Úvodník 8/2007
půldruhého měsíce před začátkem doby lovu téměř všech druhů naší spárkaté zvěře přišla zpráva, že se Sbor zástupců ČMMJ rozhodl ukončit činnost společnosti Interlov Praha, s. r. o. Co to pro mne bude znamenat?, napadne uživatele honitby, který léta vozil zvěřinu do výkupny Interlovu. Jak to zahýbe cenami zvěřiny?, položí si otázku jeho soused, jenž dodával své úlovky konkurenční firmě. Oba mohou být v klidu, nestane se nic zásadního. Interlov už léta nebyl tím, čím kdysi býval. Postupné ukončení jeho činnosti převratné změny určitě nepřinese.
Po r. 1989 prošel náš trh se zvěřinou vývojem stejně jako ostatní odvětví podnikání. Vyvíjela se legislativa, firmy vznikaly a zanikaly, ceny zvěřiny stoupaly a klesaly, trh se diverzifikoval. Myslivci to samozřejmě sledovali, zvěřina byla vítaným zdrojem jejich příjmů při stále se zvyšujících nákladech na nájemné honiteb, hrazení škod působených zvěří a provoz honiteb obecně. Součástí tohoto děje byl i Interlov, vinou svého zakladatele a vedení však odsouzený do role statisty. Stál opodál, dokud to šlo, těžil ze své minulosti monopolní firmy nemající konkurenci a bez toho, aby se účinně bránil, pomalu vyklízel trh. Pravda, dalo by se diskutovat o tom, zda se konkurence chovala vždy v mezích zákona, jak často upozorňoval bývalý ředitel Interlovu ing. Jan Kupka. Nelze to však považovat za univerzální zaklínadlo a vysvětlovat tím, proč se to či ono Interlovu nepodařilo. Stejně tak není možné svalovat všechny neúspěchy na novozélandské jelení maso z farem. Interlov a jeho vlastník, tedy ČMMJ, prostě nedokázali využít svůj náskok před ostatními firmami z oboru a spali v klidu na vavřínech, což se jim vymstilo.
Když se dnes zeptáte myslivců, komu bude chybět Interlov, mnoho rukou se nezvedne. Velcí producenti zvěřiny již několik let obchodují s jinými firmami, které jim nabídly lepší ceny. A ti malí – uživatelé honiteb? S nimi je to podobné. Interlov bude chybět patrně jen těm, jejichž honitba se rozkládala asi tak do 15 km od jeho nejbližší výkupny. Pro ostatní bylo ježdění do vzdálené výkupny a prodej zvěřiny za nízkou cenu neekonomické. Dnes, když si území republiky rozparcelovaly menší obchodní firmy, by neměl být pro uživatele honiteb, kteří prodávali zvěřinu Interlovu, problém najít nové odběratele. A ceny zvěřiny se určitě razantně nesníží, což naznačují odpovědi respondentů naší ankety, zveřejněné na str. 6-7 tohoto čísla časopisu.
V době ekonomických úspěchů byla z peněz vydělaných Interlovem dotována celá řada aktivit jeho zakladatele, nemalé prostředky se vracely do honiteb. Podnik distribuoval členům ČMMJ antiparazitární přípravky pro zvěř, asfaltové terče, střelivo. Tyto argumenty nelze obhájcům Interlovu upřít. V posledních letech se však ze slepice snášející zlatá vejce stalo velké břemeno, takže rozhodnutí SZ ČMMJ nelze než pochopit. Je jen s podivem, že vrcholný orgán ČMMJ neprozřel již vloni, kdy měl k dispozici zprávu pracovní skupiny pro analýzu situace v Interlovu. Jak se ukázalo, její prognóza se beze zbytku vyplnila.