Obora Holedná
Ing. Dalibor Pačes
Konec roku a poslední letošní číslo Světa myslivosti s sebou přináší závěrečný díl seriálu o našich oborách v podobě, kterou znáte od r. 2002. V příštím roce budou v časopisu postupně vycházet přehledové články o oborách v jednotlivých krajích ČR. Rodilí Moravané, a především Brňané budou jistě potěšeni tím, že oborní chov, jímž uzavíráme první etapu dosud nejdelšího seriálu v historii časopisu, leží v jejich regionu. Řeč je o Holedné, oboře na okraji moravské metropole. Návštěvníci z řad veřejnosti, které je do obory umožněn vstup, v ní mohou pozorovat pestrou skladbu zvěře: daňky, muflony, divočáky, ale také siky Dybowského.
Z dostupných materiálů vyplývá, že obora Holedná o výměře 411 ha byla uznána brněnským městským národním výborem v lednu r. 1985. Jejím prvním uživatelem se stala Technická a zahradní správa města Brna. Podrobnější informace o hospodaření obory v prvních letech její existence se však nepodařilo zjistit.
Po r. 1990 se Technická a zahradní správa města Brna transformovala v podnik Zeleň města Brna, který oboru nadále užíval. V letech 1993 a 2003 – vždy v souvislosti se změnou zákona o myslivosti – byla vydána nová rozhodnutí o uznání obory. Jejím dalším uživatelem byly Lesy České republiky, s. p. Od r. 2003 v ní hospodaří akciová společnost Lesy města Brna, která současně spravuje přes 8000 ha lesního majetku patřícího Brnu.
PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ
Obora se rozkládá na západním okraji metropole Moravy mezi sídlišti Jundrov, Kohoutovice a Bystrc v nadmořské výšce od 210 do 460 m. Reliéf území je značně členitý, a to zejména v severní části obory. Příkré svahy tam střídají malé náhorní plošiny a úzké rokliny. Potoční niva s rovinatými úseky na západní straně vytváří dobré podmínky pro založení zvěřních políček.
Většinu současné celkové výměry obory (327 ha) tvoří lesní porosty (317 ha), zbytek připadá na ornou půdu. V lese, v němž jsou patrné prvky postupné lesoparkové úpravy, převažují listnáče (66 %) zastoupené dubem letním, habrem a lípou.
Oborou protéká potok Vrbovec, který je společně s malými vodními plochami, jež jsou součástí lesního půdního fondu, dostatečným zdrojem vody pro zvěř.
Původně byla obora oplocená jen z části. Současné oplocení, které bylo dobudované v r. 1999, tvoří drátěné pletivo zavěšené na betonových a ocelových sloupcích. Do obory se vstupuje čtyřmi branami. Nejfrekventovanější je jižní brána od sídliště Kohoutovice –
dá se jí projít k obůrce s černou zvěří.
ZVĚŘ V OBOŘE
Jak již bylo zmíněno v úvodu, druhová skladba zvěře je bohatá. Hlavní zvěří v oboře jsou daňci a mufloni, pro zpestření byl založen chov černé zvěře a siky Dybowského. Původ zvěře se bohužel nepodařilo zjistit.
Při převzetí obory jejím současným uživatelem v r. 2003 počty daňčí a mufloní zvěře výrazně překračovaly normované kmenové stavy, přičemž převažovala zvěř holá. V lesních porostech vznikaly velké škody, takže po dohodě s orgány státní správy myslivosti je od té doby početnost zvěře postupně snižována, aby se přiblížila k normovaným stavům. Přijatelné stavy zvěře byly také podmínkou souhlasu s provozem obory od jednoho z vlastníků lesní půdy v ní začleněné – Singulárních lesů Starý Lískovec.
Trofeje daňků se v posledních letech přibližují k hranici 180 b. CIC. Výjimku tvoří daněk ulovený v r. 2002 – jeho lopatám bylo naměřeno 192,97 b. CIC. Mufloní toulce běžně dosahují zlatých medailí. Nejsilnější trofej berana, uloveného v r. 2003, má hodnotu 214,40 b. CIC.
Černá zvěř je chována v obůrce, která se stala velkou atrakcí pro četné návštěvníky a obyvatele přilehlých sídlišť. Zvýšený zájem veřejnosti však přináší i řadu negativ. Nelze např. zcela vyloučit nevhodné přikrmování zvěře zbytky domácí stravy, plesnivým pečivem či jinak znehodnoceným krmivem. Oborní personál musí obůrku v tomto ohledu kontrolovat a nevhodné krmivo průběžně odstraňovat.
Exotického obyvatele – siku Dybowského – dnes v oboře téměř nezahlédneme. „Podepsalo“ se na tom pytláctví – za poslední půlrok zmizelo z obory šest kusů této zvěře. Pytlácké aktivity potvrdil nález tří kusů uhynulých na následky postřelení. Pytláci navíc použili k lovu nestandardní střelivo, takže způsobili zvěři značné utrpení.
PÉČE O ZVĚŘ A JEJÍ LOV
Významnou předností obory z hlediska péče o zvěř je vysoké zastoupení plodonosných dřevin v lesních porostech (zejména dubu letního), které zásadním způsobem ovlivňuje úživnost prostředí. Další výsadba plodonosných dřevin má proto význam spíše krajinně-estetický.
K zajištění pestré skladby potravy pro zvěř se na zemědělské půdě v oboře pěstují jetelotravní a obilní směsky. Tyto plochy jsou oplocené a zvěři se zpřístupňují postupně.
Sezónní přikrmování zvěře v krmných zařízeních se provádí obdobně jako v jiných oborách.
Vzhledem ke specifickému charakteru obory je lov v ní složitější než v běžných oborních chovech. Zvýšený důraz se klade na bezpečnost při střelbě. Loveckou klientelu tvoří domácí lovci, mezi stálé zahraniční hosty patří lovci z Lotyšska.
VÝZNAM A ÚČEL OBORY
V současnosti má obora Holedná význam převážně rekreačně-osvětový. Veřejnost má mimo jiné příležitost poznat při její návštěvě zvěř, která žije v naší přírodě. Uživatel obory k tomuto účelu zřídil naučnou stezku lemovanou odpočinkovými altány, lavičkami a četnými informačními tabulemi. Na nich se mohou návštěvníci seznámit se základními údaji o oboře a zvěři. Vlastníkovi i uživateli obory nelze než popřát, aby se jim dařilo skloubit oborní chov zvěře s obhospodařováním lesa a zájmy jeho návštěvníků.