VZPOMÍNKA NA PROFESORA BOHUMILA DOLEŽALA
Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc., Ing. Truhlář, CSc.
Každého, kdo jej znal, zarmoutila zpráva, že 3. srpna 2000 zemřel ve věku 89 let Prof. Ing. RTDr. Dr. h. c. Bohumil Doležal, DrSc., emeritní profesor hospodářské úpravy lesů Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Prof. Doležal se narodil 2. září 1911 v Krnčicích na okrese Třebíč, kde vyrůstal se sedmi sourozenci v rodině kováře. Reálné gymnázium v Moravských Budějovicích ukončil v roce 1929 a téhož roku začal studovat na Vysoké škole zemědělské v Brně, odbor lesního hospodářství. Studium ukončil v roce 1933 a ihned nastoupil na stipendijní pobyt ve Francii, na Ecole Nationale des Eaux et Forets v Nancy, kde navštěvoval přednášky z hospodářské úpravy lesů, pěstění lesů, lesnické fytopatologie a obnovy horských lesů. Současně pracoval ve výzkumném ústavu, kde si připravoval materiál pro svoji doktorskou práci. Po návratu z Francie a vykonání vojenské prezenční služby přijal zaměstnání u Čsl. státních lesů, u kterých byl zaměstnán až do roku 1950. Jeho působišti byly Banská Bystrica, Čierný Balog, Jasenie, Michalová, Jaroměřice nad Rokytnou, Praha, Moravské Budějovice, Znojmo a Školní lesní závod “Masarykův les” tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně.
V roce 1941 se podrobil zkoušce pro samostatné lesní hospodáře a zkoušce pro komisaře výzkumných ústavů. V srpnu 1946 byl promován doktorem technických věd, a v roce 1947 se habilitoval soukromým docentem pro obor hospodářská úprava lesů. Od roku 1951 pracoval ve službách Povereníctva polnohospodárstva a lesníctva, a řídil výzkumný ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Bratislavě. V tomtéž období řídil také práce na vzorových lesních závodech Borinka, Sigord, Komárnik, Krnča, Bielý Váh a Gabčíkovo.
V roce 1953 přešel na lesnickou fakultu VŠZ v Brně, kde byl v roce 1957 jmenován profesorem pro obor hospodářská úprava lesů, a kde v roce 1962 obhájil doktorskou práci pojednávající o dobové úpravě lesů. Mimo vedení katedry působil několik období jako proděkan, a v roce 1960 byl úřadujícím děkanem. Na rozvoji Školního lesního závodu, jako účelového zařízení školy, se aktivně podílel jako předseda jeho Správního sboru.
Záslužnou práci vykonal Prof. Doležal i v zahraničí. Jako projev jejího ocenění jej jmenovala lesnická fakulta v Tharandtu Technické univerzity v Drážďanech v roce 1966 čestným doktorem lesnických věd. Vysoko je ceněna jeho práce v Jugoslávii a zejména pak v Iránu, kde na pozvání iránské vlády připravoval hospodářské využití lesů.
Myšlenky Prof. Doležala se uplatnily i v činnosti mezinárodních organizací, zejména ve FAO a v mezinárodní organizaci lesnických výzkumných ústavů IUFRO. Rozhodujícím způsobem také přispěl ke zpracování šestijazyčného slovníku hospodářské úpravy lesů, který IUFRO vydala v roce 1990.
Vědecká a publikační činnost Prof. Doležala byla mimořádně obsáhlá, a pokračovala i po jeho odchodu do důchodu. Zahrnovala učebnice, učební texty, knižní publikace, původní vědecké práce, závěrečné zprávy výzkumu, odborné a popularizační články, referáty, expertizy a posudky. Po své první knižní publikaci v roce 1948 (Základní pojmy v učení o kontrolních metodách) se věnoval problematice prostorové úpravy lesa - zejména vnitřní prostorové úpravě porostů ve spojitosti s využíváním mechanizačních prostředků pro těžbu a transport dříví (Priestorová úprava lesa - 1956). V dalších letech pak svoji pozornost směroval na časovou úpravu lesa (Časová úprava lesa - 1964), typizaci lesních porostů a hospodářsko-úpravnické plánování. Poslední léta svého života pak věnoval zpracování obsáhlého díla “Rozbor hospodářských soustav použitých na Školním lesním podniku Křtiny v období 1845-1982”, které zpracoval s neobyčejnou trpělivostí a s využitím širokých odborných vědomostí. Rozbor je podán v kontextu se středoevropským lesnickým věděním v jednotlivých etapách vývoje lesního hospodářství, což z něj činí odbornou učebnici trvalého významu.
Rozvoj lesnických nauk a techniky, spolu se studiem děl evropských lesníků byly pro Prof. Doležala podnětem k hledání odpovědí na aktuální a naléhavé otázky lesního hospodářství, i prostředkem k dosažení cíle - vytvoření původní metody hospodářské úpravy harmonizací tří složek - biologické, technické a ekonomické. V roce 1970 pak předložil lesnické veřejnosti “brněnskou školu hospodářské úpravy lesů”. V ní formuloval své přírodovědně technologické pojetí lesa a z něho vyplývající hospodářskou soustavu jako jednotné usměrnění hospodaření v lese ve všech jeho složkách a hospodářských opatřeních zaměřených k hospodárnému a bezpečnému dosažení cíle hospodaření.
Myšlenkově bohaté dílo Prof. Doležala, jeho pojetí lesa a hospodářské úpravy je podnětné a stále inspirující. Podílel se na výchově stovek lesních inženýrů, kteří obdivovali jeho nezdolnou pracovitost a schopnost spojovat mluvené slovo na posluchárně s praktickou činností v lese. Jeho neutuchající zájem o lesnické a společenské dění a pracovní elán byly příkladné.
Je jen málo takových osobností, které svými myšlenkami a dílem ovlivnili tak výrazně nejen svoji generaci, ale i generace následující, a které mohou být označeny za skutečné tvůrce myšlenkového směru, považovaného za školu. Vyjádřením uznání a úcty za celoživotní dílo Prof. Doležala bylo v roce 1992 udělení čestného doktorátu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Říká se, že každý je nahraditelný. Ale mezera, vzniklá odchodem Prof. Doležala se bude zacelovat velice dlouho.