JAK DOSÁHNOUT ZAJIŠTĚNÉ KULTURY BĚHEM JEDNOHO DNE

Ing. Josef Vaněček

O práci v lesích knížete Schwarzenberga z dob kolem I. světové války jsem se dozvěděl z vypravování své babičky. Zaujalo mě zejména přesazování listnáčů vysokých okolo 3 m z nárostů do holin. Tuto metodu jsem chtěl vyzkoušet i v lesích revíru Radonice, patřící k lesní správě Hluboká nad Vltavou, LČR, s. p., kde jsem revírníkem. Se zaváděním mně pomohl především lesník dodavatelské firmy Jaroslav Jilich, později lesníci Bártík, Přibyl a Jedlička. Všem touto cestou za spolupráci děkuji. Začal jsem pokusně s přesazováním v roce 1995 s překvapivě dobrými výsledky. V roce 1996 jsme s panem Jilichem zhotovili časové snímky, stanovili cenu a přesazování zavedli do pěstebních prací v revíru. Původně jsem přesazování chtěl využít na vylepšení kultur, ale vzhledem k příznivé ceně a dostatku sadebního materiálu bylo výhodné i k prvnímu zalesnění. Za období 1996 až 2000 bylo na revíru Radonice obnoveno uměle 22,77 ha, z toho přesazováním 4,61 ha, (14 %). Podíl přesazování se stále zvyšuje, v loňském roce už to bylo 22 % z umělého obnovy.

POSTUP PRÁCE

Sazenici z kultury nebo nárostu vyzvedneme rýčem o šířce 22 až 25 cm s oblou špičkou čtverým orýpnutím. Neosvědčil se špičatý rýč, neboť pak nejsou doříznuté okraje balu, bal se špatně vytahuje ze země a někdy se rozpadává. Rovný rýč je sice ideální pro vytvoření balu, ale těžko se zaráží do země. Sází se do jamky, přičemž je dobré sazenici trochu “utopit” pod úroveň terénu.

Doba zalesnění:

- Při dostatku vláhy se nejvíce osvědčilo přesazování v období od října do března, ideální jsou oblevy v průběhu zimy.

Reakce po zalesnění:

- U jehličnanů je charakteristický jedno až dvouletý hladový přírůst, pak stromek pokračuje v normálním růstu.

- U listnáčů je reakce na přesazení méně nápadná, rostou většinou bez problémů, např. buk předrůstá poměrně snadno smrk, později se rychlost růstu vyrovnává.

HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH DŘEVIN

V letech 1996 až 2000 bylo přesázeno na revíru Radonice 16 020 ks stromků.

SM - nejvhodnější jsou sazenice s výškou v rozpětí 100 - 170 cm. Vyzvedávání z kultur se ukázalo jako daleko výhodnější než vyzvedávání z náletů. Sazenice z kultur se ujímají téměř stoprocentně. Stromky mají totiž méně rozrostlý kořenový systém, který je v ose kmínku. Velice důležitá je přítomnost buřeně, která svými kořínky udržuje bal pohromadě. Rozvolněním kultury při vyzvedávání se snižuje pracnost při následné prořezávce. Sázíme ve sponu 2 x 2 m.

JDO, DG, MD - platí podobně jako u smrku, sázíme však ve sponu 3 x 3 m. U douglasky a modřínu lze použít stromky až 2 m vysoké.

BK, LP - možno použít stejně dobře z kultur jako z nárostů, ujímavost je u obojího přibližně stejná. Je vhodnější menší výška než u ostatních listnáčů - asi do 170 cm.

JV, JS, JLH - vyzvedávány převážně z nárostů, mohou mít i menší bal, bez problémů se ujímají i stromky kolem 2 m.

DB - jeho kůlový kořenový systém je pro přesazování nevhodný. Lze použít stromky z kultur obnovených sazenicemi s kořenem redukovaným při podřezávání.

Listnáče používáme většinou v kombinaci se smrkem.

POUŽITÍ METODY

Protože v kulturách vzniklých přesazováním není nutná ochrana proti klikorohu, buřeni a většinou ani proti zvěři, je výhodné tuto metodu použít:

1. Na malých holinách (asi do 0,10 ha), zvláště když nejsou v blízkosti další kultury, tím se nevytváří plochy odtržené od soustředěných pracovišť pro ochranu kultur.

2. V blízkosti kultur nebo nárostů, kde je možno stromky přenést bez nutnosti převážení.

3. Na holinách s úporným zabuřeněním, neboť výška 100 cm a více u přesazovaných stromků umožní odrůstat bez ožínání.

4. V mrazových kotlinách, kde výška stromků pomáhá snáze překonat pozdní přízemní mrazíky.

Velmi vhodné je i vylepšení kultur přesazováním, umožňuje totiž využít stromky z dobře zapojené části kultury. I v případě přenosu z jiné kultury nebo nárostu je možno vzhledem k velikosti přesazovaných stromků použít menší počet, než by bylo potřeba sazenic ze školky. Navíc není nutná následná pěstební péče a vylepšené kultury jsou výškově vyrovnanější. Vyhláška stanoví pro doplnění melioračních a zpevňujících dřevin minimální počet 500 ks na ha pro odrostky. Protože stromky při přesazování vesměs odpovídají rozměrům odrostků, vycházím při doplnění MZD také z tohoto počtu.

NEVÝHODY PŘESAZOVÁNÍ

1. Vzhledem k nižšímu počtu stromků při zakládání kultury se snižuje konkurence jednotlivých stromků, tím se omezuje přírodní výběr v kultuře.

2. Rozvolněnějším sponem je kultura citlivá na vytloukání srnčí zvěří, proto je třeba na exponovaných místech použít na některé dřeviny individuální ochranu proti poškození (plasty nebo rozsochy).

Ztráty na kultuře

Při správném přesazování dochází ke ztrátám většinou pouze vytloukáním srnců. Na revíru Radonice se celkové ztráty na kulturách rok od roku snižují, v roce 2000 byl podíl vylepšení na celkové umělé obnově pouze 6 %.

EKOMOMICKÉ ZHODNOCENÍ

Cena za vyzvednutí, přenos a zasazení je od 15 do 18 Kč za kus. Použijeme-li odrostek ze školky, stojí stromek 28 Kč, přeprava 6 Kč a zasazení 12 Kč, celkem 46 Kč za kus. Přesazování je 2,5x levnější než použití odrostků. Porovnání s umělou obnovou sazenicemi SM a BK ze školky do stadia zajištěné kultury uvádí tabulka 2.

Běžný porost bude mít zastoupení 75 % SM a 25 % BK, což u zajištěné kultury jamkovou sadbou sazenic ze školky vyžaduje náklady nejméně 104 tis. Kč/ha, u porostu z přesazování je to 55 tis. Kč/ha (pouze 53 %).

ZÁVĚR

Metoda přesazování je velmi vhodná pro revíry, kde jsou bohatá stanoviště s hlubokou půdou. Nelze ji však použít na všech stanovištích, zvláště tam, kde je chudá písčitá nebo kamenitá půda. I když jde o dávno používanou metodu obnovy, v odborné lesnické literatuře se jí nevěnuje téměř žádná pozornost. Proto jsem si dovolil popsat zkušenosti z mého revíru, ať už jako návod pro práci některých kolegů lesníků nebo jako téma pro diskusi.

Ing. Josef Vaněček
revírník LČR, s. p., Hradec Králové, LS Hluboká nad Vltavou, revír Radonice