Výskyt a škodlivost černé zvěře na území města Ústí nad Labem
V souvislosti se zvyšujícími se stavy prasete divokého se stále častěji setkáváme s pronikáním této zvěře do městských aglomerací. Významně tomu přispívá charakter terénu a městské zeleně. Vhodnými podmínkami pro černou zvěř se vyznačuje město Ústí nad Labem, které se rozkládá na obou březích řeky Labe.
SITUACE V ÚSTÍ NAD LABEM
Městská sídliště (zejména Dobětice, Krásné Březno, Vyhlídka, Skalka, Kamenný vrch – viz mapa) bezprostředně navazují na poměrně prudké stráně porostlé lesy a loukami, které jsou často porostlé náletovými stromy a keři, poskytujícími černé zvěři úkryt a klid. V takových podmínkách zaléhá černá ve vzdálenosti do 200–300 m od sídliště. V nočních hodinách, kdy na sídlištích nastává klid (obvykle mezi 1. až 4. hodinou), si divoká prasata troufají vycházet až k panelovým domům. Musí přitom překonávat velké množství lidského pachu, avšak touha po získání dobré potravy je silnější (k zamezení vstupu divočáků na území města nepomáhají ani praxí ověřené repelenty jako např. Hukinol). Na sídlištích divočáci navštěvují předzahrádky domů, kde ve velkém likvidují cibuloviny a jiné chuťově atraktivní rostliny. V trávnících vyrývají larvy a kukly hmyzu, myší hnízda s mláďaty nebo zásobami a v neposlední řadě žížaly.
Největší problém u stále častějších návštěv prasat na sídlištích je jejich narůstající jistota, že jim tam nikdo neublíží. Při střetu s člověkem divočáci rychle vyhodnotí nebezpečnost situace a odskočí do nejbližšího krytu. Pokud si navyknou chodit za potravou na sídliště, „dobrovolně“ a trvale je již neopustí. Naopak se dá očekávat porážení popelnic a kontejnerů, vybírání odpadků a negativní ohlas veřejnosti.
PŘIJATÁ OPATŘENÍ
Po zkušenostech, že tlupa černé zvěře se nějaký čas nevrací na místo, kde přišla o některého ze svých členů, jsme přistoupili k redukci odstřelem (podle § 41 zákona o myslivosti – lov na nehonebních pozemcích). Nejprve jsme provedli průzkum okolí sídlišť, zjistili, kde prasata zaléhávají, kudy vycházejí na sídliště, a využili jejich zvyku chodit opakovaně po stejných ochozech. Dále jsme vytipovali místa, kde je možné na krátkou vzdálenost bezpečně střílet. V těchto místech jsme využívali výhodnou konfiguraci terénu (terénní vlny, protisvahy), směr převládajícího větru a mobilní posedy.
Na místech určených k lovu (zásadně okraje sídlišť, kde je vyloučeno ohrožení obyvatel, nikdy uvnitř intravilánu) jsme založili malá vnadiště, kde jsme zpočátku sledovali přítomnost prasat a později je tam i lovili. Ke sledování přítomnosti divočáků stačí přibližně 5 kg atraktivního krmiva (kukuřice, pšenice, rohlíky nebo chléb). Jak je známo z honiteb, prasata i takto malé množství potravy během několika dnů objeví a na místo se vrací.
Větším problémem než rytí prasat na sídlištích je poškozování pletivového oplocení zahrad a zahrádkářských kolonií (v Ústí nad Labem např. Brná či Střekov). Následně vznikají škody na trávnících, skalkách, ovoci a zelenině. Pro černou zvěř není problém projít jakýkoliv plot z drátěného pletiva např. do zahrádkářské kolonie, a tam během jediné noci poškodit několik zahrádek rozrytím, zničením trávníků, kompostů, vyrytím cibulovin ze skalek atd. Kdo na své zahradě nezažil škody způsobené divočáky, jen stěží si dovede představit šok vlastníků, kteří se vrací po několika dnech na svou zahradu a zjistí takovou „spoušť“.
Ochrana zahrad a zahrádkářských kolonií je velmi složitá z toho důvodu, že divoká prasata, pokud nemají „trvalou“ díru v oplocení, mění místo vstupu z mnoha směrů. Lov prasat v zahrádkářských koloniích a chatových oblastech je obtížný. V našich podmínkách ho řešíme buď jako lov na nehonebních pozemcích (opět podle § 41 zákona o myslivosti), nebo po dohodě s uživateli honiteb, kteří intenzivně loví černou zvěř při hranicích honiteb sousedících se zahradami nebo zahrádkářskými koloniemi.
Rovněž s uživateli honiteb, kteří mají pronajaty honitby navazující na sídliště (v našem případě s mysliveckými sdruženími), jsme se dohodli na tom, že budou dávat přednost lovu černé zvěře i v blízkosti sídlišť, samozřejmě při striktním dodržení všech bezpečnostních předpisů.
S odstřelem černé zvěře poblíž sídlišť na nehonebních pozemcích jsme začali v r. 2003, přičemž povolenky jsme vydávali vždy jen malému okruhu myslivců (byl kladen důraz na maximální zodpovědnost vybraného myslivce) a s dobou platnosti na jeden rok. Počet povolenek vydávaných v jednotlivých letech byl různý – záleželo na intenzitě pronikání černé zvěře na území města. K 31. 5. 2008 bylo vydáno celkem 15 povolenek, zpravidla dvě až čtyři pro konkrétní vytipovanou lokalitu podle její velikosti. O „pohybu“ lovců byla informována Policie ČR. Celkem se od r. 2003 podařilo ulovit 25 kusů černé zvěře (dva kňouři, čtyři bachyně, šest lončáků a 13 selat), nejvíce v r. 2007 (21 kusů). Zvěř, která vytahovala za potravou do intravilánu města, se podařilo každý rok dočasně utlumit. V honitbách v okolí města jsou však její stavy natolik vysoké, že po čase je třeba počítat s pronikáním další zvěře do města a s opakováním výše uvedeného postupu.
Přestože část občanů města vítá aktivitu myslivců a oceňuje dosažené výsledky, u dalších obyvatel vyvolává popsané opatření nesouhlas. Ten se projevil zejména poté, co letos v dubnu vyšel v krajské mutaci jednoho z celostátních deníků redakčně zpracovaný článek nazvaný „Divočáci se střílejí na sídlišti“. Ačkoliv titulek článku byl zavádějící, obava obyvatel i redaktorů sdělovacích prostředků o bezpečnost vyústila v rozhořčené reakce a požadavky na ústup od lovu na nehonebních pozemcích. Z toho je patrné, o jak citlivou problematiku jde.
ČERNÁ ZVĚŘ V OKRESE ÚSTÍ NAD LABEM
Obec s rozšířenou působností Ústí nad Labem má na svém území 23 honiteb o celkové výměře honební plochy 33 000 ha. Až na drobné výjimky se na zemědělských pozemcích buď pase dobytek, nebo se louky sekají a suší na seno. O to větší škody působí černá zvěř na ojedinělých plochách osetých obilím. Z popsaného způsobu zemědělského hospodaření vyplývá, že úživnost prostředí honiteb není pro černou zvěř nejlepší. O to překvapivější jsou úlovky divočáků. V r. 2007 bylo na území okresu uloveno rekordních 1815 kusů černé zvěře. V předešlých letech se roční odstřel pohyboval mezi 800 a 1400 kusy v závislosti na semenných letech dubu, buku a charakteru počasí v jarním období, kdy bachyně metají selata (graf). S uvedenou úživností v honitbách ve správním území okresu Ústí nad Labem souvisí rovněž průměrná hmotnost ulovených prasat, která se pohybuje okolo 25 kg/kus.
CELOSTÁTNÍ PROBLÉM
S ohledem na narůstající počty černé zvěře v celé Evropě včetně ČR lze předpokládat, že s podobnými problémy, s jakými se potýkáme v Ústí nad Labem, se setkají (nebo již setkávají) i obyvatelé jiných našich měst. Pokud budou mít snahu vydat se cestou, po níž jdeme my, je třeba, aby počítali s následujícími skutečnostmi:
- uživatelé honiteb sousedících s městem musí kalkulovat s vyšším tlakem státní správy i veřejnosti na to, aby snížili stavy černé zvěře,
- zvýší se požadavky na jednotlivé lovce, kteří získají povolení k lovu na nehonebních pozemcích (časová náročnost, specifické podmínky při lovu atd.),
- část veřejnosti bude proti odstřelu zvěře na nehonebních pozemcích protestovat, další část bude naopak myslivcům zazlívat, že „s tím nic nedělají“,
- někteří myslivci mohou z výše uvedených důvodů odmítat zapojení do lovu na nehonebních pozemcích, což však může v konečném důsledku znamenat další prohlubování problému.
Autor pracuje jako referent státní správy myslivosti Magistrátu města Ústí nad Labem.