Obora Jinošov
Ing. Dalibor Pačes
Jinošovská obora, kterou představíme v tomto pokračování seriálu o českých a moravských oborách, je spíše než význačnými trofejemi a chovem zvěře známá nevšedními historickými stavbami, spjatými s kulturním a společenským životem šlechty. Oboru, jež dostala jméno podle obce Jinošov, najdeme nedaleko Náměště nad Oslavou v těsném sousedství známější obory Kralice (Svět myslivosti č. 3/2005).
ZÁMEČEK SCHÖNWALD
Při jízdě po silnici z Jinošova do Kralic nelze přehlédnout zámeček Schönwald. Jednoposchoďová stavba vznikla v letech 1827-1829 podle projektu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Pohledu od vstupní brány neunikne hraběcí znak Haugwitzů s beraní hlavou a latinským nápisem, v překladu: Přátelství a můzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827. Na místě zámečku stála dříve obora, ohrazená dva metry vysokou a dva a půl kilometru dlouhou kamennou zdí, kterou poddaní stavěli téměř celou druhou polovinu 18. století. Obora sloužila majitelům panství jako bažantnice. Koncem 18. století byla bažantnice přebudována na tehdy moderní přírodní anglický park se všemi typickými prvky: pavilóny, průhledy na zajímavá místa a vodními stavbami. Zámeček a park plnily funkci letního sídla náměšťských pánů, v pozdějších letech se staly „výměnkem“ zestárlých hrabat. Za zmínku stojí návštěva zámečku rakouským následníkem trůnu, uskutečněná v červnu r. 1914. František Ferdinand ď Este tehdy přespal jako host hraběcí rodiny v pokoji v přízemí pravé části zámečku a byl pro něj a další šlechtice připraven program. Od Dianina pavilónu střílel na živé holuby, které hajní skupovali po celém okolí a pak z klecí vypouštěli následníkovi do rány. Písemné materiály, dokumentující tuto událost, jsou uloženy v archivu náměšťského zámku. Po konfiskaci majetku rodu Haugwitzů v r. 1945 připadl zámeček i s parkem státu. Dnes je zámeček včetně přilehlých budov a pozemků vyčleněn z parku, oplocen a využívá jej Ústav sociální péče pro dospělé.
PAVILÓNY V OBOŘE
Další historickou stavbu najdeme na nejvyšším místě parku, dnes obory. Na osmi sloupech starořímského stylu stojí kruhový pavilón s kopulí, zasvěcený bohu lesa Silvanovi. K němu se paprskovitě sbíhají cesty, z nichž se v minulosti nabízely pohledy na rozhlednu Babylon u Kramolína, Lusthaus v Kralické oboře, zámek a kapli Panny Marie na Křibě a na mohutný dubový kříž na Blažkově poli na Stráži.
Druhý pavilón byl postaven nad cestou k Silvanovu chrámu s dobrou vyhlídkou přes rybník na zámeček. Odpočinkový altán půlkruhovitého tvaru s reliéfy loveckých motivů (toulce s opeřenými šípy) byl zasvěcen římské bohyni lovu Dianě.
Třetí stavbu objevíme nedaleko zámečku. Je jí Apollónův chrám, projektovaný jako hudební pavilón. Jeho přední otevřená strana má tvar triumfální brány nesené dvěma nárožními a čtyřmi dórskými sloupy. Nad římsou se zvedá vysoká attika se skupinou Apollónových kohoutů. V pavilónu se v dobách jeho největší slávy konala představení velkých hudebních děl první poloviny 19. století.
Zapomenout bychom neměli na historickou stavbu zajímavou z mysliveckého pohledu – dřevěný seník s kamennou podezdívkou.
Přestože Lesní správa Náměšť nad Oslavou před časem investovala do údržby a rekonstrukce historických pavilónů, v době návštěvy obory na nich byl opět patrný zub času. Příslibem ke zlepšení situace by měl být komplexní plán péče o významný krajinný prvek a kulturní památku – park a oboru u zámku Schönwald, jež jsou zahrnuty do území Lesoparku Jinošov.
VZNIK SOUČASNÉ OBORY A JEJÍ PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Obora Jinošov vznikla z iniciativy Jihomoravských státních lesů Brno, s. p., na území někdejšího anglického parku u zámečku Schönwald v r. 1983, kdy byla uznána jako chovná obůrka pro daňčí zvěř. Zároveň došlo k dohodě mezi zakladatelem a Českým mysliveckým svazem o využití uvedené obůrky výhradně pro chov daňčí zvěře dovezené ze zahraničí.
Oblast, v níž se nevelká obora rozkládá, leží v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 460 až 490 m. Terén obory je mírně členitý se svažitostí k Jinošovskému potoku. Ten protéká celou oborou, zásobuje vodou rybník Březina a po opuštění obory i kralické rybníky. Z celkové výměry 32 ha připadají 4 ha na louky a 2 ha na vodní plochy. Převážná většina je vedena jako ostatní plocha – les zvláštního určení se zvýšenou rekreační funkcí. V lesních porostech výrazně převažují listnáče ve vyšších věkových stupních (dub 44 %, habr 32 %, lípa 18 %) nad jehličnany (borovice 4 %, vtroušený modřín, jedle).
Původní kamenná zeď kolem zámeckého parku byla opravena, pouze v úseku o délce 400 m ji nahradil pletivový plot. Obora je celoročně přístupná veřejnosti, vstup umožňují dvě brány.
ZVĚŘ V OBOŘE A PÉČE O NÍ
K založení chovu daňků bylo do obory koncem r. 1983 dovezeno 19 kusů kvalitní daňčí zvěře ze známé oblasti Gyulay v Maďarsku: čtyři špičáci, deset daněl a pět daňčat. Záměrem chovu bylo produkovat kvalitní zvěř k zazvěřování honiteb a obor na Moravě a v Čechách. Lov byl zaměřen pouze na sanitární a přísně průběrný odstřel, veškeré přírůstky zvěře putovaly tam, kam určil ČMS. V r. 1990 dosáhl kmenový stav v oboře téměř 60 kusů.
Do r. 1998 sloužila obora jako režijní honitba státních lesů, naposledy lesní správy Náměšť nad Oslavou. Poté byla pronajímána, jejím posledním uživatelem je Pavel Klíma. V současné době obstarává lov v oboře nájemce a jeho poplatkoví hosté. Není známo, že by obora vyprodukovala významnější trofej. Záznamy z r. 1996 zmiňují osmiletého daňka uloveného zahraničním lovcem. Jeho trofeji bylo naměřeno 173,49 b. CIC. Momentálně nejsilnější daňci nosí podle slov oborníka lopaty v bodové hodnotě kolem 180 b. CIC.
Zvěř je celoročně přikrmována jadrným krmivem, obvykle směsí ovsa s ječmenem. Během léta nachází dostatek pastvy na loukách a v bylinném patře lesa, kde v semenných letech téměř nestačí spotřebovat úrodu žaludů. Na podzim a v zimě má k dispozici jetelotravní seno a cukrovku, osvědčilo se též předkládání sešrotovaných celých kukuřičných palic.
ZÁMĚRY A CÍLE DO BUDOUCNA
Obora s přilehlým bývalým zámeckým parkem a historickými stavbami je významnou kulturní památkou. Zvěř jako vhodný doplněk tohoto prostředí v ní určitě zůstane. Prioritou pro příští roky však bude obnova původní parkové úpravy a rekonstrukce historických pavilónů. V budoucnu bychom se tak mohli dočkat podobného pohledu, jaký se naskýtal návštěvníkům okolí zámečku Schönwald koncem 18. a začátkem 19. století.
Jinošovská obora, kterou představíme v tomto pokračování seriálu o českých a moravských oborách, je spíše než význačnými trofejemi a chovem zvěře známá nevšedními historickými stavbami, spjatými s kulturním a společenským životem šlechty. Oboru, jež dostala jméno podle obce Jinošov, najdeme nedaleko Náměště nad Oslavou v těsném sousedství známější obory Kralice (Svět myslivosti č. 3/2005).
ZÁMEČEK SCHÖNWALD
Při jízdě po silnici z Jinošova do Kralic nelze přehlédnout zámeček Schönwald. Jednoposchoďová stavba vznikla v letech 1827-1829 podle projektu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela. Pohledu od vstupní brány neunikne hraběcí znak Haugwitzů s beraní hlavou a latinským nápisem, v překladu: Přátelství a můzám Jindřich hrabě z Haugwitz 1827. Na místě zámečku stála dříve obora, ohrazená dva metry vysokou a dva a půl kilometru dlouhou kamennou zdí, kterou poddaní stavěli téměř celou druhou polovinu 18. století. Obora sloužila majitelům panství jako bažantnice. Koncem 18. století byla bažantnice přebudována na tehdy moderní přírodní anglický park se všemi typickými prvky: pavilóny, průhledy na zajímavá místa a vodními stavbami. Zámeček a park plnily funkci letního sídla náměšťských pánů, v pozdějších letech se staly „výměnkem“ zestárlých hrabat. Za zmínku stojí návštěva zámečku rakouským následníkem trůnu, uskutečněná v červnu r. 1914. František Ferdinand ď Este tehdy přespal jako host hraběcí rodiny v pokoji v přízemí pravé části zámečku a byl pro něj a další šlechtice připraven program. Od Dianina pavilónu střílel na živé holuby, které hajní skupovali po celém okolí a pak z klecí vypouštěli následníkovi do rány. Písemné materiály, dokumentující tuto událost, jsou uloženy v archivu náměšťského zámku. Po konfiskaci majetku rodu Haugwitzů v r. 1945 připadl zámeček i s parkem státu. Dnes je zámeček včetně přilehlých budov a pozemků vyčleněn z parku, oplocen a využívá jej Ústav sociální péče pro dospělé.
PAVILÓNY V OBOŘE
Další historickou stavbu najdeme na nejvyšším místě parku, dnes obory. Na osmi sloupech starořímského stylu stojí kruhový pavilón s kopulí, zasvěcený bohu lesa Silvanovi. K němu se paprskovitě sbíhají cesty, z nichž se v minulosti nabízely pohledy na rozhlednu Babylon u Kramolína, Lusthaus v Kralické oboře, zámek a kapli Panny Marie na Křibě a na mohutný dubový kříž na Blažkově poli na Stráži.
Druhý pavilón byl postaven nad cestou k Silvanovu chrámu s dobrou vyhlídkou přes rybník na zámeček. Odpočinkový altán půlkruhovitého tvaru s reliéfy loveckých motivů (toulce s opeřenými šípy) byl zasvěcen římské bohyni lovu Dianě.
Třetí stavbu objevíme nedaleko zámečku. Je jí Apollónův chrám, projektovaný jako hudební pavilón. Jeho přední otevřená strana má tvar triumfální brány nesené dvěma nárožními a čtyřmi dórskými sloupy. Nad římsou se zvedá vysoká attika se skupinou Apollónových kohoutů. V pavilónu se v dobách jeho největší slávy konala představení velkých hudebních děl první poloviny 19. století.
Zapomenout bychom neměli na historickou stavbu zajímavou z mysliveckého pohledu – dřevěný seník s kamennou podezdívkou.
Přestože Lesní správa Náměšť nad Oslavou před časem investovala do údržby a rekonstrukce historických pavilónů, v době návštěvy obory na nich byl opět patrný zub času. Příslibem ke zlepšení situace by měl být komplexní plán péče o významný krajinný prvek a kulturní památku – park a oboru u zámku Schönwald, jež jsou zahrnuty do území Lesoparku Jinošov.
VZNIK SOUČASNÉ OBORY A JEJÍ PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Obora Jinošov vznikla z iniciativy Jihomoravských státních lesů Brno, s. p., na území někdejšího anglického parku u zámečku Schönwald v r. 1983, kdy byla uznána jako chovná obůrka pro daňčí zvěř. Zároveň došlo k dohodě mezi zakladatelem a Českým mysliveckým svazem o využití uvedené obůrky výhradně pro chov daňčí zvěře dovezené ze zahraničí.
Oblast, v níž se nevelká obora rozkládá, leží v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 460 až 490 m. Terén obory je mírně členitý se svažitostí k Jinošovskému potoku. Ten protéká celou oborou, zásobuje vodou rybník Březina a po opuštění obory i kralické rybníky. Z celkové výměry 32 ha připadají 4 ha na louky a 2 ha na vodní plochy. Převážná většina je vedena jako ostatní plocha – les zvláštního určení se zvýšenou rekreační funkcí. V lesních porostech výrazně převažují listnáče ve vyšších věkových stupních (dub 44 %, habr 32 %, lípa 18 %) nad jehličnany (borovice 4 %, vtroušený modřín, jedle).
Původní kamenná zeď kolem zámeckého parku byla opravena, pouze v úseku o délce 400 m ji nahradil pletivový plot. Obora je celoročně přístupná veřejnosti, vstup umožňují dvě brány.
ZVĚŘ V OBOŘE A PÉČE O NÍ
K založení chovu daňků bylo do obory koncem r. 1983 dovezeno 19 kusů kvalitní daňčí zvěře ze známé oblasti Gyulay v Maďarsku: čtyři špičáci, deset daněl a pět daňčat. Záměrem chovu bylo produkovat kvalitní zvěř k zazvěřování honiteb a obor na Moravě a v Čechách. Lov byl zaměřen pouze na sanitární a přísně průběrný odstřel, veškeré přírůstky zvěře putovaly tam, kam určil ČMS. V r. 1990 dosáhl kmenový stav v oboře téměř 60 kusů.
Do r. 1998 sloužila obora jako režijní honitba státních lesů, naposledy lesní správy Náměšť nad Oslavou. Poté byla pronajímána, jejím posledním uživatelem je Pavel Klíma. V současné době obstarává lov v oboře nájemce a jeho poplatkoví hosté. Není známo, že by obora vyprodukovala významnější trofej. Záznamy z r. 1996 zmiňují osmiletého daňka uloveného zahraničním lovcem. Jeho trofeji bylo naměřeno 173,49 b. CIC. Momentálně nejsilnější daňci nosí podle slov oborníka lopaty v bodové hodnotě kolem 180 b. CIC.
Zvěř je celoročně přikrmována jadrným krmivem, obvykle směsí ovsa s ječmenem. Během léta nachází dostatek pastvy na loukách a v bylinném patře lesa, kde v semenných letech téměř nestačí spotřebovat úrodu žaludů. Na podzim a v zimě má k dispozici jetelotravní seno a cukrovku, osvědčilo se též předkládání sešrotovaných celých kukuřičných palic.
ZÁMĚRY A CÍLE DO BUDOUCNA
Obora s přilehlým bývalým zámeckým parkem a historickými stavbami je významnou kulturní památkou. Zvěř jako vhodný doplněk tohoto prostředí v ní určitě zůstane. Prioritou pro příští roky však bude obnova původní parkové úpravy a rekonstrukce historických pavilónů. V budoucnu bychom se tak mohli dočkat podobného pohledu, jaký se naskýtal návštěvníkům okolí zámečku Schönwald koncem 18. a začátkem 19. století.