Ze zahraničí 7/2007
Australská armáda plánuje odstřel tisíců klokanů
Australské ministerstvo obrany se rozhodlo najmout profesionální lovce, kteří by měli ulovit přibližně 3200 klokanů obrovských, což je asi polovina ze stavu žijícího na dvou vojenských základnách ve městě Canberra. Plánovaný odstřel rozlítil množství ochránců životního prostředí z nevládních organizací.
Ministerstvo obrany v dopise zaslaném představitelům města tvrdí, že kvůli přílišnému spásání travní vegetace klokany dochází v některých oblastech k rozsáhlé erozi půdy. V takto zpustošených suchých územích zanikají biotopy, v nichž nacházejí domov jiní živočichové.
Během posledních deseti let se klokani přesunuli za potravou z okraje města i do jeho středu. Sucha je vyhnala na sportovní hřiště u škol a do městských parků, které jsou pravidelně zavlažovány.
Podle armády klokani v současnosti téměř hynou hlady, což připouštějí i představitelé státní ochrany přírody. Ministerstvo obrany prohlásilo, že problémy na vojenském cvičišti Majura a na námořní základně Belconnen jsou natolik závažné, že není čas na experimenty se sterilizací klokanů pomocí léčiv přidaných do potravy. „Střela z pušky do lebeční oblasti je jedním z nejhumánnějších způsobů smrti způsobené lidmi jakémukoli divokému či chovanému zvířeti na světě,“ stojí v oficiálním prohlášení místní samosprávy, které otiskly noviny Canberra Times. Organizace místních ochránců přírody však oznámily, že se pokusí zabránit odstřelu klokanů „fyzickou akcí“.
www.ekolist.cz, 18. 5. 2007, red.
Kozorožci ve Švýcarsku
Kozorožci, králové hor, stáli v Alpách v 19. století téměř před vyhubením. Byli předmětem zájmu myslivců, pytláků a také pověrčivých lidí, kteří věřili, že srdce, rohy, barva i morek, bezoárové koule a hubertka z kozorožců mají léčivou moc. Ulovit kozorožce bylo tedy velmi výnosné. Salcburští biskupové dokonce vlastnili lékárnu, jejímž hlavním léčivem byly zmíněné části těla kozorožce.
Zájem o lov kozorožců vedl postupně k vyhubení této zvěře ve Švýcarsku, i když její lov byl zakázán pod trestem smrti. V r. 1809 byl ve Švýcarsku uloven poslední kozorožec. Teprve v r. 1875, kdy již ve Švýcarsku kozorožci nežili, byla v celém státě vyhlášena jejich ochrana.
Zánik kozorožcům však hrozil i mimo Švýcarsko. Jejich poslední zbytky se udržely v piemontských horách v Itálii v oblasti Gran Paradiso, kde sice byli chráněni, ale moc se jim nedařilo. Úspěch přinesl teprve zákaz jejich lovu a přísné tresty, které zavedl italský král Viktor Emanuel II. pro poslední zbytky kozorožců v údolí Aosty. Jeho nástupci v úsilí o udržení této zvěře úspěšně pokračovali.
Italský úspěch vzbudil u Švýcarů touhu po vysazení kozorožce. Žádost, aby od Itálie získali zvěř, neuspěla. Proto se uchýlili ke lsti. Iniciátorem byl hoteliér R. Mader a lékař A. Girtanner ze St. Gallenu. Najali jednoho z největších italských pytláků, G. Bérarda, který v červnu 1906 v královské honitbě v údolí Aosty upytlačil tři mladé kozorožce (dvě samice a jednoho kozla) a přenesl je z Gran Paradiso do švýcarského Wallisu. Únos byl velmi pečlivě připraven: na cestě do Švýcarska byly v určitých vzdálenostech domácí kozy, které daly mláďatům kozorožců pít. V St. Gallenu byla mláďata umístěna do zoologické zahrady, kde byla krmena z láhve. Brzy k nim byly připojeny další kusy, upytlačené i získané zákonnou cestou. V r. 1909 se narodilo v zoologické zahradě první mládě a 8. května 1911 bylo prvních pět kozorožců odchovaných v zoo vysazeno do obůrky nedaleko St. Allenu. V témž roce však unikli přes oborní plot, a tak více než po 100 letech od vyhubení opět žila ve volnosti ve Švýcarsku zvěř kozorohá.
Následovalo další vysazování zvěře. Ta dobře prospívala a bylo možné ji odchytávat a vysazovat na různých místech švýcarských Alp, ale také v Rakousku, Německu, Itálii, Francii, a dokonce do Julských Alp ve Slovinsku. V současné době žije v Alpách 13 800 kozorožců ve Švýcarsku, 13 200 v Itálii, 6800 ve Francii, 4800 v Rakousku, 400 ve Slovinsku, 300 v Německu a několik málo kusů v Liechtensteinsku.
Kozorožec se ve Švýcarsku stal symbolem ochrany přírody, neboť po svém téměř vyhubení se úspěšně vrátil do alpské přírody. To dokládá, že volně žijící zvířata v prostředí podstatně ovlivněném civilizací nutně potřebují ochranu. Obdivuhodné je, že tento impozantní alpský živočich po svém propadu na pouhých několik desítek kusů se opět mohl rozšířit po celých Alpách.
Wild und Hund, 23/2006, Rš
V ANGLII A V MAĎARSKU BOBŘI Z BAVORSKA
Po prohlídce chovu bobrů a seznámení se s problémy, které bobři působí kácením stromů, se britští zájemci rozhodli v Bavorsku zakoupit tři bobří páry a přivézt je do své vlasti. V listopadu 2006 bylo také osm párů bobrů vysazeno na řece Tise v Maďarsku.
Wild und Hund, 23/2006, Rš
Kulminace srnčích parůžků v Maďarsku
Dr. Majzinger z univerzity v Szegedu zkoumal, v jakém věku kulminují srnčí parůžky. Celkem měl k dispozici 129 lebek srnců z dvou polních honiteb od řeky Tisy. Věk ulovených srnců určil Mitchellovou metodou. Ve svém výzkumu se zaměřil na vývoj hmotnosti parůžků, podle níž se v Maďarsku oceňuje poplatkový odstřel srnců. Zjistil, že většina parůžků byla nejtěžší u srnců ve věku 3-7 let, výjimečně též u srnců dvouletých a osmiletých. Doporučuje lovit trofejové srnce ve věku 5-7 let. Průměrná hmotnost parůžků v souboru srnců ve věku 4-8 let byla 370-366 g. Maximální hmotnosti zjistil u srnců ve věku 5-7 let.
Nimród, 5/2007, PH
Bulharští myslivci odsuzují čachry se zvěří
Bulharští myslivci sdílejí názor Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře (CIC) a odsuzují čachry s trofejovou zvěří a také lov zvěře chované v obůrkách. Sdělil to předseda Bulharského mysliveckého svazu prof. Histo Michajlov na letošním mnichovském veletrhu Jagen und Fischen. „Anulování světového rekordu jelena je špatnou vizitkou pro Bulharsko,“ řekl. Mnohem více v tomto vidí podvod jednotlivce.
Předseda Michajlov nepochopil jednání bulharského ministra zemědělství Nihata Kabila, který v Dortmundu obhajoval praktiky lovecké kanceláře Elen – Hunting (viz Svět myslivosti 5/2007), jež oborního jelena z Rakouska dopravila do Bulharska, a pak se chtěla ucházet o světový rekord. Michajlov prohlásil, že byl překvapen stanoviskem bulharského vládního představitele a lituje Kabilova názoru. Pro bulharské myslivce, kteří hospodaří na 85 % plochy státu, není myslivost obchodem.
Wild und Hund, 9/2007, Rš
FACE: Losy na lovecký zájezd
Federace mysliveckých svazů EU (FACE) vydala 12 000 losů v hodnotě po 100,- eur, jejichž výtěžek má uhradit náklady na vyřešení humánních způsobů odchytu a lapání zvěře. První a jedinou cenou je lovecký zájezd pro dva lovce do Alberty v Kanadě.
Jäger, 5/2007, Rš
Německo: Přísná opatření proti moru prasat
Protože v okrese Euskirchen v Porýní-Vestfálsku se v období od 6. ledna do 6. února t. r. vyskytlo 47 případů prasečího moru, nařídil okresní úřad, aby v postižených honitbách byly až do konce června uloveny každý měsíc dva kusy černé zvěře, selata a lončáci. Uživatel honitby, který tuto povinnost nesplní, dostane za každý měsíc pokutu 4000,- eur. V každé honitbě mají být na 100 ha zřízena dvě vnadiště, do nichž se má denně zasypat 0,5 kg obilí. Poloha vnadiště má být písemně oznámena veterinárnímu úřadu. Neuposlechnutí se trestá pokutou 2000,- eur.
Při zimních naháňkách nedošlo ke snížení jarního kmenového stavu černé zvěře na požadované dva kusy na 100 ha.
Wild und Hund, 7/2007, Rš
Rakousko – země pytláků
V r. 2006 bylo v Rakousku spácháno téměř 400 případů pytláctví, z nich nejvíce v Tyrolích – 55 případů. Většina pytláků dopadena nebyla. Ve většině případů není cílem pytláctví ukořistit trofej nebo zvěřinu, ale zvěř se častěji stává jen živým terčem. Nezřídka je stříleno z auta.
Wild und Hund, 8/2007, Rš
Anglie: rekordní jelen
Nejmenovaný americký lovec ulovil v Bedfordshire rekordního jelena lesního, ohodnoceného 609 body SCI. Jelen, který má 40 výsad, pochází z 1200 ha velké obory Woburn Abbey, v níž je chováno 10 druhů jelenů, mezi jinými také jelen milu, který byl ve své vlasti, Číně, již vyhuben.
Wild und Hund, 7/2007, Rš
Pařížské lovecké muzeum opět otevřeno
Po dvouletých úpravách bylo opět otevřeno muzeum lovu a přírody (Musée de la Chasse et de la Nature, www.chassenature.org) v Paříži. Kromě jiného může návštěvník zhlédnout vývoj loveckých zbraní, trofeje ze všech světadílů a velmi rozsáhlou sbírku uměleckých předmětů souvisejících s lovem.
Wild und Hund, 7/2007, Rš