Léky z lišky
Liška. Renard. The Fos. Een Vos.
Je velmi lstivé zvíře a má mnoho z přirozenosti psa. Někde objevují se tři druhy lišek, a to mimo obecnou vyskytuje se také černá a zkřížená s černou srstí po délce hřbetu od hlavy až k oháňce.
V lékárnách máme od lišky: 1. tuk, 2. jazyk, 3. plíce, 4. játra, 5. žluč, 6. slezinu, 7. kůži, 8. krev, 9. celou lišku, 10. její lejno, 11. lišákův pohlavní úd.
Sádlo hodí se proti křečím a třesení, vyhání moč (když se jím mažeme), hojí bolesti v uších, boláky na hlavě a vypadávání vlasů.
Jazyk slouží k sesílení zraku. Jestliže ho v březnu vyřízneme z živé nebo čerstvě ulovené lišky a usušíme ho, a než ho upotřebíme, močíme ho ve víně a potom teplý přiložíme na ránu, vytáhne všechno i z hluboko položených částí.
Plíce hojí a utišují choroby plic a úzkoprsost (sušíme-li je a spálíme). D. Viktor Schneider vyhojil člověka, který měl plíce poraněné kulkou, že vyhazoval krev, následujícím prostředkem: vzal krvácející ještě plíce lišky, jak byly z lišky vyňaty a vařil je ve vodě kostivalové, potom je rozkrájel na drobno a smíchal to s květem kostivalu a jeho pelem a s přečištěným ženským mlékem. Prostředku tohoto užil se štěstím. Proto nenajdeme aquam antipthificam nebo astmaticam, aby v ní nebyly plíce liščí.
Játra hodí se proti chorobám jater a sleziny a užívá se jich jako plic.
Žluč hodí se při chybách očí, když se jí natírají.
Slezina pomáhá při tvrdnutí a otékání sleziny, když se na ni přikládá.
Kůže se srstí přikládá se s výsledkem na oznobené a omrzlé údy.
Krev usušená a na prášek roztlučená užívá se proti kamenu ledvin a měchýře, ale účinkuje ještě lépe, učiníme-li toho doušek a mimo to přiložíme na ledviny nebo nad přirození.
Celá liška spálená nebo jen její maso hodí se při nemocech prsních.
Uvaříme-li lišku dobře ve vodě nebo v oleji, hodí se proti nervům a bolestem kloubů, myjeme-li tím ochořelé místo.
Lejno hojí drsnou kůži, užívá-li se ho s octem.
Sušený šour liščí hojí venerii, užívá-li se ho vnitřně.
Léčiva z toho připravovaná:
Liščí olej. Celá liška vyvržená. Studničná voda. Starý čistý olej. Sůl. Vaří se všechno společně a mezi vařením se přidá kopr a tymian. Vaří se to, až maso opadne z kosti a všechny voda se vyvaří; potom se olej scedí a uschová. Musí se vzíti liška, která je dobrá ve zvěřině a prostředního věku, a nejlépe je, můžeme-li ji do vody a oleje vhoditi ještě na půl živou.
Lék z liščích plic. Rp. Liščí plíce připravené a usušené. Šťáva ze sladkého dřeva. Vlas Venuše. Semeno fenyklu a anýzu. Přečištěný cukr. Vše jemně utřeno. Slouží proti ubytím plic. Jiní berou na prášek utlučené liščí plíce samotné a míchají je s růžovým cukrem. Plíce berou se z čerstvě lapené lišky, zbaví se krve, žil a svalů a omyjí se vlažným vínem, usuší se v peci, potom se uschovají v prášku pelyňkovém. – Nebo: bílý cukr. Šťáva Liquiriti. Rozpustí se ve vodě chrastavcové a svaří se to v syrup. Potom se tluče na prášek každá zvlášť: liščí plíce, semena anýzu a fenyklu, tyto věci vsypou se do syrupu a smíchají se.
Look de Pulmone vulpis Zorelfferi. Rp. Kořen sladkého dřeva, florentinský fialkový kořen, nať vlasu Venušina, skvrnitý plicník. Svař to všechno v studniční vodě. Odvar zčisť a přimíchej na prášek utlučené liščí plíce a kořen florentinského fialkového kořene a semeno anýzu. Chválí se to zejména proti kattarhu a Phthhisi a je to dlouhým užíváním vyzkoušeno.
Připravené plíce, tj. vyprané a usušené. Připravují se na různý způsob: někteří vypírají je ve víně, když byli odstranili krev, žíly a svaly, ve víně v tom svařují yzop a chrastavec. Jiní libují si vypírati liščí plíce v lécích sloužících v plicních chorobách a potom je suší skleněné křivuli a naposled je pokropí myrhou a šafránem a uchovají je utlučené na prášek.
Také je možno z liščích plic upraviti výtažek.
Venator, Háj č. 2/1919, roč. XXXXIX.