Obnova lesních ekosystémů Jizerských hor
Ve dnech 26. a 27. září 2005 proběhla mezinárodní konference „Restoration of Forest Ecosystems of the Jizerské hory Mts.“ (Obnova lesních ekosystémů Jizerských hor). Akci pořádala FLE ČZU v Praze spolu s Výzkumnou stanicí pěstování lesů v Opočně (VÚLHM Jíloviště-Strnady). Cílem bylo zveřejnění poznatků získaných při řešení projektu Grantové služby LČR „Lesnické hospodaření v Jizerských horách“ (2003–2004) mezinárodní odborné veřejnosti. Hosté z Německa, Polska a Slovenska, kteří se konference zúčastnili, využili rovněž možnosti konfrontace přednesených poznatků se svými výsledky a zkušenostmi z okolních horských oblastí – Krušných hor, Beskyd a Tater.
Výsledky výzkumu v Jizerských horách
První den zazněly v historickém prostředí zámku v Kostelci n. Č. l. referáty 14 přednášejících. Z výsledků rozptylových studií P. Hadaše vyplývá dosud trvající nadměrná imisní zátěž lesů Jizerských hor. Negativní vliv současné kyselé depozice uvádějí i V. Šrámek, B. Lomský a E. Bednářová, kteří konstatují souhlasné vztahy mezi zvýšeným obsahem síry v listech, vyvolaným imisemi a defoliací stromů, a dále též lepší zásobení živinami u porostů s aplikací vápence v minulých letech. Referát z oboru lesního školkařství (A. Jurásek, J. Leugner, J. Martincová) upozorňuje na nebezpečí zúžení genetické variability smrku ztepilého při (běžném) vyřazování pomalu rostoucích semenáčků ze sadbového materiálu pro horské oblasti. Tím jsou vyřazováni zdraví, pomalu rostoucí jedinci, kteří mohou vykazovat nejvyšší toleranci ke stresům v extrémních horských podmínkách. Přirozenou obnovou smrku na jizerskohorských rašeliništích se zabývaly I. Ulbrichová a V. Šimková. Na 19 transektech sledovaly vztahy mezi množstvím a růstem smrkových semenáčků a hodnotily jejich závislost na růstových podmínkách, především na výšce hladiny spodní vody a okolní vegetaci.
Pozitivní vliv probírek na růst a zdravotní stav smrkových porostů poškozované imisemi konstatovali na základě výsledků dlouhodobého pokusu M. Slodičák a J. Novák, kteří na sledovaném výzkumném objektu kvantifikovali množství základních živin v ekosystému probíraného a kontrolního porostu. Zhoršení zdravotního stavu bukové kmenoviny v důsledku zvýšení imisní zátěže po silných uvolňovacích těžbách vyplývá z hodnocení víceletého pokusu v nižších partiích jizerskohorských bučin, předkládaného O. Špulákem a J. Součkem. Problematice potenciální produkce bukového porostu v této oblasti se věnoval J. Třešňák, který v závěrech zmiňuje vyšší reprodukční schopnost buku oproti klenu, jeřábu a smrku.
Potřebu diferenciace při volbě melioračních opatření ve vyšších horských polohách zdůraznil ve svém vystoupení V. Podrázský, celoplošná aplikace vápnění může být příčinou degradace stanovišť ochuzením o živiny. Z výsledků testování podpory lesních kultur aplikací dolomitického vápence při výsadbě (V. Balcar, I. Kuneš, D. Kacálek) byl pozitivní vliv zjištěn na buku a javoru klenu, negativní vliv na bříze karpatské. Diference v účinnosti vápnění jsou kromě odlišnosti nároků testovaných dřevin spatřovány i v rozdílných podmínkách půdních.
Exkurze
Druhý den čekala účastníky terénní exkurze po vybraných lokalitách a výzkumných objektech v Jizerských horách. Na demonstračním objektu Kristiánov mohli přítomní zhlédnout výsledky 20letého probírkového pokusu v imisemi poškozované smrkové monokultuře. Pochůzku v porostu doprovázel výklad pracovníků VS Opočno s přesnými údaji o vývoji porostu vychovávaného probírkou silné a střední intenzity a kontrolní částí bez zásahu. Výchovné zásahy zvýšily vitalitu ponechaných stromů a jejich toleranci vůči mechanickým stresům sněhem a větrem. Víceletý vývoj kultur 30 dřevin domácích a introdukovaných dřevin demonstrovali pracovníci VÚLHM a FLE na objektu Jizerka na vrcholu Středního jizerského hřebene. Je zřejmé, že dosavadní 15leté výsledky šetření výsadeb prokazují dostatečný růstový potenciál našich domácích dřevin, které ani v drsných podmínkách horských hřebenových partií se současnou imisní zátěží není nutné nahrazovat druhy cizími. Na zastávce u objektu Ptačí Kupy byla konstatována dostatečná fruktifikace bukových porostů i na jizerskohorské náhorní plošině v posledních deseti letech.
Zástupce Správy CHKO Jizerské hory V. Vršovský informoval o problematice imisemi narušených lesních ekosystémů v NPR Rašeliniště Jizery. I přes narušení imisní zátěží koncem minulého století se tyto ekosystémy nacházejí v dobrém stavu, a proto je severní část rezervace Správou CHKO se souhlasem LČR navržena k zařazení do seznamu bezzásahových území. Petr Žaba (LS Frýdlant) zmínil průběh celé imisní kalamity, její následky a opatření, která lesníci museli zvládnout ve velmi krátkých časových úsecích. Závěrem zdůraznil přání lesního provozu adresovaného výzkumníkům, aby při řešení aktuálních problémů byly jejich závěry, poznatky a doporučení pro lesnickou veřejnost srozumitelné, a hlavně jednoznačné.
Adresa autora:
Ing. Vratislav Balcar, CSc.
VÚLHM, VS Opočno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
D. R. Eisenhauer (Drážďany) informoval o současném postavení lesního výzkumu v Sasku po strukturální reformě státní správy lesů a jeho cílech. Lesnický výzkum je přímo začleněn do řízení instituce saských lesů (Staatsbetrieb „Sachsenforst“). Výzkum v horských lesích je soustředěn především na problematiku ochrany půdy a její revitalizace, na vodohospodářskou funkci lesů a na funkci vazby vzdušného CO2.
Přirozenou obnovu lesů ve vyšších polohách polské části Beskyd (Beskid Slaski) hodnotí J. Barszcz a S. Malek (Krakov). Dochází k závěru, že současná přirozená obnova smrku je ve vyšších polohách nedostatečná, a proto doporučují opatření na její podporu, od ochranných opatření náletových semenáčků až po doplnění porostních mezer výsadbou vhodného původu. Problematice borových porostů v průmyslovém trojúhelníku Lipsko-Halle-Bitterfeld věnují svou práci Ch. Fürst, M. Abyi a F. Makeschin (Drážďany). Sumarizují dosavadní publikované poznatky a jako navrhované lesnické opatření zmiňují přeměnu porostní skladby listnatými dřevinami. Studie M. Skorupského (Poznaň), A. Wierzbické, J. Kamczyce a M. Slodičáka se zabývá výskytem půdních roztočů na vybraných lokalitách české strany Jizerských hor a dochází k závěru, že dosavadní vápnění výskyt půdní acidofilní fauny nenarušilo.