Ze zahraničí 8/2007

Padesát let chovu zubrů v Meklenbursku

Po druhé světové válce byli zubři ve volné přírodě téměř vyhubeni. Jejich stav klesl pod 100 kusů, 12 let po skončení války bylo napočítáno jen 281 zubrů. Jejich stav se měl zvýšit ve vhodné oboře. Pro tento záměr byl v Meklenburské jezerní plošině vybrán zalesněný poloostrov vybíhající do jezera, zvaný Damerower Werder (Damerovská výspa), o rozloze asi 320 ha.

Základem zubří populace se stal pár zubrů pocházející z Polska a vysazený 27. května 1957 na zmíněné místo. I přes obtíže se populace rozrůstala. Dosud se narodilo 241 zubřat a letos se očekává devět dalších. Z tohoto přírůstku může v oboře zůstat jen 30 až 35 kusů, ostatní putují do zoologických zahrad. V současné době je na poloostrově 21 kusů a dalších 12 je ve výbězích v blízké zoologické zahradě. Na celém světě žije dnes asi 3100 zubrů, z toho asi 1900 ve volnosti.
Na poloostrově je také možné zubry lovit, a to z důvodů selekce jedinců, kteří neodpovídají chovnému cíli. Lovit lze rovněž staré agresivní jedince. K dalším chovatelským opatřením náleží odstřel černé zvěře a lišek, nebezpečných pro možný přenos vztekliny. Poloostrov je bezpečným prostředím pro vydru, orla mořského i orlovce říčního a je odpočívadlem a nocovištěm vodního ptactva.
Deutsche Jägdzeitung, 6/2007, Rš

Omán: Konec vzácné přírodní rezervace

Výbor pro světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO vyřadil ze svého seznamu ománskou přírodní rezervaci, v níž žijí vzácní arabští přímorožci. „Výbor světového dědictví vyškrtl tuto lokalitu kvůli rozhodnutí Ománu zmenšit plochu chráněné oblasti o 90 procent, čímž byla porušena směrnice konvence,“ uvedl mluvčí výboru Roni Amelan. „Byla tím zničena výjimečná univerzální hodnota památky.“
Konvenci UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví podepsalo v r. 1972 143 států, v platnost vstoupila v r. 1975 po ratifikaci 20 státy. Od té doby se nestalo, že by některá památka ze seznamu byla vyloučena.
Výbor připomněl, že v r. 1996 žilo ve zmíněné rezervaci 450 arabských přímorožců, ale pytláctví a zhoršení přirozeného životního prostředí snížily jejich počet na 65. Budoucnost druhu je nejistá, protože v přírodním parku zbývají již jen čtyři chovné páry.
Výbor vyjádřil lítost nad tím, že Omán nesplnil své povinnosti týkající se ochrany rezervace a jednostranným rozhodnutím zmenšil její rozlohu kvůli pátrání po nerostném bohatství v regionu. V rezervaci žijí i další ohrožené druhy, např. arabská gazela či drop obojkový.
www.ekolist.cz, 29. června 2007, red.

Švýcarsko: stav bobrů stoupá

V posledních deseti letech se stav bobrů ve Švýcarsku přibližně ztrojnásobil a dnes se odhaduje na 1000 kusů. Bobr osídlil i menší toky a odvodňovací kanály, a tak vznikají obtíže v důsledku škod, které působí. Muselo být zřízeno odborné středisko, které koordinuje sčítání bobrů a řeší problémy vznikající v souvislosti s jejich šířením.
Der Anblick, 6/2007, Rš

Polsko: vlk bude nadále hájen

Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko odmítl požadavek Polského mysliveckého svazu (PZL) na odstřel vlků. Uvedl, že Polsko má zvláštní odpovědnost za ochranu vlka. Je totiž „pojítkem“ mezi lesními oblastmi východní a západní Evropy.
Požadavek, aby bylo možno vlka lovit od 1. září do 31. března, skrývá velké nebezpečí pro vývoj populace, neboť dlouhá doba lovu by mohla ohrozit plné vlčice, což by znamenalo ztrátu jediného vrhu v roce. Ohroženi by mohli být i ostatní členové smečky, kteří se podílejí na výchově mláďat.
Polští myslivci požadovali roční odstřel ve výši asi 10 % vlčí populace. Myslivecký svaz a státní lesy odhadují počet vlků na 1200 až 1300 kusů, ministerstvo životního prostředí pouze na 700 kusů.
Wild und Hund, 9/2007, Rš

Německo: Ústav pro biologii zvěře a myslivost zrušen

V r. 1937 byl na univerzitě v Göttingen za podpory říšského lovčího H. Göringa založen Ústav pro biologii zvěře a myslivost, který se kromě výuky a výchovy představil mnoha cennými výzkumnými pracemi o zvěři a myslivosti. Letos, po 70 letech existence, byl z úsporných důvodů zrušen.
Wild und Hund, 7/2007, Rš

Nosorožec sumaterský nafilmován

Spolupracovníkům Světového fondu pro ochranu přírody (WWF) se poprvé podařilo ve volné přírodě zachytit na video velmi vzácný poddruh nosorožce sumaterského (Dicerorhinus sumatrensis harrissoni). Svou hmotností 500-950 kg patří tento druh k nejmenším nosorožcům. Od ostatních nosorožců se liší poměrně hustou srstí, která vyrůstá na hřbetě, bocích, břiše, vnějších stranách končetin i v uších. Nejvíce osrstěná jsou mláďata. Jako jediný z asijských nosorožců má dva rohy. Žije zpravidla samotářsky v hustých tropických lesích. Je vázaný na vodu, dobře plave. WWF odhaduje populaci tohoto vyhynutím ohroženého nosorožce nejvýše na 50 kusů.
Wild und Hund, 10/2007, Rš

Plovoucí černá zvěř

Začátkem dubna t. r. byli v Bodamském jezeře (jezero na hranicích Německa, Rakouska a Švýcarska) policií uloveni tři plovoucí divočáci, které do jezera zahnal volně pobíhající pes. Posádka celního člunu se pokoušela prasata vytlačit na břeh, ale to se nezdařilo. Všechny pokusy o jejich záchranu byly marné, nezbývalo, než je odstřelit.
Wild und Hund, 10/2007, Rš

Španělsko: lapání lišek do ok povoleno

Evropský soudní dvůr rozhodl, že podle okolností je možné ve Španělsku lapat lišky do ok. Ochránci přírody si stěžovali na používání ok při lovu lišek v některých španělských provinciích, ale byli odmítnuti. Pokud má oko zarážku, je správně umístěno a denně kontrolováno, neodporuje právním předpisům EU. Toto rozhodnutí usnadní také chytání zvířat pro výzkumné účely. Až dosud bylo obtížné získat povolení k použití ok a speciálních dénkových želez (železa s dénkem neboli talířem, která spustí, jakmile zvěř na dénko došlápne – pozn. red.).
Der Anblick, 6/2007, Rš