Jak se dělá inventarizace lesů v pohoří Tian – Shan

Richard Slabý

V srpnu 2007 jsem v ženevské kanceláři Evropské hospodářské komise OSN vyplnil a odeslal strukturovaný životopis a motivační dopis. Těmito dokumenty jsem se přihlásil do standardního výběrového řízení na pozici mezinárodního konzultanta projektu Národní inventarizace lesů a dalších přírodních zdrojů ve středoasijském Kyrgyzstánu pod metodickým vedením FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství).  V polovině února 2008 mi přišel e-mail, zda ještě reflektuji na práci v Kyrgyzstánu. Pokud ano, že mne očekávají 1. března v Římě.

Začátek března se mi podařilo „posunout“ na 9., ale i tak zmatky s dokončením a předis-ponováním všech věcí včetně dokoupení výbavy se dají jen těžko vylíčit. Samostatnou kapitolou bylo splnění všech byrokratických povinností spočívajících ve vyplnění několika formulářů, prodělání předepsaných očkování a prostřednictvím tehdy u nás ještě nepříliš známého e-learningu projít bezpečnostním školením a složit potřebný certifikát.

Na FAO, které leží na dohled od turistických cílů, Forum romanum a Kolosea, mě čekala sjednaná audience u šéfa příslušné sekce, pana Saketa Mohameda, který mě uvedl do problematiky a seznámil se šéfem projektu, čtyřicetiletým Švédem Danem Altrellem z Malmö. Poté odjel neznámo kam a už jsem jej neviděl. S Danem jsme společně při diskusích kolem FAO systému „National Forest Monitoring and Assessment“ strávili v Římě zbytek pracovního týdne a také společně odletěli do Kyrgyzstánu.

Něco málo o Kyrgyzstánu

V anglickém průvodci od vydavatelství Bradt píší, že se země nazývá “Švýcarskem střední Asie“, ale hned záhy upozorňují, že by to člověk neměl přenášet za hranice geografie. V tomto mají zcela jistě pravdu. Země má 200 000 km2, 5 milionů obyvatel, od 31. srpna 1991 je samostatnou republikou a dělí se na 7 správních oblastí. Hlavním městem je Biškek, dříve Frunze, s přibližně 600 000 obyvateli. HDP v roce 2010 byl 4,6 mld. USD (pro srovnání ČR 192 mld. USD). Národní měna 1 som = 0,43 Kč.

Po geografické stránce a co se přírody týče, jde zřejmě společně se sousedním Tádžikistá-nem v pohoří Pamír o nejzajímavější část střední Asie. Země je plná hor, řek a jezer. Největší z nich, bezodtokové, Yssyk – Kul ve výšce 1 600 m n. m. je se svými 660 m páté nejhlubší jezero na světě a řadí se po jezeře Titicaca se svými 6 236 km2 na druhé místo v rozloze horských jezer světa. Kyrgyzstán je opravdu hornatou zemí. 90 % země leží ve výšce nad 1 500 m, 71 % nad 2 000 m n. m. Hlavním horstvem je Tien – Shan (v jednom z překladů Mladé hory) s nejvyššími vrcholky přes 7 000 m n. m., na jižní hranici s Tádžikistánem potom leží jeden z mnoha hřebenů Pamíru, také s vrcholky přes 7 000 m. V zemi je 6 500 ledovců, které, kdyby se rozpustily, mohly by údajně „pokrýt“ Kyrgyzstán třímetrovou vrstvou vody.

Něco málo o projektu

Celosvětové zjišťování stavu lesů má samozřejmě problémy zejména v rozvojovém světě. V těchto zemích se proto FAO snaží podporovat národní inventarizace přírodních zdrojů a celkově pozvednout obory, které jsou v její kompetenci. Projekty tohoto typu se skládají z části, kdy se zjišťuje stav pozemním šetřením a z části věnující se rozvoji znalostí v oblasti dálkového průzkumu země. V rámci projektu se počítá s celkovým rozvojem lesního hospodářství a s „nastartováním“ meziresortní spolupráce.

Pro vlastní inventarizaci přírodních zdrojů existuje jeden základní pracovní manuál, který se postupně upravuje pro jednotlivé oblasti a konkrétní země. Ačkoli obvykle existuje dělicí čára mezi lesnictvím a zemědělstvím (či jinou lidskou činností) – přitom se tyto oblasti silně ovlivňují – metodika se na místech, kde se provádí měření a zjišťování stavu, zabývá využíváním krajiny ve všech souvislostech. Celá země se rozdělí na čtvercovou či obdélníkovou síť s pravidelným rozestupem. Hustota této sítě je buď v celé zemi stejná, nebo se liší podle charakteru té které části příslušné země. Samozřejmě hustota sítě je kompromisem mezi chutí a možnostmi. V průsečíku sítě leží pomyslný čtverec o straně 1 km. Uvnitř každého čtverce se zjišťuje stav na čtyřech na sebe pravoúhle položených (rovnoběžně se stranami čtverce) pásech 20 x 250 m. Identifikace počátečních bodů všech čtyř ploch ve čtverci se provádí pomocí GPS. Rozestupy mezi čtverci jsou relativně velké (20-50 km), ale celkově se změří v rámci 4 zkusných ploch rozloha 2 ha – viz obr. 1. To vše pro to, že v těchto zemích je obecně problém s přístupem k ploše, což zabere velké množství času.

Předmětem zjišťování je typ pokryvu, který je odvozen pro danou zemi podle klasifikace FAO. Zjišťují se druhy a rozměry všech stromů od určitých průměrů podle dané země, na podplochách keře, obnova lesa, rostlinné indikátory a druh půdy. Podstatnou součástí je interview s místními obyvateli za účelem komplexního zjištění aktivit v místě daného čtverce. Některé země mají i složité zjišťování stavu zemědělství a rybářství, ale to se zdejšího projektu netýkalo.

Podobné projekty mají šéfa z FAO, kterému je partnerem někdo z místních. Dále je zde mezinárodní konzultant a několik národních konzultantů pro jednotlivé speciální obory, jako je venkovní měření, GIS, zpracování informací atd. Úlohou mezinárodního konzultanta je zejména organizace prací, včetně jejich provázání do smysluplného celku tak, aby vše navazovalo a fungovalo. FAO platí cesty šéfa z Říma, plně hradí náklady na konzultanty, školení a veškeré vybavení terénních měřičských skupin, kromě aut. Ostatní náklady nese země, která se k tomuto typu projektu přihlásí. Hmatatelným výsledkem projektu by měla být možnost poskytovat v budoucnu použitelné údaje o stavu lesů pro potřeby státní politiky a do mezinárodních statistik (FRA). Podobné informace jsou také nezbytné pro další rozvojové programy. Nutno doplnit, že v Kyrgyzstánu to byl první podobný projekt ve střední Asii.

Úprava metodiky

Celý projekt tu měl na starosti institut, který by se tak nejlépe dal přirovnat k našemu Lesprojektu v dobách, kdy dělal celoplošně LHP. Jde však jen o jednu skromnou přízemní budovu v Biškeku bez regionálních poboček. Každý z asi 30 zaměstnanců má počítač, ale veškerý SW je nelegální. Přístup na internet je jen jeden, a to v ředitelně.

Práce nad ruským překladem mezinárodního manuálu, který stvořil v minulých měsících místní gynekolog, jsme s Danem začali v úzkém kruhu se čtyřmi místními taxátory. Nejvíce času v počátku zabralo uzpůsobení tabulky FAO pro druhy pokryvu, lesy, jiné lesní plochy, zemědělské pozemky, zastavěné plochy a vody, s různými kategoriemi v těchto hlavních třídách, na zdejší poměry. Poté jsme museli aktualizovat podle upraveného manuálu venkovní zápisník, sestavit soupis rostlin a půd a dotvořit soupis dřevin a keřů.

Osobně si co do problémů vystačím s jed-ním, mateřským jazykem. Když jsou jazyka dva, je už orientace horší, ale lety soustavného tréninku se situace postupně drobně zlepšuje. Nyní ale šlo o jazyky tři, resp. čtyři, a to už bylo na pováženou. Manuál se připravoval v ruštině, s Danem bylo nutno komunikovat anglicky a místní spolu často mezi sebou mluvili kyrgyzsky. Tato řeč náleží k tureckým jazykům, ale díky ruskému vlivu je psaná azbukou. Odvodit z ní kromě poruštělých slov nejde nic. Čtvrtým jazykem byla v mojí hlavě čeština. Místní vždy něco začali řešit v ruštině, ale v zápalu přešli záhy do mateřštiny, potom se mně zeptali rusky. Když jsem věděl, odpověděl jsem, když ne, bylo nutno řešit přes angličtinu s Danem. Na druhou stranu, i když jsem věděl, bylo nutno Danovi alespoň ve zkratce říci, co mají za problém a jak jsem jej vyřešil. Díky více než deset let trvajícímu švýcarskému projektu na podporu zdejšího lesního hospodářství jsme se mohli soustředit na terestrické mapování a vyhodnocení lesnatosti z družicových snímků převzít.

Dalším úkolem, který bylo nutno před výjezdem vyřešit, byla hustota sítě ploch, tedy i celková náročnost polních prací, které by měly být dokončeny do příštího podzimu. Přes námitky FAO si Kyrgyzstán prosadil poměrně hustou síť 10x10 minut zeměpisné souřadnicové sítě (vzdálenost čtverců cca 23 km). Znamenalo to 766 čtverců, ale jelikož jich 36 leželo v jezerech a 176 nad hranicí stromů a keřů, na kterých se pokryv zjišťoval z družicových snímků, pro pozemní měření jich zůstalo 564. Vzhledem k nepřístupnosti, stavu silnic a vozidel bylo i to velké sousto.

Do konce dubna jsme upravili metodiku a měli v podstatě všechny potřebné seznamy dřevin, keřů, bylin a půd. Podle metodiky byly upraveny i zápisníky. Horší to bylo ale s technickým vybavením. Díky výběrovým řízením FAO nakonec přišla podstatná část vybavení až před letní sezónou 2009. Ověření technologie (květen), školení vedoucích měřičských skupin – červen (obr. 2) a nakonec i měření v roce 2008 muselo proběhnout s tím, co bylo v místním institutu k dispozici. Celá technologie je postavena na GPS, ručním kompasu, pásmech, fotoaparátu, výškoměru, průměrce a polní lopatce pro jednoduchý půdní průzkum.

Do terénu

V červenci se rozjelo 7 měřičských skupin do různých oblastí země a začalo ostré měření. Stav automobilů byl dosti žalostný a v kombi-naci s vysokohorským terénem to dávalo tušit, že nastanou problémy. Skupina, která se účastnila adaptace technologie na místní podmínky, se stala skupinou metodicko – kontrolní. Původní záměr, že by se některé plochy měřily v rámci kontroly znovu, se z kapacitních a provozních důvodů nezdařil. První rok jsme při návštěvách měřičských skupin řešili zejména různá nedorozumění a upřesňovali výklad metodiky. Inventarizaci prováděli vzděláním lesníci, ale týkala se i zemědělství, povrchových dolů, vodních ploch i zastavě-ných území, což byly věci pro ně naprosto neznámé.

Po dojezdu do blízkosti plochy se skupina většinou ubytovala poblíž místních horských pastevců, od kterých bylo možno koupit nějaké potraviny a půjčit si koně. Od tohoto bodu již mapovali přístup k ploše. Měření se obecně začínalo na ploše č. 1 (Plot 1 – viz obr. 1), na kterou bylo nutno jít podle GPS. Další postup po ploše byl již směřován podle kompasu a odměřován pásmem. Pokud, a to bylo velmi často, byl terén sklonitý, bylo nutno vzdálenost podle tabulky prodlužovat podle aktuálního sklonu tak, aby se měření provedlo na vzdálenosti 250 m (myšleno průmět v mapě). Pokud plocha padla na pastviny, šla práce celkem rychle. Pokud ale byl na ploše les, často horský smrkový prales, už jenom průchod na často prudkých srázech vyžadoval nadlidské úsilí. K přepočtu vzdálenosti se ještě přidávalo přesné měření každého stromu včetně jeho přesného umístění na ploše. Zde bylo nutno do záznamu provádět zpětnou redukci vzdálenosti a navíc i redukci vzdálenosti určující polohu stromu od osy plochy. V počátcích jsme chtěli v rámci konzultací s FAO v těchto bodech technologii poněkud upravit, ale bez úspěchu. Na podplochách se určoval druh půdy, sledoval výskyt indikatorních rostlin a zjišťoval počet a druh keřů. Vzhledem k erozi mají keře v Kyrgyzstánu velký význam. Takto se změří všechny 4 plochy v rámci čtverce a vše je na určených místech doprovázeno pořizováním fotografií. V rámci měření je nutno se sejít s nějakými místními obyvateli, tedy pokud se podaří někoho najít, a vyzpovídat je z pohledu toho, co jim daná lokalita (čtverec o stranách 1 km) přináší – dřevo, seno, pastva a následný prodej či vlastní spotřeba masa, sběr ořechů, sklizeň polních plodin, lov divoké zvěře, lov ryb atd. (obr. 3). Ohledně dřeva je v dnešním Kyrgyzstánu legálně možno zpracovávat jen uschlé stromy. Přitom ve většině údolí na jih od jezera Issyk – Kul jsou milióny kubických metrů velmi kvalitního smrku tianšanského - Picea schrenkiana (obr. 4).

Kromě vlastního měření bylo nutno nastavit systém ukládání a přípravu na zpracování dat v Biškeku. To spočívalo nejdříve v kontrole venkovních zápisníků včetně vyjasnění nesrovnalostí. Uvážíme-li, že některé měřičské skupiny odjely na druhý konec země a vracely se až na podzim, je jasné, že šlo o další z mnoha problémů, jelikož přes mobil se vše vyjasnit nepodařilo. Po kontrole se zapisovala data do databáze v Microsoft Access, zápisníky se skenovaly a fotografie se ukládaly do příslušných složek na serveru. Každý den se data zálohovala. Kromě nastavené databáze tyto věci obecná technologie FAO neřeší a vše záleží na místním týmu.

Zpracování dat a výsledky

Měření probíhalo do podzimu 2008 a celou sezónu v roce 2009. Na podzim roku 2009 provedlo FAO prostřednictvím Dana školení v oblasti zpracování výsledků. Vše se provádělo v programech Microsoft Access a Excel. V roce 2010 postihla Kyrgyzstán další revoluce, navíc doprovázená národnostními problémy na jihu, kde žije velká uzbecká menšina, což mělo samozřejmě vliv i na průběh projektu. I přes toto zdržení se podařilo místním pracovníkům do prosince 2010 sestavit podle vzoru z jiných zemí první návrh závěrečné zprávy. Proběhl seminář pro různé státní instituce, pro které by data mohla být užitečná, včetně oficiální tiskové konference. Na těchto setkáních byly prezentovány zejména výsledky zjištěné během inventarizace, ale výsledný dokument byl i příležitostí sumarizovat a dát do přehledných tabulek i data, která jsme v rámci přípravy procesu shromáždili z různých zdrojů.

Inventarizace ukázala, že dnes je v Kyrgyzstánu 3,4 % lesů (z toho je 7 % uměle zalesněných), 3,1 % ostatní lesní půdy (řídké lesy) včetně keřů. Na 2 % plochy země se rozkládají liská sídliště a komunikace, 8 % rozlohy je využíváno pro zemědělství (pole) a 4,7 % patří vodám. Celých 78,8 % plochy země zabírají horské pastviny, nepřístupné hory, skály a ledovce. S menší přesností se všechny veličiny určily i pro všech 7 správních oblastí. Mnohé zarazí malá lesnatost, ale nutno uvážit procento plochy nad hranicí vegetace a skutečnost, že na jižních svazích do výšky cca 2 500 m n. m. nemá stromová vegetace díky letním teplotám a suchu šanci (obr. 5). Nicméně potenciál pro zalesňování, zejména na severních svazích horských hřebenů táhnoucích se většinou ve směru rovnoběžek, je velký. Jedním z faktorů omezujících zvýšení lesnatosti jsou stáda paseného skotu, ovcí a koz bez jakéhokoli oplocení. Před druhou světovou válkou byla odhadována lesnatost na necelých 10 %, ale mnoho lesů bylo bez náhrady vykáceno pro potřeby válečných operací.

Celková zásoba dřevní suroviny v lesích Kyrgyzstánu je 48 mil. m3, z toho 82 % jsou jehličnany, 13 % listnáče a 5 % jsou lesy smíšené. 86 % jehličnanů je zastoupeno smrkem tianšanským (Picea schrenkiana), dále jsou zastoupeny různé druhy stromových i keřo-vých jalovců a vzácná jedle Semenovova (Abies semenovi). Z listnáčů je zastoupen 31 % ořešák královský (Juglans regia). V posledních zbytcích původních lesů ořešáků se dále vyskytují divoké meruňky, jablka a hrušky. Hojně pěstovanou dřevinou ve vesnicích na jihu je topol, který se používá i na krovy. Kromě jalovců a topolů pod závlahou na jihu nic jiného neroste. Listnaté keře jsou zastoupeny nejčastěji pistácií.

Shrnutí

Po roku v Ženevě to pro mne byla radikální změna. Podobnou zkušenost bych ale doporučil všem a často si na dobu prožitou v Kyrgyzstánu vzpomenu při malicherných sporech hýbajících Českou republikou.

Od prvního příjezdu do Biškeku v březnu 2008, kdy nás museli do hotelů vozit svými auty kluci z institutu a kdy FAO mělo zastoupení pouze v jednom úředníkovi ministerstva zemědělství, který však neuměl anglicky, se situace do prosince 2010, kdy jsem tam byl naposledy, radikálně zlepšila. Kyrgyzstán je nádhernou zemí s velkým potenciálem v oblasti ekologického využívání krajiny a turistiky, o kterou je velký zájem. Dnes běží v Kyrgyzstánu pod hlavičkou FAO více než 10 nových projektů využívajících data z našeho projektu národní inventarizace přírodních zdrojů. FAO má na jižním předměstí samostatnou nemovitost a konzultanty vozí z letiště bílé vozy s výsostnými znaky OSN.

Z projektu jsem zpracoval DVD s kompletní metodikou měření, fotografiemi, plakáty, výsledky v podobě dvou publikací (plná verze a souhrn hlavních dat) a filmem. Metodika a výsledky jsou v anglické a ruské verzi, film je navíc pro zájemce z ČR k dispozici i česky.

Více na: http://www.fao.org/forestry/nfma/en/

http://www.richjourney.euweb.cz/kyrgyzstan_uvod.html

Autor:

Richard Slabý

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autor