Světová produkce dříví
Zdeněk Bluďovský
Surové dříví se stává ve světovém měřítku významnou strategickou surovinou. Děje se tak v souvislosti s rozšířením poznání o vyčerpatelnosti neobnovitelných zásob energetických a surovinových zdrojů, s rozvojem informovanosti o příznivých vlastnostech dřeva, s pokračujícím rozšiřováním okruhu spotřebitelů, projevujících zájem o užívání původních přírodních materiálů a odmítajících jejich masovou záměnu výrobky z plastů, a v neposlední řadě také s ohledem na stále početnější část občanské komunity, považující oprávněně použití dřeva v interiérech či exteriérech budov i v jiných oblastech za významný krok ke zlepšování svého životního prostředí.
Globální vývoj
Světová produkce a spotřeba surového dříví z dlouhodobého pohledu trvale roste. V současné době se pohybuje okolo 3,3 mld. m3 ročně, nejvíce - 33 % objemu světové produkce se podílí Asie (graf 1).
K největším producentům surového dříví patřily v r. 2001 USA (481 mil. m3), Indie (296 mil. m3), Čína (285 mil. m3), Brazílie (236 mil. m3), Kanada (177 mil. m3), Ruská federace (162 mil. m3) a Indonésie (119 mil. m3).
Podle údajů FAO se roční světová produkce dříví v průběhu 20. století zvýšila na více než trojnásobek - z 1030 mil. m3 v roce 1925 na 3328 mil. m3 v roce 2001. Třebaže nelze opomenout nezanedbatelný vliv postupného upřesňování a kompletování světové dřevařské statistiky, je zřejmé, že s pokračujícím zájmem o dříví musí ekonomické prognózy počítat.
Z časového hlediska jde o téměř nepřetržitý růst, jen výjimečně přerušovaný relativně krátkými intervaly stagnace či recese. Takovým obdobím byl např. počátek 90. let, kdy FAO zaznamenala v letech 1990–1993 pokles roční produkce o 193 mil. m3, tzn. o 5,7 %. V následujících letech se ale trend růstu produkce opět obnovil a v současné době se její objem již blíží rekordní úrovni, dosažené před obdobím přechodného poklesu v roce 1990. Současné prognostické úvahy ale obvykle zpochybňují pro nejbližší období možnost obnovy růstu produkce (a v této souvislosti i spotřeby) dříví obdobným tempem, jako v 60., 70. a 80. letech.
Teritoriální rozložení světové produkce
Vývoj teritoriálního rozložení světové produkce dříví lze podle statistiky FAO sledovat až od r. 1961. Od té doby se totiž do dřevařské statistiky promítají některé upřesňující korekce, související nejčastěji se zánikem starých a vznikem nových států.
Za období 1961–2001 se roční světová produkce dříví zvýšila o 986 mil. m3 , tj. o 42 % (graf 3).
Nebývale strmý růst produkce v oblastech extenzivního LH (zejména v Jižní Americe a v Africe) vyvolává oprávněné obavy z možných nepříznivých důsledků neregulovaného kácení pralesů v souvislosti s rizikem narušení ekologické rovnováhy v širším, globálním měřítku. Především s těmito problémy souvisí současné rozšíření zájmu o certifikaci lesů. Výrazný je také nárůst těžby v hospodářsky vyspělé Severní Americe.
K růstu produkce ale dochází také v řadě hospodářsky vyspělých zemích Evropy. Snížení celkové evropské produkce vyvolal především pokles těžby v zemích evropské části bývalého SSSR, z 349 mil. m3 v roce 1991 na 207 mil. m3 v roce 2001. Bez zemí evropské části býv. SSSR představovala evropská produkce dříví v roce 1961 308 mil. m3 a v roce 2001 366 mil. m3, což znamená zvýšení o 18 %.
V mezinárodně platných lesnických dokumentech se tendence růstu poptávky po surovém dříví ve světovém měřítku jednoznačně potvrzuje. Současně se představitelé LH v mezinárodním společenství přihlašují k zásadám trvale udržitelného hospodaření v lesích a k jejich respektování v hospodářské praxi svých zemí.
Sortimentní skladba produkce
Ačkoliv došlo v předchozích letech k zásadní změně globálních sociálních a ekonomických podmínek, sortimentní struktura produkovaného a spotřebovaného dříví se změnila jen málo.
Zastoupení pilařských a dýhárenských výřezů na celkové světové produkci dříví vzrostlo z 27 % v roce 1961 jen na 28 % v roce 2001, zastoupení vlákninového dříví z 9 % na 14 %. Snížil se podíl ostatního průmyslového dříví ze 7 % na 4,5 % a podíl palivového dříví z 56,5 % na 53,6 %.
Palivové dříví
Odborníka působícího v podmínkách hospodářsky vyspělé Evropy asi nejvíce překvapí pokračující růst produkce a spotřeby dříví určeného k palivovým účelům. Produkce paliva vzrostla ve světovém měřítku z 1 325 mil. m3 v roce 1961 na 1 784 mil. m3 v roce 2001 a podíl paliva na celkové produkci surového dříví jen mírně klesá. Jako palivo slouží především dříví listnatých dřevin (přes 73 % z celkové světové listnaté těžby).
V některých zemích je využívání dříví k energetickým účelům podle údajů dřevařské statistiky FAO zcela rozhodujícím směrem jeho spotřeby. Spotřeba dříví pro otop představuje více než 90 % vlastní produkce např. v Alžírsku, Bangladéši, Beninu, Kambodži, Demokratické republice Kongo, Egyptě, Etiopii, Guineji, Indii, Keni, Libérii, Pákistánu, Filipínách, Tanzanii, Ugandě a dalších. Vysoký podíl vykazuje také dřevařská statistika např. v Brazílii (56 %), Číně (67 %), Mexiku (84 %), Myanmaru - Barmě (90 %), Nigérii (86 %) nebo ve Vietnamu (86 %).
V zemích, které jsou obvykle zařazovány mezi největší světové producenty surového dříví, je podíl paliva podstatně nižší (Kanada necelé 1 %, Finsko 8,6 %, Francie 6,4 %, Německo 7,5 %, Indonésie 7,2 %, Švédsko 9,4 %, USA 15 %, pro srovnání v ČR 6,5 %).
Pilařská a dýhárenská kulatina
Při posuzování trendů spotřeby surového dříví má mimořádný význam zastoupení tzv. kulatinových sortimentů. Statistika do této sortimentní skupiny zahrnuje výřezy, určené převážně k pilařskému zpracování, pro výrobu dýh (loupáním či krájením), pražců, šindelů, pro použití bez dalšího opracování ve stavebnictví apod.
Z celkové světové produkce surového dříví představují kulatinové sortimenty v současné době 27,8 % (924 mil. m3). Mezi státy s největším zastoupením pilařské kulatiny nacházíme převážně evropské země s tradičním intenzivním LH a vysokým podílem jehličnatých dřevin (Německo 57 %, Rakousko 60 %, Švédsko 53 %, Švýcarsko 70 %, ČR 55 % atd.) a oba dřevařsky významné severoamerické státy: USA (49 %) a Kanadu (dokonce 85 %).
V asijských a afrických zemích je vysoký podíl kulatinových sortimentů spíše výjimečný. Takovou výjimkou je např. Japonsko (73 %), Gabun (83 %) a Malajsie (80 %).
K největším producentům jehličnaté kulatiny patří USA (164 mil. m3), Kanada (137 mil. m3), Rusko (53 mil. m3), Čína (33 mil. m3), Švédsko (33 mil. m3), Brazílie (23 mil. m3), Finsko (22 mil. m3) a Německo (18 mil. m3). Na jednom z předních míst se nachází s více než 7 mil. m3 také ČR.
Předními producenty listnaté pilařské a dýhárenské kulatiny jsou v současné době USA (76 mil. m3), Brazílie (26 mil. m3), Čína (19 mil. m3), Indonésie (25 mil. m3), Indie (14 mil. m3) a Malajsie (21 mil. m3). Ačkoliv to z dostupných údajů nelze zatím exaktně prokázat, v listnatých kulatinových výřezech má zřejmě významné místo dýhárenská kulatina cenných exotických dřevin.
Podíl pilařských a dýhárenských výřezů na celkové produkci se v průběhu posledních 40 let prakticky nezměnil. Po dosažení maxima roční produkce přesahující úroveň 1 mld. m3 v závěru 80. let došlo k poklesu produkce kulatinových sortimentů. To samozřejmě ovlivňuje lesnickou obchodní politiku i pěstování lesa (obmýtní doba), a proto bude nezbytné se těmito tendencemi světového LH seriózně zabývat.
Vlákninové dříví
Do této kategorie zahrnuje statistika FAO surové dříví pro výrobu celulózy, dřevotřískových a dřevovláknitých desek.
Ve světovém měřítku podíl vlákninového dříví na celkových dodávkách jen mírně převyšuje 14 % ze současné globální produkce surového dříví. (Ještě v roce 1961 to bylo dokonce pouhých 9 %.) V absolutním vyjádření ale světová produkce a spotřeba vlákninového dříví nepřetržitě roste. K největším producentům patřily především USA (164 mil. m3), Brazílie (46 mil. m3) a Rusko (42 mil. m3). Tyto tři státy zabezpečují přes 50 % globální spotřeby suroviny pro výrobu celulózy a dřevodesek.
Překvapující je druhová skladba dodávek vlákninového dříví, podíl listnáčů totiž představuje více než 42 % z celkové produkce vlákniny.
Ostatní průmyslové dříví
Jako samostatnou skupinu sortimentů vyčleňuje světová lesnická statistika ostatní průmyslové dříví (surovina pro výrobu tříslovin a destilaci, sirkárenské výřezy, dolovina, kůly, sloupy, tyče a jiné dřevařské produkty). Podíl na světové produkci činil v roce 2001 4,5 %. Zařazení produkce surového dříví do této sortimentní skupiny vychází v některých zemích z dosavadních zvyklostí a tradic a často převládá subjektivní přístup ke statistickému třídění. K nejdůležitějším producentům patří především Čína (34,4 mil. m3) a USA (13,7 mil. m3), za nimi pak následují Nový Zéland (9,3 mil. m3), Brazílie (7,8 mil. m3), Thajsko (5 mil. m3) a další.
Pokud není uvedeno jinak, pocházejí číselné údaje ze statistických přehledů FAO Yearbok Forest Products, upřesněných na internetových stránkách FAOSTAT a vztahují se k roku 2001.
Adresa autora:
Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc.,
VÚLHM Jíloviště-Strnady
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.