V Újezdu u Brna dnes jako kdysi
Vladimír Paulišta
V loňském dubnovém Světě myslivosti vyšel článek o Mysliveckém sdružení Hubert v Újezdu u Brna, v jehož honitbě se v r. 2006 podařilo na pěti honech ulovit 309 bažantích kohoutů a 220 zajíců, což je výsledek, s jakým se dnes nemůže pochlubit mnoho honiteb. Když se do redakce donesla informace o tom, že v r. 2007 se v této honitbě podařilo střelit na sedmi honech celkem 919 bažantů a 482 zajíců, považovali jsme to spíše než za seriózní informaci za výplod bujné fantazie. Proto jsme požádali našeho brněnského dopisovatele Vladimíra Paulištu, aby zjistil, co je na tom pravdy.
V Újezdu u Brna vloni skutečně ulovili 919 bažantích kohoutů a 482 zajíců, což je prokazatelné, i když pro mnohé těžko uvěřitelné. Jak vysvětlit, že v honitbě v těsné blízkosti městské aglomerace se dnes vyskytuje zaječí a divoce žijící bažantí zvěř v množství připomínajícím požehnaná léta naší myslivosti z poloviny minulého století?
Na prvním místě je třeba uvést, že ve vedení MS stojí výjimečné osobnosti, které pro myslivost v Újezdu trvale vynakládají úctyhodné finanční prostředky i pracovní nasazení. Péči o honitbu o výměře 1717 ha zajišťuje členská základna MS čítající 22 myslivců. Členové jsou rozděleni do čtyř samostatně pracujících skupin, které se podílejí na obhospodařování krmných zařízení a zejména na osazování a údržbě remízků. Honitbu tvoří převážně pole, zčásti vinice a soukromé pozemky s nepatrným množstvím stinných krytin. Revírem sice protéká potok Cézava, ale o vodu je nouze, což MS vyřešilo zřízením 25 napáječek, do nichž se od začátku května až do října pravidelně doplňuje voda. Tuto práci mají na starost dva členové MS, kteří již nemusí plnit jiné úkoly. Z dalších opatření lze zmínit doplňování všech krmných zařízení během letních měsíců „zadinou“ a odpadem z třídíren obilí. Zásypy se pravidelně obsekávají tak, aby k nim zvěř měla volný přístup.
NA HONU
V sobotu 29. prosince 2007 uzavřeli v Újezdu loňskou velmi úspěšnou sezónu posledním honem na zajíce a bažanty, jehož jsem měl čest zúčastnit se. Na hon přijelo 41 myslivců, pro které byly připraveny čtyři kruhové leče. V prvních třech lečích se měli střílet jen bažantí kohouti, v poslední leči i zajíci. Předpokládaný výřad byl 100 kohoutů a 50 zajíců.
Nebylo obtížné vypozorovat, že první kruhová leč zabere velikou plochu. Třemi terénními vozy se tři pětičlenné skupiny místních myslivců vypravily do určených úseků, zatímco zbývající myslivci s počátečním rozestupem přibližně 150 kroků uzavřeli leč kolem remízku s listnatými a jehličnatými stromky. Při stahování leče nebyla nouze o zajíce, ale ti se nestříleli. Bažanti se tam však kupodivu téměř nevyskytovali. Na výloži leželo osm kohoutů. Ano, osm kohoutů, za nimiž se drahnou dobu plahočilo 41 lovců. Tedy výbuch, nezdar, nebo snad špatná organizace? Nikoliv – jak se ukázalo později, v remízku několik dní těžili dřevo, bažanti tam neměli klid a tak své stávaniště v hojném počtu opustili. Takový dílčí nezdar však patří k myslivosti v tom prapůvodním slova smyslu a každý držitel lovecké zbraně musí počítat s tím, že myslivost neznamená vždycky jen střílení zvěře.
V další leči si však lovci přišli na své. O bažanty nouze nebyla, stříleli se hned po nástupu. A protože většina zvednutých bažantů se stahovala ze všech stran do dalšího remízku uprostřed leče, nebylo těžké předvídat, že v závěru to bude kanonáda. A také byla. Byl to zážitek – samí vysoko táhnoucí kohouti, na konci sezóny „vyškolení“ několika předcházejícími hony a poskytující úspěšný zásah jen velmi zkušenému střelci. Vypadalo to, jako by se v Újezdu podařilo zastavit čas a poskytnout účastníkům honu stejný myslivecký zážitek jako jejich předchůdcům před půlstoletím. Na výloži leželo 51 kohoutů a ani jedna slepice. Všechna čest čtyřem desítkám ukázněných myslivců.
BEZ PRÁCE NEJSOU KOLÁČE
Po skončení honu jsem se zeptal mysliveckého hospodáře Vladimíra Máši na to, zda počítal s tak vysokým celkovým výřadem, kterého se v r. 2007 podařilo dosáhnout. Tady je jeho odpověď:
„Ano. Na jaře jsem počítal s odstřelem 900 kohoutů a 500 zajíců, což se nakonec splnilo s neuvěřitelně nepatrným rozdílem. Nebylo málo těch, kdo takový výřad považovali za holý nesmysl, ale já jsem doufal a pevně věřil, že je v silách našeho sdružení takový výsledek docílit. Přitom si myslím, že jsme nesnížili kmenové stavy, což je 600 zajíců a 800 bažantů. V této souvislosti rád uvádím svoji zásadu, kterou někdy pozvaní lovečtí hosté nemohou pochopit: uznám-li to za potřebné pro kmenový stav zajíců, třeba v polovině leče zastavím jejich odstřel. V loňském roce k celkovému rekordnímu výřadu přispělo několik vesměs příznivých klimatických podmínek: byla mírná zima, v době líhnutí nebyly ani záplavy, ani dlouhotrvající dešťová období a na všech sedmi honech jsme měli nebývale pěkné počasí. Nelze také přehlédnout velmi dobrou střeleckou úroveň našich členů a jejich hostů. Ovšem na prvním místě ve výpočtu příznivých okolností vedoucích k loňskému mimořádnému úspěchu je třeba uvést celoroční pracovní nasazení členů našeho sdružení. Bez jejich péče o zvěř a její prostředí by nebylo možné dosáhnout výsledku. Stále platí, že bez práce nejsou koláče …“
V loňském dubnovém Světě myslivosti vyšel článek o Mysliveckém sdružení Hubert v Újezdu u Brna, v jehož honitbě se v r. 2006 podařilo na pěti honech ulovit 309 bažantích kohoutů a 220 zajíců, což je výsledek, s jakým se dnes nemůže pochlubit mnoho honiteb. Když se do redakce donesla informace o tom, že v r. 2007 se v této honitbě podařilo střelit na sedmi honech celkem 919 bažantů a 482 zajíců, považovali jsme to spíše než za seriózní informaci za výplod bujné fantazie. Proto jsme požádali našeho brněnského dopisovatele Vladimíra Paulištu, aby zjistil, co je na tom pravdy.
V Újezdu u Brna vloni skutečně ulovili 919 bažantích kohoutů a 482 zajíců, což je prokazatelné, i když pro mnohé těžko uvěřitelné. Jak vysvětlit, že v honitbě v těsné blízkosti městské aglomerace se dnes vyskytuje zaječí a divoce žijící bažantí zvěř v množství připomínajícím požehnaná léta naší myslivosti z poloviny minulého století?
Na prvním místě je třeba uvést, že ve vedení MS stojí výjimečné osobnosti, které pro myslivost v Újezdu trvale vynakládají úctyhodné finanční prostředky i pracovní nasazení. Péči o honitbu o výměře 1717 ha zajišťuje členská základna MS čítající 22 myslivců. Členové jsou rozděleni do čtyř samostatně pracujících skupin, které se podílejí na obhospodařování krmných zařízení a zejména na osazování a údržbě remízků. Honitbu tvoří převážně pole, zčásti vinice a soukromé pozemky s nepatrným množstvím stinných krytin. Revírem sice protéká potok Cézava, ale o vodu je nouze, což MS vyřešilo zřízením 25 napáječek, do nichž se od začátku května až do října pravidelně doplňuje voda. Tuto práci mají na starost dva členové MS, kteří již nemusí plnit jiné úkoly. Z dalších opatření lze zmínit doplňování všech krmných zařízení během letních měsíců „zadinou“ a odpadem z třídíren obilí. Zásypy se pravidelně obsekávají tak, aby k nim zvěř měla volný přístup.
NA HONU
V sobotu 29. prosince 2007 uzavřeli v Újezdu loňskou velmi úspěšnou sezónu posledním honem na zajíce a bažanty, jehož jsem měl čest zúčastnit se. Na hon přijelo 41 myslivců, pro které byly připraveny čtyři kruhové leče. V prvních třech lečích se měli střílet jen bažantí kohouti, v poslední leči i zajíci. Předpokládaný výřad byl 100 kohoutů a 50 zajíců.
Nebylo obtížné vypozorovat, že první kruhová leč zabere velikou plochu. Třemi terénními vozy se tři pětičlenné skupiny místních myslivců vypravily do určených úseků, zatímco zbývající myslivci s počátečním rozestupem přibližně 150 kroků uzavřeli leč kolem remízku s listnatými a jehličnatými stromky. Při stahování leče nebyla nouze o zajíce, ale ti se nestříleli. Bažanti se tam však kupodivu téměř nevyskytovali. Na výloži leželo osm kohoutů. Ano, osm kohoutů, za nimiž se drahnou dobu plahočilo 41 lovců. Tedy výbuch, nezdar, nebo snad špatná organizace? Nikoliv – jak se ukázalo později, v remízku několik dní těžili dřevo, bažanti tam neměli klid a tak své stávaniště v hojném počtu opustili. Takový dílčí nezdar však patří k myslivosti v tom prapůvodním slova smyslu a každý držitel lovecké zbraně musí počítat s tím, že myslivost neznamená vždycky jen střílení zvěře.
V další leči si však lovci přišli na své. O bažanty nouze nebyla, stříleli se hned po nástupu. A protože většina zvednutých bažantů se stahovala ze všech stran do dalšího remízku uprostřed leče, nebylo těžké předvídat, že v závěru to bude kanonáda. A také byla. Byl to zážitek – samí vysoko táhnoucí kohouti, na konci sezóny „vyškolení“ několika předcházejícími hony a poskytující úspěšný zásah jen velmi zkušenému střelci. Vypadalo to, jako by se v Újezdu podařilo zastavit čas a poskytnout účastníkům honu stejný myslivecký zážitek jako jejich předchůdcům před půlstoletím. Na výloži leželo 51 kohoutů a ani jedna slepice. Všechna čest čtyřem desítkám ukázněných myslivců.
BEZ PRÁCE NEJSOU KOLÁČE
Po skončení honu jsem se zeptal mysliveckého hospodáře Vladimíra Máši na to, zda počítal s tak vysokým celkovým výřadem, kterého se v r. 2007 podařilo dosáhnout. Tady je jeho odpověď:
„Ano. Na jaře jsem počítal s odstřelem 900 kohoutů a 500 zajíců, což se nakonec splnilo s neuvěřitelně nepatrným rozdílem. Nebylo málo těch, kdo takový výřad považovali za holý nesmysl, ale já jsem doufal a pevně věřil, že je v silách našeho sdružení takový výsledek docílit. Přitom si myslím, že jsme nesnížili kmenové stavy, což je 600 zajíců a 800 bažantů. V této souvislosti rád uvádím svoji zásadu, kterou někdy pozvaní lovečtí hosté nemohou pochopit: uznám-li to za potřebné pro kmenový stav zajíců, třeba v polovině leče zastavím jejich odstřel. V loňském roce k celkovému rekordnímu výřadu přispělo několik vesměs příznivých klimatických podmínek: byla mírná zima, v době líhnutí nebyly ani záplavy, ani dlouhotrvající dešťová období a na všech sedmi honech jsme měli nebývale pěkné počasí. Nelze také přehlédnout velmi dobrou střeleckou úroveň našich členů a jejich hostů. Ovšem na prvním místě ve výpočtu příznivých okolností vedoucích k loňskému mimořádnému úspěchu je třeba uvést celoroční pracovní nasazení členů našeho sdružení. Bez jejich péče o zvěř a její prostředí by nebylo možné dosáhnout výsledku. Stále platí, že bez práce nejsou koláče …“