Seminář o škodách působených zvěří v zemědělství a o ochraně proti nim

Organizátorům se podařilo zajistit přednášející nejen ze Slovenska, ale i ze tří okolních států, takže bylo možné porovnat různé přístupy a zkušenosti. Je třeba říci, že výměna zkušeností byla v mnoha směrech přínosná. Na semináři zaznělo 12 referátů, přičemž sborník, který vyjde v dohledné době, obsahuje i další zajímavé příspěvky.
Seminář byl tematicky rozdělen do dvou bloků. První se týkal problémů spojených se škodami působenými zvěří na polních plodinách, v druhém byla řešena pro nás poněkud vzdálená problematika škod působených velkými šelmami.

PROBLEMATIKA ŠKOD PŮSOBENÝCH ZVĚŘÍ NA POLÍCH
Po úvodních slovech a zdravicích vystoupil s prvním referátem doc. ing. Jaroslav Slamečka, CSc., který zhodnotil škody působené zvěří v zemědělství na Slovensku. Problémy s vykazováním a vymáháním škod zvěří jsou u našich sousedů velmi podobné jako v ČR a dostupné údaje o škodách jsou jen špičkou ledovce. Většina způsobených škod není vůbec zhodnocena, příp. se jejich náhrada vyřeší dohodou. Přesto byly v r. 2006 na Slovensku vykázány škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách ve výši 7,1 mil. slovenských korun. Uživatelé honiteb z nich uhradili do poloviny října t. r. jen 1,5 mil. Sk (21 %). Autor opakovaně zdůraznil, že jde o jediné, ale málo přesné a silně podhodnocené údaje.
Prof. dr. Klaus Hackländer z Vídně rozebral systém posuzování škod působených zvěří v Rakousku. Zdůraznil, že v Rakousku platí devět zemských mysliveckých zákonů, což mimo jiné znamená i devět různých seznamů lovné zvěře a také devět přístupů k hodnocení škod. Dalo by se tak říci, že Rakousko je jakousi zkušebnou přístupů k optimalizaci řešení škod působených zvěří a vzhledem k výrazně podobným podmínkám, jako jsou u nás, lze získat řadu cenných zkušeností. V jednotlivých spolkových zemích se vyskytují některé zvláštnosti (např. se hradí i škody způsobené zvěří na cukrovce složené na hromadách). V pěti zemích funguje obdoba nám z minulosti známých rozhodčích komisí.
Doc. dr. Lászlo Szemethy z Maďarska seznámil účastníky semináře nejen s významem škod působených zvěří, ale rovněž s výsledky výzkumů prostorové aktivity a potravní ekologie jelení zvěře z oblasti, kde na větší lesní komplexy navazují rozsáhlé polní kultury. V těchto výzkumech bylo poněkud překvapivě zjištěno, že část jelení zvěře se ve vegetačním období sice přesunula do polních kultur (zejména do kukuřice), ale živila se především přirozenou potravou a pěstované plodiny využívala jen jako přechodný kryt. V Maďarsku činí minimální výměra honitby 3000 ha a valná většina honiteb se pronajímá. Jejich uživatelé platí škody způsobené tzv. užitkovou zvěří. Propracovaný je systém uplatňování škod, kdy nároky poškozených pěstitelů posuzují experti se státním atestem. Ti zhodnotí způsobenou škodu a vyplňují o ní i záznam, který se dále zpracovává. Bohužel chybějí přesné metodiky k určení výše způsobené škody a identifikaci jejich původců.
Naši republiku zastupovali na semináři ing. Jan Dvořák, Ph.D., jenž prezentoval dostupné údaje o významu a výši škod zvěří na polích v ČR a podmínkách pro jejich řešení a ing. Jiří Kamler, Ph.D., který přítomné seznámil s výsledky simulovaného poškozování vybraných plodin a s návrhy metod pro kvantifikaci škod.
Poslední dva referáty bloku věnovaného škodám působeným zvěří na plodinách přednesli doc. ing. Pavel Hell, CSc., a ing. Michaela Grácová. Oba příspěvky se týkaly posouzení dopadů pastvy zvěře na výnosy řepky a slunečnice. Zejména u slunečnice bylo zjištěno, že poškození růstového vrcholu významně snižuje výnosy.
Na závěr bloku přednášek věnovaného škodám byl dán prostor diskusi, která se po chvíli stočila na spory konkrétního uživatele honitby se zemědělským subjektem, jenž vyčíslil škodu způsobenou zajícem na porostech slunečnice na více než milión Sk. Tento případ je sice extrémní, ale ukazuje na velkou rizikovost pěstování slunečnice. Na to shodou okolností upozornil článek ve Světě myslivosti č. 9/2007. Plochy slunečnice neustále rostou a tato plodina je na začátku svého růstu vyhledávána téměř veškerou býložravou zvěří. Na rozdíl od většiny jiných plodin ovšem okus rostoucí slunečnice často způsobí její úhyn. Porosty slunečnice, či přesněji škody, které na ní zvěř způsobí, by se tak mohly stát hrozbou pro řadu honiteb i s relativně nízkými stavy zvěře. Popsanému problému by bylo vhodné věnovat více pozornosti a najít možnosti, jak škody na slunečnici omezovat.

ŠKODY PŮSOBENÉ VELKÝMI ŠELMAMI
V další části semináře bylo předneseno několik referátů, v nichž se jejich autoři zabývali problematikou škod působených velkými šelmami na hospodářských zvířatech a včelstvech. Přednášející se vesměs shodli na tom, že v posledních letech se na Slovensku výrazně zlepšil přístup úřadů k hrazení škod a že několik usmrcených zvířat či zničených úlů nemůže být důvodem k likvidaci šelem v přírodě. Přesto je zejména v případě medvěda stále aktuální redukce jeho vysokých stavů, kterou mnohdy komplikují administrativní podmínky místních úřadů. Řada uživatelů honiteb proto lov medvědů raději neplánuje, protože jeho ulovení v létě je obtížné a pokud je jim odstřel povolen, odpovídají rázem za všechny škody, které v jejich honitbě medvědi způsobí.

POZOR: VYŠŠÍ VÝKUPNÍ CENY ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ = VYŠŠÍ NÁHRADY ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ ZVĚŘÍ!  
Seminář se organizátorům povedl, z Nitry jsme odjížděli domů s vědomím, že téma škod působených zvěří na zemědělských plodinách je stále aktuální a při ochotě zúčastněných stran je sladění chovu zvěře se zemědělským hospodařením možné. Jednotlivé referáty poukázaly jak na nejvýznamnější problémy, tak na cesty k omezování škod. U nás jsou škody působené zvěří na polích zatím spíše okrajovou záležitostí a uživatelé honiteb se zpravidla úspěšně vyhýbají jejich hrazení. Uvědomme si však, že pokud by se naši zemědělci naučili škody důsledně uplatňovat, mohla by se jejich výše rázem stát skutečnou pohromou pro pokladny uživatelů honiteb. Aktuálně všichni sledujeme prudký nárůst cen potravin v obchodech, který mimo jiné souvisí se zvyšováním výkupních cen zemědělských produktů. Tím automaticky dochází i k nárůstu náhrad za škody způsobené zvěří: je přece rozdíl, jestli zvěř zničí hektar porostu, jehož produkci lze prodat za 4 tis. korun, nebo za 20 tis. korun ... Zkusme se proto zamyslet nad našimi možnostmi omezit škody působené zvěří na polích, abychom zemědělce nenutili hledat cesty, jak se domoci náhrady.

Autoři působí v Ústavu ochrany lesa a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.