Má lanovkové přibližování dříví v zemích EU perspektivu?

Přemysl Horek

Provádět v obtížných terénních podmínkách těžebně-výchovné zásahy a přitom neporušit křehkou rovnováhu mezi ekonomickými (produkčními) a ekologickými - k přírodnímu prostředí šetrnými funkcemi je v horských oblastech či členitých terénech mnohem složitější než v rovinatých. O nutnosti výběru a používání šetrných těžebně-dopravních technologií žádný lesník nepochybuje, stejně jako nepochybuje o tom, že mezi nejšetrnější postupy přibližování dříví v horských lesích patří postupy s lanovkovým přibližováním dříví. Přesto realita, tj. objem lanovkového přibližování dříví ve všech evropských zemích, Česko nevyjímaje, zdaleka neodpovídá ploše lesů na svažitých a na neúnosných terénech. Tak např. v roce 2000 se lanovkami v zemích Evropské unie (EU) přiblížila necelá 3% z objemu těženého dříví. Výjimkou bylo Rakousko s 13 % objemu, Norsko s 12 %, a částečně i Švýcarsko, severní Itálie a též Rumunsko (ECONWOOD, 2002). V roce 2004 můžeme zaznamenat zvýšený zájem o lanovkou dopravu dříví ve Francii, V. Británii, na Slovensku a také v Rusku.

Hlavní příčinou disproporce mezi potřebou a skutečností jsou důvody ekonomické. Přibližování dříví v horách s lanovkami je asi o 70 % dražší, než jsou náklady při používání traktorů. Vyjádřeno v penězích je to v Česku kolem 180 Kč za 1 m3 přiblíženého dříví traktory a kolem 300 Kč za 1 m3 přiblíženého dříví lanovkami (cena na vývozním místě - tedy bez nákladů na následné odtahování dříví traktorem). Mezi další vlivy snižující „ekonomiku” (efektivnost) lanovkového způsobu přibližování je třeba také uvést těžbu přesíleného dříví a malé těžební koncentrace související s vyloučením holosečí.

Těžba přesíleného dříví v horách

V poslední době se stále častěji rozebírá problematika těžby tlustého - přesíleného dříví. I když se těžba tlustého dříví týká zejména lesů Alp a Karpat, i v Česku jsou tisíce hektarů přestárlých porostů s tlustým, především bukovým dřívím.

Za přesílené dříví se obecně považuje takové, které se získává těžbou stromů majících v d1,3 průměr přes 50 cm. Takové dimenze stromů můžeme dnes vidět hlavně v nepřístupných, horských terénech. Toto dříví je stářím výrazně poznamenáno diferenciací technických i chemických vlastností, a proto nelze klást rovnítko mezi tlustým a kvalitním dřívím, a je třeba se rozloučit s představou, že takové dříví se bude prodávat za vyšší ceny. Opak je pravdou, zpeněžení (a tedy i efektivnost těžby) přesíleného dříví je nízká.

Je-li realitou, že dřevní zásoby narůstají, jak uvádí oficiální statistiky, potom rostou i zásoby tlustého dříví, a to především v obtížných terénech. Naléhává potřeba obnovy těchto porostů je zdůrazněna hrozbou, že se přesílené dříví stane palivovým dřívím, a proto platí, že čím dříve se začne s obnovou, tím lépe.

Otevřenou otázkou zůstává, jak na potenciální možnost zvýšených dodávek tlustého dříví zareaguje dřevařský průmysl, ať již zahraniční, či domácí (pilaři zejména v alpských zemích jsou si této skutečnosti vědomi a připravují kapacity na zpracování).

Lanovky v podmínkách malých těžebních koncentrací

Jestliže ještě koncem 80. let minulého století se těžební koncentrace v podmínkách holosečí pohybovala mezi 1–2 m3 na 1 m trasy lanovky (200–500 m3 dříví na jedno lanovkové pracoviště), v současné době v případě volby přirozených způsobů obnovy s clonnou sečí, příp. probírek či sanitárních těžeb, klesne množství dříví pod 0,5 m3 na 1 m trasy lanovky (50–100 m3 dříví připadající na jednu stavbu lanovky).

To znamená, že jestliže se dříve prostavělo (montáž i demontáž lanovky) cca 20 % času a 80 % byl produktivní čas lanovky, v podmínkách selektivních způsobů těžby se prostaví 40 % času a jen 60 % zůstává na vlastní přibližování.

Náklady na 1 m3 lanovkou přiblíženého dříví (bez odtahování traktorem) tak vzrostou z běžných 300 Kč na 500 Kč. To pochopitelně neznamená pěstební trend malých těžebních zásahů opustit, ale právě naopak rozšířit.

Prokázalo se, a lze to doložit i na příkladu hospodaření ŠLP Masarykův les MZLU ve Křtinách, kde se ve velmi složitých podmínkách Moravského krasu lesní lanovky téměř výlučně nasazují v podmínkách selektivní těžby clonných sečí a kde se úspěšně aplikovanou přirozenou obnovou (podmíněnou právě použitím moderní lesní lanovky a vhodného pracovního postupu) šetří na 1 ha lesní plochy 75–100 tis. Kč (úspora nákladů na zalesnění a zajištění kultury).

Omezit na minimum vliv malých těžebních koncentrací na ekonomiku lanovkového soustřeďování vyžaduje širší přístup k celé problematice, zahrnující mj.:

- rozčlenění porostů cestní sítí;

- hledání přijatelných kompromisů pěstebních zásahů;

- technická řešení rychlomontáže lesních lanovek.

Cestní síť pro lanovkové přibližování dříví

Praxe potvrzuje (vyhodnocením provozu nejrůznějších typů moderních stožárových typů lesních lanovek), že největší výkonnost a nejmenší náklady jsou u tras s délkou mezi 200–400 m. Nad hranici 450 m progresivně narůstá pracnost stavby, pod tuto hranici je pro malé těžební koncentrace neúměrně vysoký podíl neproduktivního konstantního času na stavbu, případně je zde již výhodnější používat jednoduché systémy bez nosného lana.

Optimální dosah lanovek mezi 200–400 m koresponduje s hustotou cestní sítě (rozumí se tvrdé odvozní cesty) kolem 20 m/ha (na této hustotě se shoduje většina odborníků jako na cílovém řešení zpřístupnění horských porostů).

K volbě pěstebních zásahů

Jako technik nemohu rozebírat optimální postupy při výchovných či obnovných těžbách s vyloučením holosečí z hlediska pěstebního. Pro velkou diverzifikaci podmínek lesních porostů lze jen těžko prosazovat nějaký universální postup, pouze pro povolání lesníka platí zásada nedělej stejné věci všude.

Rovněž platí, že úspěšně provedená přirozená obnova, navíc v horských podmínkách, je vizitkou vysoké odbornosti lesního hospodáře.

Dovolím si jen vyslovit názor, často uváděný samotnými lanovkáři, že při vyznačování těžebního zásahu, např. při vyznačování prosvětlovací clonné seče, se pěstitelé jen málo ohlíží na technické (a ekonomické) možnosti přibližovacího prostředku - traktoru či lanovky.

Jde o aplikaci následujících pěstebních zásahů:

- uplatnění skupinovité clonné seče;

- provedení určitého typu liniové probírky (při vyznačování od linky nejvzdálenějšího tlustšího stromu si často stačí

promítnout optimální směr vyklizování a v tomto směru označit 1–2 stromy tenčí, nacházející se v podúrovni);

- zásada poklesu intenzity těžebního zásahu směrem od linky do nitra porostu;

- úrovňový zásah s cílem odstranění silných, z hlediska genetického nekvalitních stromů.

Zde technikům pěstitelé něco dluží, má-li být cílem dosažení nejlépe možného kompromisu mezi pěstebními požadavky a limitujícími náklady.

K technickým opatřením

Teprve současná technická úroveň lanovek, řešící rychlomontáž, automatizovanou jízdu nákladu, radiové ovládání lanovky, kotvení vozíku na nosném laně, umožňuje nasazení lesních lanovek v podmínkách podrostního hospodářství. Umožňuje volit takové ekonomicky ještě přijatelné pracovní postupy, při kterých je poškozování náletu, nárostu a zbývajících stromů mateřského porostu minimální.

Závěr

Těžební postupy, ať již výchovné nebo obnovné, jsou v horských a těžko přístupných oblastech provázeny často natolik zvýšenými náklady, až se stávají neúnosnými a neprovádí se vůbec.

Není pochyb, že právě zde je třeba použít těch nejracionálnějších metod, zahrnujících jak nová technická řešení, tak i racionální pěstební opatření, a to s cílem dosažení nejlépe možného kompromisu mezi pěstebními požadavky a limitujícími náklady.


Adresa autora: Ing. Přemysl Horek, CSc.

Školní lesní podnik (ŠLP) Křtiny

Křtiny 176

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.