procesu vzniku NLP je diskuse, která byla otevřená všem zájmovým skupinám přímo či nepřímo zainteresovaným na stavu a fungování lesů a LH s tím, že veškeré podněty a argumenty vznesené v této diskusi (více než 300 připomínek) byly posouzeny a využívány k doplnění a úpravě konečného dokumentu NLP II. Součástí procesu bylo samozřejmě i mezirezortní projednávání dokumentu.
Materiál, jenž vznikal v předchozích měsících, měl být zpracován do poloviny r. 2007. Poté má následovat jeho posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA), další mezirezortní připomínkové řízení atd. Vládě bude předložen do konce r. 2007.
NLP II: SOUČASNÉ MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ JE NEVHODNÉ
Téma „Zvěř“ se v aktuální verzi návrhu NLP II, jehož projednávaní lze sledovat na internetové stránce ÚHÚL (www.uhul.cz), objevuje hned na několika místech.
O zvěři se hovořilo např. na pracovním jednání dne 3. dubna t. r., z něhož vzešlo konsensuální usnesení účastníků, podle kterého by mělo na základě NLP II dojít ke snížení škod působených zvěří a snížení nákladů na ochranu proti škodám působeným zvěří s cílem umožnit využívání přírodě blízkých způsobů hospodaření v lesích. Aby bylo možné dojít k tomuto cíli, je třeba:
- stanovovat stavy jednotlivých druhů zvěře a velikost odstřelu podle míry poškození přirozeného zmlazení, výsadeb a lesních porostů a opustit nefunkční systém odvozování plánu lovu na základě stavů zvěře zjištěných sčítáním,
- zavést kontrolní mechanismy a účinná opatření zabraňující ohrožení biodiverzity lesa vysokými početními stavy zvěře,
- zvýšit práva a postavení vlastníků honebních pozemků,
- objektivně vyhodnocovat škody působené zvěří,
- zvážit úpravu minimální výměry vlastních a společenstevních honiteb a u jelení, mufloní a daňčí zvěře oblasti chovu,
- zrušit volný chov siky japonského a muflona na území chráněných krajinných oblastí.
V kapitole návrhu NLP II (ze dne 29. května t. r.) nazvané „Současný stav lesů a lesního hospodářství v ČR“ se konstatuje, že zdravotní stav lesů v ČR je stále neuspokojivý, přičemž za jeden ze čtyř primárních faktorů je považováno nevhodné myslivecké hospodaření (kromě něj globální klimatická změna, extrémní výkyvy počasí; staré i současné imisní a ekologické zátěže, nedostatečné využívání přírodních procesů při obhospodařování lesů).
Z analýzy českého lesního hospodářství provedené metodou SWOT (posuzování silných a slabých stránek, příležitostí i ohrožení, jehož výstupem jsou podklady pro formulaci strategických cílů, rozvojových směrů a aktivit) vyplývá, že za jednu ze slabých stránek ekonomického pilíře LH jsou považovány nadměrné stavy spárkaté zvěře coby limitující faktor ekonomiky LH. V souvislosti s „ekologickým pilířem“ se hovoří o již zmíněném nevhodném mysliveckém hospodaření.
VYMEZENÍ VĚCNÝCH CÍLŮ NLP II
Základním metodickým přístupem k formulování současné lesnické politiky našeho státu je hledání vyváženého průsečíku trvale udržitelných ekonomických, ekologických a sociálních funkcí lesů jako pilířů trvale udržitelného rozvoje (života). Pro hledání východisek v jednotlivých oblastech lesního hospodářství byly vymezeny věcné cíle v souladu s FAP takto:
1. zlepšit dlouhodobou konkurenceschopnost,
2. zlepšit životní prostředí a jeho ochranu,
3. přispět ke kvalitě života,
4. posílit koordinaci a komunikaci.
Tzv. klíčovou akcí 1 (v rámci cíle 1) je podle tvůrců NLP zvýšení ekonomické životaschopnosti a zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů. Mezi hlavní problémy se řadí nedostatečné kompenzace za škody zvěří (při současné enormní zátěži lesních ekosystémů spárkatou zvěří) a za omezení hospodaření. Opatřením by mělo být důsledné uplatňování nároků vlastníků lesa na náhrady z důvodu omezení hospodaření a v případě vzniku škod na lese.
Klíčová akce 9 (součást cíle 2) se týká zvýšení ochrany lesů a z hlediska myslivosti je nejdůležitější pasáží NLP II. V souvislosti se vztahem lesa a zvěře je konstatováno, že zákon o myslivosti ponechal podstatnou část původního způsobu plánování chovu a lovu zvěře, v důsledku čehož narůstá početnost některých druhů spárkaté zvěře a v řadě oblastí nadále přetrvávají neúnosné škody působené určitými druhy spárkaté zvěře, čímž se výrazně zvyšují náklady na obnovu a ochranu lesů. Selektivním tlakem vůči listnáčům, resp. minoritně zastoupeným dřevinám současné stavy zvěře výrazně komplikují očekávané zvýšení biodiverzity lesních porostů nejen u dřevin, ale i u keřového a bylinného patra. Podle tvůrců NLP II je třeba kromě jiného:
- stanovit jednoduchý metodický postup k vyjádření souladu úživnosti honitby, početního stavu zvěře a míry ohrožení lesních ekosystémů,
- posílit práva vlastníků honebních pozemků, resp. lesů ve vztahu k uživateli honitby,
- zhodnotit práva a povinnosti státní správy ve vztahu k hospodaření se zvěří a stanovit jednoznačně kompetenci jednotlivých orgánů státní správy na úseku myslivosti,
- zvýšit spoluzodpovědnost uživatelů honiteb za škody způsobené zvěří na lesních porostech,
- upravit metodiku výpočtu škod na lesních porostech,
- umožnit odstřel prováděný profesionálními lovci, rozšířit možnosti lovů loveckými hosty, nečleny mysliveckých sdružení a upravit způsoby lovu.
- zjednodušit a upravit metodiku kontrolních zkusných ploch. Posoudit účelnost a nákladovost (neřeší posouzení loupání a ohryzu).
Klíčovou akcí 17 (spadající pod cíl 4) je podpora využívání dřeva a dalších lesních produktů pocházejících z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Za jeden z hlavních problémů se považuje dlouhodobé přehlížení problému hnilob lesních porostů vyvolané poškozením způsobeným při výchovných a obnovních těžbách, loupáním a ohryzem spárkatou zvěří.
KOMUNIKACE S VEŘEJNOSTÍ – JE TŘEBA NAPRAVIT ZANEDBANÉ
Z „jiného soudku“ než předchozí pasáže NLP II je klíčová akce 18 (cíl 4). Tvůrci programu chtějí jejím prostřednictvím dosáhnout u veřejnosti pozitivní změny v chápání významu LH a ve vnímání lesníků. Někomu možná připadne divné zmiňovat se o ní v mysliveckém časopise. Poté, co nahradíte termíny LH, lesnictví či lesník slovy myslivost, resp. myslivec, je však zřejmé, jak inspirativní je tato část NLP pro myslivce. Proto neuškodí delší citace.
Autoři NLP II konstatují, že osvěta a komunikace s veřejností ovlivňují vnímání problematiky obhospodařování lesů nejširší veřejností. Cílem je vytváření a cílevědomé budování všestranných, dlouhodobých vztahů mezi LH a veřejností.
Svou úlohu sehrávají i některé nevládní organizace a sdružení. Některé ovlivňují veřejnost velmi pozitivně, včetně potřebné práce s mládeží. Jiné, které často získávají celkem snadný přístup do sdělovacích prostředků zkreslováním či zamlčováním některých objektivních skutečností, však vytvářejí nepravdivý obraz o lesním prostředí. Svou úlohu sehrává i skutečnost, že pro většinu společnosti je les pouze místem pro relaxaci, a jen pro malou část společnosti je prostředkem obživy. Práce s veřejností je úloha jak pro ministerstva a jím zřízené organizace, tak pro profesní sdružení, vlastníky lesa i zpracovatele dřeva. Pro zvyšování povědomí veřejnosti a zohlednění lesnictví při vytváření politik je třeba, aby byly poskytovány dostupné aktualizované informace.
Za hlavní problémy považují tvůrci NLP II to, že:
- komunikace s veřejností byla dlouhodobě zanedbávána, přehlížena a podceňována,
- chybí celková komunikační strategie a koordinace na národní úrovni,
- u široké veřejnosti hluboce zakořenily názory o špatném stavu lesů a hospodaření v nich (např. kácí se více dřeva než stačí dorůst, v lesích je nepořádek atd.),
- veřejnost je mnohdy neobjektivně a nepravdivě informována o dlouhodobém obhospodařování lesů, jsou zkreslovány a zamlčovány některé objektivní skutečnosti a opomíjeny důležité vazby,
- správních řízení týkajících se lesa a LH se zúčastňují nejrůznější účelově vytvořená sdružení,
- je nedostatek finančních prostředků na osvětu a propagaci lesního hospodářství,
- je nedostatečně prezentována dlouhodobá a komplexní péče lesníka o les (lesníci se nedokáží představit jako ti, kteří vypěstovali současné, společností kladně vnímané lesy),
- veřejnost vnímá lesníky a myslivce negativně, ačkoli les a zvěř přijímá pozitivně.
Jaká opatření jsou na místě?
- analýza současného stavu v interní komunikaci (mezi různými aktéry uvnitř lesnického sektoru) a v externí komunikaci (mezi lesnickým sektorem na národní úrovni a dalšími sektory společnosti) a návrh optimálního řešení ke zviditelnění LH,
- zlepšení osobních komunikačních schopností všech odborných pracovníků LH (pozn.: image celého lesnického sektoru vytváří místní odborní lesní hospodáři či pracovníci státní správy lesů při komunikaci se soukromým sektorem apod.),
- zajištění základní úrovně osvěty, komunikace s veřejností a médii, včetně reakce na neúplná sdělení ve sdělovacích prostředcích,
- podpora aktivit vytvářejících pravdivý obraz o lesním prostředí (moderní LH není v rozporu s ekologií a plní veškeré společností požadované funkce lesa, funkce v ochraně přírody, ochraně a tvorbě krajiny včetně sociálních aspektů při rozvoji venkova apod.),
- informovat veřejnost vhodně zvolenými metodami public relations o významu lesa,
- podílet se s Evropskou komisí na vytvoření komunikační strategie v oblasti lesnictví (v souvislosti s globalizací se více zapojit do vytváření společného image evropského lesnického sektoru),
- je nutné vyhledávat spolupráci se sdělovacími prostředky jak v zájmu vysvětlování aktuálních problémů, tak v zájmu dlouhodobé prezentace LH (organizováním akcí ke zviditelnění LH jako např. „Týden lesů“ nebo „Den s lesy“ apod.)
- organizovat všeobecné propagační kampaně na podporu prezentace lesnicko-dřevařského komplexu jako modelového sektoru založeného na obnovitelném zdroji suroviny a budovat kapacity pro propagaci výrobků ze dřeva a energie ze dřeva,
- LH a lesnická politika se musí stát srozumitelnou pro veřejnost,
- zvolit hlavní poselství, způsob jeho formulace pro různé cílové skupiny a zajistit efektivní způsob šíření informací (připravená poselství dostat do médií),
- více využívat regionálních novin a médií pro lesnickou problematiku,
- připravit a organizovat národní „Lesnické akademie“ pro rozhodovací sféru,
- vybudovat či podílet se na činnosti stálé instituce nebo sítě pro společné úsilí v oblasti komunikace.
… A CO NA TO MYSLIVCI?
Postupně by se měly připravovat návrhy konkrétních lesnicko-politických opatření k dosažení věcných cílů. Některá strategická doporučení a návrhy rozhodnutí jsou obsaženy přímo v textu NLP II. Plnění programu spočívá v realizaci jednotlivých cílů v závislosti na jejich prioritách. Důležitý tedy bude návrh procesu plnění NLP II po dobu jeho platnosti v letech 2007-2013. Průběžné plnění a vyhodnocování opatření bude součástí následného procesu NLP II po jeho schválení vládou.
Přestože se zdá, že v NLP II není zvěři a myslivosti příliš přáno, je nutno konstatovat, že výše uvedené závěry jsou již v podobě kompromisního znění. Podle přímých účastníků jednání byly návrhy velké části diskusního fóra byly daleko vyhraněnější, avšak nemalým úsilím zástupců myslivosti se podařilo nejostřejší hrany otupit.
Je patrné, že nejen odborná lesnická veřejnost bere přípravu NLP II vážně. Ani myslivci by jej tudíž neměli podceňovat. Některé pasáže programu jsou realizovatelné pouze za předpokladu změny zákona o myslivosti, přičemž je zřejmé, že tlak některých subjektů na jeho změnu vzrůstá a do budoucna se bude jistě zvyšovat.
V uplynulých měsících se dostala do vrcholné fáze příprava II. národního lesnického programu (NLP II) pro roky 2007-2013, významného koncepčního lesopolitického materiálu ČR. V dokumentu, který po projednání zainteresovanými subjekty schválí vláda ČR, se na několika místech velmi vážně hovoří o spárkaté zvěři, a to zejména v souvislosti se škodami, jež působí v lesních porostech. Lze očekávat, že po schválení by se NLP II mohl promítnout do hospodaření v našich lesních honitbách.
Nový NLP vychází z verze koncipované pro r. 2003-2006. Základním principem je trvale udržitelné hospodaření v lesích a jeho rozvíjení tak, aby byly zajištěny jeho produkční i mimoprodukční funkce. NLP lze považovat za dokument hájící celospolečenské zájmy při využívání lesů. Na jeho přípravě se podílejí ministerstvo zemědělství (MZe), ministerstvo životního prostředí (MŽP), odborníci z lesnické vědy a výzkumu, školství, praxe a různé profesní a zájmové organizace, a to i „nelesnické“. Zájmy myslivosti hájili během projednávání především pracovníci sekretariátu Českomoravské myslivecké jednoty a odboru rybářství, myslivosti a včelařství MZe. Koordinačním pracovištěm pro přípravu NLP je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL).
Podkladem pro práci na aktualizaci NLP II byla mj. řada již existujících či připravovaných mezinárodních i domácích dokumentů. Zároveň bylo odborným gestorům doporučeno, aby práce jejich skupin vždy začala analýzou a novým posouzením návrhů obsažených v početné řadě expertiz, které byly na zadání MZe a MŽP mezitím již vypracovány, resp. aby byla do NLP II zapracována všechna témata z NLP I, která neztratila aktuálnost nebo nebyla z různých důvodů dosud dostatečně vyřešena. Nezbytnou součástí procesu vzniku NLP je diskuse, která byla otevřená všem zájmovým skupinám přímo či nepřímo zainteresovaným na stavu a fungování lesů a LH s tím, že veškeré podněty a argumenty vznesené v této diskusi (více než 300 připomínek) byly posouzeny a využívány k doplnění a úpravě konečného dokumentu NLP II. Součástí procesu bylo samozřejmě i mezirezortní projednávání dokumentu.
Materiál, jenž vznikal v předchozích měsících, měl být zpracován do poloviny r. 2007. Poté má následovat jeho posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA), další mezirezortní připomínkové řízení atd. Vládě bude předložen do konce r. 2007.
NLP II: SOUČASNÉ MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ JE NEVHODNÉ
Téma „Zvěř“ se v aktuální verzi návrhu NLP II, jehož projednávaní lze sledovat na internetové stránce ÚHÚL (www.uhul.cz), objevuje hned na několika místech.
O zvěři se hovořilo např. na pracovním jednání dne 3. dubna t. r., z něhož vzešlo konsensuální usnesení účastníků, podle kterého by mělo na základě NLP II dojít ke snížení škod působených zvěří a snížení nákladů na ochranu proti škodám působeným zvěří s cílem umožnit využívání přírodě blízkých způsobů hospodaření v lesích. Aby bylo možné dojít k tomuto cíli, je třeba:
- stanovovat stavy jednotlivých druhů zvěře a velikost odstřelu podle míry poškození přirozeného zmlazení, výsadeb a lesních porostů a opustit nefunkční systém odvozování plánu lovu na základě stavů zvěře zjištěných sčítáním,
- zavést kontrolní mechanismy a účinná opatření zabraňující ohrožení biodiverzity lesa vysokými početními stavy zvěře,
- zvýšit práva a postavení vlastníků honebních pozemků,
- objektivně vyhodnocovat škody působené zvěří,
- zvážit úpravu minimální výměry vlastních a společenstevních honiteb a u jelení, mufloní a daňčí zvěře oblasti chovu,
- zrušit volný chov siky japonského a muflona na území chráněných krajinných oblastí.
V kapitole návrhu NLP II (ze dne 29. května t. r.) nazvané „Současný stav lesů a lesního hospodářství v ČR“ se konstatuje, že zdravotní stav lesů v ČR je stále neuspokojivý, přičemž za jeden ze čtyř primárních faktorů je považováno nevhodné myslivecké hospodaření (kromě něj globální klimatická změna, extrémní výkyvy počasí; staré i současné imisní a ekologické zátěže, nedostatečné využívání přírodních procesů při obhospodařování lesů).
Z analýzy českého lesního hospodářství provedené metodou SWOT (posuzování silných a slabých stránek, příležitostí i ohrožení, jehož výstupem jsou podklady pro formulaci strategických cílů, rozvojových směrů a aktivit) vyplývá, že za jednu ze slabých stránek ekonomického pilíře LH jsou považovány nadměrné stavy spárkaté zvěře coby limitující faktor ekonomiky LH. V souvislosti s „ekologickým pilířem“ se hovoří o již zmíněném nevhodném mysliveckém hospodaření.
VYMEZENÍ VĚCNÝCH CÍLŮ NLP II
Základním metodickým přístupem k formulování současné lesnické politiky našeho státu je hledání vyváženého průsečíku trvale udržitelných ekonomických, ekologických a sociálních funkcí lesů jako pilířů trvale udržitelného rozvoje (života). Pro hledání východisek v jednotlivých oblastech lesního hospodářství byly vymezeny věcné cíle v souladu s FAP takto:
1. zlepšit dlouhodobou konkurenceschopnost,
2. zlepšit životní prostředí a jeho ochranu,
3. přispět ke kvalitě života,
4. posílit koordinaci a komunikaci.
Tzv. klíčovou akcí 1 (v rámci cíle 1) je podle tvůrců NLP zvýšení ekonomické životaschopnosti a zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů. Mezi hlavní problémy se řadí nedostatečné kompenzace za škody zvěří (při současné enormní zátěži lesních ekosystémů spárkatou zvěří) a za omezení hospodaření. Opatřením by mělo být důsledné uplatňování nároků vlastníků lesa na náhrady z důvodu omezení hospodaření a v případě vzniku škod na lese.
Klíčová akce 9 (součást cíle 2) se týká zvýšení ochrany lesů a z hlediska myslivosti je nejdůležitější pasáží NLP II. V souvislosti se vztahem lesa a zvěře je konstatováno, že zákon o myslivosti ponechal podstatnou část původního způsobu plánování chovu a lovu zvěře, v důsledku čehož narůstá početnost některých druhů spárkaté zvěře a v řadě oblastí nadále přetrvávají neúnosné škody působené určitými druhy spárkaté zvěře, čímž se výrazně zvyšují náklady na obnovu a ochranu lesů. Selektivním tlakem vůči listnáčům, resp. minoritně zastoupeným dřevinám současné stavy zvěře výrazně komplikují očekávané zvýšení biodiverzity lesních porostů nejen u dřevin, ale i u keřového a bylinného patra. Podle tvůrců NLP II je třeba kromě jiného:
- stanovit jednoduchý metodický postup k vyjádření souladu úživnosti honitby, početního stavu zvěře a míry ohrožení lesních ekosystémů,
- posílit práva vlastníků honebních pozemků, resp. lesů ve vztahu k uživateli honitby,
- zhodnotit práva a povinnosti státní správy ve vztahu k hospodaření se zvěří a stanovit jednoznačně kompetenci jednotlivých orgánů státní správy na úseku myslivosti,
- zvýšit spoluzodpovědnost uživatelů honiteb za škody způsobené zvěří na lesních porostech,
- upravit metodiku výpočtu škod na lesních porostech,
- umožnit odstřel prováděný profesionálními lovci, rozšířit možnosti lovů loveckými hosty, nečleny mysliveckých sdružení a upravit způsoby lovu.
- zjednodušit a upravit metodiku kontrolních zkusných ploch. Posoudit účelnost a nákladovost (neřeší posouzení loupání a ohryzu).
Klíčovou akcí 17 (spadající pod cíl 4) je podpora využívání dřeva a dalších lesních produktů pocházejících z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Za jeden z hlavních problémů se považuje dlouhodobé přehlížení problému hnilob lesních porostů vyvolané poškozením způsobeným při výchovných a obnovních těžbách, loupáním a ohryzem spárkatou zvěří.
KOMUNIKACE S VEŘEJNOSTÍ – JE TŘEBA NAPRAVIT ZANEDBANÉ
Z „jiného soudku“ než předchozí pasáže NLP II je klíčová akce 18 (cíl 4). Tvůrci programu chtějí jejím prostřednictvím dosáhnout u veřejnosti pozitivní změny v chápání významu LH a ve vnímání lesníků. Někomu možná připadne divné zmiňovat se o ní v mysliveckém časopise. Poté, co nahradíte termíny LH, lesnictví či lesník slovy myslivost, resp. myslivec, je však zřejmé, jak inspirativní je tato část NLP pro myslivce. Proto neuškodí delší citace.
Autoři NLP II konstatují, že osvěta a komunikace s veřejností ovlivňují vnímání problematiky obhospodařování lesů nejširší veřejností. Cílem je vytváření a cílevědomé budování všestranných, dlouhodobých vztahů mezi LH a veřejností.
Svou úlohu sehrávají i některé nevládní organizace a sdružení. Některé ovlivňují veřejnost velmi pozitivně, včetně potřebné práce s mládeží. Jiné, které často získávají celkem snadný přístup do sdělovacích prostředků zkreslováním či zamlčováním některých objektivních skutečností, však vytvářejí nepravdivý obraz o lesním prostředí. Svou úlohu sehrává i skutečnost, že pro většinu společnosti je les pouze místem pro relaxaci, a jen pro malou část společnosti je prostředkem obživy. Práce s veřejností je úloha jak pro ministerstva a jím zřízené organizace, tak pro profesní sdružení, vlastníky lesa i zpracovatele dřeva. Pro zvyšování povědomí veřejnosti a zohlednění lesnictví při vytváření politik je třeba, aby byly poskytovány dostupné aktualizované informace.
Za hlavní problémy považují tvůrci NLP II to, že:
- komunikace s veřejností byla dlouhodobě zanedbávána, přehlížena a podceňována,
- chybí celková komunikační strategie a koordinace na národní úrovni,
- u široké veřejnosti hluboce zakořenily názory o špatném stavu lesů a hospodaření v nich (např. kácí se více dřeva než stačí dorůst, v lesích je nepořádek atd.),
- veřejnost je mnohdy neobjektivně a nepravdivě informována o dlouhodobém obhospodařování lesů, jsou zkreslovány a zamlčovány některé objektivní skutečnosti a opomíjeny důležité vazby,
- správních řízení týkajících se lesa a LH se zúčastňují nejrůznější účelově vytvořená sdružení,
- je nedostatek finančních prostředků na osvětu a propagaci lesního hospodářství,
- je nedostatečně prezentována dlouhodobá a komplexní péče lesníka o les (lesníci se nedokáží představit jako ti, kteří vypěstovali současné, společností kladně vnímané lesy),
- veřejnost vnímá lesníky a myslivce negativně, ačkoli les a zvěř přijímá pozitivně.
Jaká opatření jsou na místě?
- analýza současného stavu v interní komunikaci (mezi různými aktéry uvnitř lesnického sektoru) a v externí komunikaci (mezi lesnickým sektorem na národní úrovni a dalšími sektory společnosti) a návrh optimálního řešení ke zviditelnění LH,
- zlepšení osobních komunikačních schopností všech odborných pracovníků LH (pozn.: image celého lesnického sektoru vytváří místní odborní lesní hospodáři či pracovníci státní správy lesů při komunikaci se soukromým sektorem apod.),
- zajištění základní úrovně osvěty, komunikace s veřejností a médii, včetně reakce na neúplná sdělení ve sdělovacích prostředcích,
- podpora aktivit vytvářejících pravdivý obraz o lesním prostředí (moderní LH není v rozporu s ekologií a plní veškeré společností požadované funkce lesa, funkce v ochraně přírody, ochraně a tvorbě krajiny včetně sociálních aspektů při rozvoji venkova apod.),
- informovat veřejnost vhodně zvolenými metodami public relations o významu lesa,
- podílet se s Evropskou komisí na vytvoření komunikační strategie v oblasti lesnictví (v souvislosti s globalizací se více zapojit do vytváření společného image evropského lesnického sektoru),
- je nutné vyhledávat spolupráci se sdělovacími prostředky jak v zájmu vysvětlování aktuálních problémů, tak v zájmu dlouhodobé prezentace LH (organizováním akcí ke zviditelnění LH jako např. „Týden lesů“ nebo „Den s lesy“ apod.)
- organizovat všeobecné propagační kampaně na podporu prezentace lesnicko-dřevařského komplexu jako modelového sektoru založeného na obnovitelném zdroji suroviny a budovat kapacity pro propagaci výrobků ze dřeva a energie ze dřeva,
- LH a lesnická politika se musí stát srozumitelnou pro veřejnost,
- zvolit hlavní poselství, způsob jeho formulace pro různé cílové skupiny a zajistit efektivní způsob šíření informací (připravená poselství dostat do médií),
- více využívat regionálních novin a médií pro lesnickou problematiku,
- připravit a organizovat národní „Lesnické akademie“ pro rozhodovací sféru,
- vybudovat či podílet se na činnosti stálé instituce nebo sítě pro společné úsilí v oblasti komunikace.
… A CO NA TO MYSLIVCI?
Postupně by se měly připravovat návrhy konkrétních lesnicko-politických opatření k dosažení věcných cílů. Některá strategická doporučení a návrhy rozhodnutí jsou obsaženy přímo v textu NLP II. Plnění programu spočívá v realizaci jednotlivých cílů v závislosti na jejich prioritách. Důležitý tedy bude návrh procesu plnění NLP II po dobu jeho platnosti v letech 2007-2013. Průběžné plnění a vyhodnocování opatření bude součástí následného procesu NLP II po jeho schválení vládou.
Přestože se zdá, že v NLP II není zvěři a myslivosti příliš přáno, je nutno konstatovat, že výše uvedené závěry jsou již v podobě kompromisního znění. Podle přímých účastníků jednání byly návrhy velké části diskusního fóra byly daleko vyhraněnější, avšak nemalým úsilím zástupců myslivosti se podařilo nejostřejší hrany otupit.
Je patrné, že nejen odborná lesnická veřejnost bere přípravu NLP II vážně. Ani myslivci by jej tudíž neměli podceňovat. Některé pasáže programu jsou realizovatelné pouze za předpokladu změny zákona o myslivosti, přičemž je zřejmé, že tlak některých subjektů na jeho změnu vzrůstá a do budoucna se bude jistě zvyšovat.