Možnost získání dotací pro myslivost: Operační program životní prostředí – prioritní osa 6

Pavel Kříž

V zářijovém Světě myslivosti jsme přinesli obecné informace o možnostech získání finančních prostředků z EU v letech 2007-2013 prostřednictvím tzv. operačních programů. V tomto článku se budeme zabývat osou 6 Operačního programu životní prostředí (dále OP ŽP), zřízeném k podpoře projektů usilujících o zastavení poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny. Lze předpokládat, že realizace projektů snad ze všech oblastí této osy bude mít pozitivní dopad i na myslivost. I když myslivci asi nebudou přímými žadateli o podporu, jsou často začleněni různými způsoby v subjektech, které tuto možnost mohou využít a mohou se uplatnit při realizaci projektů. 

CÍL: ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY
Osa 6, věnovaná zlepšování stavu přírody a krajiny, je rozdělena na šest oblastí podpory. V jednotlivých oblastech uvedu příklady zaměření projektů a pokusím se naznačit postup při vyřizování žádostí o podporu. Tyto informace ovšem nejlépe doplní až praxe.

Oblast 1 – Implementace a péče o území soustavy Natura 2000
Sleduje zajištění podkladů pro vyhlášení lokalit Natura 2000 a monitoringu zvláště chráněných území, území soustavy Natura 2000 a stavu populací rostlin a živočichů. Jde o individuální projekty podporované nevratnou finanční pomocí. Řídícím orgánem je Ministerstvo životního prostředí ČR (dále MŽP) prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (dále SFŽP). Tyto aktivity nejsou financovány z jiných programů EU, ani z národních programů. Příjemci podpory jsou jen kraje a ČR prostřednictvím organizačních složek státu, jako jsou správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále AOPK).

Oblast 2 – Podpora biodiverzity
Sleduje posílení populací ohrožených druhů rostlin a živočichů a jejich biotopů, posílení biologické rozmanitosti na úrovni stanovišť a snížení negativních antropogenních vlivů na přírodu a krajinu. Jde o individuální projekty a grantová schémata podporovaná nevratnou finanční pomocí. Řídícím orgánem je MŽP prostřednictvím SFŽP. Jde o nevratnou finanční pomoc. Oblast navazuje na Program péče o krajinu a Program revitalizace říčních systémů či Program rozvoje venkova. Příjemci podpory jsou téměř všechny právní formy státních, obecních i soukromých subjektů.

Oblast 3 – Obnova krajinných struktur
Sleduje posílení ekologické stability krajiny vytvářením a obnovou krajinných prvků a prvků územního systému ekologické stability (dále ÚSES). U lesních ekosystémů jde o zlepšení jejich stability – zlepšení přírodních poměrů v lesích a stavu lesních půd. Řídícím orgánem je MŽP prostřednictvím SFŽP. Hodnocení projektů bude provádět AOPK v přímé spolupráci s kraji. Jde o individuální projekty a grantová schémata podporovaná nevratnou finanční pomocí. K oblasti je komplementární Program rozvoje venkova. Příjemci podpory jsou téměř všechny právní formy státních, obecních i soukromých subjektů.V případě lesních ekosystémů jsou příjemcem podpory pouze státní podniky, jimž je svěřeno nakládání s lesy v majetku státu a správci vodních toků.

Oblast 4 – Optimalizace vodního režimu krajiny
Sleduje zvýšení retenční schopnosti krajiny, příznivá opatření z hlediska ochrany přírody a krajiny v případě povodní a obnovu přirozeného vodního režimu krajiny včetně ochrany proti vodní erozi. Řídícím orgánem je MŽP prostřednictvím SFŽP, hodnocení projektů bude provádět AOPK v přímé spolupráci s kraji. Jde o nevratnou finanční pomoc. Oblast navazuje na Program péče o krajinu a Program revitalizace říčních systémů. Hrazeny nebudou revitalizace drobných vodních toků v obcích, čímž bude odstraněn překryv z Programu rozvoje venkova. Příjemci podpory jsou téměř všechny právní formy státních, obecních i soukromých subjektů.

Oblast 5 – Regenerace urbanizované krajiny
Sleduje udržitelný rozvoj sídel prostřednictvím zachování a zvyšování počtu a rozlohy prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zakládání zelených prstenců kolem částí historické kulturní krajiny a sídel, výsadbu vegetace na místě odstraněných starých zátěží nebo zajišťování nevyužívaných objektů v chráněných územích. Podporuje vznik a obnovu přírodě blízké zeleně v sídelním prostředí umožňující existenci ostrůvků relativně nenarušené přírody v sídlech. Podporuje také obnovu a rozvoj ploch sídelní zeleně zlepšující kvalitu života člověka v krajině. Řídícím orgánem je MŽP prostřednictvím SFŽP, hodnocení projektů bude provádět AOPK v přímé spolupráci s kraji. Jde o nevratnou finanční pomoc. Oblast navazuje na Program rozvoje venkova a Regionální operační programy tím, že řeší posilování biodiverzity v urbanizovaném prostředí. Regionální operační programy budou řešit komplexní projekty, nikoliv projekty individuální. Příjemci podpory jsou téměř všechny právní formy státních, obecních i soukromých subjektů.

Oblast 6 – Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů přírodních vod se myslivosti patrně nedotknou, takže není třeba podrobnější popis.

DALŠÍ INFORMACE
S výjimkou oblasti podpory 6.1. musí být příjemce vlastníkem nebo nájemcem pozemku (či musí prokázat jiný právní vztah na úrovni vlastnictví nebo nájmu), na němž se bude opatření realizovat po dobu nejméně pěti let od ukončení jeho implementace. Případně musí disponovat smlouvou s vlastníkem pozemku, ve které vlastník vyjádří souhlas s realizací opatření na jeho pozemku a umožní uživateli následnou péči a údržbu realizovaného opatření po dobu nejméně pěti let. V případě opatření do 2 mil. Kč bez DPH postačí prohlášení vlastníka pozemku, v němž vlastník vyjádří souhlas s realizací opatření na jeho pozemku a umožní konečnému uživateli následnou péči a údržbu realizovaného opatření po dobu nejméně pěti let.  
Finanční účast příjemce podpory na spolufinancování projektu je požadována ve výši min. 10 % z celkových nákladů projektu. U žadatelů z řad organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených státem lze za vlastní zdroje považovat prostředky státního rozpočtu. Spolufinancování projektů z národních veřejných zdrojů ČR bude zajišťováno ze zdrojů veřejnoprávních subjektů, dále ze státního rozpočtu a z prostředků SFŽP v úhrnu 15 % celkových veřejných výdajů projektu.
Stanovení druhu a výše podpory – struktury financování projektu záleží na tom, zda jde o žadatele podpory, který je veřejnoprávním či soukromým subjektem a vykonává ekonomickou činnost uvedenou v podrobné tabulce v Příručce pro žadatele.
Podpora z OP ŽP z osy 6 bude realizována kromě území hlavního města Prahy v celé ČR. Podpora se poskytuje formou nevratné dotace. Na její poskytnutí není právní nárok. Minimální či maximální způsobilé výdaje jsou u této osy bez omezení.

PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI
K podávání žádostí jsou v průběhu programového období 2007-2013 zveřejňovány výzvy (prostřednictvím tisku a internetových stránek www.sfzp.cz nebo www.env.cz), přičemž se určují prioritní osy, na které jsou žádosti přijímány včetně časového harmonogramu příjmu žádostí a upřesnění základních pravidel příjmu. První výzvě týkající se OP ŽP (zejména osy 7) byl věnován článek ve Světě myslivosti č. 9/2007.
Důležitým podkladem pro rozhodování potenciálních příjemců podpory při identifikaci jejich projektových záměrů je Implementační dokument (dále ID OP ŽP). Obsahuje podrobné informace o OP až na úroveň konkrétních operací a o rámci programového řízení.
Předkládání žádostí a poskytování finančních prostředků pro projekty z OP ŽP včetně spolufinancování ze SFŽP a státního rozpočtu řeší Směrnice MŽP.
Proces od přijetí žádosti do ukončení projektu se skládá z řady kroků, jejichž počet závisí na tom, zda jde o velký nebo individuální projekt, příp. o individuální projekt menšího rozsahu. Je uveden v tabulce č. 3 zmíněné Směrnice MŽP.
Před podáním žádosti je třeba, aby žadatel určil kromě identifikace prioritní osy a oblasti podpory velikost projektu, výdaje a typ žadatele. Též se uvádí, jestli je projekt ziskový, či nikoliv a zda podléhá pravidlům veřejné podpory. Tyto skutečnosti mají zásadní vliv na způsob podání žádosti a její administraci a formu a výši podpory.
Žádosti (viz www.zadosti.opzp.cz) přijímá podle zveřejňovaných výzev SFŽP ve dvou krocích. Žadatel ji nejprve zašle elektronicky a následně ji v „papírové podobě“ fyzicky doručí na pracoviště SFŽP. Papírovou žádost tvoří dva potvrzené výtisky formuláře a jedno vyhotovení příloh žádosti. Takto vybavená žádost musí být doručena v zalepené a označené obálce na příslušné krajské pracoviště SFŽP podle místa realizace projektu nejpozději do konce vyhlášené lhůty pro předkládání žádostí. Tento postup platí pro individuální projekty do 25 mil. eur celkových nákladů. U velkých projektů nad 25 mil. eur je postup složitější, protože po konzultaci se SFŽP jsou předloženy k projednání na krajské pracovní skupiny (KPS) a podávají se na centrálu SFŽP v Praze. Také formulář žádosti je jiný (příloha č. 3 Směrnice MŽP).  

PROJEDNÁVÁNÍ ŽÁDOSTI
Následně probíhá kontrola žádosti. V případě zjištění nedostatků lze žádost doplnit ve lhůtě tří dnů ode dne doručení výzvy. Žádost, která není doručena v termínu a v souladu s podmínkami nebo není v termínu doplněna se vrací a její administrace tím končí. Pokud nebude žadatel v termínu do 15 pracovních dnů od ukončení termínu pro podání žádostí vyzván k doplnění úplnosti žádosti, považuje se žádost za formálně úplnou. Pak je žádost předána k dalšímu hodnocení na centrálu SFŽP v Praze.
U tzv. velkých projektů doporučuje SFŽP konzultovat tvorbu a podání žádosti se svými pracovníky. Jinak je další postup shodný s projednáváním individuálních projektů.
Je-li žádost úplná a posouzená jako přijatelná, dostane akceptační číslo. Akceptace umožňuje její postoupení k věcnému hodnocení projektu. O tom, zda je žádost akceptována, je žadatel informován e-mailem a následně dopisem.
Pro úspěšné podání a přijetí žádosti musí být splněno asi 14 podmínek, které jsou uvedeny v bodu 3.4. Příručky pro žadatele. Přílohy k žádosti jsou definovány podle jednotlivých prioritních os v příloze č. 4 Směrnice MŽP.

HODNOCENÍ PROJEKTU
Poslední etapou je posouzení přijatelnosti žádosti a hodnocení projektu. Zahrnuje posouzení projektu a žadatele s ohledem na podmínky programu, finanční a legislativní předpoklady, principy politiky EU apod. Žádosti individuálních projektů splňující kriteria budou předmětem odborného posouzení z hlediska environmentálního, technického a ekonomického hodnocení podle stanovených kriterií pro výběr projektů.
Při hodnocení probíhá porovnání standardní hodnoty specifických kritérií s hodnotou dosahovanou u konkrétní žádosti. Současně je přehled akceptovaných žádostí zaslán k posouzení KPS. Jeho stanovisko je součástí návrhů hodnocení projektů, které SFŽP předkládá řídícímu výboru, jenž navrhne doporučení MŽP k dalšímu postupu. Rozhodnutí MŽP oznamuje příjemcům podpory SFŽP.
Žádosti velkých projektů jsou schvalovány Evropskou komisí (EK). Fond předtím provede primární hodnocení projektu, které ověří Řídící výbor a doporučí MŽP další postup. MŽP předloží vybrané projekty k posouzení a ke schválení EK. Ta po konzultaci s členským státem projekt zhodnotí a do tří měsíců po jeho předložení členským státem přijme rozhodnutí. Rozhodnutí MŽP a EK jsou oznámena žadatelům o podporu prostřednictvím SFŽP. Teprve pak dojde na realizaci projektu.

Po přečtení se tento článek možná bude někomu zdát příliš složitý a „polopatický“. Nutno však konstatovat, že jedním z předpokladů toho, aby se žadatel dostal k cíli, je naučit se používat specifickou terminologii a porozumět složitým mechanismům přípravy a projednávání projektů žádostí o podporu.

Autor pracuje na Městském úřadě Velké Meziříčí.
Při přípravě tohoto článku byly využity informace z www.env.cz, www.sfzp.cz a www.opzp.cz, kde lze najít další informace.

Důležité adresy:
Odbor fondů EU
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, 100 10 Praha 10
Tel.: 267 122 530
Fax: 272 744 944
www.env.cz

Státní fond životního prostředí ČR
Kaplanova 1930/1, 140 00 Praha 11 - Chodov
Tel.: 267 994 302
Fax: 272 936 585
www.sfzp.cz