Jubilejní sokolnické setkání v Opočně
Bc. Marcela Medková
Letos tomu bylo již 40 let, co v Opočně pod Orlickými horami vznikl Klub sokolníků Českého mysliveckého svazu (11. listopadu 1967; dnes je klub součástí Českomoravské myslivecké jednoty). Od té doby se malebné východočeské městečko stalo téměř druhým domovem již několika generací českých sokolníků. Novodobá historie českého sokolnictví je s Opočnem nerozlučně spjata stejně jako pořádání největšího mezinárodního sokolnického setkání v Evropě. Také od konání jeho prvního ročníku uplynuly v r. 2007 čtyři desítky let.
Letošního setkání, které se konalo ve dnech 11.-14. října, se zúčastnilo 115 sokolníků s 37 orly, 38 sokolovitými dravci, 26 jestřáby, 11 káněmi Harrisovými a dvěmi káněmi rudochvostými. I v tomto roce pokračoval trend úbytku lovecky vedených jestřábů lesních a naopak narostl počet ostatních druhů dravců. Situaci způsobuje především naše legislativa, podle níž je téměř nemožné získat výjimku k odebrání jestřába z přírody. Přestože zákon udělení výjimky k získání jestřába pro sokolnické účely umožňuje, úředníci rozhodující o žádostech jsou mnohdy předpojatí a udělení výjimky a priori přes splnění zákonných podmínek odmítají s odůvodněním, že výjimka je nenároková záležitost. Než aby absolvovali martyrium na úřadech, volí mnozí sokolníci snazší cestu – zakoupení sokola, orla nebo některou americkou káni odchovanou v zajetí. A protože sokolovití dravci, orli či třeba káně Harrisovy se na rozdíl od jestřábů v zajetí odchovávají relativně snadno, není jejich koupě problém. Úbytek jestřábů však představuje pro tradiční české sokolnictví velkou škodu.
NEJDŘÍVE NA MŠI, POTÉ NA LOV
Součástí setkání byla slavnostní vzpomínková akce a výstava věnovaná sokolnictví a historii klubu. O vernisáži výstavy, která proběhla ve středu 10. října v zámeckém letohrádku, a o slavnostním předání pamětních děkovných listů všem, kteří se v uplynulých letech zasloužili o rozvoj českého sokolnictví, informoval Svět myslivosti v č. 11/2007. Středeční odpoledne patřilo létání dravců na balón, uspořádanému v honitbě Mysliveckého sdružení Byzhradec.
Čtvrteční ráno 11. října začalo pro sokolníky časně, neboť před zahájením setkání na nádvoří zámku byla v děkanském kostele Nejsvětější trojice sloužena troubená Svatohubertská mše, milá součást setkání v posledních letech. Potom již všichni sokolníci a diváci netrpělivě vyhlíželi příjezd kočárů tažených černými starokladrubskými hřebci, které na nádvoří opočenského zámku přivezly hosty. Následoval průvod sokolníků v historických kostýmech, aby si přítomní mohli alespoň na několik chvil vychutnat atmosféru dob dávno minulých, kdy sokolnictví hrálo v životě lidí důležitou roli. Letošní jubilejní sokolnické setkání oficiálně zahájil po zdravicích hostů předseda klubu ing. Petr Zvolánek.
DOBRÝ ÚLOVEK
Po ukončení nástupu se sokolníci rozdělení do 11 skupin rozjeli do honiteb. První den se lovilo v honitbách MS Habřina Librantice, Dobruška, Háj Stěžery, Libeňské údolí Habřina, Jasenná a Čírka Kosičky. Lesy České republiky, s. p., poskytly lesní honitbu Koliba a ing. Zacke taktéž převážně lesní honitbu Skřivanská myslivna, kam přijeli sokolníci s jestřáby. Tři skupiny sokolovitých dravců jako obvykle lovily v bažantnicích Stéblová (Lesní společnost Hradec Králové, a. s.), Mochov (Kristina Colloredo-Mansfeldová) a Černíkovice (Jan Kolowrat Krakowský). Zahajovací den lovů byl pro dravce i sokolníky velmi úspěšný. Na večerním výřadu na nádvoří zámku v Opočně sokolníci vzdali za zvuku fanfár poslední poctu 48 zajícům, 11 bažantům a jedné srně.
Pátek byl oproti slunečnému čtvrtku zakaboněný, ale nepršelo. Nezbývalo než si přát, aby počasí vydrželo a nepřišel silný déšť, který není pro sokolnický lov příhodný. Po ranním nástupu na zámeckém nádvoří odjelo do honiteb 10 skupin sokolníků. Pro druhý den lovů poskytla své honitby MS Opočno-Přepychy, Bolehošť, Černilov, Doubrava Hroška-Byzhradec, Břehy-Lohenice, Očelice, Ples Šestajovice, Labská rovina Smiřice a bažantnice Luhy (rodina Kinských) a Mochov. Tento den bylo možné považovat za lovecky ještě úspěšnější než den předchozí: na výřadu leželo 53 zajíců a 15 bažantů.
SLAVNOSTNÍ VEČER
Pro sokolníky byl letos připraven také společný večerní program, a to konkrétně na pátek 12. října, kdy se v sále opočenského hotelu Holub konala slavnost u příležitosti oslav 40. výročí založení klubu. Večera se zúčastnili mnozí ze zakládajících členů klubu, jimž byl jako vyjádření vděčnosti za jejich zásluhy o novodobé české sokolnictví předán reprint první česky psané monografie Sokolnictví, jejímž autorem je Zdeněk Sternberg.
Večer provázela výborná atmosféra – slavnostní, nikoliv však upjatá. Současní členové klubu se od zakládajících dozvěděli spoustu zajímavých informací o tom, „jak to tenkrát vlastně bylo“. Slavnostní atmosféry večera a přítomnosti významných hostů bylo využito k předání ocenění – stříbrných a zlatých odznaků a sokolnických medailí těm, kteří se zasloužili o rozvoj klubu. Nezapomnělo se ani na členy, kteří již všechna ocenění v minulosti obdrželi – jako projev uznání dostali stejně jako zakládající členové reprint knihy Sokolnictví podepsaný jejím autorem.
DIVÁCI VIDĚLI PESTROU PALETU DRAVCŮ
Třetím a současně závěrečným dnem setkání byla sobota. Tradičně se začínalo nástupem sokolníků s dravci na nádvoří zámku, jehož se zúčastnilo velké množství diváků včetně dětí. Po nástupu se všichni – jak sokolníci, tak diváci – přesunuli na Vodětínský kopec, kde se konaly letové ukázky dravců, zajištěné společností Zayferus. K vidění byla řada dravců a sov, které si diváci mohli prohlédnout z bezprostřední blízkosti. Při poutavém výkladu se dozvěděli mnoho informací jak o jejich životě, tak o sokolnictví a o výcviku dravců, jehož ukázky byly postupně předvedeny s různými druhy dravců. Velmi atraktivní byly útoky na „cvičnou“ kořist – atrapy koroptve, kuny či lišky. Diváci mohli porovnat např. způsob lovu orla s prudkými útoky raroha nebo dřemlíka.
Po skončení ukázek se sokolníci a mnozí diváci rozjeli do honiteb. Pro poslední den lovů je poskytla MS Předměřice, Všestary, Nový směr Králova Lhota, Štědrá Tutleky, Hubert Heřmanice, Podchlumí Prasek, Střezmá Olešnice u Rychnova n. Kn., Moravany-Slepotice, Bažantnice Hoříněves. Znovu se lovilo též v bažantnicích Mochov a Stéblová. Také poslední den lovů předvedli dravci a sokolníci své umění, jehož výsledkem bylo 54 ulovených zajíců, 11 bažantů a jedna srna.
ZÁVĚREČNÉ PODĚKOVÁNÍ
Na závěr nezbývá než poděkovat všem, kteří přispěli ke zdárnému průběhu 40. mezinárodního sokolnického setkání. Dík patří všem držitelům a uživatelům honiteb, kteří v nich umožnili sokolníkům lovit, četným sponzorům, LČR, ČMMJ, orgánům státní správy myslivosti všech úrovní, orgánům Státní veterinární správy ČR, Armádě ČR, zástupcům okresních mysliveckých spolků, na jejichž území lovy probíhaly, středním lesnickým školám v Trutnově a v Písku a též Státnímu památkovému ústavu v Pardubicích a správě opočenského zámku.
Jubilejní 40. mezinárodní sokolnické setkání je za námi. Za tři dny se 115 dravcům podařilo ulovit celkem 194 kusů zvěře. Přestože počasí nebylo k sokolníkům tak vstřícné jako v uplynulých letech, na výřadech nebyla jeho nepřízeň znát. Všichni účastníci mohli být spokojeni, neboť domů odjížděli s krásnými zážitky, díky nimž se opět podařilo bezezbytku naplnit motto sokolnictví: „Nelovíme pro kořist, ale pro vše to krásné při lovu.“
Autorka je členkou výboru Klubu sokolníků ČMMJ.