Energetické plodiny a černá zvěř

Ing. Petr Ziegrosser

Na území Německa je v současné době v provozu údajně 4000 zařízení na spalování biomasy. Nejvíce jich je v Bavorsku a v Bádensku–Würtenbersku. Počítá se s tím, že do r. 2010 se zvýší počet těchto zařízení na 10 000. V této souvislosti narostou plochy tzv. energetických plodin na celkovou výměru 2-2,5 milionu hektarů. Značná část těchto ploch bude oseta kukuřicí. Jen meziroční nárůst ploch kukuřice v Německu v porovnání let 2005 a 2006 činí 107 %! A jak známo, tam, kde je kukuřice, je i černá zvěř ...

PLODINY BUDOUCNOSTI ...
Podle názoru našeho ministerstva zemědělství (MZe) se díky zesílení podpory pěstování energetických plodin otevírají šance zemědělcům, kteří si stěžují na pokles objemu zemědělské produkce určené k potravinářským účelům. Dalším kladem „zelené energie“ je šetrnost k životnímu prostředí: spalováním biomasy se do ovzduší dostávají jen nízké hodnoty škodlivých emisí. Využívání biomasy z obnovitelných zdrojů navíc přispívá ke snížení závislosti společnosti na dovozu fosilních paliv. Pro r. 2007 počítalo MZe s udělením dotací na nejméně 50 000 ha energetických plodin. V blízké budoucnosti by se pro energetické účely dalo v ČR využít až 400 000 ha půdy.
Ekologové nejsou proti pěstování energetických plodin. Podle jejich názoru stojí dosavadní forma údržby krajiny uváděním půdy „do klidu“ s podporou dotací značné finanční prostředky. V našich podmínkách (především na venkově), kde existují značné rozdíly v rozvoji a ekonomické síle různých regionů, může využití půdy pro produkci biomasy přinést pomoc agrárnímu sektoru. Musí se však brát ohled na to, že zemědělci nevyřazují z území pro intenzivní produkci plodin určených potravinářskému průmyslu nejlepší půdu. V problematických zemědělských regionech s vysokou nezaměstnaností bude při realizaci projektů rozvoje produkce biomasy přínosná spolupráce podnikatelské a komunální sféry. Energie získaná při spalování biomasy nachází všestranné využití (např. při dodávkách tepla obcím, zejména tam, kde není zaveden zemní plyn).

VÝBORNÝ KRYT ČERNÉ ZVĚŘE ... PŘINESE PROBLÉMY
Z výše uvedeného přehledu energetických plodin je zřejmé, že většina z nich (resp. jejich porostů) poskytuje nadmíru vhodný kryt zvěři, zvláště černé. Patrně bude platit, že čím více bude ploch energetických plodin, tím více krytu černá zvěř získá a tím více škod způsobí. Již nyní je problém snížit stavy černé zvěře a tím i škody jí působené. Jak tedy dál?
V Německu se rozjíždí modelový projekt nazvaný „Černá zvěř a kukuřice“. Tamní ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele plánuje realizovat ve spolupráci s Německým mysliveckým svazem a Svazem zemědělců čtyřletý modelový projekt  obhospodařování černé zvěře v oblastech s energetickými plodinami. Projekt bude zahájen v r. 2008. Testovány budou především možnosti ochrany polí s energetickými plodinami, od ošetření osiva látkami odpuzujícími zvěř po zrazování zvěře zvukovými a světelnými plašiči. Na projektu se podílí šest zemědělských podniků. Vše bude odzkoušeno na velikosti polí od jednoho do sta hektarů. První výsledky bude možné předložit v r. 2009, konečné budou k dispozici v r. 2011. Škody působené zvěří je však nutné řešit již nyní.
V Německu působí skupiny psovodů, které se nechají najímat na vyhánění zvěře z kukuřičných lánů. Podle jejich zkušeností bývá nejvyšší úspěšnost v lánech o výměře do 20 ha. Pokud jsou pole větší, je nutné rozčlenit je „střeleckými liniemi“. V průměru je třeba na 15 ha nasadit asi 15 psů. Při malých plochách do 5 ha často postačí i dva kvalitní psi.
Bezpečnostní zásady, které je třeba dodržovat při lovu v kukuřici:
1.    Všichni účastníci lovu musí mít oblečení nebo vesty signální barvy.  
2.    Všichni psi musí mít obojky nebo vesty signální barvy.  
3.    Musí se dodržovat všeobecné zásady pro hony.  
4.    Nikdy se nesmí střílet do kukuřice.  
5.    V kukuřici smí psovodi střílet jen v případě sebeobrany, ochrany psa, dostřelné rány.
6.    Střelecká místa se nesmí opustit před odtroubením konce lovu.   
7.    Střelci a psovodi nastupují na svá místa v naprosté tichosti.  
8.    Nastupuje se vždy proti větru, aby černá předčasně neopustila kulturu, v níž se bude lovit. Vždy, když to situace dovolí, je nutné stát zády ke kukuřici.    
9.    Nejprve jdou do kukuřice psovodi se psy proti větru, nikdy však netlačí pole směrem k frekventovaným komunikacím.   
10.    Po odtroubení se vybijí zbraně, které se nosí zlomené nebo s otevřeným závěrem.    
Je třeba upozornit na to, že skupiny psovodů nejsou na loveckých akcích proto, aby si psovodi „zalovili“. Ti mají zbraně především na svoji ochranu, na pomoc psům a na dostřelnou ránu.  
Cena za nasazení skupiny bývá 50 eur na psovoda plus 5 eur za ulovený kus černé.
V české kotlině je zatím klid, ale to je tady zvykem. Černé se letos urodilo, myslivci zase o něco zestárli, škody způsobené divočáky na kukuřici neplatíme, a navíc většina majitelů velkých kukuřičných lánů se také věnuje myslivosti. Tak „Lovu a myslivosti zdar!“ ...