Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 6/05

Státní lesy na Slovensku se mění

Lesnický rezort na Slovensku neprošel žádnou zásadní porevoluční transformací, u státních lesů zůstal téměř původní systém, tedy plně decentralizované řízení, 26 odštěpných závodů s velkými pravomocemi od obchodu až po pronájem a prodej majetku. Státní podnik Lesy Slovenské Republiky Banská Bystrica (LSR) byl zřízen 1. 7. 1999 rozhodnutím ministerstva zemědělství o splynutí státních lesních podniků na Slovensku, tj. Lesů Bratislava, s. p., Lesů Trenčín, s. p., Severoslovenských lesů, s. p., Žilina; Středoslovenských lesů, s. p., Banská Bystrica; Lesů Košice, s. p., Lesů Prešov, s. p., a Semenářsko-šlechtitelského podniku Liptovský Hrádok. Některé z těchto podniků byly vzhledem k rozložení listnatých a jehličnatých lesů téměř v bankrotu, jiné slušně prosperovaly. Fúzí se vytvořila určitá vyrovnaná bilance. Jedním z iniciátorů této změny byl i slovenský dřevozpracující průmysl. LSR dávaly přednost krátkodobým bilaterálním obchodům a v letech 1999–2001 se relativně velké množství dřeva exportovalo, na druhou stranu si dřevozpracující průmysl stěžoval, že neví, jak se dostat ke dřevu, i když má problém s platební schopností. Spor přešel mediálně až do formy kriminalizace a velmi tvrdých výčitek vůči managementu LSR. Válka skončila až podáním trestních oznámení ze strany ministra a ministerskou kontrolou u LSR v roce 2003. Ekonomika podniku se od jeho vytvoření postupně zhoršovala. Postupně klesaly i provozní dotace, které byly hlavním faktorem vyrovnaného hospodaření. Vývoj v obchodní oblasti byl charakterizován postupným nárůstem nezaplacených pohledávek a neschopností tvořit adekvátní opravné položky a rezervy.

Zpracování kalamity na Slovensku

Během uplynulé zimy se nad Evropou přehnaly dvě historicky výjimečně silné větrné bouře. V souvislosti s nimi se začalo diskutovat o prudkém poklesu cen dříví na evropském trhu a jeho nadbytku, situace však nakonec není tak extrémní, jak se očekávalo. 8. a 9. ledna postihla jedna z nich severní Evropu – jižní část Skandinávie a pobaltské státy. Nám podstatně blíže – geograficky, ekonomicky i „pychologicky“ byla ta, která zasáhla v podvečerních hodinách dne 19. listopadu 2004 Slovensko, v největší síle pak severní část země, především území Tatranského národního parku (TANAP). Příčiny a hlavně důsledky orkánu budou pro slovenské lesníky a veřejnost důležitým tématem po několik dalších let či desetiletí. Také naše redakce se vydala v polovině dubna „do terénu“ s cílem zjistit, jaká je situace kolem zpracování dříví, ochrany lesa a zalesnění na postižených územích a jak se na likvidaci kalamity podílejí české firmy. Nutnost rychlého zpracování obrovského množství hmoty totiž znamená také první velkou příležitost pro masivnější uplatnění harvestorových technologií na Slovensku

České firmy na Slovensku

Podrobný mechanismus výběrových řízení v TANAP popsal v rozhovoru ředitel SL TANAP. Jak dopadli české firmy či živnostníci, uvádí tab. 1. Kromě toho však na Slovensku pracují další firmy jako dodavatelé prací. Přinášíme informace o působení některých z nich.

Tržní oceňování lesních majetků

Tomáš Dohnanský

V letech 1998 a 1999 byla v LP zveřejněna série článků týkající se odhadu tržní hodnoty (ceny obvyklé, ceny obecné) lesních majetků. Posledním počinem v této oblasti byl článek Ing. Nejedlého (LP 3/2004), reprezentující ryze investiční pohled na tuto problematiku. Tímto příspěvkem chci představit vlastní metodiku odhadu tržní hodnoty lesních majetků (lesní a nelesní pozemky s lesními porosty na nich rostoucími v souladu s platným cenovým předpisem č. 540/2002 Sb., v platném znění). Snahou bylo navrhnout univerzální metodu odhadu tržní hodnoty, která by byla použitelná bez ohledu na velikost lesního majetku, jeho druhovou a věkovou skladbu, ale i účel tržního ocenění.

Praktické zkušenosti s dotacemi z EU

Karel Kovář

Klasické lesnické dotace byly od roku 2000 omezovány zejména v oblasti podpory mimoprodukčních funkcí lesa (retenční nádrže, lesní cesty) a odstranění škod kalamitami (povodně, větrné kalamity). Příspěvky z Evropské unie (EU) jsou tedy po dlouhé době další možností, jak získat finanční prostředky pro LH. Cesta k získání finančních příspěvků z EU je však velmi dlouhá a obtížná. Ne vždy jsou tyto obtížné kroky nastaveny EU, silný administrativní systém státní správy ČR a jeho podřízených institucí velmi často stanovuje podmínky vysoce převyšující rámec požadavků EU.

Využití agregačního feromonu lýkožrouta vrcholkového

Milan Švestka, Lukáš Drašar, Viktor Janauer, Pavel Drašar

Ochrana borových porostů před škůdci nabývá na důležitosti s tím, jak roste jejich zatížení. Lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus Gyllenhal) je významný škůdce našich borových porostů. Škody na porostech se v suchých obdobích výrazně zvyšují. Článek shrnuje současné znalosti získané studiem agregačního feromonu a možnosti jeho využití při monitorování početnosti lýkožrouta vrcholkového.

Příčiny antropické degradace lesních ekosystémů

Jiří Lhotský

Příčinou plošné druhotné degradace produkční lesní půdy a následně lesního ekosystému byl většinou nevhodný zásah člověka do rovnováhy ekosystému v minulosti (např. nevhodná záměna přirozené porostní skladby, devastace hrabáním steliva, pasečné hospodářství). V novější době přistupuje zejména destrukční vliv imisí na rozpad lesního ekosystému. V lokálním měřítku se na degradaci lesních půd mohou podílet další zásahy (nevhodné použití mechanizace, těžba nerostných surovin na lesní půdě, nevhodně řešená cestní síť, rekreace apod.).

Problém má ovšem i svůj teoretický aspekt. Degradační proces lze také chápat jako člověkem způsobené vychýlení energetické rovnováhy mezi půdním prostředím a biocenózou. Protože úroveň ekosystému je úměrná přívodu energie, lze degradaci jako trvalou nebo dlouhodobou ztrátu produkčního (ekologického) potenciálu stanoviště chápat jako trvalý, resp. dlouhodobý pokles přívodu energie, popř. schopnosti zhodnocovat energii. Příkladem může být vrstva nadložního surového humusu, jež se tvoří v degradovaných lesních půdách, aniž se z něho uvolňuje energie zpět do ekosystému.

Účinky pomalu rozpustných tabletovaných hnojiv

Jiří Remeš, Daniel Zahradník, Vilém Podrázský, Jaroslav Kubíček, Václav Nárovec

V poloprovozních podmínkách porostů, zakládaných na Lesní správě Horní Blatná v západním Krušnohoří, se na pěti pokusných plochách testovala praktická účinnost tabletovaných hnojiv s pozvolným uvolňováním živin (tzv. Slow Release Fertilizer, dále SRF). Po čtyřech letech od výsadby sazenic a jejich přihnojení různými hnojivými tabletami tuzemské i zahraniční provenience se u smrku ztepilého a buku lesního vyhodnocoval výškový a tloušťkový růst přihnojovaných a nepřihnojovaných sazenic. Výsledky pokusu mohou vlastníkům lesa usnadnit jejich rozhodování o využití tabletovaných hnojiv k podpoře růstu zakládaných lesních porostů.

Úvodník

Jozef Marko, poradce generálního ředitele Lesů SR, s. p., člen redakční rady LP

Vážení čitatelia,

presne pred rokom som nasadol v pozícii poradcu generálneho riaditeľa pre public relations do rozbehnutého vlaku s názvom "Reštrukturalizácia a transformácia štátneho podniku Lesy SR". Dostal som tak možnosť vrátiť sa k vedomostiam, nadobudnutým počas štúdií na bývalej Lesníckej fakulte VŠZ v Brne. Zároveň to bola pre mňa aj príležitosť uplatniť dlhoročné skúsenosti hovorcu z košických železiarní, keď fungovali pod značkou VSŽ a neskôr U. S. Steel.

Editorial

Veronika Kmínková 

Vážení čtenáři,

do rukou se vám dostává červnové, "slovenské" číslo LP.