TRENDY PRODUKCE A VYUŽITÍ DŘEVA V EVROPĚ

I. část: Evropské lesní zdroje

(Výtah ze studie OSN)

Nejdůležitějším cílem studie Evropské hospodářské komise OSN a Organizace pro zemědělství a výživu OSN "Trendy a výhledy v oblasti dřeva v Evropě: pro 21 století", vydané v r. 1996, je analyzovat bilanci mezi dodávkou a poptávkou po kulatině a dřevařských produktech v Evropě. Tento článek (připravený z kapitoly 4) se soustřeďuje na výhled v oblasti dodávek dřeva z evropských lesů ve světle současných národních lesních politik až do poloviny 21. století.

SOUČASNÝ STAV

Evropské lesy pokrývají asi 200 mil. ha, z toho je 135 mil. ha hospodářských lesů, které jsou hlavním zdrojem dřeva, 16 mil. ha lesů, které nejsou určeny pro těžbu a 45 mil. ha ostatních zalesněných pozemků. Lesy a ostatní zalesněné pozemky pokrývají 35 % povrchu Evropy, což se blíží hodnotě 32 %, tj. průměrné světové lesnatosti. Evropské hospodářské lesy zahrnují zásoby asi 20 mld. m3 dřeva, z toho 5 mld. m3 je ve Skandinávských zemích a přes 6 mld. m3 v Evropské unii. Kolem 63 % z toho jsou lesy jehličnaté. Rostoucí zásoba na hektar je různorodá: ve Skandinávských zemích je to v průměru 80-120 m3 /ha, ale ve střední Evropě a v Německu dosahuje skoro 300 m3 /ha; 85 % plochy evropských lesů tvoří vysoký les. Čistý roční přírůst dřeva v evropských lesích celkem činí kolem 630 mil. m3 ročně, z toho kolem 180 mil. m3 ve Skandinávských zemích a 215 mil. m3 v Evropské unii; 65 % evropského čistého ročního přírůstu je v širší Evropské unii (15 zemí, tj. 12 zemí plus Rakousko, Finsko a Švédsko).

Evropské těžby se pohybují kolem 435 mil. m3 s kůrou, tj. pod 70 % čistého ročního přírůstu. Ve většině zemí je poměr těžba/přírůst kolem evropského průměru nebo pod ním, jen několik jihoevropských zemí je nad průměrnou hodnotou tohoto poměru. Více jak polovina evropských lesů patří soukromým vlastníkům - farmářům, vlastníkům drobných hospodářství, tradičním velkostatkům a zvláště ve Skandinávských zemích pak lesnímu průmyslu. Veřejné lesy patří státu, regionálním organizacím (jako spolkové země v Německu), městům, obcím nebo jiným orgánům. V některých zemích jsou veřejné lesy, které nepatří státu, řízeny státním lesním servisem. Všeobecně se očekává, že všichni vlastníci lesů soukromých nebo veřejných nebudou těžit více než se vyprodukuje a budou řídit hospodaření v lesích v souladu se schválenými plány.

ROZŠIŘOVÁNÍ PLOCHY LESŮ

Studie využila zkušenosti a názory národních korespondentů, kteří byli požádáni, aby udělali detailní prognózu pro jejich země, založenou na znalostech lesních zdrojů v současné době a za předpokladu konstantních reálných cen za kulatinu. Prognóza pro těžbu připravená korespondenty byla potom porovnána s odvozenými požadavky na kulatinu. Ve většině případů nebylo třeba modifikovat základní scénář podle korespondentů. Očekává se, že v řadě zemí bude pokračovat oficiální politika (v některých případech dlouhodobá) rozvoje lesů a zlepšování stavu. Týká se to Dánska (uvažuje zdvojnásobit plochu lesů během 70-100 let), Francie, Maďarska, Irska, Španělska a Turecka. Spojené království uvažuje s růstem plochy lesů o 350 000 ha v letech 1990-2020.

Někteří národní korespondenti se domnívají, že politika ochrany životního prostředí by mohla ovlivnit úroveň těžby nebo klasifikaci lesů jako hospodářských. Odkazy (často nekompletní nebo nekvalifikované) k tomuto aspektu uvedly Bulharsko, Dánsko, Finsko (neočekává se žádný větší vliv na těžbu), Francie (více chráněných ploch), Itálie (očekává se snížení těžby a plochy hospodářských lesů, a to částečně kvůli kampaním ekologických hnutí proti těžbě), Norsko (restrikce většího rozsahu v těžbě se neočekávají), Polsko (delší obmýtní doba, restrikce v holoseči, ale žádné významné změny v úrovni těžby), Švédsko (očekává se, že rezervace lesů z důvodu ochrany přírody a zalesňování zemědělské půdy se navzájem vykompenzují tak, že nedojde k žádným změnám) a Švýcarsko (vyšší těžba listnatého dřeva, slabý nárůst ztrát při těžbě).

Některé země uvedly zalesňování zemědělské půdy, včetně Rakouska, Finska (cílem je 200 000 ha v r. 2000, ale žádný významný efekt v produkci dřeva), Francie, Norska, Polska (kolem 10 % zemědělské půdy bude pomalým procesem zalesněno), Slovenska (bude zalesněno 60 000 ha málo výnosné zemědělské půdy), Španělska a Švédska. Národní korespondenti neočekávají, že by zalesňování zemědělské půdy významně změnilo lesní sektor.

Škody způsobené v lesích působením znečištěného ovzduší nebo lesními požáry uvedly další země: Rakousko (není známo, že by škody v lesích ovlivnily přírůst), Česká republika (pokračuje negativní účinek na lesní ekosystém), Finsko (viditelný účinek kyselých dešťů bez následků na dodávky dřeva), Francie (žádný dopad škod na úroveň výroby dřeva), Portugalsko (nebudou řešeny problémy lesních požárů), Slovensko (očekává se snížení přírůstu jehličnatého dřeva vlivem kyselých dešťů), Španělsko (požáry), Švédsko (nejsou známy účinky znečištěného ovzduší).

V Evropě se neočekávají žádné větší změny v rozloze hospodářských lesů, mělo by dojít k jejímu zvětšení o 3,3 % (4,7 mil. ha) v příštích 30 letech (1990-2020). Malé zvětšení plochy lesů uvedlo mnoho zemí, ale větší rozšíření se týká tří zemí: Španělska (+1,7 mil. ha, přes 25 %), Francie (+1 mil. ha, 7,4 %), Polska (+0,4 mil. ha, 4,7 %). Největší exportéři (Skandinávské země a Rakousko) očekávají nevýznamný nárůst plochy lesů (+40 000 ha v Rakousku).

POTENCIÁLNÍ RŮST ZÁSOB A TĚŽBY DŘEVA

V těžbě dřeva se očekává zvýšení o 0,7 % za rok, tj. v r. 2020 se dosáhne úrovně 480 mil. m3 /rok, což bude o 88 mil. m3 více než v r. 1990. Největší nárůst objemu bude v EU (12 původních zemí) (+31 mil. m3 ) a Skandinávských zemích (+26 mil. m3 ). Dále 2/3 nárůstu evropských dodávek se očekávají z rozšířené EU (15), zvláště z Francie (+13 mil. m3 ), Finska (+12 mil. m3 ), Švédska (+10 mil. m3 ), Spojeného království (+6 mil. m3 ) a Španělska (+5 mil. m3 ). Mimo rozšířenou EU se významné nárůsty výroby předpokládají v Turecku (+11 mil. m3 ), Bulharsku (+2 mil. m3 ), Chorvatsku (+3 mil. m3 ), Estonsku (+4 mil. m3 ), Lotyšsku (+3 mil. m3 ) a Litvě (+3 mil. m3 ). V relativních termínech se nejrychlejší nárůsty předpokládají v Irsku (+180 % během 30 let), Estonsku (+129 %), Chorvatsku (+95 %), Spojeném království (+93 %), Litvě (+91 %), Lotyšsku (+52 %), Bulharsku (+59 %) a Turecku (+52 %). Jenom v Albánii se předpokládá snížení o 1,6 mil. m3 , neboť neplánovaná těžba se vymkla kontrole a stoupají venkovské požadavky na palivové dřevo. V historickém kontextu je prognóza růstu evropské těžby pokračováním poválečného trendu.

Těžba, která zahrnuje výrobu bez kůry, kůru a těžební a transportní ztráty, může být porovnána k čistému ročnímu přírůstu, aby se získal hrubý odhad trvalé udržitelnosti dodávek dřeva. V r. 1990 činila těžba kolem 70 % přírůstu. Očekává se, že těžba vzroste v Evropě v r. 2020 asi na 77 % přírůstu. Pokud těžba takto zůstane pevně pod přírůstem, stoupnou celkové zásoby dřeva během 30 let o 5,336 mld. m3 (+27 %). Považujeme-li plochu lesů za stabilní, zásoba na hektar také začne stoupat z průměrných evropských 141 m3 /ha v r. 1990 na 174 m3 /ha v r. 2020. Tento trend bude skoro ve všech zemích včetně těch, které vykazují již vysokou průměrnou zásobu na ha. Např. hektarová zásoba vzroste v období 1990-2020 ve střední Evropě z 294 na 355 m3 /ha a z 271 na 315 m3 /ha v Německu. Celkem tedy budou evropské lesy pokračovat v akumulaci dřeva, pokud těžba zůstane pod biologickým potenciálem.

V malém počtu evropských zemí je těžba vyšší než přírůst. Jsou to Albánie, Kypr a Řecko, které mají podobné středozemní podmínky, tj. problémy s požáry, spásání a malá výnosnost lesních pozemků. U těchto tří zemí se předpokládají nižší porostní zásoby v r. 2020 než v r. 1990. Také ve Švýcarsku je těžba vyšší než přírůst a očekává se, že to tak zůstane i nadále. Situace je ale odlišná od tří předchozích zemí ve Středozemí, neboť ve Švýcarsku dochází do jisté míry k nadměrné akumulaci zásob dřeva, protože v některých částech země je ohrožena stabilita horských lesů. Jsou zde také ekonomické problémy, týkající se nákladů na obhospodařování lesů v horských regionech.

V Pobaltských zemích činila těžba v r. 1990 56 % přírůstu, ale podle prognózy má stoupnout na 103 % přírůstu v r. 2020 podle zájmu exportu a domácí spotřeby. Závěrem se uvádí, že není nic známo o lesích v následnických zemích dřívější Jugoslávie.

Ve studii byl zvažován potenciál nárůstu evropských dodávek dřeva. Skutečností je, že většina rozdílu mezi prognózou výše těžby a výše čistého ročního přírůstu (korigovaného pokud se týká kůry) v r. 2020 se týká jen šesti zemí (Rakouska, Finska, Německa, Rumunska, Španělska a Švédska), který, vyčíslen pro tyto země, dává asi 95 mil. m3 bez kůry, z toho 40 mil. m3 by šlo z Finska a 20 mil. m3 ze Švédska. Z těchto šesti zemí potenciál na významný nárůst těžby nad úroveň prognózy (480 mil. m3 bez kůry v r. 2020) mají tři z nich (Rakousko, Finsko a Švédsko) hlavní exportéři dřeva v Evropě. Každá z těchto zemí disponuje organizacemi, odbornými znalostmi a kapitálovými rezervami v takové míře, že mohou okamžitě zvýšit těžbu a expandovat, pokud by to podmínky na trhu se dřevem umožňovaly. Rozdíl mezi prognózou výše těžby a odhadovanou maximální výší v r. 2020 v těchto třech zemích představuje dohromady 70 mil. m3 bez kůry. Ovšem je určitě nemožné, aby každý jednotlivý kubík přírůstu mohl být vytěžen bez ohledu na zdroje těchto zemí. Proto může být jen velice zhruba odhadnuto, že při dobrých podmínkách na trhu se dřevem by mohla evropská výroba vzrůst na 530 mil. m3 bez kůry (tj. prognóza ve výši 480 mil. m3 plus 50 mil. m3 z Rakouska, Finska a Švédska) v r. 2020.

ZÁVĚRY

Scénáře vypracované národními korespondenty ukazují, že v období 1990-2020 se budou evropské hospodářské lesy pomalu rozšiřovat v důsledku zalesňování zemědělských pozemků a přírodní sukcese, přičemž protiváhou bude částečné vyčleňování lesní půdy pro jiné účely, včetně ochrany přírody. Výše výroby, která nezbytně uspokojí požadavky trhu navržené v základním scénáři, pomalu poroste na úroveň 480 mil. m3 bez kůry v r. 2020. Je to hodnota stále náležitě pod biologickým potenciálem evropských lesů, jak se odhaduje v čistém ročním přírůstu. Prognóza pro těžbu v r. 2020 uvádí 77 % přírůstu ve srovnání se 70 % v r. 1990. Očekává se nárůst zásob v absolutních datech a na hektar, zvláště v několika zemích střední Evropy. Scénáře uvádějí, že by se snad evropská výroba mohla zvýšit k 530 mil. m3 bez kůry, a to bez vyčerpání lesních zdrojů.

Zpracováno na základě materiálů poskytnutých sekcí lesního hospodářství MZe, redakce