Budoucnost ČMMJ mají v rukou OMS
Můžete stručně zrekapitulovat vývoj situace kolem Interlovu?
Nebylo tajemstvím, že Interlov dlouhodobě vykazuje roční prodělek několik miliónů korun a jeho vedení není schopné přijmout taková opatření, která by nepříznivý stav změnila. Je však otázkou, zda mu vlastník společnosti, tedy ČMMJ, vytvořil takové podmínky, aby se daly potřebné změny realizovat. Aktivitu v této věci začala vyvíjet teprve současná MR ČMMJ, zvolená na podzim r. 2005. Někdy v lednu nebo únoru 2006 byla vytvořena pracovní skupina, která měla za úkol analyzovat situaci Interlovu a navrhnout řešení, jak z ní ven. Členy skupiny byli místopředseda ČMMJ JUDr. Jan Kovařík, dr. Jiří Hanák jako expert přes obchodní organizace, ing. Zdeněk Veselý jako ekonom a já. Ing. Veselý se však jednání skupiny kvůli nemoci nezúčastňoval a nakonec z ní v podstatě „vypadl“, takže jsme pokračovali ve třech. Po různých útrapách a průtazích plynoucích ze snahy vedení Interlovu a některých lidí z ČMMJ ovlivnit naši práci a zamaskovat skutečný stav věci vznikla zpráva, kterou jsme předložili na jednání MR ČMMJ v květnu 2006. Materiál obsahující analýzu situace a varianty řešení byl projednán jak na MR ČMMJ, tak na SZ pořádaném v červnu a následně se odvíjely další kroky, které vyústily ve svolání mimořádného SZ na podzim 2006, kde se rozhodovalo o další existenci Interlovu. MR ČMMJ šla na mimořádný SZ s názorem nepokračovat v činnosti Interlovu a poslat ho do likvidace. Zcela odlišný názor však měla Dozorčí rada ČMMJ (DR ČMMJ), zejména její předseda JUDr. Miroslav Machala, který se snažil Interlov udržet. Při opakovaném hlasování na SZ získal díky různým mylným či neférovým vystoupením některých delegátů těsnou převahu druhý názor, takže Interlov mohl pokračovat dál. Pokud hovořím o neférových vystoupeních, mám na mysli zejména očerňování členů pracovní skupiny pro Interlov, jejich nařčení ze sledování osobních zájmů a prospěchu, nepravdy o procesu likvidace atd. Někteří účastníci SZ se tím bohužel nechali ovlivnit, jiní již samozřejmě věděli, jak budou hlasovat ...
Jak se stane, že SZ za několik měsíců zcela obrátí názor?
Po zářijovém SZ najednou vše utichlo, což jsem nepovažoval za šťastné, protože z mého pohledu bylo důležité diskutovat o všech nápadech na revitalizaci Interlovu a snažit se najít nejlepší řešení. Na konci roku byl vybrán nový ředitel Interlovu ing. Lucián Papazian, který dostal zadání přivést do dvou let Interlov do „černých čísel“. Mantinely pro jeho práci však byly velmi úzké, v podstatě měl zlikvidovat to, co je nepotřebné, měl připravit nový program, ale jeho možnosti s využitím finančních prostředků byly velice omezené. Měl tedy velmi těžké zadání. Bohužel jsem za dobu jeho působení nezaznamenal, že by přišel se zásadním materiálem, jak a co se bude měnit. Přednesl pouze určité nápady, jakým komoditám by se měl Interlov věnovat, ale o restrukturalizaci, o novém výrobním programu či o představení nové obchodní politiky nebyla řeč. Dne 15. června t. r. se uskutečnilo společné zasedání MR a DR, kde bylo jednohlasně odsouhlaseno, že na SZ svolaném na 16. června bude Interlov navržen k likvidaci. SZ vyslechl tento návrh včetně informací o prodělku Interlovu, který činil 13 miliónů korun za r. 2006 a 3,5 miliónů korun za první čtvrtletí letošního roku, přičemž plánovaná ztráta za celý letošní rok byla 6 miliónů ... Delegátům, kteří vloni hlasovali pro zachování Interlovu patrně došlo, že situace je neřešitelná, a zvedli ruku pro jeho likvidaci.
Na SZ tedy již neproběhla emotivní diskuse o Interlovu tak jako v loňském roce?
Diskuse byla úplně minimální. Neuvědomuji si, že by někdo zásadně vystoupil pro zachování Interlovu.
Rozhodnutí poslat firmu do likvidace určitě podléhá nějakým pravidlům. Jak jste na to byli připraveni?
Protože DR se připojila k MR ve věci návrhu SZ poslat Interlov do likvidace, bylo možné připravit potřebné kroky pro případ, že SZ tento návrh schválí. Na SZ, který se konal následující den po jednání MR a DR, byl tudíž pozván notář, aby vše bylo podle pravidel. Jinak by nebylo možné rozběhnout proces likvidace. Také díky tomu mohl být na SZ vybrán likvidátor, aby mohlo vše běžet podle pravidel.
Jak bude probíhat proces likvidace?
Na to by bylo lepší zeptat se přímo likvidátora, já jsem v těchto věcech laik. Předpokládám, že se rozběhne nějaký standardní proces, který bude mít určitý časový rámec a bude kontrolován MR ČMMJ. Jisté je, že likvidátor dostal zadání provést svůj úkol tak, aby z toho měl vlastník Interlovu maximální prospěch.
Ještě se vrátím ke zprávě pracovní skupiny pro Interlov, jíž jste byl členem. Protože ČMMJ zprávu přes závažné závěry a doporučení před svými členy příliš neprezentovala, budilo to dojem, že materiál byl, jak se říká, zameten pod koberec ...
Jako pracovní skupina jsme zprávu předložili na jednání MR ČMMJ a oficiálně ji rozeslali všem OMS. To, že jsme zprávu poslali na okresy, nám někteří lidé vytýkali. Udělali jsme to, neboť jsme se domnívali, že jde o tak zásadní věc, že by o tom OMS měly vědět. To je ostatně můj obecný přístup k práci v MR ČMMJ, která je voleným orgánem a jeho členové by se podle toho měli chovat vůči těm, kteří je zvolili. Rozeslání zprávy na OMS nebylo vůbec myšleno jako šíření poplašné zprávy, jak nám bylo také podsouváno. Nám šlo o to, aby OMS informovaly o Interlovu své členy. Přílohou elaborátu byly i zprávy auditorských organizací, které již před námi prováděly podobné analýzy a jejich závěry byly stejné jako naše. Chci upozornit, že není pravda, že by naše pracovní skupina navrhla pouze likvidaci. Zpráva obsahovala šest různých variant řešení, kromě jiného i variantu dalšího pokračováni činnosti Interlovu. Nicméně po zvážení všech skutečností jsme navrhli likvidaci. Z mého pohledu člena pracovní skupiny, který se podílel na vypracování zprávy, nebyla zpráva zametena pod koberec. Jak jednotlivé OMS se zprávou naložily, je věc jiná. Bylo evidentní, že její zveřejnění některým lidem velmi vadilo.
Cítíte nyní zadostiučinění, když se potvrdilo, že práce skupiny nepřišla vniveč a závěry zprávy se opakovaně potvrdily? Byli jste přece obviněni např. dr. Machalou, že zpráva je jednostranná a že jejím zveřejněním sledujete své osobní cíle.
Podívejte se, zadostiučinění bych možná mohl cítit, pokud bychom neztratili rok času a 16 miliónů korun, o něž jsme přišli kvůli prodloužení činnosti Interlovu. Jsem jen rád, že se zejména u mé osoby nepotvrdily spekulace o osobních zájmech na likvidací Interlovu.
Situace kolem Interlovu a různé další faktory způsobují u některých členů ČMMJ tzv. „blbou náladu“ a vyvolávají u nich otázku, zda má další setrvání v organizaci smysl. Jak na tuto věc nahlížíte z pozice člena MR?
Na svou nominaci do MR ČMMJ za OMS Benešov, kde vykonávám funkci předsedy, jsem kývnul z toho důvodu, že jsem si představoval, že se budu pravidelně setkávat s odborníky, s nimiž budeme řešit důležité věci ku prospěchu myslivosti a naší organizace. Po prvním roce členství v MR ČMMJ jsem byl značně otrávený z toho, že se neustále zabýváme pouze obchodními organizacemi. Bohužel musím říci, že ohromné množství nevyřešených věcí, ať šlo o Interlov, pojišťovnu Halali, záležitosti kolem mistrovství Evropy v lovecké střelbě v Kroměříži atd., jsme zdědili po předchozí MR ČMMJ. Dát vše rychle dohromady bylo pro členy MR poměrně vyčerpávající, řešení některých věcí se logicky začalo zpožďovat, na vypracování připomínek k různým dokumentům státní správy bylo velmi málo času, něco není uspokojivě vyřešené dosud atd. Zřejmě v tom lze spatřovat základ toho, že někteří členové začali mít pocit, že vedení nic neřeší, že pro ně nic nedělá, a tudíž nemá smysl být v ČMMJ. Chápu to jako zásadní problém, kterým se musíme zabývat.
Podobné problémy jste musel znát z okresní úrovně …
Z prvního roku působení v MR jsem měl velmi smíšený pocit zejména kvůli tomu, že jsem porovnával práci ve „velké“ MR s prací v okresní myslivecké radě (OMR Benešov). S výjimkou obchodních organizací se na obou úrovních řeší přibližně stejné otázky. Problémy ČMMJ, jako je úbytek členské základny, málo adeptů, chybějící kroužky pro děti, komunikace a spolupráce s ochránci přírody, spolupráce se státní správou a samosprávou na pořádání přehlídek trofejí, propagace myslivosti před veřejností atd. v našem okrese nemáme. Ve „velké“ MR se o těchto věcech často hovoří jako o velmi obtížně řešitelných zásadních problémech ČMMJ ovlivňujících stav české myslivosti a celé ČMMJ. Já tvrdím, že pokud se tyto problémy nebudou řešit na úrovni OMS, „velká“ MR to již nedožene. Ta se má zabývat koncepčními otázkami, směřováním celé organizace, mysliveckou politikou, komunikací s orgány státní správy atd. Má to svou logiku: OMS jsou pro řadové myslivce mnohem důležitější než „nějaká“ MR v Praze, protože jim jsou blíž pro řešení běžných problémů. Jestliže OMS nebudou spolupracovat s uživateli honiteb a řadovými myslivci, pořádat pro své členy dostatek kynologických, střeleckých a odborných akcí na okresní úrovni atd., bude mít ČMMJ jako celek opravdu velký problém, protože stále více myslivců nebude brát členství v ČMMJ za přínos. Proto považuji roli OMS v budoucnosti ČMMJ za klíčovou.
Popsal jste patrně ideální model fungování OMS. Co ale s tím, pokud OMS takto nepracuje? Je další existence takových OMS pro ČMMJ nezbytná?
Některé aktivity OMS jsou samozřejmě ovlivněny specifickými podmínkami konkrétního okresu, takže někde jdou provádět lépe, jinde hůře. I z tohoto pohledu je potřeba posuzovat funkčnost OMS. Existuje však možnost spolupracovat např. při organizování kynologické akce se sousedním OMS. Jiná otázka je, pokud má OMS málo členů, takže chybí peníze na zajištění provozu, plat jednatele apod. Záleží na konkrétních podmínkách, ale pokud nastane taková situace, je jednou z možností uvažovat o sloučení s některým silným sousedním OMS.
Objevují se stesky některých členů ČMMJ, že je potřeba, aby na OMS „seděli“ na pozicích jednatelů šikovní manažeři, kteří budou schopni organizaci něco přinést. K tomu, aby bylo možné takové lidi angažovat, jsou však potřeba peníze a těch většinou nikdy není nazbyt. Jak zajistit, aby OMS dobře fungoval i za takových ztížených podmínek?
Já to vidím trošku jinak. V podstatě existují dva modely práce OMS. První model vypadá tak, že na OMS je silná MR, která dobře řídí chod OMS, a jednatel je normální zaměstnanec, který je v podstatě jen úkolován, připravuje materiály pro jednání MR, poskytuje veškerý servis odborným komisím a zajišťuje fungování sekretariátu. Tento model je podle mě jediný správný. Druhý model vypadá tak, že MR je slabá a na OMS vládne jednatel. Tento model již správný není. Myslím, že to byl bohužel případ předchozí MR ČMMJ. Samozřejmě bychom mohli uvažovat i o třetím modelu, kdy je MR i jednateli vlastně jedno, jak OMS funguje, ale o tom se snad raději nebudeme bavit. Čili jako optimální vidím kombinaci silné MR a schopného jednatele. Tak bych si přál, aby OMS fungovaly a platí to i pro MR ČMMJ.
Děkuji za rozhovor.
Ing. David Vaca, Ph.D.