Seminář „Zjišťování početních stavů zvěře a myslivecké plánování“ (I.)
Česká lesnická společnost (ČLS), která pravidelně jednou za rok pořádá velkou konferenci na aktuální téma myslivosti, letos spojila síly s Ústavem biologie obratlovců AV ČR v Brně (ÚBO AV ČR), Krajským inspektorátem Lesů České republiky, s. p. (LČR), v Teplicích a Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (LDF MZLU) a výsledkem byl zajímavý mezinárodní seminář na stále aktuální téma – zjišťování početních stavů zvěře a myslivecké plánování. Akce se uskutečnila ve dnech 24.-25. května v Mostě. První den účastníci vyslechli 13 referátů, na druhý den byla připravena terénní exkurze do Krušných hor.
Seminář moderoval ing. Jiří Janota, který po přivítání přibližně 150 účastníků z celé republiky předal slovo ing. Janu Ferklovi, řediteli KI LČR Teplice, jenž přítomné seznámil s organizačními pokyny.
S úvodním slovem vystoupil za Ministerstvo zemědělství ČR, pod jehož záštitou a za jeho finančního přispění akce probíhala, ing. Martin Žižka, Ph.D., ředitel odboru rybářství, myslivosti a včelařství. Na svůj krátký pozdravný projev navázal referátem Problematika zjišťování početních stavů zvěře a mysliveckého plánování. Podle ing. Žižky nejsou v současné době problémem rozdílné přístupy ke sčítání zvěře, ale především vůle držitelů, příp. nájemců honiteb zodpovědně sestavovat plány mysliveckého hospodaření. Za nesouladem mezi plány a skutečností je především nechuť vykonávat nepopulární kroky. Náš zákon o myslivosti podle přednášejícího obsahuje dostatek „nástrojů“, které mohou držitelé honiteb využít k ovlivnění mysliveckého hospodaření ve svých honitbách.
Za ředitelství LČR vystoupil v úvodním bloku programu ing. Josef Vlášek, jenž „zaskočil“ za omluveného výrobně-technického ředitele podniku ing. Vladimíra Dolejského, Ph.D. Ten pro konferenci připravil referát Škody působené zvěří na lesních porostech z historického pohledu. Referát zařazený do sborníku obsahuje historické informace o škodách působených zvěří, právních úpravách řešících škody působené zvěří a prevenci proti nim, právních úpravách náhrad za škody působené zvěří a metodikách zjišťování škod a jejich oceňování. Nechyběla část věnovaná problematice škod působených zvěří na lese u LČR.
Účastníky pozdravil též jednatel Českomoravské myslivecké jednoty ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D., který v souvislosti s tématem konference upozornil na proces projednávání Národního lesnického programu (NLP), jehož některé pasáže jsou věnovány této problematice (samostatný článek věnovaný NLP najdete na str. 8-9 tohoto čísla časopisu – pozn. red.). Ing. Kostečka upozornil na to, že myslivci by si měli uvědomit důležitost svého počínání, což v souvislosti se sčítáním zvěře a plánováním lovu znamená především zodpovědněji přistupovat k celé problematice. Mohlo by se totiž stát, že by se situace obrátila proti myslivcům a společnost by mohla jejich „selhání“ v péči o krajinu řešit hledáním alternativních prostředků, které by vedly k dosažení požadovaných cílů. Některé problémy hodlají určité zájmové skupiny řešit změnou zákona o myslivosti. Již nyní je podle ing. Kostečky patrný zájem o otevření jeho projednávání, přičemž kromě jiného lze počítat např. se snahou snížit minimální výměru honitby.
Úvodní část zakončilo vystoupení ing. Jana Dvořáka, Ph.D., zástupce LDF MZLU, který ve stručnosti představil aktivity svého pracoviště – Ústavu ochrany lesa a myslivosti –
na poli vědy a výzkumu v otázce řešení škod působených spárkatou zvěří na lese.
Další program byl již ve znamení přednesu jednotlivých referátů.
Za kolektiv autorů z ÚBO AV ČR v Brně vystoupil ing. Jiří Kamler, Ph.D., s příspěvkem nazvaným Únosný stav zvěře – komplex vztahů mezi býložravci a vegetací. Termín „únosný stav“ lze posuzovat z různých hledisek a podle různých kritérií (v souvislosti s myslivostí především s poškozováním vegetace zvěří). Různé subjekty mohou mít na výši únosných stavů různý pohled (hledisko ekonomické, ekologické). Obecně lze říci, že záleží na kapacitě prostředí, na tom, kolik zvěře se dokáže uživit na konkrétním území, aniž by způsobila jeho ekologický kolaps. Je tudíž potřeba definovat ekologickou únosnost našich honiteb. Používání termínu „přirozené stavy zvěře“ (včetně snahy přiblížit se jim) je podle autora nešťastné – nelze totiž srovnávat současný stav krajiny se stavem před několika sty lety, protože téměř není možné zjistit, jaká byla populační dynamika zvěře a úživnost prostředí v dávné historii. Navíc je třeba říci, že první záznamy, z nichž lze odhadnout početnost zvěře, pocházejí z doby, kdy byla krajina a zvěř již pod vlivem lidské činnosti. O tom, že je dnes celá krajina k nepoznání změněna a že došlo k výrazným posunům jak v populacích živočichů, tak v jejich potravní nabídce, není třeba diskutovat. Za nejdůležitější hledisko pro hospodaření se zvěří a stanovení jejích únosných stavů označil ing. Kamler stav vegetace.
Jiří Černý z Krajského úřadu Libereckého kraje připravil diskusně laděný příspěvek Zpracování plánů mysliveckého hospodaření z pohledu státní správy myslivosti Libereckého kraje, v němž navázal na článek „Sčítání trochu jinak“, zveřejněný ve Světě myslivosti č. 3/2007. Autor se kriticky vyjádřil k vyhlášce MZe č. 553/2004 Sb., o podmínkách vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě (tzv. „plánovací vyhláška“). Ta by podle něho měla být zrušena a měl by se změnit systém sčítání. Účastníci byli seznámeni s návrhy, které by přinesly změnu v dosavadním nefunkčním systému sčítání zvěře a plánování lovu: jiný termín sčítání zvěře pro zpracování plánů mysliveckého hospodaření (sčítání by se mělo provádět v dubnu), změny ve zpracování plánů mysliveckého hospodaření, přenesení odpovědnosti na toho, kdo má právo plán schvalovat atd. Autor připravil své návrhy s ohledem na to, aby nebylo nutné měnit zákon o myslivosti, ale aby stačilo využít jeho současné znění.
Zajímavý referát Poškození zvěří z pohledu obnovy lesa ve východních Krušných horách, příčiny a způsob řešení přednesl ing. Jan Ferkl. Ve svém vystoupení shrnul příčiny současného neuspokojivého stavu poškozování lesa zvěří a na statistice odstřelu jelení zvěře na území lesních správ Klášterec a Litvínov (Lesy České republiky, s. p.) v letech 2001-2006 demonstroval zásadní nedostatky mysliveckého plánování. Plánovat lov na základě současného způsobu sčítání s použitím nepřesných výchozích údajů je naprosto neúčinné. Na území zmíněných LS (výměra přes 42 000 ha) se v posledních třech letech sčítá průměrně 1800 kusů jelení zvěře ročně, ale loví se 2600 kusů a zvěře neubývá! Autor představil postup KI LČR Teplice při stanovování plánu lovu ve vlastních honitbách tak, aby bylo možné dosáhnout skutečného snížení stavů zvěře, a tím i tlaku na obnovované lesní porosty. Postup lze rozdělit do tří etap:
- I. etapa, rok 2004 – na základě posouzení stavu lesa byl skokově navýšen plán lovu a byl stanoven cíl dosáhnout do pěti let únosného stavu lesa,
- II. etapa, 2005-2006 – byla provedena kategorizace lesních porostů z pohledu poškozování zvěří (čtyři kategorie),
- III. etapa, 2007-2008 – plán lovu se stanovuje s ohledem na odstřel v předešlém roce a posun stavu lesa k lepším kategoriím. Nejvyšší odstřel je plánován v honitbách s převahou lesa zařazeného do nejhorší kategorie (IV.). Letos v létě se má opět provést inventura nezajištěných kultur a proběhne přehodnocení kategorizace lesních porostů.
Ing. Ferkl zdůraznil, že cílem lesníků v Krušných horách není likvidace zvěře, ale dosažení jejích únosných stavů. Je třeba nejen snížit početní stavy zvěře, ale též zvýšit úživnost prostředí honiteb. LČR proto přijaly příslušná opatření (výstavba sítě přezimovacích obůrek – v současné době jich je v provozu pět, výstavba a obnova sběrných míst zvěřiny atd.) a současně nabídly uživatelům honiteb spolupráci v konkrétních oblastech myslivecké činnosti (poskytnutí ploch pro založení zvěřních políček, umožnění výstavby mysliveckých zařízení k usnadnění lovu včetně poskytnutí materiálu, zpřístupnění porostů náhradních dřevin rozčleňovacími liniemi, vyřezání střeleckých linií atd.).
Na příspěvek ing. Ferkla navázal ing. Miroslav Sloup z plzeňské pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem referátem Vliv zvěře na lesní ekosystém Krušných hor. Z dosavadních šetření vyplývá, že v oblasti Krušných hor je vysoký potenciál přirozené obnovy, který však není využit; poškození okusem, loupáním a ohryzem je neúnosné (u smrku a jeřábu 60 % všech jedinců); stavy zvěře jsou velmi vysoké, poměr pohlaví je nevyvážený ve prospěch samičí zvěře, redukce stavů a úprava poměru pohlaví je pro další vývoj lesa nezbytná (autoři však zároveň zdůrazňují, že zvěř je nedílnou součástí lesního ekosystému a cestu ze současné situace nelze hledat v její likvidaci); dosavadní způsoby plánování lovu, vycházející ze sčítání zvěře, nejsou dostatečně vypovídající, je potřeba zvolit způsob, jímž bude možné posuzovat kompletní vliv zvěře na lesní ekosystém; zvěř v dané oblasti způsobuje neúnosné škody lesnímu hospodářství; výživa zvěře je nevyvážená; zvěř je stále více zneklidňována člověkem, trvale se zvyšuje návštěvnost lesa, což má negativní vliv na životní rytmus zvěře; člověk negativně narušuje přirozenou migraci zvěře; myslivost nemůže spoléhat na zájmovou činnost rekreačních myslivců, vyžaduje řízenou a koordinovanou činnost s maximální odborností.
Bc. Radim Plhal z LDF MZLU v Brně připravil se svými kolegy ing. Jiřím Kamlerem, Ph.D., a ing. Janem Dvořákem, Ph.D., přehled metod použitelných ke sčítání spárkaté zvěře včetně informací o jejich využívání v praxi. V příspěvku Jaké jsou reálné stavy zvěře a jak je zjistit? informoval též o vytvořené databázi literárních pramenů týkajících se problematiky sčítání velkých býložravců. Pro porovnání s našimi normovanými stavy spárkaté zvěře jsou zajímavé údaje o zjištěné početnosti u některých druhů zvěře, publikované ve zpracovaných literárních pramenech: jelen lesní 21-2180 kusů/1000 ha, průměrně 340 kusů/1000 ha; srnec obecný 15-593/1000 ha, průměrně 109 kusů/1000 ha; sika japonský 43-1180 kusů/1000 ha, průměrně 412 kusů/1000 ha. Za pozornost stojí „oblíbenost“ používaných sčítacích metod: 1. přímé pozorování zvěře (různé modifikace), 2. sčítání trusu (různé modifikace), 3. analýza loveckých statistik.
V příštím čísle přineseme přehled druhé poloviny referátů a informaci o terénní exkurzi.