Ze zahraničí 10/2007
Rakousko: Varovné statistiky odstřelu?
V letošním zářijovém čísla rakouského časopisu Der Anblick publikoval Stefan Maurer statistiku o úlovcích zvěře v Rakousku. Ve sloupcových grafech, zaznamenávajících pro každý druh zvěře údaje za léta 1991-2006 jsou obsažena jak čísla o odstřelu v jednotlivých letech, tak o počtech uhynulých kusů. Navíc pro každý druh je uveden rekordní úlovek za období uplynulých 16 let. Výsledky se týkají 16 druhů zvěře. Ve svém článku se omezím pouze na prezentaci odstřelu a úhynu u těch druhů, které nás nejvíce zajímají.
U srnčí zvěře byl z pohledu výše odstřelu rekordní rok 2003, kdy bylo uloveno přes 285 tisíc kusů. Nejnižší odstřely byly uprostřed 90. let (přibližně 225 tisíc kusů). V r. 2006 poklesl odstřel zvěře ve srovnání s r. 2005 o 22 tisíc kusů (u srnců o 4 %, u srn o 8 %, u srnčat o 13 %).
Také u jelení zvěře byly nejnižší odstřely uprostřed 90. let, nejvyšší v r. 2005 (téměř 50 tisíc kusů).
Velmi zajímavá je statistika odstřelu černé zvěře. Zatímco na začátku 90. let se její úlovek pohyboval v Rakousku kolem 10 tisíc kusů, na jejich konci nastal velmi prudký vzestup. Více než 33 tisíc kusů, střelených v r. 2004, představovalo dosavadní maximum. V letech 2005 a 2006 nastal nápadný pokles počtu ulovených kusů. Jde-li o dočasný jev (jako v r. 2003), nebo o trend, nelze zatím posoudit.
V r. 1991 bylo v Rakousku uloveno přes 140 tisíc zajíců, v r. 1994 již 180 tisíc, v r. 1995 jen asi 145 tisíc a následující rok přibližně 128 tisíc kusů. Vzápětí (1997) úlovky zajíců opět vzrostly na více než 180 tisíc kusů a na této úrovni se udržovaly až do r. 2000, kdy byl úlovek za uvedených 16 let nejvyšší – 194 tisíc zajíců. Rok 2006 byl opět rokem velmi nízkých úlovků podobné úrovně jako tomu bylo v r. 1996. U zajíce je též důležitý údaj o počtu uhynulých kusů. Za celé sledované období se pohyboval kolem 50 tisíc kusů ročně.
Je zajímavé, že také v případě bažantů byly v letech 1996 a 2006 úlovky nejnižší za období sledovaných 16 let. Roky s nejvyššími úlovky této pernaté zvěře se však neshodovaly s roky nejvyšších úlovků zajíce.
Autor článku zvláště upozorňuje na skutečnost, že r. 2006 byl všeobecně, tedy téměř u všech statisticky hodnocených druhů zvěře, rokem prudkého poklesu úlovků, zvláště ve srovnání úlovky získanými přibližně pět let předtím. Čtenáře může napadnout prozaický důvod: nebyl v r. 2006 nižší počet loveckých lístků? Autor si je toho vědom a informuje, že pokles v r. 2006 představoval jen 1,3 % (v Dolním Rakousku to bylo o 1500 loveckých lístků méně). Výrazně se však snížil počet lístků vydaných cizincům (zvláště ve vysokohorských honitbách).
Při podrobnějším zkoumání kolísání úlovků v jednotlivých letech sledovaného období nepovažuji pokles v r. 2006 za alarmující. Více pozornosti zaslouží fakt, že u některých druhů se úlovek snižuje řadu let. To je již závažné a člověka napadá, které faktory za tím asi stojí. Bylo by vhodné porovnat statistiku odstřelu zvěře z Rakouska s tou, která se týká naší republiky za stejné období. Za zvláště cenné bych považoval porovnání statistik úlovků z některých oblastí Rakouska s úlovky z oblastí, které mají u nás podobný krajinný ráz (např. Dolní Rakousko a Jihomoravský kraj). Třeba bychom došli k překvapivým analogiím. Při použití vhodných statistických metod by následně bylo možné hledat faktory, které u našich sousedů i u nás asi nejvíce ovlivnily změny úlovku.
Doc. ing. Jan Zejda, CSc., Ústav biologie obratlovců AV ČR v Brně
Slovensko: nová rekordní trofej srnce?
Slovensko možná bude mít novou rekordní srnčí trofej. Dne 14. srpna t. r. byl v honitbě Cerovo (okr. Krupina) uloven velmi silný šesterák s úctyhodnými parametry parůžků: délka lodyh 29,8/30,2 cm, hmotnost s lebkou 950 g, objem 400 g. Předpokládaná bodová hodnota trofeje po vyschnutí je 218-225 b. CIC. Trofej musí ohodnotit oficiální hodnotitelská komise. Připomeňme, že současná nejsilnější srnčí trofej ze Slovenska má bodovou hodnotu 214,70 b. CIC.
Zpracováno podle informace z www.polovnictvo.com ze dne 16. srpna 2007, red.
Kulminace srnčích parůžků v Maďarsku
Dr. Majzinger z univerzity v Szegedu zkoumal, v jakém věku kulminují srnčí parůžky. Celkem měl k dispozici 129 lebek srnců z dvou polních honiteb od řeky Tisy. Věk ulovených srnců určil Mitchellovou metodou. Ve svém výzkumu se zaměřil na vývoj hmotnosti parůžků, podle níž se v Maďarsku oceňuje poplatkový odstřel srnců. Zjistil, že většina parůžků byla nejtěžší u srnců ve věku 3-7 let, výjimečně též u srnců dvouletých a osmiletých. Doporučuje lovit trofejové srnce ve věku 5-7 let.
Nimród, 5/2007, PH
Švédsko: Příčinou střetů aut se zvěří může být sůl
Švédská správa silnic zkouší nový druh soli na posyp. Činí tak v obůrce s losy a chce si ujasnit, zda jim lépe chutná běžně používaná posypová sůl nebo sůl o něco sladší. Podle výsledků dvouměsíčních zkoušek se rozhodne, kterou sůl v zimě používat.
Wild und Hund, 11/2007, Rš
EU: Úhory versus obnovitelné suroviny
Začátkem června t. r. diskutovalo v Berlíně přes 80 odborníků o tom, jaká budoucnost očekává úhory v Německu. Důvodem jsou úvahy EU o zrušení náhrad za pole ponechaná ladem, které byly nástrojem regulace trhu, protože se zvyšuje poptávka po obnovitelných surovinách.
Zrušení úhorů by mělo negativní důsledky pro druhovou pestrost, zdůraznili představitelé myslivců. Jak bylo vědecky dokázáno na modelovém území, již při 5 % podílu úhoru, upraveného pro volně žijící zvířata, se zřetelně zvyšuje druhové zastoupení.
Wild und Hund, 13/2007, Rš
USA: Prasátko Fred
Všemi médii v USA (a také některými u nás) proběhla v květnu t. r. zpráva, že jedenáctiletý školák Jamison Stone z Alabamy ulovil revolverem Smith & Wesson ráže .500 prase divoké o hmotnosti 477 kg. Zasáhl ho devíti výstřely. Jak se však později ukázalo, vše bylo jinak – šlo o domácí prase pojmenované Fred. V rozhovoru s místním deníkem uvedl bývalý Fredův majitel, že svého obrovského „kňoura“ prodal na plantáž, kde ne zcela divoké prase padlo. Otec mladého lovce sdělil, že nevěděl, že jde o krotké prase.
Wild und Hund, 13/2007, Rš
Itálie: odchyt zajíců na letišti
Na milánském letišti byl 17. června t. r. zorganizován odchyt zajíců, protože z kontrolní věže bylo hlášeno ohrožení leteckého provozu. Odchytu se zúčastnilo asi 200 myslivců a dobrovolníků, kteří do sítí ulovili 61 zajíců. Ty pak vypustili na vhodném místě. Během odchytu byl provoz na letišti dočasně omezen.
Wild und Hund, 14/2007, Rš
Norsko: „osvobození“ norků
Ráno posledního srpnového dne t. r. otevřeli neznámí pachatelé na norčí farmě v obci Mustasaari (přibližně 400 km severozápadně od Helsinek) klece a vypustili z nich asi 2500 norků. Podle agentury Reuters stojí za činem pravděpodobně ekologičtí aktivisté. Na sile s krmivem byla nastříkána písmena EVR, což ve finštině znamená Fronta za osvobození zvířat. Finští farmáři a místní úřady uspořádali na norky „hon“ a přibližně polovinu jich polapili během dopoledne po jejich „vypuštění na svobodu“. Osud zbylých norků stejně jako vyšetřovaní případu není znám.
www.ekolist.cz, 31. srpna 2007, red.
V Bavorsku přišel letos o život již třetí los zatoulaný z Čech
V Bavorsku byl v druhé polovině srpna t. r. dostřelen poraněný los, který přešel na území této jihoněmecké spolkové země z ČR. K jeho poranění (dvojnásobná zlomenina běhu) došlo na některé ze silničních komunikací. Od začátku letošního roku tak byli na bavorské straně Šumavy usmrceni již tři losi, všichni vykazující známky poranění po srážce s automobilem.
Losy lze v Bavorsku zahlédnout již několik let. Podle ředitele Národního parku Bavorský les Karla Friedricha Sinnera však nelze mluvit o populaci, protože zvěř se v Bavorsku nikdy nestihla usadit. Losi, o nichž se předpokládá, že přicházejí z Čech, padnou vždy za oběť silničnímu provozu a nestihnou přivést na svět potomstvo.
V Bavorsku je los evropský považován již od r. 1745 za vyhynulého. V Německu je celoročně hájen.
www.ekolist.cz, 29. srpna 2007, red.