Oborní chovy v Jihomoravském kraji (II.)
V červnovém čísle časopisu jsme si představili šest ze 14 obor ležících na území Jihomoravského kraje – šlo o oborní chovy ve správě Lesního závodu Židlochovice (Lesy České republiky, s. p.). V tomto čísle se na jih Moravy vrátíme a budeme věnovat pozornost osmi zbylým oborám. Dvě se rozkládají v okrese Brno-město, další dvě v okrese Hodonín a po jedné v okresech Blansko, Brno-venkov, Vyškov a Znojmo.
KUŘIM
Větším z oborních chovů okresu Brno–město je obora Kuřim, ležící mezi obcemi Kuřim, Moravské Knínice, Chudčice, Jinačovice, Rozdrojovice a levým břehem řeky Svratky na rozhraní okresů Brno–venkov a Brno–město. Byla postavena v r. 1962 z popudu podnikového ředitelství Jihomoravských státních lesů, n. p., na místě historické obory, v níž byla již v polovině 17. století chována daňčí a černá zvěř. Oboru vlastnil rod Collatů, v polovině 18. století Sinzendorfové a od r. 1937 Československé státní lesy (do majetku státu přešla v r. 1925 na základě pozemkové reformy). Ty ji v r. 1953 zrušily kvůli vysokým škodám, které ve smrkových porostech působila tehdy chovaná jelení a mufloní zvěř.
Staronová obora byla určena k chovu mufloní a daňčí zvěře. V r. 1965 se obora – tehdy nazývaná Přehrada – stala vyhrazenou honitbou Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR a spravovaly ji Jihomoravské státní lesy, s. p., Lesní závod Kuřim. V r. 1992, kdy proběhla transformace lesního hospodářství, přešla do vlastnictví Lesů České republiky, s. p., a byla pronajímána. Současným nájemcem je Luděk Šebesta.
Obora má v současnosti výměru 566 ha, na níž mají převahu lesní porosty (531 ha) tvořené především dubem a bukem. Jehličnany zastupuje smrk. Výměra zemědělské půdy je 35 ha. Nadmořská výška území obory se pohybuje od 235 do 426 m, z čehož vyplývá značná členitost terénu.
Základ chovu muflonů tvoří zvěř vysazená do původní obory v r. 1937 – šlo o 12 kusů dovezených z obory Hrotovice (Správa státních lesů Jaroměřice nad Rokytnou). Po obnovení obory v r. 1962 do ní bylo dovezeno osm kusů mufloní zvěře z Chebska, k nimž v letech 1964–66 přibylo dalších devět kusů z honiteb LZ Horšovský Týn a dva kusy z honitby v sousedství Kuřimi. Bodově nejvýznamnější trofej posledních let dosáhla 205 b. CIC. Toulcům nejsilnějšího berana obory bylo naměřeno 222 b. CIC.
Daňčí zvěř byla na počátku obnovení obory vedena jako doplňkový druh. Do Kuřimi byla přivezena v r. 1962. Trofejová kvalita byla od počátku průměrná, lopatám scházela především hmota. Paroží nejsilnějších lopatáčů z obory, ulovených v letech 1995 a 1996, bylo ohodnoceno shodně na 192 b. CIC.
Samostatný článek o oboře Kuřim vyšel ve Světě myslivosti č. 12/2005.
HOLEDNÁ
Druhým z oborních chovů okresu Brno–město je obora Holedná, rozkládající se na západním okraji moravské metropole. Byla uznána v r. 1985 a jejím prvním uživatelem se stala Technická a zahradní správa města Brna. Ta se po r. 1990 transformovala v podnik Zeleň města Brna, který oboru nadále užíval. Od r. 2003 v ní hospodaří Lesy města Brna, a. s.
Obora se rozkládá mezi městskými sídlišti Jundrov, Kohoutovice a Bystrc v nadmořské výšce od 210 do 460 m. Reliéf území je značně členitý, a to zejména v severní části obory. Většinu současné celkové výměry obory (327 ha) tvoří lesní porosty (317 ha), zbytek připadá na ornou půdu. V lese, v němž jsou patrné prvky postupné lesoparkové úpravy, převažují listnáče (66 %) zastoupené dubem letním, habrem a lípou.
Hlavní zvěří v oboře jsou daňci a mufloni, pro zpestření byl založen chov černé zvěře a siky Dybowského. Trofeje daňků se v posledních letech přibližují k hranici 180 b. CIC. Výjimku tvoří daněk ulovený v r. 2002 – jeho lopatám bylo naměřeno 192,97 b. CIC. Mufloní toulce běžně dosahují zlatých medailí. Trofej nejsilnějšího berana, uloveného v r. 2003, má hodnotu 214,40 b. CIC. Černá zvěř je chována v obůrce, která se stala velkou atrakcí pro četné návštěvníky a obyvatele přilehlých sídlišť. Sika Dybowského je chován pouze v počtu několika kusů.
Samostatný článek o oboře Holedná vyšel ve Světě myslivosti č. 12/2007.
RADĚJOV
Obora Radějov se rozkládá nedaleko hranic se Slovenskem, jihovýchodně od Strážnice (okr. Hodonín). Byla uznána v r. 1989 na návrh podnikového ředitelství Jihomoravských státních lesů, n. p., pro chov daňčí zvěře a stala se režijní honitbou LZ Strážnice. Po transformaci státních lesů v r. 1992 zůstala vlastní honitbou LČR, ale byla pronajímána. V letech 1993–2003 se v ní vystřídalo několik nájemců, od r. 2003 je nájemcem společnost Hamé, a. s.
Obora leží v západní části Bílých Karpat v nadmořské výšce 240–583 m. Celková výměra obory s výrazně členitým terénem je 1565 ha (1371 ha lesní půda, 192 ha louky a pastviny, po 1 ha vodní, resp. ostatní plochy). Z luk a pastvin přibližně středu obory se pozvolna zdvihají svahy Bílých Karpat, na nichž se střídá les různé druhové skladby. Nižší polohy jsou porostlé dubohabrovými háji, ve vyšších převládají květnaté bučiny. V lesích mají převahu listnáče (62,6 % – zejména dub, buk, habr, lípa a jasan) nad jehličnany (36,3 % – smrk, borovice, modřín).
V oboře Radějov je chována zvěř daňčí a jelení a jako doplňkové druhy zvěř černá a srnčí.
Základem chovu daňčí zvěře se stala zvěř z volnosti, uzavřená v oboře po dokončení stavby plotu v r. 1988. V r. 1995 byla do obory dovezena na osvěžení krve zvěř maďarského původu z chovu Čejči. Dalším krokem ke zkvalitnění chovatelských výsledků byla dohoda o zapůjčení zlatého daňka na jaře r. 1996, pocházejícího rovněž z Maďarska. Po r. 2003, kdy byla obora pronajata společnosti Hamé, a. s., došlo k dalším významným chovatelským opatřením. Firma se rozhodla výrazně investovat do zlepšení kvality zvěře a v letech 2004 a 2005 zakoupila celkem 50 kusů daňčí zvěře z Maďarska (Guth, Gyulay). Na výsledky osvěžení krve a realizovaných opatření si však budeme muset ještě několik let počkat, trofejová zvěř musí dozrát. Nejsilnější daněk obory byl uloven v r. 2005: 189,24 b. CIC.
Chov jelení zvěře je v Radějově zatím na začátku. V r. 2004 bylo z maďarského Labodu přivezeno 12 kusů jelení zvěře a o rok později ze stejného místa dalších 17 kusů. Normované stavy byly stanoveny na 30 kusů. Jelení zvěř se zatím neloví.
Samostatný článek o oboře Radějov vyšel ve Světě myslivosti č. 10/2006.
STUDÁNKA
Studánka je menší ze dvou oborních chovů okresu Hodonín. Jde o mladou oboru o výměře 10 ha ležící poblíž Bzence. Držitelem i uživatelem je firma Signum, s. r. o., Hustopeče u Brna. Obora byla uznána k chovu daňčí a mufloní zvěře. Tento záměr se držitel a uživatel obory rozhodl změnit a chce přejít na chov jelena lesního.
OBORSKÝ DVŮR
Východně od Boskovic, na majetku vráceném v r. 1992, dal rod Mensdorff-Pouilly postavit daňčí oboru, kterou pojmenoval Oborský dvůr podle původního zemědělského statku, v jehož blízkosti leží. Obora, jediná v okrese Blansko, vznikla v r. 1998 na místě bývalé jelení obory, která v dané oblasti údajně stála na přelomu 19. a 20. století. Území dnešní obory se rozkládá na okraji lesního komplexu v majetku rodu Mensdorff-Pouilly v nadmořské výšce od 630 do 693 m. K obhospodařování rodových lesních majetků založil vlastník firmu MP Lesy, spol. s r. o., která má na starosti i péči o oboru.
Z celkové rozlohy obory 120 ha připadá 112 ha na lesní půdu, zbylých 8 ha představuje velká louka, jediná v oboře. V lese převažují částečně rozvolněné mýtní porosty buku a smrkové porosty.
K zazvěření bylo použito 30 kusů mladé daňčí zvěře pocházející ze severní Moravy (obora Slezské Rudoltice), Svitavska (obora Rychnov na Moravě) a z chovu ZD Čejč. Vesměs šlo o daňky maďarského původu. Křížením nepříbuzných kmenů vzniká nadějná populace s příslibem vysokých bodových hodnot trofejí. Nasvědčuje tomu trofej daňka uloveného v r. 2004, které bylo naměřeno 202,15 b. CIC.
Samostatný článek o oboře Oborský dvůr vyšel ve Světě myslivosti č. 11/2007.
SOKOLNICE
Okres Brno-venkov má na svém území rovněž jedinou oboru. Je to obora Sokolnice, rozkládající se mezi obcemi Kobylnice a Sokolnice severně od Brna. Vznikla v r. 1969, avšak již v polovině 18. století za hraběte Leopolda Diettrichsteina byla na daném území chována zvěř v oboře. Držitelem i uživatelem novodobé obory je Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (dříve Vysoká škola zemědělská), Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.
Výměra obory Sokolnice činí 53,16 ha, z čehož připadá 46,19 ha na lesní porosty, 4,44 ha na pastviny, 0,55 ha na vodní plochu a 1,98 na ostatní plochy. Obora se rozkládá v údolní nivě Zlatého potoka, který protéká jejím středem. V lesních porostech dominují listnáče (90,9 %), z nichž nejvýznamnější jsou jasan (39,7 %) a dub (23,2 %).
Obora byla od počátku určena k chovu daňčí zvěře. Základem chovu se stalo 19 kusů vysazených do obory v r. 1969. V první polovině 90. let došlo s ohledem na zlepšení kvality chovu k osvěžení krve a posléze k obměně původní populace za populaci novou. V r. 2004 bylo do obory vysazeno 11 kusů zvěře z obory Poodří. Nejsilnější daněk byl uloven v r. 2002 – 181 b. CIC.
BORKY
Také na území okresu Vyškov leží pouze jedna obora. Jde o oboru Borky, jež vznikla v r. 2001, a rozkládá se na výměře 82 ha východně od obce Nesovice. Její držitele i uživatel v jedné osobě – manželé Pavlíkovi – v ní chovají daňčí, mufloní a jelení zvěř.
PRAVICE
V jihovýchodní části okresu Znojmo, nedaleko města Hrušovany nad Jevišovkou, se rozkládá obora Pravice. Název dostala podle obce, v jejímž katastrálním území leží její převážná část.
Výkon práva myslivosti na území dnešní obory provádělo do r. 1978 Myslivecké sdružení Pravice. V tom roce vznikla z „původní“ honitby vyhrazená honitba tehdejšího Ministerstva zemědělství a výživy ČSR, v níž vykonával myslivost Státní statek Znojmo. V jeho režii byla v letech 1988–1989 vybudována v části honitby obora, která byla v r. 1989 uznána k chovu daňčí zvěře. V letech 1993–2003 mělo oboru v pronájmu MS Pravice. V současné době jde o společenstevní honitbu, kterou si v r. 2003 pronajal ing. Karel Sekula.
Obora se rozkládá v rovinaté oblasti na výměře 300,9 ha v nadmořské výšce od 190 do 220 m. Z celkové plochy zaujímá les 177,44 ha, na zemědělskou a ostatní půdu připadá 123,46 ha. Lesní porosty jsou téměř výhradně listnaté, tvořené převážně akátem (84 %) a dubem (8 %).
Hlavním druhem zvěře je daněk evropský. První vysazená zvěř (44 kusů) je maďarského původu (Gyulay). Kromě ní bylo v již r. 1988 dovezeno celkem 10 kusů zvěře z obor Bezno (dnes Podčejk) a Kralice. Kvalitní genetický základ populace brzy přinesl ovoce. Dnes lze říci, že 70 % daňků ve věku šest let a více nosí paroží v hodnotě zlaté medaile. Rekordní daňčí trofej obory pochází z r. 2004 a má bodovou hodnotu 207,74 b. CIC.
Mufloní zvěř je doplňkovým druhem a v Pravici se poprvé objevila v r. 1999. Tehdy byl z obory Klentnice (Lesní závod Židlochovice) přivezen roční beran a tři muflonky. Zájem vlastníka obory je udržet kmenové stavy muflonů do 60 kusů. S lovem se započalo v r. 2003, dosud nejsilnější trofeji bylo naměřeno 228,05 b. CIC (2004).
Samostatný článek o oboře Pravice vyšel ve Světě myslivosti č. 12/2006.
V příštím čísle: Oborní chovy ve Středočeském kraji.