Hospodaření s černou zvěří v příměstské honitbě
V článku „Výskyt a škodlivost černé zvěře na území města Ústí nad Labem“ je popsáno pronikání divokých prasat na nehonební pozemky na území severočeské metropole z navazujících volných honiteb. Jednou z nich je společenstevní honitba, již obhospodařuje Myslivecké sdružení Diana Ústí nad Labem. Výkon práva myslivosti v honitbě přiléhající k městu, což s sebou nese dopady, jako je zneklidňování zvěře návštěvníky přírody, cyklisty, motorkáři atd., není snadný.
Honitba, v níž naše MS hospodaří, má výměru 2154 ha (z toho 842 ha lesní půdy a 1312 ha zemědělské půdy). Nadmořská výška honitby se pohybuje od 180 od 550 m. Ráz krajiny v honitbě je pestrý, terén zahrnuje kopce a kopečky Českého středohoří, porostlé lesem, prudké stráně i plochy zemědělské půdy, která je v současnosti využívána především k pastvě dobytka a sušení sena. Honitba v současné výměře má s malými změnami hranic a výměry již pětatřicetiletou tradici.
OD DROBNÉ ZVĚŘE KE ZVĚŘI ČERNÉ
V 80. letech minulého století žilo v honitbě velké množství drobné a srnčí zvěře. Roční odstřel bažantů se pohyboval okolo 300 kusů, zajíců přibližně 400 kusů. Srnčí zvěř se lovila v počtu kolem 40 kusů za rok. Zlom ve stavech drobné i srnčí nastal po extrémním teplotním výkyvu v noci z 31. 12. 1978 na 1. 1. 1979. Starší ústečtí myslivci si jistě vzpomenou na prudkou změnu teploty (rozdíl až 32 °C) a namrzající led, při kterém zvěř prochladla a ve velkém uhynula. Po tomto datu se stavy drobné zvěře na původní počty již nikdy nedostaly.
Bažantí i zaječí zvěř byla postupně nahrazována zvěří černou, která nacházela v naší honitbě výborné podmínky. V honitbě se intenzivně zemědělsky hospodařilo, obdělaná pole se střídala s malými lesíky i většími lesními komplexy. Divočákům vyhovovaly též příkré stráně porostlé lesy s keřovým podrostem, kde našli klid a kryt. Přestože se černá zvěř v honitbě MS Diana lovila vždy velmi intenzivně, její stavy se postupně zvyšovaly až k loňskému rekordnímu úlovku 289 kusů.
Po r. 1989 došlo v honitbě postupně k útlumu zemědělské činnosti až k současnému stavu, kdy jsou téměř všechny zemědělské pozemky zatravněny a sekají se na seno nebo slouží k pastvě dobytka. Přes útlum intenzívní zemědělské činnosti mají stavy černé zvěře nadále stoupající tendenci, což je způsobeno dostupností přirozené potravy (žaludy a bukvice), mírnými zimami a hlavně příznivými teplotami při jarním metání selat. Zanedbatelné není též pravidelné doplňování potravy na vnadištích. Nelze však hovořit o krmení černé zvěře. Máme vyzkoušeno, že tlupa černé zvěře čítající 10–20 kusů dokáže spotřebovat neuvěřitelné množství předloženého krmiva.
Bezesporu došlo k narušení věkové struktury černé zvěře a tím ke snížení věkové hranice plodnosti bachyní. Výjimkou nejsou případy, kdy bachyňky, které metají selata, ještě samy spadají do kategorie selat. Hmotnost těchto bachyněk je 30–40 kg. Selata jsou metána v průběhu celého roku, markazíny lze pozorovat i v zimních měsících.
K rozvoji stavů černé zvěře přispívá i její schopnost migrovat za potravou. Divočáci z naší honitby částečně odcházejí v době zrání obilí do oblastí, kde se pěstují obiloviny a k nám se vracejí před zimou – v době opadu žaludů. V naší honitbě, která má značný výškový rozdíl, je největší migrace patrná v zimních měsících, kdy ji ovlivňuje sněhová pokrývka. Když leží v nedalekých Krušných horách 60 cm sněhu, v nejvyšších polohách naší honitby je 30 cm a v nejnižších polohách není sníh vůbec nebo je ho jen několik cm. Za této situace se černá „nastěhuje“ k hranicím města, a pokud není zamrzlý terén, chodí až na sídliště, jak je uvedeno v předchozím článku. Pro lepší informovanost je třeba připomenout, že naše honitba má jednu třetinu hranice – i když je vedena po komunikacích – společnou s příměstskou zástavbou, zahradami a chatovými oblastmi. S tím souvisí i výše škod, které prasata obyvatelům působí. Příměstská oblast divočáky velmi láká, protože v letních měsících nabízí velké množství atraktivní potravy jako ovoce, zeleninu či ořechy. Škody na zahradách znamenají ze strany majitelů pro nás myslivce jednoznačný vzkaz: „Víc lovte!“
LOV NENÍ JEDNODUCHÝ
Lov v honitbě navazující na příměstskou oblast však není jednoduchý. V honitbě se do pozdních večerních hodin pohybuje velké množství lidí se psy, jezdci na koních či terénních motocyklech a kolech. Černá zvěř vytahuje v takto intenzivně využívaných částech honitby z krytu výhradně v pozdně večerních a nočních hodinách, což výrazně ztěžuje lov. K němu využíváme vnadišť, která však nesmíme zakládat v těsné blízkosti zahrad a městské zástavby, abychom prasata nepřilákali do jejich blízkosti.
MS Diana Ústí nad Labem má v současné době 22 členů a dva adepty na zkoušky z myslivosti. Věkový průměr členské základny činí 54 let. Současný roční odstřel srnčí zvěře se pohybuje okolo 50–60 kusů, v případě černé zvěře kolísá od 60 do 150 kusů. Rok 2007 byl zcela výjimečný – ulovilo se již zmíněných 289 kusů černé zvěře. Když se toto číslo přepočítá na délku období v roce, kdy většina myslivců černou loví, a zohlední se počet aktivních členů MS a jejich časové možnosti, vyjde, že pokud chceme vyjít veřejnosti vstříc, není to nic snadného. Přesto se snažíme reagovat na aktuální zvýšený stav černé zvěře intenzivním lovem.
Lov divočáků, jehož cílem je především snížit stavy zvěře o přírůstek, probíhá v naší honitbě individuálně i na naháňkách. Každoročně organizujeme v listopadu a prosinci dvě až tři naháňky, na nichž lovíme pouze selata. Pokud je sněhová pokrývka vyšší než 20 cm, od naháněk upouštíme, abychom zbytečně „nehonili“ srnčí zvěř, ale i účastníky lovu.
Hlavní důraz klademe na individuální lov, a to především mladé zvěře. Lovíme na vnadištích, protože často jde o jediný způsob lovu v zimním období, kdy divočáci nemají důvod vycházet na volné plochy. Hlavně však můžeme uplatnit pravidla průběrného odstřelu. Krmiva na vnadiště si každý myslivec zajišťuje sám. Aby byli členové MS motivováni k lovu mladé černé zvěře, mohou všichni bez omezení lovit selata a lončáky, přičemž ulovené sele patří lovci. Toto opatření pozitivně ovlivňuje skladbu odstřelu. Z ulovených 289 kusů černé zvěře v roce 2007 převládají právě selata, jichž se ulovilo celkem 278. Dále bylo uloveno šest bachyní a pět lončáků (v průběhu roku byl evidován úhyn šesti bachyní, dvou lončáků a čtyř selat). S lovem selat začínáme v době, kdy ztrácí pruhy a mají hmotnost okolo 15 kg.
Naší snahou je vyjít vstříc veřejnému zájmu a regulovat stavy černé zvěře tak, aby škody, které tato zvěř působí, byly minimální. Snažíme se především ulovit přírůstek, neboť je nám známo, že každá neulovená bachyňka je v současné době nositelkou přírůstku v dalším roce. Při lovu dbáme na dodržování kritérií průběrného odstřelu a věkovou skladbu. Někteří z členů MS jsou navíc pověřeni nelehkým úkolem – lovit divočáky na nehonebních pozemcích města, jak je popsáno v předchozím článku. K tomu, aby si nás veřejnost vážila a respektovala nás, dospějeme jen tak, že ji přesvědčíme o tom, že naše práce pro společnost má smysl.
Autor je myslivecký hospodář MS Diana Ústí nad Labem.