Obora Helena Dívčí Hrad
Ing. Dalibor Pačes
Při představení další z řady mladších obor zůstaneme na severní Moravě. Z obory Jelenice popsané ve Světě myslivosti č. 7/2007, se přesuneme na sever až do Osoblažského výběžku, kde nedaleko zámku Dívčí Hrad (okr. Bruntál) najdeme stejnojmennou oboru s chovem daňčí a mufloní zvěře. Podle tamního, dnes již zaniklého celního úřadu Na Heleně, dostala přízvisko Helena.
HISTORIE DÍVČÍHO HRADU A OBORY
Opevněný renesanční zámek Dívčí Hrad, který dal oboře jméno, stojí poblíž stejnojmenné obce na ostrohu nad údolím říčky Osoblahy. Jeho předchůdcem byl středověký hrad, též zvaný Maidburg, zbudovaný kolem r. 1262 leníky olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Jeho držitelé se často střídali. Při tažení uherského krále Matyáše Korvína Slezskem byl r. 1474 Dívčí Hrad dobyt, pobořen a dalších sto let zůstal v sutinách. Až r. 1573 začal Hynek Bruntálský z Vrbna na troskách hradu stavět opevněný renesanční zámek, který pravděpodobně dobudovali Sedlničtí z Choltic. Po bitvě na Bílé hoře (1620) byl majetek Sedlnických zkonfiskován a zámek získal Řád německých rytířů a záhy poté johanité – Maltézští rytíři. Ti jej proměnili v řádový dům, který byl v jejich vlastnictví až do r. 1945.
Druhá světová válka osud rytířského sídla změnila. Obsadilo jej gestapo, na sklonku války byl vážně poškozen dělostřeleckými zásahy a následným požárem. Po válce připadl státu. Nejprve v něm hospodařili zemědělci, od poloviny 60. let sloužil jako sklad zdravotnického materiálu a léků. Po r. 1989 se o zámek neúspěšně ucházeli Maltézští rytíři. Zámek se vrátil do správy ministerstva zdravotnictví, v současné době jej využívá příspěvková organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů. Zdravotníkům však chybí prostředky na celkovou obnovu budovy, navíc nejsou stále vyřešeny restituční nároky. Proto zámek chátrá a již řadu let není volně přístupný veřejnosti.
Projekt na výstavbu obory vznikl po r. 1983 z popudu tehdejších Státních statků Osoblaha. Statky oboru dostavěly v r. 1985 a samy ji užívaly do r. 1992. Poté se v oboře i přilehlé volné honitbě o rozloze kolem 3000 ha vystřídala celá řada uživatelů. Statky oboru nejdříve pronajaly včetně volné honitby Janu Böhmovi, později nechvalně proslulému aférou s italskými lovci a nezákonným odstřelem zpěvného ptactva. V té době získal oboru do správy Pozemkový fond ČR, který ji v letech 1993-1997 pronajímal i s honitbou již zmíněným Maltézským rytířům. Poté v oboře krátce hospodařilo MS Dívčí Hrad Bohušov a po nich MS Hlinka Osoblaha. Po skončení hospodaření posledního uživatele v r. 2003 byla obora v tak žalostném stavu, že Městský úřad Krnov rozhodl na základě vyjádření veterinární správy o jejím zrušení. Obec Dívčí Hrad se však zasadila o znovuotevření obory, k němuž došlo ve druhé polovině r. 2003 a obora byla pronajata společnosti Ostravské opravny a strojírny. Společnost však v oboře nehospodařila zcela podle mysliveckých zásad a předpisů a po dohodě od nájmu odstoupila. V dubnu 2004 tak mohl do obory nastoupit její zatím poslední nájemce, soukromně hospodařící zemědělec ing. Josef Vendolský.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A VYBAVENÍ OBORY
Obora Helena Dívčí Hrad se rozkládá v přírodní oblasti Osoblažská nížina v průměrné nadmořské výšce kolem 350 m. Poblíž obory najdeme chráněný přírodní výtvor Oblík, paleontologickou lokalitu uhelného vápence s nalezišti zkamenělých lilijic, korálů, hlavonožců a ramenonožců.
Většina z 261 ha celkové výměry obory připadá na lesní porosty (198,5 ha) s převahou listnáčů (dub, lípa) nad jehličnany (smrk, borovice, modřín). Zbytek tvoří orná půda (40,2 ha), louky a pastviny (17,2 ha) a ostatní plochy (5,1 ha).
Potůček vyvěrající z jednoho ze dvou pramenišť v lokalitě Za Helenou protéká dvěma třetinami území obory a v její jižní části zásobuje vodou tři umělá napajedla. Vody je dostatek i v dobách sucha.
Více než polovina z celkové délky oplocení (8 km) přiléhá těsně ke státní hranici s Polskem. Plot je tvořen pletivem o výšce 200 cm, světlosti ok 14x14 cm a tloušťce drátu 3,8 mm, zavěšeným na betonových sloupcích. Pro optické zvýšení plotu jsou nad pletivem připevněna dřevěná ráhna. Oboru neprotíná žádná veřejná komunikace. Vstup je zajištěn šesti branami.
Sklady veškerého jadrného i objemného krmiva jsou mimo oboru. Podle potřeby se krmiva doplňují do tří oborohů, 16 malých krmelců a 21 koryt na jádro.
Obora je vybavena odchytovým zařízením, k lovu je možné využít devět krytých a 12 otevřených pozorovatelen.
ZVĚŘ V OBOŘE
Obora byla původně postavena jen pro daňka evropského. Základem chovu se stalo 40 kusů daňčí zvěře ze známé oblasti Gyulay v Maďarsku. Protože v dalších letech nebyl chov doplňován zvěří z našich obor, může se obora Dívčí Hrad pochlubit „čistým ďulajákem“, jak říká ing. Jiří Mlčoušek, který stál při zakládání mnoha obor na severní Moravě. Trofeje jsou charakteristické příznivou délkou lodyh s lomením téměř do pravého úhlu, dobrou délkou lopat, silnými obvody, výrazným krajkováním a tmavou barvou. Nejsilnější daněk obory byl uloven v r. 1990, trofej má hodnotu 209,60 b. CIC. Oproti domácím populacím daňčí zvěře jsou maďarští daňci výrazně slabší ve zvěřině.
Po třech letech od založení obory přibyli do její menší oddělené části další obyvatelé – mufloni. Zvěř pochází z Bruntálska (Roudno, Volárna), Vítkova u Opavy a Zaječin. Mufloni jsou vesměs sedloví. Toulce se vyznačují pravidelným vinutím, nedochází u nich k vrůstání, ale často se objevuje odlupčivost. Rekordem obory je trofej berana uloveného v r. 1990: 221,35 b. CIC.
V současné době se v oboře pohybují mladí daňci a mufloni s trofejemi kolem 180 b. CIC, resp. 200 b. CIC (viz fotografie).
PÉČE O ZVĚŘ A JEJÍ LOV
Podobně jako v jiných oborách podmiňuje výsledky chovu úživnost prostředí a péče o zvěř. Současný uživatel je díky svému oboru podnikání garantem odpovídajícího hospodaření v oboře zejména na orné půdě, loukách a pastvinách, a též dostatku kvalitního jadrného i objemného krmiva pro zvěř, vyprodukovaného mimo oboru.
Průběrný odstřel v oboře probíhá zatím převážně v kategorii samičí zvěře a zajišťuje jej personál. Trofejová zvěř se musí „nechat dorůst“. Předchozí nájemci totiž předali oboru téměř bez daňků a muflonů II. a III. věkové třídy. Část získané zvěřiny spotřebuje uživatel, většina jde na prodej. K jejímu uskladnění slouží chladicí zařízení v areálu zemědělské výrobny v Bohušově.
Na držitele obory čeká nelehký úkol – generální oprava oplocení a veškerého zařízení v oboře. Zatím v tom brání neukončené spory s některými bývalými nájemci. Nezbývá než popřát, aby se vše podařilo zdárně vyřešit. Potom bude jen otázkou času, kdy se v oboře zase objeví silné trofeje.
Při představení další z řady mladších obor zůstaneme na severní Moravě. Z obory Jelenice popsané ve Světě myslivosti č. 7/2007, se přesuneme na sever až do Osoblažského výběžku, kde nedaleko zámku Dívčí Hrad (okr. Bruntál) najdeme stejnojmennou oboru s chovem daňčí a mufloní zvěře. Podle tamního, dnes již zaniklého celního úřadu Na Heleně, dostala přízvisko Helena.
HISTORIE DÍVČÍHO HRADU A OBORY
Opevněný renesanční zámek Dívčí Hrad, který dal oboře jméno, stojí poblíž stejnojmenné obce na ostrohu nad údolím říčky Osoblahy. Jeho předchůdcem byl středověký hrad, též zvaný Maidburg, zbudovaný kolem r. 1262 leníky olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Jeho držitelé se často střídali. Při tažení uherského krále Matyáše Korvína Slezskem byl r. 1474 Dívčí Hrad dobyt, pobořen a dalších sto let zůstal v sutinách. Až r. 1573 začal Hynek Bruntálský z Vrbna na troskách hradu stavět opevněný renesanční zámek, který pravděpodobně dobudovali Sedlničtí z Choltic. Po bitvě na Bílé hoře (1620) byl majetek Sedlnických zkonfiskován a zámek získal Řád německých rytířů a záhy poté johanité – Maltézští rytíři. Ti jej proměnili v řádový dům, který byl v jejich vlastnictví až do r. 1945.
Druhá světová válka osud rytířského sídla změnila. Obsadilo jej gestapo, na sklonku války byl vážně poškozen dělostřeleckými zásahy a následným požárem. Po válce připadl státu. Nejprve v něm hospodařili zemědělci, od poloviny 60. let sloužil jako sklad zdravotnického materiálu a léků. Po r. 1989 se o zámek neúspěšně ucházeli Maltézští rytíři. Zámek se vrátil do správy ministerstva zdravotnictví, v současné době jej využívá příspěvková organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů. Zdravotníkům však chybí prostředky na celkovou obnovu budovy, navíc nejsou stále vyřešeny restituční nároky. Proto zámek chátrá a již řadu let není volně přístupný veřejnosti.
Projekt na výstavbu obory vznikl po r. 1983 z popudu tehdejších Státních statků Osoblaha. Statky oboru dostavěly v r. 1985 a samy ji užívaly do r. 1992. Poté se v oboře i přilehlé volné honitbě o rozloze kolem 3000 ha vystřídala celá řada uživatelů. Statky oboru nejdříve pronajaly včetně volné honitby Janu Böhmovi, později nechvalně proslulému aférou s italskými lovci a nezákonným odstřelem zpěvného ptactva. V té době získal oboru do správy Pozemkový fond ČR, který ji v letech 1993-1997 pronajímal i s honitbou již zmíněným Maltézským rytířům. Poté v oboře krátce hospodařilo MS Dívčí Hrad Bohušov a po nich MS Hlinka Osoblaha. Po skončení hospodaření posledního uživatele v r. 2003 byla obora v tak žalostném stavu, že Městský úřad Krnov rozhodl na základě vyjádření veterinární správy o jejím zrušení. Obec Dívčí Hrad se však zasadila o znovuotevření obory, k němuž došlo ve druhé polovině r. 2003 a obora byla pronajata společnosti Ostravské opravny a strojírny. Společnost však v oboře nehospodařila zcela podle mysliveckých zásad a předpisů a po dohodě od nájmu odstoupila. V dubnu 2004 tak mohl do obory nastoupit její zatím poslední nájemce, soukromně hospodařící zemědělec ing. Josef Vendolský.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A VYBAVENÍ OBORY
Obora Helena Dívčí Hrad se rozkládá v přírodní oblasti Osoblažská nížina v průměrné nadmořské výšce kolem 350 m. Poblíž obory najdeme chráněný přírodní výtvor Oblík, paleontologickou lokalitu uhelného vápence s nalezišti zkamenělých lilijic, korálů, hlavonožců a ramenonožců.
Většina z 261 ha celkové výměry obory připadá na lesní porosty (198,5 ha) s převahou listnáčů (dub, lípa) nad jehličnany (smrk, borovice, modřín). Zbytek tvoří orná půda (40,2 ha), louky a pastviny (17,2 ha) a ostatní plochy (5,1 ha).
Potůček vyvěrající z jednoho ze dvou pramenišť v lokalitě Za Helenou protéká dvěma třetinami území obory a v její jižní části zásobuje vodou tři umělá napajedla. Vody je dostatek i v dobách sucha.
Více než polovina z celkové délky oplocení (8 km) přiléhá těsně ke státní hranici s Polskem. Plot je tvořen pletivem o výšce 200 cm, světlosti ok 14x14 cm a tloušťce drátu 3,8 mm, zavěšeným na betonových sloupcích. Pro optické zvýšení plotu jsou nad pletivem připevněna dřevěná ráhna. Oboru neprotíná žádná veřejná komunikace. Vstup je zajištěn šesti branami.
Sklady veškerého jadrného i objemného krmiva jsou mimo oboru. Podle potřeby se krmiva doplňují do tří oborohů, 16 malých krmelců a 21 koryt na jádro.
Obora je vybavena odchytovým zařízením, k lovu je možné využít devět krytých a 12 otevřených pozorovatelen.
ZVĚŘ V OBOŘE
Obora byla původně postavena jen pro daňka evropského. Základem chovu se stalo 40 kusů daňčí zvěře ze známé oblasti Gyulay v Maďarsku. Protože v dalších letech nebyl chov doplňován zvěří z našich obor, může se obora Dívčí Hrad pochlubit „čistým ďulajákem“, jak říká ing. Jiří Mlčoušek, který stál při zakládání mnoha obor na severní Moravě. Trofeje jsou charakteristické příznivou délkou lodyh s lomením téměř do pravého úhlu, dobrou délkou lopat, silnými obvody, výrazným krajkováním a tmavou barvou. Nejsilnější daněk obory byl uloven v r. 1990, trofej má hodnotu 209,60 b. CIC. Oproti domácím populacím daňčí zvěře jsou maďarští daňci výrazně slabší ve zvěřině.
Po třech letech od založení obory přibyli do její menší oddělené části další obyvatelé – mufloni. Zvěř pochází z Bruntálska (Roudno, Volárna), Vítkova u Opavy a Zaječin. Mufloni jsou vesměs sedloví. Toulce se vyznačují pravidelným vinutím, nedochází u nich k vrůstání, ale často se objevuje odlupčivost. Rekordem obory je trofej berana uloveného v r. 1990: 221,35 b. CIC.
V současné době se v oboře pohybují mladí daňci a mufloni s trofejemi kolem 180 b. CIC, resp. 200 b. CIC (viz fotografie).
PÉČE O ZVĚŘ A JEJÍ LOV
Podobně jako v jiných oborách podmiňuje výsledky chovu úživnost prostředí a péče o zvěř. Současný uživatel je díky svému oboru podnikání garantem odpovídajícího hospodaření v oboře zejména na orné půdě, loukách a pastvinách, a též dostatku kvalitního jadrného i objemného krmiva pro zvěř, vyprodukovaného mimo oboru.
Průběrný odstřel v oboře probíhá zatím převážně v kategorii samičí zvěře a zajišťuje jej personál. Trofejová zvěř se musí „nechat dorůst“. Předchozí nájemci totiž předali oboru téměř bez daňků a muflonů II. a III. věkové třídy. Část získané zvěřiny spotřebuje uživatel, většina jde na prodej. K jejímu uskladnění slouží chladicí zařízení v areálu zemědělské výrobny v Bohušově.
Na držitele obory čeká nelehký úkol – generální oprava oplocení a veškerého zařízení v oboře. Zatím v tom brání neukončené spory s některými bývalými nájemci. Nezbývá než popřát, aby se vše podařilo zdárně vyřešit. Potom bude jen otázkou času, kdy se v oboře zase objeví silné trofeje.