TLAK NA SNIŽOVÁNÍ NÁKLADŮ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ROSTE NA CELÉM SVĚTĚ

Rozhovor s Pentti Kaloinenem, zástupcem společnosti Partek Forest Oy AB pro střední a východní Evropu

Progresivní lesnické metody mají ve Skandinávii dlouhou tradici. Využívání přírodního bohatství těchto zemí je podmíněno zvládnutím náročných klimatických podmínek. Zároveň skutečnost, že hlavní odbytové trhy se nacházejí tisíce kilometrů od zdroje suroviny, tlačí na úroveň nákladů produkce. Právě proto je ve skandinávských zemích dominantní tzv. sortimentní metoda, která je synonymem pro používání harvestorů a vyvážecích souprav, progresivní technologie i pro podmínky střední Evropy. Pentti Kaloinen, zástupce společnosti Partek Forest, která vyrábí harvestory a vyvážecí soupravy Valmet, se této problematice věnuje bezmála 30 let. Jako konstruktér se v minulosti podílel na vývoji vyvážecích souprav. Vzhledem k jeho zkušenostem v oblastech výroby, prodeje a servisu TDS může srovnávat a jeho názory jsou jistě zajímavé i pro naše čtenáře. Proto jsme požádali pana Kaloinena při příležitosti lesnické výstavy Euroforest 2001 o rozhovor.

- Jak hodnotíte situaci na trhu s TDS v Evropě v posledních letech?

U nás na severu, ale nakonec i jinde, v zemích západní Evropy, se situace vyvíjela v periodách podle různých kalamit. Investovalo se především do těžkých a velkých strojů, které umožnily jejich rychlé zpracování. V mezidobí se kupovaly menší stroje určené převážně pro probírky. Hlavním problémem České republiky je absence velkého zpracovatelského průmyslu, který dokáže kontraktorům zajistit kontinuitu práce, větší objemy a efektivnost. To je jednou z příčin, proč jsou náklady přepočtené na jeden m3 nejen v ČR, ale i v západní Evropě větší než ve Skandinávii.

- Jaké novinky představil Valmet na Elmii Wood?

Na Elmii 2001 jsme představili nové modely kácecích hlavic, vyvážecí soupravy Valmet 830, Valmet 860.1 a harvestor 921.1. Nemohu zapomenout na úplnou novinku, kombinovaný TDS Valmet 801 Combi.

- V čem spočívají inovace?

Jsou to především změny v hydraulickém systému a počítačovém vybavení. Došlo také ke standardizaci dílů u všech harvestorů a vyvážecích souprav. Komplexní změnou prošla celá konstrukce harvestorové hlavice a největších změn doznal řídící systém s dalším počítačem umístěným přímo v kácecí hlavici, který teď umožňuje snadnější seřizování a nastavování hodnot přímo z kabiny a lepší využití výpočtů a kalkulací.

- Není takto umístěný počítač zranitelný?

Provedli jsme celou řadu testů na odolnost počítačové jednotky, ale jak vám musí být jasné, dlouhodobé praktické zkušenosti ještě nemáme.

- Návštěvníky velice zaujala novinka v podobě prototypu harvarderu Valmet Combi 801. Myslíte, že nahradí současnou technologii dvou strojů? Jaká bude jeho cena?

Na některých stanovištích určitě ano. Jsou to především malé lokality, kde je nutné často přejíždět. Náklady na přesun jednoho stroje jsou logicky menší. Přesnou cenu stroje ještě neznáme, ale bude se pohybovat okolo ceny normálního harvestoru.

- Jaký byl prodej TDS Valmet ve světě v posledním období?

Loňský rok přál obchodům. Prodali jsme 650 strojů Valmet.

- Hodně se u nás diskutuje o rozdílech mezi severskými a českými operátory. Kde ho vidíte vy?

Největší rozdíly jsou ve zkušenostech a v zázemí. Ve Finsku je většina operátorů současně i majitelem harvestoru a podle toho se k němu také chová. Zatímco čeští operátoři, alespoň mě to tak připadá, berou harvestor jako pracovní nástroj. Jakoby všechen servis a opravy byly věcí někoho jiného. Musím ale konstatovat, že i v této otázce u vás s přibývajícím časem dochází k pozitivnímu posunu. Ve Skandinávii je velmi zažitá tradice v pečlivém servisu a opravách. To je mimo jiné dáno tím, že převaha operátorů pracuje daleko od servisních středisek a tudíž si většinu závad musí opravit sama.

- Jak posuzujete zřízení střediska výuky českých operátorů ve Svobodě nad Úpou?

Je to jednoznačně pozitivní krok. Pokud bude existovat zpětná vazba dodavatelských firem a uživatelů těžebně dopravních strojů (TDS) na výuku operátorů, bude se současný stav jen zlepšovat.

- Jaký je ideální harvestor a vyvážecí souprava pro české LH?

Mohu říci, že za 15 let, co navštěvuji ČR, jsem měl možnost se seznámit s porosty v různých lokalitách a nasazením TDS v rozdílných podmínkách. Myslím si, že nejvhodnější je stroj střední velikosti, který umožňuje variabilitu nasazení. Rozdíl v rozměrech a ceně mezi malým strojem a středním není veliký, ale výkon těchto strojů se velmi liší. Navíc s malým harvestorem, který má maximální dosah manipulátoru 6 - 7 m, se dá pracovat jen velmi omezeně. Výkonu harvestoru musí odpovídat kapacita vyvážecí soupravy. Ve Finsku jsme mnohokrát testovali malé stroje, ale průmysl neakceptoval jejich vysoké náklady na jeden m3.

V současné době pracuje v České republice 14 TDS značky Valmet různých typů, z toho 5 harvestorů. Příkladem dosahování velmi dobrých výsledků je kombinace harvestoru Valmet 911.1 s vyvážecí soupravou Valmet 840.1.

Redakce

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.