Na Konopišti střílelo 1002 střelců
Zpráva o průběhu Mistrovství světa v loveckém parkúru na Konopišti, obsahující informace ze slavnostního zahájení, průběhu a ukončení soutěže včetně přehledu výsledků a celkového zhodnocení je dostatečně obsáhlá (str. 24-25). Nás však zajímalo ještě více o podrobnostech ze zákulisí výborně připravené významné sportovní akce, jejíž uspořádání na Konopišti lze z pohledu ČR považovat za velkou událost. O rozhovor jsme proto požádali ing. Miroslava Jankovského, ředitele LZ Konopiště a současně předsedu mezinárodní jury MS.
LZ Konopiště provozuje známou střelnici Vráž, kde se koná řada významných střeleckých soutěží. Proč se letošní MS neuskutečnilo na Vráži?
Ve FITASC platí nepsané pravidlo, že MS by se mělo konat na místě, kde předtím „nikdo nikdy“ nestřílel, aby všichni účastníci měli stejné výchozí podmínky. Pokud se soutěž koná na střelnici, vždy se najdou střelci, kteří znají její prostředí a střeliště, vědí, jak létají terče atd. a vůči ostatním jsou ve výhodě. Proto se každé MS pořádá na novém místě. Dalším důvodem byla kapacita střelnice Vráž, kam bychom se s 1002 přihlášenými střelci nevešli.
Kde a v jakých podmínkách se konalo MS v loňském roce?
Vloni proběhlo MS v USA ve státě Minnesota, rok předtím v Anglii. Prostředí, v nichž jsou soutěže pořádány, jsou různá, vždy záleží na pořadatelském státě, jaké místo vybere. V Minnesotě se střílelo v rovinatém území s vodními plochami, částečně též v bažantnici, i když samozřejmě jiného charakteru než má konopišťská.
Jaké jste zaznamenali ohlasy od zahraničních střelců na podmínky u nás?
Co se týká prostředí i organizace soutěže, zahraniční střelci byli nadšení. Zejména náročnost soutěže pro ně byla velkou výzvou. Tvrdý oříšek představovalo „čtení“ terčů, protože každé stanoviště a střeliště bylo jiné. Střílelo se na palouku, v lese, u rybníka či na kukuřičném poli, takže odhady vzdáleností a hlavně rychlosti terčů dělaly střelcům potíže. To byl např. problém českých střelců, kteří jezdí na Vráž. Tam se skoro všechny terče střílí v počáteční fázi letu, zatímco na MS se spousta terčů střílela v polovině vzdálenosti letu nebo ke konci, kdy má terč třeba čtvrtinovou nebo třetinovou rychlost. Soutěž byla obtížná i proto, že nám firma Laporte bez jakéhokoliv upozornění dodala terče s výrazně nižší lámavostí, než jsme zvyklí. Zejména ze strany a s vrchu byly velmi obtížně rozbitné. To se projevilo ve sníženém procentu zásahů. Podmínky však byly pro všechny střelce stejné a zkušení střelci se s tím vypořádali. Terč bylo potřeba zasáhnout středem brokového shluku, používat plné čoky a broky 2,4 nebo 2,5 mm.
Vyskytly se v průběhu MS nějaké věci, která vás jako organizátory vrcholné soutěže překvapily?
Z minulosti jsme měli určité zkušenosti s pořádáním velkých střeleckých akcí, v letech 2003 a 2004 jsme na Vráži organizovali ME v loveckém parkúru. Někdo tak mohl získat dojem, že nás nemůže nic překvapit. Rozdíl mezi ME a MS je však velmi markantní, zejména v počtu střelců. Na letošní MS jich přijelo celkem 1002. Aby soutěž probíhala plynule, bylo potřeba připravit 32 střelišť, což představovalo instalovat 170 vrhaček, mít k dispozici 55 rozhodčích, 50 vypouštěčů terčů, 30-40 osob majících na starosti doplňování terčů do vrhaček, udržování čistoty areálu, zajištění provozu parkoviště, ostrahu areálu atd. Koordinovat vše nebylo jednoduché ...
Veškerý personál byl váš?
Technický personál byl náš. Velmi nám pomohlo 40 studentů Střední lesnické školy Trutnov – kluci byli skutečně výborní. Co se týče rozhodčích, každý stát, resp. střelecká asociace, která přihlásí na MS svůj „národní“ tým, má právo delegovat svého rozhodčího, což v případě letošního MS některé státy využily. Kromě delegovaných zahraničních rozhodčích jsme si navíc „objednali“ další zkušené rozhodčí z Anglie i z jiných států. Z celkového počtu 55 rozhodčích jich bylo 20 ze zahraničí, zbytek z ČR. Pozitivní bylo, že asi osm našich rozhodčích složilo díky rozhodování na MS mezinárodní zkoušky FITASC a do budoucna mohou působit na podobných akcích.
Představuje 1002 soutěžících obvyklý počet účastníků MS?
Letošní počet střelců byl z hlediska historie MS rekordní.
Na MS se může přihlásit kdokoliv, kdo zaplatí účastnický poplatek, nebo platí nějaké kvóty pro jednotlivé státy? Nebo je potřeba nějak se kvalifikovat?
Každá národní asociace má v souvislosti s vysíláním střelců na mezinárodní akce svá pravidla. Střelecké organizace ze států jako např. USA, Anglie nebo Francie, kde působí velké množství špičkových střelců, pořádají své kvalifikace a podle výsledků sestavují národní týmy. Vybraným střelcům následně např. hradí účastnický poplatek na MS, přispívají na dopravu atd. To je první skupina střelců. Tou druhou, početnější, jsou střelci, kteří se hlásí na MS sami. V tomto směru jsou pravidla loveckého parkúru velmi liberální.
Po rozlosování skupin se tedy může stát, že se na střelišti v jedné skupině sejde mistr světa s amatérským střelcem?
Ano. Je otázka, jestli je to tak dobře, nebo zda to změnit. Podle mého názoru by se to změnit mělo. Organizačně je totiž velmi obtížné pořádat MS, kam se sjedou nejlepší střelci světa, aby se utkali o titul světového šampióna, a vedle nich se přihlásí stovky amatérských střelců. Ty samozřejmě nechci urazit, jen upozorňuji na komplikace při organizaci závodu. Přece jen jde o MS – nejnáročnější závod sezóny, kterého se účastní ti nejlepší.
Možná že právě kvůli atraktivní možnosti zastřílet si „se střeleckými špičkami“ byla účast amatérských střelců na MS tak velká ...
To určitě ano. Počet účastníků MS však nemůže stále stoupat, protože organizaci soutěže by nešlo zvládnout. Při menším počtu střelců by bylo vše snazší.
Všiml jsem si, že s některými střelci chodily jejich manželky či děti, které si u střeliště postavily skládací křesílko a sledovaly, jak se jejich manželovi či tatínkovi daří. To je u soutěží v loveckém parkúru běžné?
V případě světového šampionátu ano. Pokud se střelec rozhodne střílet na MS někde daleko v cizině, často s sebou bere např. někoho z rodiny a svou účast pojme jako rodinný výlet. Měli jsme tu Australany, Američany či Kanaďany, kteří přijeli několik dní před soutěží, ubytovali se v Praze, jezdili si prohlížet památky a třeba zůstali i další dny po ukončení soutěže, kterou brali za součást dovolené.
Projevila o MS zájem naše média?
Dva dny u nás natáčela Česká televize, která ze získaného materiálu připravila pořad v délce asi 45 minut, který byl několikrát vysílán na programu ČT4 Sport. Pořad byl velmi zajímavý, velmi nás překvapila jeho úroveň. V září se bude ve Vráži konat finále českého poháru v loveckém parkúru, tak jsme se s tvůrci dokumentu o MS předběžně domlouvali kromě jiného o možnostech živých vstupů ze soutěže. Uvidíme ...
Děkuji za rozhovor.
Ing. David Vaca, Ph.D.
LZ Konopiště provozuje známou střelnici Vráž, kde se koná řada významných střeleckých soutěží. Proč se letošní MS neuskutečnilo na Vráži?
Ve FITASC platí nepsané pravidlo, že MS by se mělo konat na místě, kde předtím „nikdo nikdy“ nestřílel, aby všichni účastníci měli stejné výchozí podmínky. Pokud se soutěž koná na střelnici, vždy se najdou střelci, kteří znají její prostředí a střeliště, vědí, jak létají terče atd. a vůči ostatním jsou ve výhodě. Proto se každé MS pořádá na novém místě. Dalším důvodem byla kapacita střelnice Vráž, kam bychom se s 1002 přihlášenými střelci nevešli.
Kde a v jakých podmínkách se konalo MS v loňském roce?
Vloni proběhlo MS v USA ve státě Minnesota, rok předtím v Anglii. Prostředí, v nichž jsou soutěže pořádány, jsou různá, vždy záleží na pořadatelském státě, jaké místo vybere. V Minnesotě se střílelo v rovinatém území s vodními plochami, částečně též v bažantnici, i když samozřejmě jiného charakteru než má konopišťská.
Jaké jste zaznamenali ohlasy od zahraničních střelců na podmínky u nás?
Co se týká prostředí i organizace soutěže, zahraniční střelci byli nadšení. Zejména náročnost soutěže pro ně byla velkou výzvou. Tvrdý oříšek představovalo „čtení“ terčů, protože každé stanoviště a střeliště bylo jiné. Střílelo se na palouku, v lese, u rybníka či na kukuřičném poli, takže odhady vzdáleností a hlavně rychlosti terčů dělaly střelcům potíže. To byl např. problém českých střelců, kteří jezdí na Vráž. Tam se skoro všechny terče střílí v počáteční fázi letu, zatímco na MS se spousta terčů střílela v polovině vzdálenosti letu nebo ke konci, kdy má terč třeba čtvrtinovou nebo třetinovou rychlost. Soutěž byla obtížná i proto, že nám firma Laporte bez jakéhokoliv upozornění dodala terče s výrazně nižší lámavostí, než jsme zvyklí. Zejména ze strany a s vrchu byly velmi obtížně rozbitné. To se projevilo ve sníženém procentu zásahů. Podmínky však byly pro všechny střelce stejné a zkušení střelci se s tím vypořádali. Terč bylo potřeba zasáhnout středem brokového shluku, používat plné čoky a broky 2,4 nebo 2,5 mm.
Vyskytly se v průběhu MS nějaké věci, která vás jako organizátory vrcholné soutěže překvapily?
Z minulosti jsme měli určité zkušenosti s pořádáním velkých střeleckých akcí, v letech 2003 a 2004 jsme na Vráži organizovali ME v loveckém parkúru. Někdo tak mohl získat dojem, že nás nemůže nic překvapit. Rozdíl mezi ME a MS je však velmi markantní, zejména v počtu střelců. Na letošní MS jich přijelo celkem 1002. Aby soutěž probíhala plynule, bylo potřeba připravit 32 střelišť, což představovalo instalovat 170 vrhaček, mít k dispozici 55 rozhodčích, 50 vypouštěčů terčů, 30-40 osob majících na starosti doplňování terčů do vrhaček, udržování čistoty areálu, zajištění provozu parkoviště, ostrahu areálu atd. Koordinovat vše nebylo jednoduché ...
Veškerý personál byl váš?
Technický personál byl náš. Velmi nám pomohlo 40 studentů Střední lesnické školy Trutnov – kluci byli skutečně výborní. Co se týče rozhodčích, každý stát, resp. střelecká asociace, která přihlásí na MS svůj „národní“ tým, má právo delegovat svého rozhodčího, což v případě letošního MS některé státy využily. Kromě delegovaných zahraničních rozhodčích jsme si navíc „objednali“ další zkušené rozhodčí z Anglie i z jiných států. Z celkového počtu 55 rozhodčích jich bylo 20 ze zahraničí, zbytek z ČR. Pozitivní bylo, že asi osm našich rozhodčích složilo díky rozhodování na MS mezinárodní zkoušky FITASC a do budoucna mohou působit na podobných akcích.
Představuje 1002 soutěžících obvyklý počet účastníků MS?
Letošní počet střelců byl z hlediska historie MS rekordní.
Na MS se může přihlásit kdokoliv, kdo zaplatí účastnický poplatek, nebo platí nějaké kvóty pro jednotlivé státy? Nebo je potřeba nějak se kvalifikovat?
Každá národní asociace má v souvislosti s vysíláním střelců na mezinárodní akce svá pravidla. Střelecké organizace ze států jako např. USA, Anglie nebo Francie, kde působí velké množství špičkových střelců, pořádají své kvalifikace a podle výsledků sestavují národní týmy. Vybraným střelcům následně např. hradí účastnický poplatek na MS, přispívají na dopravu atd. To je první skupina střelců. Tou druhou, početnější, jsou střelci, kteří se hlásí na MS sami. V tomto směru jsou pravidla loveckého parkúru velmi liberální.
Po rozlosování skupin se tedy může stát, že se na střelišti v jedné skupině sejde mistr světa s amatérským střelcem?
Ano. Je otázka, jestli je to tak dobře, nebo zda to změnit. Podle mého názoru by se to změnit mělo. Organizačně je totiž velmi obtížné pořádat MS, kam se sjedou nejlepší střelci světa, aby se utkali o titul světového šampióna, a vedle nich se přihlásí stovky amatérských střelců. Ty samozřejmě nechci urazit, jen upozorňuji na komplikace při organizaci závodu. Přece jen jde o MS – nejnáročnější závod sezóny, kterého se účastní ti nejlepší.
Možná že právě kvůli atraktivní možnosti zastřílet si „se střeleckými špičkami“ byla účast amatérských střelců na MS tak velká ...
To určitě ano. Počet účastníků MS však nemůže stále stoupat, protože organizaci soutěže by nešlo zvládnout. Při menším počtu střelců by bylo vše snazší.
Všiml jsem si, že s některými střelci chodily jejich manželky či děti, které si u střeliště postavily skládací křesílko a sledovaly, jak se jejich manželovi či tatínkovi daří. To je u soutěží v loveckém parkúru běžné?
V případě světového šampionátu ano. Pokud se střelec rozhodne střílet na MS někde daleko v cizině, často s sebou bere např. někoho z rodiny a svou účast pojme jako rodinný výlet. Měli jsme tu Australany, Američany či Kanaďany, kteří přijeli několik dní před soutěží, ubytovali se v Praze, jezdili si prohlížet památky a třeba zůstali i další dny po ukončení soutěže, kterou brali za součást dovolené.
Projevila o MS zájem naše média?
Dva dny u nás natáčela Česká televize, která ze získaného materiálu připravila pořad v délce asi 45 minut, který byl několikrát vysílán na programu ČT4 Sport. Pořad byl velmi zajímavý, velmi nás překvapila jeho úroveň. V září se bude ve Vráži konat finále českého poháru v loveckém parkúru, tak jsme se s tvůrci dokumentu o MS předběžně domlouvali kromě jiného o možnostech živých vstupů ze soutěže. Uvidíme ...
Děkuji za rozhovor.
Ing. David Vaca, Ph.D.