Seminář „Jelen sika v západních Čechách“

Ing. David Vaca, Ph.D.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS), s. p., divize Karlovy Vary, ve své rozsáhlé režijní honitbě Hradiště (33 445 ha), pokrývající stejnojmenný vojenský výcvikový prostor, dlouhodobě „bojují“ s vysokými stavy siky japonského. Ve spolupráci s Českou lesnickou společností, Střední lesnickou školou ve Žluticích (SLŠ Žlutice) a pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR (MZe) uspořádaly ve dnech 7.-8. září t. r. seminář zaměřený na praktické zkušenosti s hospodařením se sikou japonským především v oblastech Karlovarska a Plzeňska, a to jak z pohledu mysliveckého a lesnického, tak z hlediska vlastníka lesa a státní správy. Teoretická část semináře proběhla v budově SLŠ Žlutice, exkurze zavedla účastníky do honitby Hradiště.

Seminář zahájil a účastníky přivítal ředitel karlovarské divize VLS ing. Petr Skočdopole. Po něm pozdravil přítomné ředitel SLŠ Žlutice ing. Josef Svoboda, čímž byla úvodní část semináře uzavřena a následovala vystoupení přednášejících. Celkem bylo na semináři předneseno 12 příspěvků.
Vrchní ředitel odboru lesního hospodářství MZe ing. Martin Žižka, Ph.D., hovořil v referátu nazvaném Jelen sika o současném výskytu siky v ČR ve volnosti a oborách, o přínosech a negativech jeho chovu u nás a o perspektivách tohoto druhu zvěře ve volných honitbách. Upozornil na trvalý nárůst početnosti tohoto druhu zvěře a konstatoval, že hospodaření se sikou mají v rukou držitelé honiteb, jimž zákon o myslivosti dává možnost ovlivňovat současný stav.
Druhým přednášejícím byl prof. ing. Luděk Bartoš, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Svůj referát Původ jelena siky v Evropě a historie vývoje hybridizace jelena siky a jelena lesního věnoval památce ing. Jiřího Vavruňka, znalce a milovníka siků. Ve vystoupení obohaceném množstvím obrazového materiálu autor popsal na základě četných literárních pramenů vysazování siků v jednotlivých státech Evropy. V druhé části své přednášky se věnoval otázce hybridizace. Autor konstatoval, že přestože jde o dlouhodobě známý jev, řada myslivců jej stále odmítá.
Ing. Jiří Kamler, Ph.D., připravil se svými kolegy z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně a Lesnické a dřevařské fakulty v Brně příspěvek Potravní ekologie siky. Na základě výzkumu vedeného v uplynulých letech na Manětínsku (analýzy trusu) konstatoval, že sika je velmi nenáročný na prostředí a vykazuje značnou míru přizpůsobivosti. Vyrovná se i s velmi chudou potravní nabídkou. Nedostatek potravních zdrojů v lesních porostech nahrazuje pastvou v zemědělské krajině. Nízká úživnost prostředí ve sledované oblasti a tlak siky na veškeré zdroje potravy jsou pravděpodobně významnými faktory omezujícími populaci srnčí zvěře. V důsledku spásání vegetace dochází k bránění růstu listnatých dřevin.
Ing. Tomáš Janda popsal hospodaření se zvěří jelena siky v honitbách Lesů České republiky, s. p., Lesního závodu Kladská. První sika byl v této oblasti uloven v r. 1963, v současnosti se na území LZ ročně loví kolem 250 kusů. LZ se snaží snížit stavy siků, v posledních deseti letech je na myslivecký personál vyvíjen tlak kvůli zintenzivnění lovu. Díky různým faktorům (nenáročnost zvěře, schopnost žít skrytým způsobem) a rozdílnému přístupu k hospodaření se sikou ze strany uživatelů honiteb Západočeského kraje se v oblasti Slavkovského lesa nedaří výrazněji snížit jeho stavy. Autor doporučil prodloužit dobu lovu laní do 31. ledna, kolouchů a jelenů do 28. února.
Ing. Petr Skočdopole seznámil přítomné s problematikou siky v Doupovských horách –
v honitbě VVP Hradiště. Výskyt siků na tomto území se datuje od r. 1964 a stejně jako ve Slavkovském lese jsou i v této oblasti  jejich stavy na vzestupu. V r. 1992 přesáhl odstřel poprvé 100 kusů, v posledních letech se ročně uloví kolem 600 kusů.
Ing. Miroslav Červený, revírník Lesní správy Plasy (LČR, s. p.), věnoval ve svém vystoupení pozornost tématu pěstování lesa pod tlakem siky. Popsal škody, které sika působí na jednotlivých dřevinách v jeho revíru Špankov, možnosti ochrany dřevin a zmínil se o změně hospodaření v lese jako cestě ke zmírnění škod. Konstatoval, že vlivem vysokých stavů siků není možné v lesích úspěšně hospodařit. Při současném systému mysliveckého hospodaření nelze udržet stavy siků v únosných mezích.      
Ing. Jan Dvořák, Ph.D., z Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně, seznámil účastníky semináře s analýzou početních stavů siků (metody zpětného propočtu) v letech 2003-2006 v části západních Čech. Z jeho referátu Sika v oblasti regionu Plzeň-sever – problém stanovení velikosti populace se účastníci dozvěděli, že v letech 2003-2005 nebylo ve výkazech myslivecké statistiky uváděno 78-118 % laní, které v honitbách skutečně žily. K obdobnému závěru autor došel i dalšími metodami. Stavy siků jsou ve sledované oblasti dlouhodobě podhodnocovány, takže plány lovu nejsou účinným opatřením k jejich snížení. Za pozornost stojí, že ve sledované oblasti (57 684 ha) se v posledních letech ročně loví 2000-2500 siků, což představuje přibližně 33 % celkového ročního úlovku siků na území ČR. Řešení autor vidí v hospodaření se zvěří v oblastech chovu.
Před obědem vyslechli účastníci semináře hlasové projevy jelena lesního a siky japonského v říji a ukázky vábení v podání MVDr. Antonína Rudolfa a Jiřího Friče.
Odpolední blok přednášek zahájil ing. Petr Ziegrosser z Lesní správy Lány zhodnocením oborního chovu siky japonského a Dybowského na základě zkušeností z Lánské obory. Oba druhy jsou trofejově atraktivní a pokud se jejich chovu věnuje patřičná pozornost, dočká se držitel obory dobrého ekonomického zhodnocení. Autor upozornil na nutnost rychlého nastolení řádného hospodaření se sikou ve volných honitbách (úprava stavů, poměru pohlaví a věkové struktury).
Po ing. Ziegrosserovi se k řečnickému pultu vrátil ing. Dvořák, aby přednesl příspěvek týkající se určování věku jelena sika s využitím laboratorních metod.
Studenti SLŠ Žlutice Jan Majer a Ondřej Fudaly porovnávali pod vedením své vyučující ing. Evy Hanušové zdravotní stav srnčí zvěře a siky japonského na Školním podniku Chlumská hora a výsledky své práce představili v další části semináře.
Posledním přednášejícím byl ing. Václav Pařízek, prezident Asociace farmových chovů jelenovitých ČR, jenž věnoval pozornost chovu siky na farmách. Nejvíce siků se farmově chová v Číně, na druhém místě je Rusko. U nás je chováno odhadem několik set kusů. Sika je díky svým biologickým vlastnostem perspektivním druhem pro chov na farmách a zájem o něj narůstá.
Kromě výše uvedených příspěvků obsahuje sborník tři další referáty: Endoparazitózy jelena siky v lokalitě „Plzeňsko“ (Bc. Tomáš Martin, ing. Marie Borkovcová, Ph.D., a ing. Jan Dvořák, Ph.D.), Trofejové hodnoty jelenů sika v ČR (prof. ing. Josef Hromas, CSc.) a Současná problematika zvěře sika na Bouzovsku (RNDr. Ctibor Babička, CSc., ing. Vladimír Diviš a Josef Figura).
Následující den připravili organizátoři pro návštěvníky terénní exkurzi.
Sika se u nás vyskytuje pouze ve dvou oddělených regionech, takže se někomu může zdát, že jde o okrajovou záležitost. Nenechme se však zmýlit! Ve výši ročního odstřelu již sika překonal muflona, který má oblasti výskytu na celém území ČR. Jeho stavy mají vzestupnou tendenci, z obsazených lokalit se úspěšně šíří do dalších honiteb. Tématům souvisejícím se sikou japonským proto budeme věnovat pozornost i v následujících číslech Světa myslivosti.