Oborní chovy v Pardubickém kraji (II.)
Ing. Dalibor Pačes
V únorovém čísle Světa myslivosti jsme představili devět ze 16 oborních chovů Pardubického kraje. Popsané obory leží na území okresu Pardubice. Ve zmíněném kraji ještě zůstaneme, zbývá nám představit čtyři obory z okresu Chrudim, dvě z okresu Svitavy a jednu z okresu Ústí nad Orlicí. Na rozdíl od předešlých obor mají všechny výměru přesahující 50 ha, přičemž historie dvou z nich sahá až do první poloviny 19. století.
JANOVICE
Obora Janovice je díky své výměře 622 ha největším oborním chovem Pardubického kraje. Rozkládá se v okrese Chrudim východně od silnice z Heřmanova Městce do Seče mezi obcemi Janovice (podle níž dostala jméno), Zbyhněvice, Citkov, Nerozhovice a Úherčice.
První zprávy o záměru knížete Kinského postavit na velkostatku Heřmanův Městec oboru pocházejí z r. 1830. Z tohoto plánu však dočasně sešlo, naopak byl v r. 1849 nařízen odchyt jelení zvěře v tamní oblasti a její odeslání do obory Přestavlky na panství Kostelec nad Orlicí. Se stavbou oborního plotu se začalo až po r. 1863, uzavření se obora o rozloze 598 ha dočkala v r. 1866. Výměra se postupně měnila: z 815 ha (po připojení části revíru Podol k oboře v r. 1883) přes 560 ha (při převzetí majetku Kinských státem v r. 1945) až po současných 622 ha.
V letech 1947–62 oboru využíval Výzkumný ústav lesnický, myslivecká stanice Heřmanův Městec, k výzkumu výživy zvěře a jejích chorob a ke sledování vzájemného ovlivňování populací různých druhů zvěře. Od r. 1963 byla obora ve správě Východočeských státních lesů Hradec Králové, s. p. (VČsL). Po transformaci státních lesů v r. 1992 přešla pod správu Lesů České republiky, s. p. (LČR). V současnosti je režijní honitbou Lesní správy Nasavrky.
Obora se rozkládá v Železných horách v nadmořské výšce 350–490 m. Většinu výměry pokrývají lesní porosty (579 ha) s převahou smrku. Při obnově lesa je ve významné míře vysazován dub, buk a také jírovec, což napomáhá zvýšení úživnosti prostředí.
V Janovicích je chována mufloní zvěř (normovaný stav 200 ks) a jelení zvěř (normovaný stav 120 ks).
Mufloni byli do obory dovezeni v 70. letech minulého století ze Zaječin, Broumova a jiných lokalit do oddělené části, později se rozšířili po celé oboře. Důkazem kvality zvěře jsou trofeje získané během poslední lovecké sezóny – nejsilnější z nich bylo naměřeno 249,45 b. CIC.
Původní jelení zvěř oslabenou spontánním křížením se společně chovaným sikou nahradila v r. 1991 kvalitní zvěř z Lesného závodu Rožňava, k níž v následujících letech přibyla zvěř z Orlických hor. Výměna zvěře prospěla kvalitě chovu, bodové hodnoty nejsilnějších trofejí se v současné době pohybují kolem 210–215 b. CIC. Rekordní jelen z Janovické obory byl uloven v r. 2005: 210,90 b. CIC.
Samostatný článek o oboře Janovice vyšel ve Světě myslivosti č. 1/2004.
SLAVICE
Dalším oborním chovem na Chrudimsku je obora Slavice. Najdeme ji v severní části Českomoravské vrchoviny poblíž Nasavrk a Slatiňan. Obora se rozkládá v nadmořské výšce 380–450 m.
Základy oplocení byly postaveny již v r. 1760 za Jana Adama Auersperga, držitele majetku. Obora o výměře 1183 ha však byla dostavěna až kolem r. 1850. Za druhé světové války byla její výměra zmenšena na polovinu, v poválečném období a později v 50. letech se objevily návrhy na zrušení obory, ale podařilo se je odvrátit. V letech 1965–93 byla obora vyhrazenou honitbou tehdejšího Ministerstva zemědělství a vodního a lesního hospodářství. Po r. 1993 se některé pozemky vrátily restituentům, což mělo vliv na snížení výměry. Po transformaci lesního hospodářství připadly Slavice pod LS Nasavrky (LČR). Vedení podniku rozhodlo o pronájmu obory, od r. 2003 je jejím uživatelem jaroměřská společnost Karsit, s. r. o.
Současnou výměru obory 535 ha tvoří lesní půda (442 ha), zemědělská půda (65 ha), vodní (17 ha) a ostatní plochy (11 ha). Lesní porosty jsou převážně smrkové a borové s vtroušenou olší, břízou a habrem. Za zmínku stojí dubové solitéry a aleje ve stáří 300 a více let.
Ve slavické oboře bylo v minulosti chováno více druhů spárkaté zvěře, prioritní postavení však měla vždy zvěř jelení. Tak tomu je i v současnosti, kdy je jelen lesní jediným chovaným druhem v oboře (normovaný stav 80 ks). Původní zvěř pocházela z lesů Českomoravské vysočiny, k osvěžení krve dopomohla zvěř např. z lichtenštejnských lesů v rakouském Rabensburgu (1902), z paství na Tachovsku (1913) nebo později z honitby LZ Vrchlabí (1976 a 1979). Hovoří se také o vypuštění několika jelenů wapiti neznámého původu. Paroží jelenů ze Slavic je charakteristické bohatostí výsad a kratšími silnými lodyhami. Dosud nejsilnější jelen obory byl uloven v r. 1988 (244,13 b. CIC) a ve své době představoval rekord ČR. Trofeje z posledních let potvrzují, že v oboře je stále velmi kvalitní zvěř: 2006 – 239,07 b. CIC, 2007 – 233,11 b. CIC.
Ve vyčleněné části obory hospodaří Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Výběhy a pastviny slouží k odchovu hříbat od odstavu do věku 3,5 let. Součástí obory je přírodní památka rybník Boušovka.
Více informací o oboře bylo publikováno ve Světě myslivosti č. 11/2002.
STRÁDOV
Obora Strádov byla státní správou uznána v r. 2003. Vznikla vyčleněním jihozápadní části slavické obory, kde byla odděleně chována mufloní zvěř. Obě obory spolu těsně sousedí – hranici tvoří oborní oplocení. Držitelem obory Strádov jsou stejně jako v případě Slavic LČR, LS Nasavrky, uživatelem je Karsit, s. r. o.
Na rozdíl od rovinatého terénu slavické obory, protkaného lesními porosty, loukami a rybníky, jsou pro Strádov typické skalnaté svahy a kaňonovité údolí, jímž protéká řeka Chrudimka. Nadmořská výška se pohybuje od 400 do 500 m. V oboře je uznána Přírodní rezervace Strádovské peklo, nepřehlédnutelná je zřícenina hradu Strádov.
S ohledem na přírodní rezervaci je pro oboru o výměře 135 ha stanoven normovaný stav 30 kusů mufloní zvěře. Chov je založen na genofondu zaječické zvěře. Na osvěžení krve byli v r. 1979 dovezeni mufloni z Litoměřicka, v posledních letech také zvěř z obory Karsit ve Velichovkách. Rekord obory je staršího data (1987 – 226,43 b. CIC), v současnosti dosahují toulce nejsilnějších muflonů bodových hodnot kolem 210 b. CIC.
ÚHERČICE
Posledním oborním chovem v okrese Chrudim je obora Úherčice. Jde o oboru mladou, založenou v r. 2003 na převážně zemědělské půdě poblíž obce Úherčice.
Obora se rozkládá v mírně členitém terénu v nadmořské výšce 320–400 m. Z celkové výměry 56 ha tvoří 44,9 ha louky a 10,2 ha smíšený les; zbytek připadá na vodní a ostatní plochy. Držitelem obory je Honební společenstvo Úherčice, uživatelem Roman Mádlo.
V oboře je chována zvěř mufloní (cílový stav 24 ks, původ z obor Janovice a Podčejk), daňčí (cílový stav 20 ks, původ z chovu Zemědělského družstva Čejč) a sika Dybowského (cílový stav 5 ks, původ z obory Opočno). V r. 2006 byl v oboře uloven muflon, jehož toulcům bylo naměřeno 223,15 b. CIC.
DĚTŘICHOV
Okres Svitavy se může pochlubit dvěma oborními chovy daňčí zvěře. Větší z nich je obora Dětřichov o rozloze 101 ha (uznána státní správou myslivosti v r. 1999), jež leží na převážně zemědělských pozemcích poblíž stejnojmenné obce u Opatova. Obora vznikla z původně farmového chovu založeného koncem 80. let minulého století tehdejším Státním statkem Svitavy. Držitelem a uživatelem obory je ing. Jaroslav Dvořák, od něhož se nepodařilo získat podrobnější informace o jeho oborním chovu.
RYCHNOV NA MORAVĚ
Druhý z chovů daňčí zvěře na Svitavsku nelze přehlédnout při cestě z Moravské Třebové do Lanškrouna. Rozkládá se na zvlněných svazích Moravskotřebovské kotliny (nadmořská výška 380–440 m) v katastru obce Rychnov na Moravě.
Přes 80 % území obory o celkové výměře 57 ha pokrývají travní porosty, zbytek tvoří převážně remízy s náletem buku, dubu, ovocnými stromy a keři a z menší části souvislý jehličnatý les.
S chovem daňčí zvěře na tomto území započal koncem r. 1990 tehdejší Státní statek Moravská Třebová. V r. 2003 byla obora uvedena do souladu se zákonem o myslivosti. Nynějším držitelem obory je Honební společnost Daňčí obora Rychnov na Moravě, uživatelem Zemědělská obchodní společnost Rychnov na Moravě, s. r. o.
Zvěř byla dovezena z chovů ZD Čejč, Sedmihorky (dnes obora Rovensko) a také z Banské Bystrice. Trofeje nejsilnějších daňků dosahují v současné době hodnot kolem 185 b. CIC.
VIDLICE
Jediným oborním chovem okresu Ústí nad Orlicí je obora Vidlice. Leží v podhůří Orlických hor (nadmořská výška 480–620 m) severně od východočeského Žamberka. Obora byla zřízena VČsL v 80. letech 20. století původně pro chov nejlepší mufloní zvěře z vyhlášené oblasti Zaječiny. V r. 1993 oboru spolu s lesními pozemky v Zaječinách restituoval rod Parishů, který je od té doby jejím držitelem a uživatelem v jedné osobě.
Většinu z celkové výměry obory tvoří lesní porosty s převahou smrku. Počáteční výměra obory se v letech 1996 a 2003 zvýšila připojením okolních luk a polí, v loňském roce bylo rozhodnuto o dalším rozšíření rozlohy obory na 205 ha.
V době, kdy se v Zaječinách objevilo nakažlivé kulhání muflonů (1997), byl chov mufloní zvěře v oboře zrušen. Muflony nahradil sika Dybowského, první zvěř byla dovezena v r. 1998 z obor Opočno a Volský žlab. „Dybowákům“ se v oboře daří, trofej jelena uloveného v r. 2004 představuje rekord ČR: 428,40 b. CIC. V r. 2004 přibyla do obory daňčí zvěř z obory Podčejk a z chovu v Čejči a o dva roky později došlo k obnovení chovu muflonů.
Samostatný článek o oboře vyšel ve Světě myslivosti č. 2/2006.
Oprava: V minulém čísle jsme nesprávně pojmenovali oboru Sváravu u Labských Chrčic. Název Chrčická stráň, který jsme u této obory chybně uvedli, patří oboře ležící v okrese Kolín poblíž Polních Chrčic. Tu představíme v pokračování seriálu společně s oborami Středočeského kraje. Děkujeme za upozornění jedné z našich čtenářek, majitelům obou obor a všem čtenářům se omlouváme.
V příštím čísle: oborní chovy Libereckého kraje.
V únorovém čísle Světa myslivosti jsme představili devět ze 16 oborních chovů Pardubického kraje. Popsané obory leží na území okresu Pardubice. Ve zmíněném kraji ještě zůstaneme, zbývá nám představit čtyři obory z okresu Chrudim, dvě z okresu Svitavy a jednu z okresu Ústí nad Orlicí. Na rozdíl od předešlých obor mají všechny výměru přesahující 50 ha, přičemž historie dvou z nich sahá až do první poloviny 19. století.
JANOVICE
Obora Janovice je díky své výměře 622 ha největším oborním chovem Pardubického kraje. Rozkládá se v okrese Chrudim východně od silnice z Heřmanova Městce do Seče mezi obcemi Janovice (podle níž dostala jméno), Zbyhněvice, Citkov, Nerozhovice a Úherčice.
První zprávy o záměru knížete Kinského postavit na velkostatku Heřmanův Městec oboru pocházejí z r. 1830. Z tohoto plánu však dočasně sešlo, naopak byl v r. 1849 nařízen odchyt jelení zvěře v tamní oblasti a její odeslání do obory Přestavlky na panství Kostelec nad Orlicí. Se stavbou oborního plotu se začalo až po r. 1863, uzavření se obora o rozloze 598 ha dočkala v r. 1866. Výměra se postupně měnila: z 815 ha (po připojení části revíru Podol k oboře v r. 1883) přes 560 ha (při převzetí majetku Kinských státem v r. 1945) až po současných 622 ha.
V letech 1947–62 oboru využíval Výzkumný ústav lesnický, myslivecká stanice Heřmanův Městec, k výzkumu výživy zvěře a jejích chorob a ke sledování vzájemného ovlivňování populací různých druhů zvěře. Od r. 1963 byla obora ve správě Východočeských státních lesů Hradec Králové, s. p. (VČsL). Po transformaci státních lesů v r. 1992 přešla pod správu Lesů České republiky, s. p. (LČR). V současnosti je režijní honitbou Lesní správy Nasavrky.
Obora se rozkládá v Železných horách v nadmořské výšce 350–490 m. Většinu výměry pokrývají lesní porosty (579 ha) s převahou smrku. Při obnově lesa je ve významné míře vysazován dub, buk a také jírovec, což napomáhá zvýšení úživnosti prostředí.
V Janovicích je chována mufloní zvěř (normovaný stav 200 ks) a jelení zvěř (normovaný stav 120 ks).
Mufloni byli do obory dovezeni v 70. letech minulého století ze Zaječin, Broumova a jiných lokalit do oddělené části, později se rozšířili po celé oboře. Důkazem kvality zvěře jsou trofeje získané během poslední lovecké sezóny – nejsilnější z nich bylo naměřeno 249,45 b. CIC.
Původní jelení zvěř oslabenou spontánním křížením se společně chovaným sikou nahradila v r. 1991 kvalitní zvěř z Lesného závodu Rožňava, k níž v následujících letech přibyla zvěř z Orlických hor. Výměna zvěře prospěla kvalitě chovu, bodové hodnoty nejsilnějších trofejí se v současné době pohybují kolem 210–215 b. CIC. Rekordní jelen z Janovické obory byl uloven v r. 2005: 210,90 b. CIC.
Samostatný článek o oboře Janovice vyšel ve Světě myslivosti č. 1/2004.
SLAVICE
Dalším oborním chovem na Chrudimsku je obora Slavice. Najdeme ji v severní části Českomoravské vrchoviny poblíž Nasavrk a Slatiňan. Obora se rozkládá v nadmořské výšce 380–450 m.
Základy oplocení byly postaveny již v r. 1760 za Jana Adama Auersperga, držitele majetku. Obora o výměře 1183 ha však byla dostavěna až kolem r. 1850. Za druhé světové války byla její výměra zmenšena na polovinu, v poválečném období a později v 50. letech se objevily návrhy na zrušení obory, ale podařilo se je odvrátit. V letech 1965–93 byla obora vyhrazenou honitbou tehdejšího Ministerstva zemědělství a vodního a lesního hospodářství. Po r. 1993 se některé pozemky vrátily restituentům, což mělo vliv na snížení výměry. Po transformaci lesního hospodářství připadly Slavice pod LS Nasavrky (LČR). Vedení podniku rozhodlo o pronájmu obory, od r. 2003 je jejím uživatelem jaroměřská společnost Karsit, s. r. o.
Současnou výměru obory 535 ha tvoří lesní půda (442 ha), zemědělská půda (65 ha), vodní (17 ha) a ostatní plochy (11 ha). Lesní porosty jsou převážně smrkové a borové s vtroušenou olší, břízou a habrem. Za zmínku stojí dubové solitéry a aleje ve stáří 300 a více let.
Ve slavické oboře bylo v minulosti chováno více druhů spárkaté zvěře, prioritní postavení však měla vždy zvěř jelení. Tak tomu je i v současnosti, kdy je jelen lesní jediným chovaným druhem v oboře (normovaný stav 80 ks). Původní zvěř pocházela z lesů Českomoravské vysočiny, k osvěžení krve dopomohla zvěř např. z lichtenštejnských lesů v rakouském Rabensburgu (1902), z paství na Tachovsku (1913) nebo později z honitby LZ Vrchlabí (1976 a 1979). Hovoří se také o vypuštění několika jelenů wapiti neznámého původu. Paroží jelenů ze Slavic je charakteristické bohatostí výsad a kratšími silnými lodyhami. Dosud nejsilnější jelen obory byl uloven v r. 1988 (244,13 b. CIC) a ve své době představoval rekord ČR. Trofeje z posledních let potvrzují, že v oboře je stále velmi kvalitní zvěř: 2006 – 239,07 b. CIC, 2007 – 233,11 b. CIC.
Ve vyčleněné části obory hospodaří Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Výběhy a pastviny slouží k odchovu hříbat od odstavu do věku 3,5 let. Součástí obory je přírodní památka rybník Boušovka.
Více informací o oboře bylo publikováno ve Světě myslivosti č. 11/2002.
STRÁDOV
Obora Strádov byla státní správou uznána v r. 2003. Vznikla vyčleněním jihozápadní části slavické obory, kde byla odděleně chována mufloní zvěř. Obě obory spolu těsně sousedí – hranici tvoří oborní oplocení. Držitelem obory Strádov jsou stejně jako v případě Slavic LČR, LS Nasavrky, uživatelem je Karsit, s. r. o.
Na rozdíl od rovinatého terénu slavické obory, protkaného lesními porosty, loukami a rybníky, jsou pro Strádov typické skalnaté svahy a kaňonovité údolí, jímž protéká řeka Chrudimka. Nadmořská výška se pohybuje od 400 do 500 m. V oboře je uznána Přírodní rezervace Strádovské peklo, nepřehlédnutelná je zřícenina hradu Strádov.
S ohledem na přírodní rezervaci je pro oboru o výměře 135 ha stanoven normovaný stav 30 kusů mufloní zvěře. Chov je založen na genofondu zaječické zvěře. Na osvěžení krve byli v r. 1979 dovezeni mufloni z Litoměřicka, v posledních letech také zvěř z obory Karsit ve Velichovkách. Rekord obory je staršího data (1987 – 226,43 b. CIC), v současnosti dosahují toulce nejsilnějších muflonů bodových hodnot kolem 210 b. CIC.
ÚHERČICE
Posledním oborním chovem v okrese Chrudim je obora Úherčice. Jde o oboru mladou, založenou v r. 2003 na převážně zemědělské půdě poblíž obce Úherčice.
Obora se rozkládá v mírně členitém terénu v nadmořské výšce 320–400 m. Z celkové výměry 56 ha tvoří 44,9 ha louky a 10,2 ha smíšený les; zbytek připadá na vodní a ostatní plochy. Držitelem obory je Honební společenstvo Úherčice, uživatelem Roman Mádlo.
V oboře je chována zvěř mufloní (cílový stav 24 ks, původ z obor Janovice a Podčejk), daňčí (cílový stav 20 ks, původ z chovu Zemědělského družstva Čejč) a sika Dybowského (cílový stav 5 ks, původ z obory Opočno). V r. 2006 byl v oboře uloven muflon, jehož toulcům bylo naměřeno 223,15 b. CIC.
DĚTŘICHOV
Okres Svitavy se může pochlubit dvěma oborními chovy daňčí zvěře. Větší z nich je obora Dětřichov o rozloze 101 ha (uznána státní správou myslivosti v r. 1999), jež leží na převážně zemědělských pozemcích poblíž stejnojmenné obce u Opatova. Obora vznikla z původně farmového chovu založeného koncem 80. let minulého století tehdejším Státním statkem Svitavy. Držitelem a uživatelem obory je ing. Jaroslav Dvořák, od něhož se nepodařilo získat podrobnější informace o jeho oborním chovu.
RYCHNOV NA MORAVĚ
Druhý z chovů daňčí zvěře na Svitavsku nelze přehlédnout při cestě z Moravské Třebové do Lanškrouna. Rozkládá se na zvlněných svazích Moravskotřebovské kotliny (nadmořská výška 380–440 m) v katastru obce Rychnov na Moravě.
Přes 80 % území obory o celkové výměře 57 ha pokrývají travní porosty, zbytek tvoří převážně remízy s náletem buku, dubu, ovocnými stromy a keři a z menší části souvislý jehličnatý les.
S chovem daňčí zvěře na tomto území započal koncem r. 1990 tehdejší Státní statek Moravská Třebová. V r. 2003 byla obora uvedena do souladu se zákonem o myslivosti. Nynějším držitelem obory je Honební společnost Daňčí obora Rychnov na Moravě, uživatelem Zemědělská obchodní společnost Rychnov na Moravě, s. r. o.
Zvěř byla dovezena z chovů ZD Čejč, Sedmihorky (dnes obora Rovensko) a také z Banské Bystrice. Trofeje nejsilnějších daňků dosahují v současné době hodnot kolem 185 b. CIC.
VIDLICE
Jediným oborním chovem okresu Ústí nad Orlicí je obora Vidlice. Leží v podhůří Orlických hor (nadmořská výška 480–620 m) severně od východočeského Žamberka. Obora byla zřízena VČsL v 80. letech 20. století původně pro chov nejlepší mufloní zvěře z vyhlášené oblasti Zaječiny. V r. 1993 oboru spolu s lesními pozemky v Zaječinách restituoval rod Parishů, který je od té doby jejím držitelem a uživatelem v jedné osobě.
Většinu z celkové výměry obory tvoří lesní porosty s převahou smrku. Počáteční výměra obory se v letech 1996 a 2003 zvýšila připojením okolních luk a polí, v loňském roce bylo rozhodnuto o dalším rozšíření rozlohy obory na 205 ha.
V době, kdy se v Zaječinách objevilo nakažlivé kulhání muflonů (1997), byl chov mufloní zvěře v oboře zrušen. Muflony nahradil sika Dybowského, první zvěř byla dovezena v r. 1998 z obor Opočno a Volský žlab. „Dybowákům“ se v oboře daří, trofej jelena uloveného v r. 2004 představuje rekord ČR: 428,40 b. CIC. V r. 2004 přibyla do obory daňčí zvěř z obory Podčejk a z chovu v Čejči a o dva roky později došlo k obnovení chovu muflonů.
Samostatný článek o oboře vyšel ve Světě myslivosti č. 2/2006.
Oprava: V minulém čísle jsme nesprávně pojmenovali oboru Sváravu u Labských Chrčic. Název Chrčická stráň, který jsme u této obory chybně uvedli, patří oboře ležící v okrese Kolín poblíž Polních Chrčic. Tu představíme v pokračování seriálu společně s oborami Středočeského kraje. Děkujeme za upozornění jedné z našich čtenářek, majitelům obou obor a všem čtenářům se omlouváme.
V příštím čísle: oborní chovy Libereckého kraje.