Na lovu hus v Polsku
Ing. Kamil Rind
Na konci ledna loňského roku jsme společně s dvěma kolegy využili pozvání Polskiego Zwiazku Lowieckego (PZL) z Wroclavi na lov divokých hus v Dolnoslezském vojvodství nedaleko města Sobotka v honitbě Kola lowieckego (dále KL; obdoba našeho mysliveckého sdružení) „Jarzabek“. Pozvání jsme uvítali, neboť coby členové Mezinárodního sdružení myslivců příhraničí (MSMP) jsme již dva roky plánovali „výměnnou“ akci, v jejímž rámci by se polští myslivci zúčastnili lovu na drobnou zvěř u nás a naši myslivci lovu hus v Polsku. Krok k navázání spolupráce byl učiněn …
Zúčastnit se lovu v Polsku vyžaduje získat pozvání k lovu, zažádat Policii ČR o vydání evropského zbrojního pasu (EZP) a nejméně pět dní před vycestováním sepsat na PČR oznámení o vývozu zbraně a střeliva. V EZP má žadatel zapsány zbraně, s nimiž chce vycestovat do členských států EU. EZP nahrazuje při pobytu v zahraničí zbrojní průkaz vydaný PČR.
HONITBA A DIVOKÉ HUSY
Honitba KL „Jarzabek“ leží v Dolním Slezsku, 30 km od Wroclavi, a má výměru přibližně 5000 ha (800 ha lesa, 900 ha vodních ploch a 3300 ha polí). V honitbě se ročně loví kolem 80–90 kusů černé zvěře, kolem 60 kusů srnčí zvěře (z toho 25–30 srnců), 1600 divokých hus, 60 kachen, 300 bažantů (vypouštěných), kolem 30 lišek a do pěti psíků mývalovitých a jezevců. KL má 25 stálých členů a pět hostů.
Divoké husy – velká, polní a běločelá – mají v Polsku dobu lovu od 15. 8. do 21. 12., ale ve vojvodství Západopomořanském, Velkopolském, Lubušském a Dolnoslezském platí výjimka, takže tamní myslivci je mohou lovit až do 31. 1. Ptáci využívají obvykle jako svá zimoviště rozsáhlé vodní plochy, v případě honitby KL „Jarzabek“ umělou vodní nádrž u obce Mietkov o výměře přesahující 150 ha. Brzy na podzim (v závislosti na povětrnostních podmínkách) přilétá na tuto lokalitu ze severu 20 000–40 000 divokých hus. Na okolních polích, kde se intenzivně pěstují obiloviny, kukuřice, řepka, okopaniny apod., nalézají dostatek potravy. Časně na jaře oblast opouštějí a vrací se na sever.
PODMÍNKY LOVU
Doprovod naší tříčlenné lovecké výpravě dělali naši dva psi – borderteriér a velšspringršpaněl. Jak se později ukázalo, vzít s sebou psy byl velmi dobrý nápad. Psi se rychle seznámí s novým prostředím a jinou zvěří a naučí se s ní pracovat. Místní myslivci používají psy (zejména ohaře) velmi často k dohledávkám.
Ubytování pro nás bylo připraveno v rodinném domku v obci vzdálené 20 km od jezera. Cesta k jezeru vedla po okresních silnicích, které nebyly chemicky ošetřeny a jen v nutných případech se prohrnovaly. Po celou dobu našeho pobytu vál poměrně silný vítr. V některých místech se tvořily nepříjemné závěje, které nám ztěžovaly dostat se ráno včas na sraz, jenž byl vždy deset minut před sedmou hodinou v klubovně KL „Jarzabek“. Zimní výbava auta včetně řetězů přišla vhod. Ještě poznámka k transportu zbraní: lovecké zbraně se v Polsku převážejí buď rozložené, nebo složené, vždy však v pouzdře. Za volné položení nerozložené zbraně na sedadle auta může být host v případě policejní kontroly z lovecké návštěvy „vyřazen“.
Husy se v Polsku loví brokovnicí ráže 12 nebo 16, přičemž se používají náboje s broky do průměru 4,5 mm s rychlostí od 380 m.s-1. Někteří polští myslivci střílí z brokových automatů. Při lovu je velmi důležitá výška, v níž husy letí, a směr jejich letu. Je dobré nestřílet na husy tzv. „naostro“, ale nechat je nad sebou mírně přelétnout a střílet na odlétající ptáky. Podle polských myslivců se tímto způsobem zabrání odražení broků od silné vrstvy peří. Při střelbě musí být zřetelně vidět plováky letících hus.
Velmi důležitý je dostatek vhodného střeliva. Na základě informací našich kolegů, kteří husy v honitbě KL „Jarzabek“ již lovili, jsme s sebou na první lov vzali každý přibližně 100 nábojů. Krátce po zahájení lovu jsme však zjistili, že tento počet je silně podhodnocený, a že bude potřeba mít alespoň 200 nábojů na osobu. Velmi brzy jsme nabyli dojmu, že někteří místní myslivci spotřebují dvojnásobek, zejména ti s brokovými automaty. U polských přátel jsme chybějící náboje bez problémů doplnili.
NA LOV VEČER I RÁNO
Lovecký víkend na konci loňského ledna se jakoby vymykal z netypického průběhu počasí zimy 2006/2007. Bylo nasněženo a meteorologové hlásili mrazíky, od soboty odpoledne oteplení a srážky. Volba výstroje se jednoznačně řídila předpovědí, z níž vyplývalo, že lepší je „mít všechno dvakrát“. Při příjezdu do Sobotky se však ukázalo, že významná část výstroje nám chybí, a to konkrétně bílý oděv, který je při lovu hus na sněhu důležitý.
Na našich večerních i ranních lovech jsme zažili pestrou paletu povětrnostních podmínek od mlhy spojené s chumelením a silným větrem až po krásný zimní mrazivý den. Atmosféru večerního lovu dotvářel měsíc dorůstající do úplňku a klíny kejhajících hus táhnoucí po jasné obloze.
Podle našich zkušenějších kolegů se k lovu hus více hodí počasí pod mrakem, protože za jasné oblohy létají husy příliš vysoko. Husy se na jezeře zdržují převážně v noci, ráno ho během dvou až tří hodin opouštějí a večer před soumrakem se vracejí. Přestože menší hejna přelétávají i v průběhu dne, na lov se chodí především večer a ráno. Dlouhé čekání ulehčí myslivci jednoduchá stolička, naši polští kolegové s sebou nosili nejčastěji skládací trojnožky.
Hráz jezera, u něhož jsme lovili, je vysoká 15–20 m a přibližně v polovině výšky tělesa hráze vede ochoz, či spíše cesta, na níž se před setměním rozestaví lovci (viz připojený obrázek). Husy vracející se z pastvy přelétávaly blízký lesík, příjezdovou silnici a hráz, kde na ně již čekají myslivci. Ti v bílém oblečení lépe splývali se zasněženým okolím, ostatní však na sebe poutali pozornost přilétajících hus tmavým oblečením. Ptáci reagovali zpomalením v letu a okamžitým nabíráním bezpečné výšky. Teprve pak pokračovali k jezeru. Přesto se nám naše první večerní snažení vyplatilo a prožili jsme mnoho pěkných loveckých zážitků. Druhý den večer jsme stáli s polskými kolegy na okraji již zmíněného lesíka, přes který husy přelétávaly při návratu z pastvy.
Své kouzlo měly i ranní lovy. Na stanoviště jsme přicházeli ještě za soumraku, přičemž s rozbřeskem začaly pomalu létat první klíny hus na pastvu. Z vodní plochy husy vzlétají pod úhlem asi 30 ° a nad hrází, pod níž stojí lovci, přelétávají v nižší výšce než večer. Snad proto jsme byli na ranních lovech úspěšnější. Úchvatný pohled nastal první ráno po 9. hodině. Mysleli jsme si, že většina hus již odletěla na pastvu. Od jezera se však ozýval sílící, v první chvíli těžko identifikovatelný zvuk. Za okamžik bylo jasné, že jde o kejhání velkého počtu hus. Po chvíli se nad hrází ukázaly první „formace“. V jednom okamžiku nad námi mohlo letět snad 1500 hus. Během této podívané mnoho ran nepadlo. Myslivci buď nestačili přebíjet, nebo jen tak hleděli vstříc k obloze. Přelet trval několik minut.
Všichni tři jsme se podobné akce zúčastnili poprvé. Pobyt u jezera spojený s lovem ve společnosti nových přátel v nás zanechal hluboké zážitky. Touto cestou děkuji členům výboru MSMP z polské strany, zejména Gustawu Cwiklovi, a též Tadeuszi Pyrovi z KL „Jarzabek“, za zorganizování lovecké akce v Polsku.
Na konci ledna loňského roku jsme společně s dvěma kolegy využili pozvání Polskiego Zwiazku Lowieckego (PZL) z Wroclavi na lov divokých hus v Dolnoslezském vojvodství nedaleko města Sobotka v honitbě Kola lowieckego (dále KL; obdoba našeho mysliveckého sdružení) „Jarzabek“. Pozvání jsme uvítali, neboť coby členové Mezinárodního sdružení myslivců příhraničí (MSMP) jsme již dva roky plánovali „výměnnou“ akci, v jejímž rámci by se polští myslivci zúčastnili lovu na drobnou zvěř u nás a naši myslivci lovu hus v Polsku. Krok k navázání spolupráce byl učiněn …
Zúčastnit se lovu v Polsku vyžaduje získat pozvání k lovu, zažádat Policii ČR o vydání evropského zbrojního pasu (EZP) a nejméně pět dní před vycestováním sepsat na PČR oznámení o vývozu zbraně a střeliva. V EZP má žadatel zapsány zbraně, s nimiž chce vycestovat do členských států EU. EZP nahrazuje při pobytu v zahraničí zbrojní průkaz vydaný PČR.
HONITBA A DIVOKÉ HUSY
Honitba KL „Jarzabek“ leží v Dolním Slezsku, 30 km od Wroclavi, a má výměru přibližně 5000 ha (800 ha lesa, 900 ha vodních ploch a 3300 ha polí). V honitbě se ročně loví kolem 80–90 kusů černé zvěře, kolem 60 kusů srnčí zvěře (z toho 25–30 srnců), 1600 divokých hus, 60 kachen, 300 bažantů (vypouštěných), kolem 30 lišek a do pěti psíků mývalovitých a jezevců. KL má 25 stálých členů a pět hostů.
Divoké husy – velká, polní a běločelá – mají v Polsku dobu lovu od 15. 8. do 21. 12., ale ve vojvodství Západopomořanském, Velkopolském, Lubušském a Dolnoslezském platí výjimka, takže tamní myslivci je mohou lovit až do 31. 1. Ptáci využívají obvykle jako svá zimoviště rozsáhlé vodní plochy, v případě honitby KL „Jarzabek“ umělou vodní nádrž u obce Mietkov o výměře přesahující 150 ha. Brzy na podzim (v závislosti na povětrnostních podmínkách) přilétá na tuto lokalitu ze severu 20 000–40 000 divokých hus. Na okolních polích, kde se intenzivně pěstují obiloviny, kukuřice, řepka, okopaniny apod., nalézají dostatek potravy. Časně na jaře oblast opouštějí a vrací se na sever.
PODMÍNKY LOVU
Doprovod naší tříčlenné lovecké výpravě dělali naši dva psi – borderteriér a velšspringršpaněl. Jak se později ukázalo, vzít s sebou psy byl velmi dobrý nápad. Psi se rychle seznámí s novým prostředím a jinou zvěří a naučí se s ní pracovat. Místní myslivci používají psy (zejména ohaře) velmi často k dohledávkám.
Ubytování pro nás bylo připraveno v rodinném domku v obci vzdálené 20 km od jezera. Cesta k jezeru vedla po okresních silnicích, které nebyly chemicky ošetřeny a jen v nutných případech se prohrnovaly. Po celou dobu našeho pobytu vál poměrně silný vítr. V některých místech se tvořily nepříjemné závěje, které nám ztěžovaly dostat se ráno včas na sraz, jenž byl vždy deset minut před sedmou hodinou v klubovně KL „Jarzabek“. Zimní výbava auta včetně řetězů přišla vhod. Ještě poznámka k transportu zbraní: lovecké zbraně se v Polsku převážejí buď rozložené, nebo složené, vždy však v pouzdře. Za volné položení nerozložené zbraně na sedadle auta může být host v případě policejní kontroly z lovecké návštěvy „vyřazen“.
Husy se v Polsku loví brokovnicí ráže 12 nebo 16, přičemž se používají náboje s broky do průměru 4,5 mm s rychlostí od 380 m.s-1. Někteří polští myslivci střílí z brokových automatů. Při lovu je velmi důležitá výška, v níž husy letí, a směr jejich letu. Je dobré nestřílet na husy tzv. „naostro“, ale nechat je nad sebou mírně přelétnout a střílet na odlétající ptáky. Podle polských myslivců se tímto způsobem zabrání odražení broků od silné vrstvy peří. Při střelbě musí být zřetelně vidět plováky letících hus.
Velmi důležitý je dostatek vhodného střeliva. Na základě informací našich kolegů, kteří husy v honitbě KL „Jarzabek“ již lovili, jsme s sebou na první lov vzali každý přibližně 100 nábojů. Krátce po zahájení lovu jsme však zjistili, že tento počet je silně podhodnocený, a že bude potřeba mít alespoň 200 nábojů na osobu. Velmi brzy jsme nabyli dojmu, že někteří místní myslivci spotřebují dvojnásobek, zejména ti s brokovými automaty. U polských přátel jsme chybějící náboje bez problémů doplnili.
NA LOV VEČER I RÁNO
Lovecký víkend na konci loňského ledna se jakoby vymykal z netypického průběhu počasí zimy 2006/2007. Bylo nasněženo a meteorologové hlásili mrazíky, od soboty odpoledne oteplení a srážky. Volba výstroje se jednoznačně řídila předpovědí, z níž vyplývalo, že lepší je „mít všechno dvakrát“. Při příjezdu do Sobotky se však ukázalo, že významná část výstroje nám chybí, a to konkrétně bílý oděv, který je při lovu hus na sněhu důležitý.
Na našich večerních i ranních lovech jsme zažili pestrou paletu povětrnostních podmínek od mlhy spojené s chumelením a silným větrem až po krásný zimní mrazivý den. Atmosféru večerního lovu dotvářel měsíc dorůstající do úplňku a klíny kejhajících hus táhnoucí po jasné obloze.
Podle našich zkušenějších kolegů se k lovu hus více hodí počasí pod mrakem, protože za jasné oblohy létají husy příliš vysoko. Husy se na jezeře zdržují převážně v noci, ráno ho během dvou až tří hodin opouštějí a večer před soumrakem se vracejí. Přestože menší hejna přelétávají i v průběhu dne, na lov se chodí především večer a ráno. Dlouhé čekání ulehčí myslivci jednoduchá stolička, naši polští kolegové s sebou nosili nejčastěji skládací trojnožky.
Hráz jezera, u něhož jsme lovili, je vysoká 15–20 m a přibližně v polovině výšky tělesa hráze vede ochoz, či spíše cesta, na níž se před setměním rozestaví lovci (viz připojený obrázek). Husy vracející se z pastvy přelétávaly blízký lesík, příjezdovou silnici a hráz, kde na ně již čekají myslivci. Ti v bílém oblečení lépe splývali se zasněženým okolím, ostatní však na sebe poutali pozornost přilétajících hus tmavým oblečením. Ptáci reagovali zpomalením v letu a okamžitým nabíráním bezpečné výšky. Teprve pak pokračovali k jezeru. Přesto se nám naše první večerní snažení vyplatilo a prožili jsme mnoho pěkných loveckých zážitků. Druhý den večer jsme stáli s polskými kolegy na okraji již zmíněného lesíka, přes který husy přelétávaly při návratu z pastvy.
Své kouzlo měly i ranní lovy. Na stanoviště jsme přicházeli ještě za soumraku, přičemž s rozbřeskem začaly pomalu létat první klíny hus na pastvu. Z vodní plochy husy vzlétají pod úhlem asi 30 ° a nad hrází, pod níž stojí lovci, přelétávají v nižší výšce než večer. Snad proto jsme byli na ranních lovech úspěšnější. Úchvatný pohled nastal první ráno po 9. hodině. Mysleli jsme si, že většina hus již odletěla na pastvu. Od jezera se však ozýval sílící, v první chvíli těžko identifikovatelný zvuk. Za okamžik bylo jasné, že jde o kejhání velkého počtu hus. Po chvíli se nad hrází ukázaly první „formace“. V jednom okamžiku nad námi mohlo letět snad 1500 hus. Během této podívané mnoho ran nepadlo. Myslivci buď nestačili přebíjet, nebo jen tak hleděli vstříc k obloze. Přelet trval několik minut.
Všichni tři jsme se podobné akce zúčastnili poprvé. Pobyt u jezera spojený s lovem ve společnosti nových přátel v nás zanechal hluboké zážitky. Touto cestou děkuji členům výboru MSMP z polské strany, zejména Gustawu Cwiklovi, a též Tadeuszi Pyrovi z KL „Jarzabek“, za zorganizování lovecké akce v Polsku.