Ze zahraničí 12/2007
Slovenský poľovnícky zväz má nové vedení
Dne 27. října t. r. se v Nitře uskutečnil IX. sněm Slovenskeho poľovníckeho zväzu (SPZ). Na sněmu proběhla kromě jiného volba prezídia a dozorčí rady. Prezidentem pro příštích pět let byl v tajném hlasování zvolen ing. Tibor Lebocký. Vystřídá tak ing. Mariána Lipku, který funkci zastával v uplynulých deseti letech.
Ing. Tibor Lebocký (roč. 1964) je absolventem Lesnické fakulty Vysoké školy lesnické a dřevařské ve Zvolenu. Po ukončení studia pracoval v různých funkcích na školním lesním podniku VŠLD, resp. Technické univerzity ve Zvolenu (v r. 2004 ředitel). Od r. 2004 působí jako ředitel soukromé lesnické společnosti. V r. 2006 se stal poslancem Národní rady SR za stranu Směr – sociálna demokracia. Od r. 1984 je aktivním myslivcem a funkcionářem SPZ. Několik let působí jako lektor a zkušební komisař pro zkoušky uchazečů o první lovecký lístek, i pro zkoušky mysliveckých hospodářů a pro vyšší odborné myslivecké zkoušky. Je externím učitelem předmětu Lovecké střelectví na LF TU ve Zvoleni. Byl oceněn bronzovou, stříbrnou a zlatou medailí za zásluhy o rozvoj slovenské myslivosti. Je externím doktorandem na Katedře ochrany lesů a myslivosti LF TU ve Zvolenu.
Redakce
Představuje legální lov ochranu před pytláctvím?
Nová švédsko-norská studie, publikovaná v časopise Biological Conservation, přináší zhodnocení nejčastějších příčin úhynu rysa ostrovida ve Skandinávii.
Henrik Andrén ze Švédské zemědělské univerzity se svými kolegy telemetricky sledoval 245 rysů na pěti různých lokalitách ve Švédsku a Norsku v oblastech, kde v nějakém ohledu dochází ke konfliktu se zájmy člověka jako chovatele nebo lovce (hlavní kořistí rysa jsou polodivocí sobi na severu nebo srnčí zvěř na jihu).V těchto státech je lov rysa legální, přesto se pytláctví podílelo na celkové mortalitě dospělých jedinců z 48 %. Podíl zmíněného legálního lovu byl 42 %, k úhynu v důsledku střetu s dopravními vozidly došlo v méně než ve 2 % případů. Na třech zkoumaných lokalitách byla také odhadována míra přežívání a populační růst skandinávské rysí populace. Pokud byl do populačních modelů zahrnut legální a ilegální odstřel, zvýšila se celková roční mortalita ze 2 na 17 %, tedy osmkrát.
Zajímavé je i srovnání lokalit, kde byly stanoveny různě velké kvóty na odstřel. V oblasti s nejnižší kvótou na odstřel (švédský Sarek) bylo nejvyšší pytláctví. Nejnižší míra pytláctví v norském Hedmarku byla spojena s vysokou kvótu na odstřel. Na druhou stranu, v lokalitě Akershus/Ostfold s nejvyšší kvótou na odstřel bylo pytláctví druhé nejvyšší, a navíc tam, stejně jako v Hedmarku, populace vlivem legálního i nelegálního lovu klesala. Zvýšený legální odstřel tedy nezaručil snížení pytláctví, což je často obecně přijímané dogma nejen ve Skandinávii. Z Andénovy studie vyplývá, že jak vysoké, tak nízké kvóty odstřelu nevykazují na míře pytláctví žádnou závislost.
Závěrem své studie autoři připomínají, že současná skandinávská rysí populace čítající přibližně 1600 jedinců (1200–1400 ve Švédsku, 300–350 v Norsku) má sice velmi malou pravděpodobnost vymření, ale těžko zaznamenatelné zvýšení pytláctví může tuto teorii významně narušit. To ovšem není problém typický pro Skandinávii – současné studie se shodují, že pytláctví představuje hrozbu pro všechny populace rysa ostrovida v Evropě, včetně té naší. Nejdůležitější ochranářskou akcí je podle severských biologů boj s pytláctvím, zahrnující jak právní kroky, tak opatření vedoucí k vyšší toleranci myslivců a chovatelů k velkým šelmám.
Podle Andren, H. a kol., 2006: Survival rates and causes of mortality in Eurasian lynx (Lynx lynx) in multi-use landscapes. Biological Conservation, 131: 23-32 zpracoval Miroslav Kutal.
Proti otravě olověnými broky
Generální shromáždění Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře (CIC) na letošním zasedání v Bělehradě doporučilo upustit od používání olověných broků při lovu vodního ptactva. Zdůvodnilo to nebezpečím otravy olovem a poškozením pověsti myslivců. CIC tak vychází vstříc požadavkům Federace mysliveckých svazů EU.
Der Anblick, 9/2007, Rš
Švýcarsko: přesídlení zajíců
V kantonu Genf byl v r. 1974 zakázán lov zajíců. Zákaz od té doby trvá, což vedlo ke zvýšení zaječí populace a tím ke škodám v zemědělství. Protože zajíci se nesmí lovit, bylo rozhodnuto odchytat je a vysadit v sousedních kantonech a ve Francii, kde jsou jejich stavy nízké. Nyní myslivci v Genfu s napětím očekávají, jaký výsledek bude mít tento neobvyklý způsob předcházení škodám.
Der Anblick, 10/2007, Rš
Skotsko: zájem o vysazení losů
Ve Skotsku nežije los již více než 1000 let. Nyní se uvažuje o jeho vysazení. Důvod není lovecký – jde o snahu podpořit turistiku. Stejné plány má i Dánsko, které má v úmyslu dovézt losy ze Švédska. Ochránci přírody tento záměr přivítali.
Jäger, 10/2007, Rš
Rozhodnutí Evropského soudního dvora v otázkách lovu
Evropský soudní dvůr vydal výjimečný souhlas s odstřelem vlka ve Finsku, pokud jde o zvěř „problémovou“. Odstřel by však neměl ohrozit stav vlků, jichž ve Finsku žije 150 až 180.
Odsouzení si naopak vysloužilo Rakousko za nedostatečné prosazování směrnice o ptácích. Šest spolkových zemí údajně nesplňuje minimální požadavky EU. V praxi jde o zákaz lovu tetřeva, tetřívka a sluky v době toku. Rakouský myslivecký svaz se stále snaží, aby tento tradiční způsob lovu zůstal zachován.
Wild und Hund, 18 a 19/2007, Rš
Vlci v Německu
V současné době žijí v Německu čtyři smečky vlků, z toho dvě v Lužici, těsně u hranic s Polskem. Podle pozorování jde o 11 dospělých vlků a asi 16 vlčat. Každá smečka se pohybuje na území o ploše 250 až 300 km2. Rozborem trusu se ukázalo, že nejčastější kořistí vlků je srnčí zvěř (52,1 %), pak následuje jelen (24,6 %), černá (13,6 %), zajíc (5,5 %), zbytek drobní savci a domácí zvířata. Vlci, kteří jsou v Německu přísně chráněni, se mohou objevit v kterékoli tamní honitbě.
Wild und Hund, 19/2007, Rš
Sup bělohlavý v Belgii a Holandsku
Asi 100 supů bělohlavých se objevilo v Belgii, Holandsku a jejich výskyt je hlášen také z Německa. Supi, kteří přilétají z Pyrenejí, hledají potravu ve vzdálenějších oblastech. Ve Španělsku bylo až dosud zvykem ponechávat uhynulá hospodářská zvířata kdekoli, kde nikoho neobtěžují pachem. Podle nového nařízení EU je to zakázáno a supům nezbývá, než hledat potravu ve větší vzdálenosti. Španělští rolníci nutí Evropskou komisi, aby změnila zákaz volného vykládání uhynulých zvířat.
Der Anblick, 8/2007, Rš