Výskyt lesních škodlivých činitelů v Česku v roce 2011

Miloš Knížek, Jan Liška, Jan Lubojacký, Roman Modlinger, Vítězslava Pešková, František Soukup

Přehled poškození lesních porostů v roce 2011 je podobně jako v předchozích letech zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Prezentované číselné údaje jsou vztaženy na cca 70 % výměry lesů v Česku, pokud není uveden přepočet na celkovou plochu lesa. Jsou zde zahrnuty všechny organizace hospodařící ve státních lesích. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (příslušné číselné údaje uvedené v článku je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení). Pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.

Podobně jako rok 2010 lze z pohledu ochrany lesa označit i uplynulý rok 2011 jako období spíše příznivé. Díky absenci rozsáhlých disturbancí (zejména větrných) dosáhl evidovaný objem polomového dříví na nejnižší hodnotu od roku 2007. Zaznamenáno bylo i relativně menší množství kůrovcových těžeb. Hlavními škodlivými faktory byly obdobně jako v předchozích letech větrné a sněhové polomy či sucho, z biotických činitelů stále dominuje přemnožený podkorní hmyz. Chod povětrnostních podmínek byl rovněž celkově vyrovnanější, jako nepříznivý je možno označit především nedostatek srážek v druhé polovině roku. Spíše regionálního charakteru byly zaznamenané klimatické výkyvy (mokrý sníh, pozdní mrazy, letní vichřice spojené s lijáky, povodně). Výše evidovaných nahodilých těžeb činila cca 2,6 mil. m3 dříví (po přepočtu na celkovou plochu 3,8 mil. m3), což je výrazně méně než v období let 2006–2010 (až čtyřikrát méně než v roce 2007, kdy došlo k extrémnímu nárůstu po orkánu Kyrill). Výše nahodilých těžeb tak představovala přibližně 20-25 % těžeb celkových.

Průběh počasí

Rok 2011 lze z hlediska celkového vývoje počasí charakterizovat jako teplotně mírně nadnormální (o cca 0,7 °C) a srážkově mírně podnormální (cca 85 % normálu) – viz graf 1. Zimní období 2010/2011 bylo poměrně studené, přičemž souvislá sněhová pokrývka vytrvala v nižších polohách pouze do února (lokálně však bylo zaznamenáno sněžení ještě i v dubnu). Nástup jara proběhl velice náhle v druhé a třetí dekádě dubna. Tyto dvě dekády byly extrémně teplé (kladná odchylka od normálu byla v tomto měsíci největší v rámci celého roku, téměř 4 °C), avšak na začátku května byly zaznamenány pozdní mrazy, které způsobily lokálně významnější poškození rašících výhonů lesních dřevin. Jarní teploty byly celkově mírně nadprůměrné, srážkově se jednalo o období mírně podprůměrné. Červenec byl chladnější a sráž-kově bohatší (cca 160 % normálu), avšak druhá polovina léta byla opět nadprůměrně teplá. Podzim byl teplejší a srážkově výrazně podnormální (v listopadu nebyly vůbec zaznamenány srážky). Příchod zimního období 2011/2012 byl význačný nadprůměrnými teplotami a absencí sněhové pokrývky.

Abiotická poškození

Objem nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy v roce 2011, ve srovnání s rokem 2010, výrazně poklesl, a to z 2,9 mil. m3 na 1,6 mil. m3 (graf 2, kde jsou hodnoty přepočtené na celou ČR). Nejčastěji se jednalo o poškození větrem (cca 68 %), sněhem (cca 18 %) a suchem (cca 9 %). Ostatní abiotické vlivy (námraza – 51 tis. m3, exhalace – 13 tis. m3 apod.) způsobovaly škody daleko menšího rozsahu. Větrem, sněhem a námrazou byly poškozeny především porosty jehličnatých dřevin, dominantně smrku, méně borovice. Z regionálního hlediska bylo větrnými polomy nejvíce zasaženo území krajů Moravskoslezského (239 tis. m3), Plzeňského (159 tis. m3), Jihočeského (158 tis. m3) a Olomouckého (112 tis. m3) (obr. 1). Z důvodu narušené statické stability porostů (rozvolnění porostů jako důsledek nahodilých, zejména kůrovcových těžeb) nelze očekávat významnější snížení škodlivého vlivu větru ani v následujícím období. Suchem bylo nejvíce zasaženo území Olomouckého (50 tis. m3) a Moravskoslezského kraje (22 tis. m3). Objem vykázaný v těchto dvou krajích představuje cca 50 % celkově evidovaného poškození suchem. Sněhem bylo nejvíce postiženo území Karlovarského kraje (128 tis. m3).

Biotičtí škodliví činitelé

Působením biotických škodlivých činitelů byl v roce 2011 podle evidence poškozen přibližně 1 mil. m3 dřevní hmoty, přičemž v roce 2010 se jednalo o 1,4 mil. m3 a v roce 2009 dokonce o 2,1 mil. m3 (graf 2). Dominantní roli hrál jako již tradičně v posledním desetiletí podkorní hmyz na jehličnanech (smrku), jenž se podílel na přibližně 85 % poškození.

Hmyzí škůdci

Rok 2011 (podobně jako 2010) lze z pohledu ochrany lesa proti hmyzím škůdcům hodnotit spíše příznivě, zejména ve srovnání s předchozími roky. Listožravý hmyz je i nadále evidován ve velmi nízkých početnostech, zpravidla pod prahem hospodářské škodlivosti. U podkorního hmyzu byl zaznamenán další pokles evidovaných těžeb. Výskyt tzv. ostatního hmyzu je podobný stavu v minulých letech.

Podkorní hmyz

V roce 2011 bylo celkově evidováno cca 0,82 mil. m3 kůrovcového dříví. Jednalo se zejména o hmotu napadenou smrkovými druhy kůrovců, přičemž dominoval lýkožrout smrkový – Ips typographus (doprovázený lýkožroutem lesklým – Pityogenes chalcographus a lýkožroutem menším – Ips amitinus; v oblasti severní Moravy a Slezska v posled-ních letech významně konkuruje l. smrkovému lýkožrout severský – Ips duplicatus). Evido-vaný objem kůrovcového dříví přepočítaný na celkovou rozlohu lesů v Česku představuje hodnotu cca 1,2 mil. m3 kůrovcového dříví (značnou částí se na něm ale podílí objem evidovaný na území NP Šumava – viz také níže). Na většině území je proto možno hovořit o vý-znamném zlepšení ve srovnání s předchozím rokem. Obecně však nadále platí, že kůrovci na smrku na mnoha lokalitách setrvávají ve zvýšeném až kalamitním stavu a je potřebné dále snižovat jejich početnost ochrannými opatřeními.

Ke zlepšení situace v roce 2011 přispělo jak včasné a účinné provádění obranných opatření, tak také relativně příznivý průběh počasí. Letová aktivita l. smrkového začala již v polovině dubna. Po krátkodobém poklesu na začátku května (pozdní mrazy) nebylo rojení přezimující generace výrazněji narušeno. Letní rojení (dceřiná generace) bylo značně rozvleklé, neboť bylo poznamenáno chladným a deštivým počasím v červenci. Příznivější podmínky pro letovou aktivitu a vývoj nastaly v srpnu, kdy byl zaznamenán vrchol letního rojení  (pozdější let kůrovců byl zejména za účelem přípravy na přezimování). Podobně jako v roce 2010 byly v nižších polohách zaznamenány dvě generace, ve vyšších prakticky jen jedna, protože druhá generace byla velmi oslabená. Příznivě se projevila také absence velkoplošných živelních kalamit.

Z regionálního hlediska je nejvážnější situace stále v oblasti jižních a jihozápadních Čech (v krajích Jihočeském a Plzeňském bylo evidováno celkem 407 tis. m3, tj. více než 50 % celorepublikově evidovaného kůrovcového dříví). Zde je třeba podotknout, že valná většina těchto těžeb připadá na území Národního parku Šumava. Další dlouhodobě problémovou oblast představuje severní Morava a Slezsko (v kraji Moravskoslezském evidováno 103 tis. m3) (obr. 2), přestože v Moravsko-slezském kraji byla evidována pouhá třetina množství smrkového kůrovcového dříví (napadené l. smrkovým, l. menším a l. lesklým) ve srovnání s rokem 2009 a vývoj těchto těžeb má sestupný trend. Zdejší nepříznivá situace je dána neustále se rozšiřujícím plošným odumíráním smrkových porostů, jež pramení z dlouhotrvajícího sucha a následného rozsáhlého napadení václavkami (Armillaria spp.). Napadení kůrovci je zde z velké části až druhotné a tíživou situaci vyřeší pravděpodobně až celková přeměna druhové skladby lesních porostů stanovištně vhodnými dřevinami.

L. severský se z centra původního výskytu na severní Moravě a ve Slezsku nadále šíří na střední a jižní Moravu a také západním směrem do centrální části republiky (zejména do východních a severní části středních Čech). Objem dříví napadeného tímto škůdcem v roce 2011 (80 tis. m3) byl téměř totožný s rokem 2010 (78 tis. m3). Podle evidence bylo v roce 2011 provedeno následující množství obranných a ochranných opatření proti podkornímu hmyzu vyskytujícímu se na smrku: položeno bylo 290 tis. m3 lapáků, instalováno bylo 53 tis. feromonových lapačů, z napadené hmoty bylo odkorněno 180 tis. m3 a chemicky bylo asanováno 50 tis. m3.

Výskyt podkorního hmyzu na ostatních dřevinách v uplynulém roce koresponduje se stavem zjištěným v průběhu posledních deseti let. Objem vykázaného poškození je ve srovnání se situací u smrku zanedbatelný.

Listožravý hmyz

Výskyt listožravého a savého hmyzu byl v roce 2011 evidován na celkové ploše cca 1,7 tis. ha, což představuje stejný rozsah jako v roce 2010. Naprostá většina rozlohy (cca 1,65 tis. ha) byla vázána na jehličnaté porosty (převážně smrk). Letecké obranné zásahy nebyly provedeny, obdobně jako v roce 2010 (pozemně bylo dle evidence ošetřeno pouze cca 20 ha).

Výskyt ploskohřbetek na smrku byl evidován opět jen lokálně, a to na celkové rozloze cca 320 ha (v roce 2010 se jednalo o cca 460 ha). U smrkových pilatek (Pristiphora abietina, Pi-konema spp.) byl zaznamenán podobně příznivý stav jako v letech předchozích a evidován byl pouze slabý výskyt na ploše kolem 70 ha. Nárůst početnosti bekyně mnišky (Lymantria monacha) nebyl v roce 2011 očekáván. Slabý výskyt byl hlášen na ploše cca 1,2 tis. ha, což představuje mírný nárůst ve srovnání s rokem 2010, kdy se jednalo o 800 ha. Za zmínku dále stojí výskyt pouzdrovníčka modřínového (Coleophora laricella), který byl evidován na úhrnné rozloze 90 ha.

V listnatých porostech byl v uplynulém roce podchycen výskyt defoliátorů na celkové rozloze pouhých cca 60 ha, což představuje šestinásobný pokles ve srovnání s rokem 2010 (300 ha). Evidovaná plocha výskytu byla nejnižší za poslední desetiletí. Přibližně polovina rozlohy byla vázána na dubové porosty s výsky-

tem obalečů a píďalek (Tortrix viridana, Operophtera brumata, Agriopis spp, etc.), zbytek připadl hlavně na jírovce, tj. klíněnku jírovcovou (Cameraria ohridella) – cca 20 ha. Ze skupiny savého hmyzu byl evidenčně podchycen (stejně jako v roce 2010) pouze výskyt korovnice kavkazské (35 ha).

Ostatní hmyz

Na významu nabývá poškození kultur ponravami chroustů (zejména chroustem maďalovým - Melolontha hippocastani). Poškození je vázáno na písčité lokality nejteplejších oblastí Čech a Moravy (Jihomoravský a Středočeský kraj). V loňském roce bylo poškození zaznamenáno na ploše cca 45 ha, což je obdobná rozloha jako v roce 2010. Poškození jehličnatých kultur klikorohem borovým (Hylobius abietis) bylo v uplynulém roce evidováno na ploše 2,3 tis. ha, což znamená další nárůst ve srovnání s rokem 2010 (2 tis. ha) a 2009 (1,3 tis. ha). Největší rozsah zasažených ploch byl zaznamenán na území krajů Středočeského (560 ha), Plzeňského (338 ha) a Jihočeského (293 ha). Ošetření výsadeb proti klikorohu bylo uskutečněno na rozloze cca 6,4 tis. ha.

V posledních letech se během poradní činnosti často setkáváme se značným poškozením smrkových šišek larvami obaleče šiškového (Cydia strobilella). V evidenci výskytu lesních škodlivých činitelů se tato skutečnost zatím neprojevila (s výjimkou ojedinělých hlášení), ale dle obsáhlého rozboru semenného materiálu smrku, který uskutečnili pracovníci LOS v roce 2010 (smrkové šišky z úrody 2009/2010) bylo zjištěno poškození šišek na většině území republiky. Nejvíce byly postiženy semenné porosty nacházející se v nížinách a pahorkatinách. V některých oblastech se vzhledem k značnému napadení upustilo od sběru šišek. Vzhledem k nepravidelnosti semenných let smrku, může opakované napadení úrody šišek vést k nedostatku osiva v postižených PLO.

Obratlovci

Poškození výsadeb a kultur způsobené drobnými hlodavci je za uplynulý rok hlášeno na ploše necelých 1 tis. ha (v roce 2010 0,9 tis. ha, 2009 jen 0,4 tis. ha). Jedná se tedy o obdobný rozsah jako v roce 2010. Nejvíce poškození je situováno do oblasti Krušných hor a Podkruš-nohoří. Celkové ošetření rodenticidy v roce 2011 bylo hlášeno na ploše cca 1,1 tis. ha.

Vývoj poškození lesa zvěří je nadále nepříznivý. Početnost spárkaté zvěře se nesnižuje, tzv. zpětné propočty, odvozené na základě výše odstřelů, spíše naznačují opačný trend. Poškození okusem je na většině území republiky limitujícím faktorem pro přirozenou obnovu listnatých dřevin a jedle. Umělá obnova je v současné době bez následné ochrany oplocením nebo repelenty prakticky neproveditelná. Řešení této tíživé situace však není v silách pracovníků zabývajících se ochranou lesa, neboť regulace početnosti zvěře není (bohužel) zahrnuta do jejich kompetence, s ohledem na zcela mimořádné postavení odvětví myslivosti.

Houbové choroby

Druhové spektrum hub zjištěné laboratorními rozbory odumírajících semenáčků a sazenic ze školek a výsadeb je již řadu let obdobné. Vedle spíše kořenových patogenů (z rodů Fusarium, Cylindrocarpon či Verticillium) převažovali na nadzemních částech sekundární saproparazité z rodů Penicillium, Alternaria, Trichoderma, Cladosporium a Rhizosphaera (na jehličnanech), koncem vegetačního období častěji také plíseň šedá (Botrytis cinerea).

Výskyt listových skvrnitostí houbového původu byl v roce 2011 slabší než v roce předchozím. Častý byl silný výskyt padlí na dubech (Microsphaera alphitoides) (evidováno 415 ha) a javorech (Uncinula), méně i na dalších listnáčích.

Výskyt sypavky borové (Lophodermium pinastri, L. seditiosum) ve školkách, výsadbách i na přirozeném zmlazení byl srovnatelný s rokem 2010. U karanténních sypavek (červená sypavka borovic - Mycosphaerella pini; hnědá sypavka borovic - Mycosphaerella dearnessii) je situace v poslední době v podstatě stabilizovaná. Rozsah hlášených škod způsobených sypavkou borovou byl v roce 2011 evidován na ploše 1,7 tis. ha (graf 3). Mezi nejpostiženější oblasti patří kraje Jihočeský (549 ha), Středočeský (288 ha), Královéhradecký (255 ha) a Jihomoravský (228 ha). Zajímavý byl zvýšený výskyt sypavek na jiných jehličnanech než na borovicích (Lophodermium piceae na smrku ztepilém a pichlavém např. v Krušných horách, Mycosphaerella laricina na modřínu na Ostravsku, Valsa friesii a Rhizosphaera sp. na jedlích). Z řady míst republiky byl v roce 2011 hlášen výskyt švýcarské sypavky douglasky (Phaeocryptopus gaeumannii) či skotské sypavky douglasky (Rhabdocline pseudotsugae). Na řadě douglasek (včetně poškozených jarním vytranspirováním) byl zjištěn na jehlicích zvýšený výskyt houby rodu Rhizosphaera.

Zřejmě do souvislosti s nepříznivým průběhem počasí posledních let lze dávat i na řadě lokalit patrné prosychání borovic (především borovice černé), na kterém se výraznou měrou podílí houba Sphaeropsis sapinea. Situace je kritičtější u borovic rostoucích na jižních expozicích a vysychavých stanovištích. Podle našich předpokladů odezněl kalamitní výskyt houby Cenangium ferruginosum na borovici lesní z roku 2010.

Jednoznačně nejvýznamnějším houbovým škůdcem smrku pichlavého v oblasti Krušných hor je kloubnatka smrková (Gemmamyces piceae), na řadě míst doprovázena sypavkou smrkovou (Lophodermium piceae) a houbou Sirococcus conigenus. Šetření LOS ukázala, že i přes poměrně příznivý průběh počasí pro růst dřevin v loňském roce došlo na území Lesních správ Litvínov a Klášterec nad Ohří ke zhoršení situace. Poprvé byl pracovníky LOS na LS Klášterec nalezen silně napadený jedinec smrku ztepilého.

Nadále pokračovalo odumírání jasanů. Hub, které se podílely na prosychání až odumírání jasanů, byla celá řada: zástupci rodů Fusarium, Verticillium, Phomopsis, Cytospora a především Chalara fraxinea (s teleomorfním stadiem Hymenoscyphus pseudoalbidus), která je v posledních letech považována za nejdůležitějšího původce chřadnutí až odumírání jasanů v širším regionu střední Evropy. Houbová infekce byla místy provázena sekundárním napadením oslabených jasanů lýkohuby (Hylesinus fraxini).

Z řady míst republiky bylo i nadále hlášeno odumírání olší, kde je za rozhodujícího původce považována Phytophthora alni. Nejvíce zasaženým ekosystémem jsou břehové porosty společenstev jasanovo–olšových luhů. Výskyt hromadného fytoftorového chřadnutí olší je uváděn z povodí řek Lužnice, Vltavy, Beroun-ky, Ohře, Ploučnice, Jizery, Labe, Orlic, Sázavy, Jihlavy, Dyje, Moravy.

Hlášené škody působené václavkami (především václavkou smrkovou - Armillaria ostoyae) se v roce 2011 opět zvýšily; bylo evidováno cca 150 tis. m3 napadeného dříví (v roce 2010 90 tis. m3 a v roce 2009 180 tis. m3) (graf 4). Nejhorší situace panuje i nadále na území Moravskoslezského kraje (86 tis. m3 – téměř 60 % evidovaného václavkového dříví) a Olo-mouckého kraje (35 tis. m3) – (obr. 3).

Výhled na rok 2012

Také v letošním roce bude největší bezprostřední problém v ochraně lesa představovat hrozba „recidivy“ velkoplošného přemnožení podkorního hmyzu na jehličnanech (zejména na smrku), přestože v posledních dvou letech došlo k příznivému obratu. Mezi nejvýznamnější činitele, kteří budou rozhodovat o dalším vývoji gradace, lze zařadit průběh počasí (zejména vyrovnaný chod teplot a „doplnění“ srážkového deficitu či absence rozsáhlých větrných polomů), pečlivé vyhledávání a včasnou asanaci kůrovcového dříví a související včasnou instalaci odpovídajícího množství obranných opatření. Předpokladem je také přiměřené úsilí odpovědných osob, podílejících se na správě lesních majetků.

Z hlediska ostatních škodlivých činitelů je výhled do letošního roku již mnohem příznivější, s určitou výjimkou obtížně predikovatelného vývoje početnosti drobných hlodavců. Samostatnou kapitolou je tradičně problematika poškozování lesa zvěří, jež představuje trvalý problém ochrany lesa, s minimální nadějí na účinnou nápravu v dohledné době.

Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobnější zprávy, která jako každoročně vyjde ve Zpravodaji ochrany lesa – Supplementu 2012 (vydavatel VÚLHM, v.v.i.) a bude k dispozici i na internetových stánkách ústavu (www.vulhm.cz).

Autoři:

Ing. Miloš Knížek,Ph.D.;

Ing. Jan Liška;

Ing. Bc. Jan Lubojacký;

Ing. Roman Modlinger;

Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D.,

Dr. František Soukup, CSc.

LOS VÚLHM, v.v.i.; Jíloviště-Strnady

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.