Ekologický myslivecký spolek (Ökologische Jagdverband) a jeho cíle
Ing. Petra Nováková
Před 19 lety byl v Německu založen Ekologický myslivecký spolek (Ökologische Jagdverband, ÖJV). Jde o celostátní organizaci, která má v jednotlivých zemích Německa své spolky. Přidružené spolky působí i v zahraničí (např. v Rakousku). Je spolek jen okrajovou záležitostí v myslivosti, nebo naznačuje směr, jímž by se měli myslivci vydat? Posuďte sami.
VZNIK SPOLKUV 70. letech minulého století se v Německu na základě vysokých škod působených
zvěří na lese zvedla vlna kritiky dosavadního mysliveckého hospodaření, jehož základy byly položeny říšským zákonem o myslivosti, přijatým v r. 1934. Ekologové, biologové, organizace ochrany přírody aj. upozorňovaly na přezvěření honiteb především jelení zvěří kvůli honbě za trofejemi a zpochybňovaly zimní přikrmování zvěře. Přestože myslivost měla (a stále má) v Německu velkou tradici a vysoký kredit, veřejnost začala tyto aspekty sledovat, což umocnily nové informace lesníků o rostoucích škodách působených zvěří. Stále silněji byl propagován přestup
dosavadních forem hospodaření v lesích k přírodě blízkému lesnímu hospodářství,
což však bylo podmíněno snížením početních stavů spárkaté zvěře. Snaha změnit ně-
které konzervativní postupy v myslivosti a přizpůsobit myslivost moderní společnosti
vedla v r. 1988 část myslivců v čele s Richardem Plochmannem, lesním inženýrem
a děkanem lesnické fakulty v Mnichově, k založení Ekologického mysliveckého spolku. Spolek časem získal příznivce ve většině spolkových zemí Německa, začal vydávat celostátní čtvrtletník ÖkoJagd (aktuální náklad 2500 výtisků) a dále rozvíjel své aktivity. Více informací o spolku se lze dozvědět na jeho internetových stránkách www.oejv.de.
VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY
V uplynulých desetiletích došlo k rozvoji nových forem využívání půdy (např. přírodě
blízké lesní hospodářství, ekologické zemědělství). Na změny ve vztahu mezi člově-
kem, živočichy a přírodním prostředím a s ohledem k přiblížení se ekologickému
využívání přírody musí myslivost podle spolku reagovat přijetím následujících
principů:
- Za legitimní se považuje rozumné a trvalé využívání druhů zvěře, které nejsou
ohrožené. Jiné zásahy do stavů zvěře jsouopodstatněné pouze ve výjimečných přípa-
dech. Přednost mají všechny původní druhy zvěře, pro něž je třeba udržovat vhodný životní prostor. Ekologická myslivost podporuje ekologické zemědělství, přírodě blízké pěstování lesa a ochranu přírody. V kulturní krajině brání vzniku ekologických a nepřiměřených ekonomických škod.
- Ekologická myslivost neovlivňuje negativně životní prostředí. Myslivost v chráněných územích se řídí pravidly odvozenými z příslušného účelu ochrany daného území. Výkon práva myslivosti zohledňuje biologické a ekologické poznatky.
PRINCIPY ÖJV
Podle spolku je lov součástí legitimního způsobu trvalého využívání přírody. Mysli-
vost má vycházet z ekologických poznatků, přičemž se má zohlednit pěstování lesa,
ochrana přírody, ochrana zvířat atd. Cílem myslivosti je zamezit ekologickým a neúnosným ekonomickým škodám v kulturní krajině a umožnit trvalé využívání přírodních zdrojů. Např. stavy černé zvěře musí být regulovány kvůli škodám působeným v zemědělství.
Jedním z nejdůležitějších úkolů, které si spolek vytyčil, je snížení stavů spárkaté zvěře na úroveň, při níž by myslivost plnila roli podle výše uvedených principů. K realizaci tohoto úkolu by podle spolku pomohla např. úprava doby lovu spárkaté zvěře a zákaz jejího zimního přikrmování.
Vlivem klimatických změn a ohrožení lesních porostů podkorním hmyzem stoupá význam ochrany lesů, přičemž spárkatá zvěř hraje v této souvislosti významnou roli. Škody působené zvěří v lesních porostech (ohryz, loupání, vytloukání) vedou ke snižování druhové diverzity porostů a snižování jejich stability. Zvyšují se náklady na zalesňování, ochranu mladých kultur i starších porostů. Výrazně se zhoršují podmínky pro přirozenou obnovu lesa. Zvěř by se proto měla lovit na základě posouzení stavu ekosystému, nikoliv kvůli silným trofejím.
Za nepřirozené a často kontraproduktivní považuje spolek přikrmování zvěře. Díky
němu se zvyšuje reprodukce zvěře a narůstají i problémy se škodami působenými zvěří v lese. Přikrmování umožňuje přežít zimu i slabým jedincům, takže chybí přirozená selekce, která napomáhá k udržení zdravějších populací zvěře.
Cílem myslivosti má být udržování biodiverzity při respektování přírodních regulačních mechanismů.
ZMĚNIT ZÁKON O MYSLIVOSTI!
Terčem kritiky ze strany spolku je již delší dobu německý zákon o myslivosti. Spolek ho považuje za přežitý, nereflektující současné problémy myslivosti (vysoké stavy zvěře, vysoké škody působené zvěří v lese, malý akcent na ochranu přírody atd.). Již před více než 15 lety proto předložil svůj návrh novely zákona myslivosti, která je dodnes aktuální.
Spolek např. navrhuje:
- snížit stavy spárkaté zvěře a zakázat přikrmování;
- odstřel spárkaté zvěře plánovat podle stavu lesa;
- uvolnit podmínky lovu (např. střílet srnčí zvěř a markazíny broky);
- zrušit přehlídky trofejí podporující kult trofeje;
- sjednotit v celém Německu doby lovu zvěře s důrazem na její biologické potřeby, nikoliv podle „trofejového lovu“;
- zúžit seznam zvěře na druhy, které se skutečně loví (v současné době 100 druhů, z nichž mnohé jsou vysoce ohrožené);
- ustanovit povinný dosled či dohledávku postřelené zvěře v sousední honitbě;
- omezit lapání šelem do pastí, které nejsou humánní;
- až na výjimečné případy nestřílet domácí zvířata (psy a kočky) atd.
Mnohé z cílů spolku bývají kritizovány zastánci tradičních postupů v myslivosti.
Výtky si vysloužila např. zásada „les pro zvěř“. Členové a sympatizanti spolku však
poukazují na skutečnost, že člověka má zajímat les jako celek, jako životní prostor všech živočichů a rostlin, nikoliv pouze jako jeden z prostředků k zajištění silných trofejí.
Kritika se týká rovněž návrhu spolku používat v Německu brokové střelivo k lovu srnčí zvěře a markazínů. Zastánci tohoto návrhu z řad spolku uvádějí, že brokové střelivo se na srnčí zvěř v jiných evropských státech (např. ve Švýcarsku) běžně používá. Odpůrci argumentují omezenou použitelností brokového střeliva (účinná vzdálenost).
Stejně jako u nás převažuje i v Německu v myslivosti značný konzervatismus, z ně-
hož Ekologický myslivecký spolek svými názory a návrhy výrazně vybočuje. Své příznivce má především mezi mladými myslivci hodnotícími některé problémy jiným pohledem než jejich kolegové ze starší generace.
A jak hodnotíte cíle spolku a návrhy k jejich
dosažení Vy?
Autorka působí na Lesnické a dřevařské fakultě České zemědělské univerzity v Praze.