Za daňky do Oborského dvora
Seriál o našich oborách se v podobě, v níž vychází od r. 2002, pomalu chýlí ke konci. Předposlední obora, kterou si představíme, se rozkládá v Jihomoravském kraji nedaleko Boskovic. Název Oborský dvůr dostala podle původního zemědělského statku, v jehož blízkosti leží. Stejně jako boskovický hrad a zámek patří obora s chovem daňčí zvěře k majetku rodu Mensdorff-Pouilly.
CESTA RODU MENSDORFF-POUILLY NA BOSKOVICKOPrvní historické zmínky o rodu Pouilly, pocházejícího z Francie (oblast Pouilly v Lotrinsku), se váží k r. 1395. Za revoluce v r. 1790 opustil jeden z příslušníků rodu, Albert Louis de Pouilly, spolu s manželkou a dětmi Francii. Jeho synové Albert a Emmanuel později přijali příjmení Mensdorff podle obce v hrabství Roussy v Lucembursku, kde se na čas usadili. V r. 1818 byl rodu v Rakousku udělen hraběcí titul, český inkolát v r. 1839. V r. 1843 se syn Emmanuela, Alfons Friedrich, oženil s dědičkou boskovického panství Terezií Rosou Františkou z Dittrichsteinu, čímž se začala se psát historie rodu Mensdorff-Pouilly na Boskovicku. Představitelé rodu se zasloužili o rozvoj Boskovicka: r. 1857 založil Alfons Friedrich v Boskovicích klášter Milosrdných sester a v r. 1873 dal postavit kapli na Bělé. V r. 1862 se podruhé oženil s Marií, hraběnkou z Lamberka. Dalším držitelem boskovického panství byl syn z tohoto manželství Alfons Vladimír, jehož zásluhou bylo v Boskovicích postaveno gymnázium. Univerzálním dědicem rodového majetku se stal syn Alfonse Vladimíra Alfons Karel, který si v r. 1923 vzal za manželku Marii, hraběnku Strachwitzovou. Po druhé světové válce byla na velkostatek uvalena národní správa a v r. 1952 byl veškerý rodový majetek zkonfiskován. Po r. 1989 byla potomkům Alfonse Karla a Marie na základě restitučního zákona vrácena většina majetku.
Ve svém erbu má rod Mensdorff-Pouilly modrého lva s červenou zbrojí ve stříbrném poli a hesla „Beze změny“ a „Statečností a láskou“.
VZNIK OBORY A JEJÍ PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Oborský dvůr patří mezi mladé oborní chovy. Byl zřízen v r. 1998 na místě bývalé obory s jelení zvěří, která v těch místech údajně stála na přelomu 19. a 20. století. Území dnešní obory se rozkládá na okraji lesního komplexu v majetku rodu Mensdorff-Pouilly v nadmořské výšce od 630 do 693 m. Poblíž stojí původní zemědělská usedlost Oborský dvůr, již společně s lesním majetkem získal rod v restituci v r. 1992. K usedlosti, kterou čeká nákladná generální rekonstrukce, patří 60 ha zemědělské půdy a Oborský rybník o rozloze 1,5 ha. Záměrem vlastníka je vybudovat na majetku středisko agroturistiky s ubytováním a nabídkou rybolovu, lovu v oboře, jízdy na koních a dalších aktivit a vytvořit tak podmínky pro komplexní využití daného území. K obhospodařování rodových lesních majetků o výměře 4600 ha založil vlastník firmu MP Lesy, spol s r. o., která má na starosti i péči o oboru.
Lesy ve vlastnictví rodu včetně obory leží v centrální části Drahanské vrchoviny východně od Boskovic v katastru obce Žďárná. Za zmínku stojí, že uprostřed lesního majetku najdeme nejvyšší bod Drahanské vrchoviny Skalky (735 m). Tato kóta byla již koncem 60. let minulého století vybrána pro umístění meteorologického radaru. Původní záměr stanice s ruční obsluhou však nebyl z finančních důvodů realizován. Uspěla až nová koncepce bezobslužné automatické radarové stanice s dálkovým řízením. Stavební práce započaly v r. 1994 a 11. dubna 1996 byl zahájen „ostrý“ operativní provoz digitálního radiolokátoru, jehož pořizovací hodnota byla 29 mil. Kč.
Z celkové rozlohy obory 120 ha připadá 112 ha na lesní půdu, zbylých 8 ha představuje velká louka, jediná v oboře. V lese převažují částečně rozvolněné mýtní porosty buku a smrkové porosty. Při zalesňování se využívá přirozená obnova buku a smrku.
Dostatečným zdrojem vody v oboře je lesní potok, který protéká jejím severozápadním okrajem a vlévá se do řeky Punkvy.
Obora je obehnána oplocením tvořeným drátěným pletivem (výška 2 m) zavěšeným na impregnovaných modřínových sloupcích a zpevněným příčnými latěmi. Dovnitř se vstupuje jednou hlavní a dvěma vedlejšími branami. Obora není přístupná veřejnosti.
ZVĚŘ V OBOŘE A PÉČE O NI
K zazvěření bylo použito 30 kusů mladé daňčí zvěře pocházející ze severní Moravy (obora Slezské Rudoltice), Svitavska (obora Rychnov na Moravě) a z chovu ZD Čejč. Vesměs šlo o daňky maďarského původu. Ukázalo se, že zvěř z posledně jmenovaného chovu byla v nejlepší kondici. Křížením nepříbuzných kmenů vzniká nadějná populace s příslibem vysokých bodových hodnot trofejí. Nasvědčuje tomu trofej daňka uloveného v r. 2004, které bylo naměřeno 202,15 b. CIC. Trofeje nejsilnějších daňků v oboře se vyznačují dobrou šířkou a délkou lopat.
Do budoucna počítá vlastník obory i s chovem mufloní zvěře.
V oboře stojí dva seníky s pohotovostním skladem na jadrná krmiva, dva přístřešky na siláž a několik slanisek. Hlavní sklady objemného krmiva a jádra jsou mimo oboru.
Zvěř je přikrmována od podzimních měsíců až do jara. Kromě kvalitního sena se jí předkládá kukuřičná siláž a granulované krmivo. Zcela se upustilo od zkrmování obilí, protože zvěř po jeho konzumaci začala intenzivně „loupat“ mladé smrkové a bukové porosty. Tomuto negativnímu jevu se předchází kácením vybraných stromů a jejich ponechání k ohryzu. V létě se zvěř pase na udržované oborní louce. Na její části se sklízí seno, na podzim se celá louka mulčuje.
LOV V OBOŘE I VE VOLNÉ HONITBĚ
S ohledem na krátkou existenci obory se lov zaměřuje zejména na sanitární odstřel. Drsnější klimatické podmínky v poměrně vysoké nadmořské výšce způsobují, že zima občas sama provede selekci převážně mladé a samičí zvěře. Podle toho se plánuje odstřel v následujícím mysliveckém roce.
V r. 2002 byly zorganizovány první poplatkové lovy tuzemských hostů. K jejich ubytování slouží lovecká chata v blízkosti obory nebo penzion Pod zámkem v Boskovicích. Hlavním způsobem lovu v oboře je čekaná na vysokých pozorovatelnách.
Firma MP Lesy, spol. s r. o., hospodaří kromě obory také ve vlastní lesní honitbě o celkové výměře přibližně 4600 ha. Ve velké honitbě se vyskytují téměř všechny druhy u nás žijící spárkaté zvěře. Nejvyšší zastoupení má černá a srnčí zvěř, ale loví se i jelen lesní, daněk a muflon. Část plánu lovu srnců je určena k prodeji poplatkovým lovcům. Hlavními loveckými akcemi jsou naháňky na divočáky pořádané pro členy rodu Mensdorff-Pouilly a jejich hosty.
K uskladnění zvěřiny slouží sběrné a prohlížecí místo. Od příštího roku se počítá s prodejem živé zvěře, který by měl rozšířit příjmy z myslivosti, dosud plynoucí z poplatkového odstřelu a prodeje zvěřiny.
Vlastník se snaží udržet stavy zvěře v oboře i ve volné honitbě na takové úrovni, aby nedocházelo k poškozování lesních porostů. Zásadou pro současné i budoucí hospodaření zůstává, že myslivost nestojí v popředí. Přednost má les jako celek!