Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 1/13

Česko-bavorský workshop

Pavlína Vašičková

Česká republika a Bavorsko mají společnou 300 km dlouhou hranici procházející zalesněným územím. S bavorskými sousedy nás v oblasti lesního hospodářství spojuje řada společných kulturních, hospodářských a historických znaků. Lesníci z obou zemí se, obzvláště v posledních letech, snaží předat veřejnosti důležitá sdělení, která se týkají významu lesů a lesnictví a jejich role v konceptu trvale udržitelného obhospodařování, při změně klimatu nebo v rámci využití dřeva k energetickým účelům. V obou státech se stále více rozvíjí lesní pedagogika. S ohledem na výměnu zkušeností, poznatků a nastavení spolupráce v oblasti lesní pedagogiky byl v německém Hohenau ve dnech 29.–31. 10. 2012 uspořádán česko-bavorský workshop.
Seminář vycházel z usnesení meziresortní pracovní skupiny, která je složena ze zástupců ministerstev ČR a Bavorska a byl organizován ve spolupráci Ministerstva zemědělství a bavorského Ministerstva výživy, zemědělství a lesnictví. Worksho-pu se účastnilo 16 osob (osm z ČR a osm z Bavorska). Jednalo se o lesníky a zároveň lesní pedagogy nebo pracovníky v oblasti environmentálního vzdělávání (ÚHÚL, Městské lesy Plzeň, NP Šumava, Sdružení Tereza, NP Bayerischer Wald a Bayerische Forstverwaltung).

Káně lesní (Buteo buteo)

Robert Doležal

Větší hnědavý dravec odpočívající na stromě u silnice, na sloupu elektrického vedení, na „berličce“ uprostřed jetelového pole, sedící na strništi, kroužící nad otevřenou krajinou či lesními porosty, třepotající se na širokých křídlech nemotorně nad loukou nebo ozývající se naříkavým „klíe klíe“, bude s největší pravděpodobností káně lesní. Jedná se skutečně spolu s poštolkou obecnou (Falco tinnunculus) o našeho nejběžnějšího a nejpočetnějšího dravce, se kterým se v naší přírodě můžete setkat v průběhu celého roku. I přes svoji velikost loví převážně drobné polní hlodavce, především hraboše polní, a tudíž nelze káně považovat za škodnou, jak je občas vnímána myslivci. Odstraňováním mršin plní káně lesní v přírodě také sanitární funkci, a tak se často stává obětí nelegálně kladených návnad obsahujících karbofuran.

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

V rodu Berberis (blízce příbuzný s rodem Mahonia) najdeme jak opadavé, tak stálezelené keře s nápadně žlutou vnitřní kůrou a dřevem. V tomto rodu rozeznáváme kolem 500 druhů s těžištěm výskytu v Asii a Jižní Americe. V Evropě, Africe a Severní Americe roste pouze šest druhů. Některé druhy dřišťálu jsou invazní – zejména mimo areál svého přirozeného rozšíření, například na Novém Zélandu.

Liliovník tulipánokvětý

Luboš Úradníček

Vědecký název je Liriodendron tulipifera L. Název druhu pochází z řeckého slova leirion = lilie a dendron = strom. Taxon má velké květy podmanivého vzhledu, nepodobají se však příliš lilii. Druhové jméno tulipifera je odvozeno z latinského tulipa = tulipán, a to pro podobnost květů druhu s květy tulipánu. Anglicky: Tuliptree, Tulip Magnolia, Tulip Poplar, Yellow Poplar, Whitewood.

Po kom se jmenuje borovice Banksova

Jana Möllerová

Pinus banksiana, nenáročná a odolná dřevina, zarůstá ve své vlasti volné plochy na chudých podkladech. Jmenuje se po Josephu Banksovi.

Lesní hospodářské plány: Změny postavení a aktivit zařizovatele LHP v posledních desetiletích

Jaroslav Simon, Richard Podlena, Jaroslav Kadlec

Práce zařizovatele, pracovníka v oblasti hospodářské úpravy lesů, zpracovatele lesních hospodářských plánů, byla vždy velmi specifická. Byla vždy výsadou nepříliš širokého spektra specialistů, kteří kromě ovládnutí široké oblasti metodiky, technologií, metod měření atd. nosili ještě toulavé boty při každoročním odloučení od rodiny v rámci venkovních prací. V lesnictví a logicky i v hospodářské úpravě lesů se v poslední době (rámcově dvou desetiletí) mnoho změnilo. Logicky jde o dynamický rozvoj technologií, změnu organizačního a ekonomického managementu, obecně o přechod od standardizovaných plánovaných aktivit při zpracovávání lesních hospodářských plánů ke komerci v úrovni vystupňované konjunktury se všemi důsledky. Zkusme se proto rámcově ohlédnout zpět a zamyslet se nad tím, co se změnilo a jaké to má důsledky.

Lesní školkaři nahlédli do pinnebergské školkařské oblasti v Německu

Vladimír Foltánek
V zájmu poznání a rozšíření znalostí a informací o školkařské činnosti v jiných zemích uspořádalo Sdružení lesních školkařů ČR i letošní rok zahraniční tematickou exkurzi – tentokrát směrovanou do Šlesvicko–Holštýnska, severozápadní části Spolkové republiky Německo. V programu exkurze byla jednak návštěva 9 školkařských firem, zhlédnutí těžby rašeliny a výroby substrátů firmy Gramoflor GmbH. v obci Vechta a návštěva největší evropské specializované výstavy školkařské techniky a technologií v Pinneberku, konané vždy v odstupu 4 až 5 let.

Mazury – lesní správa Maskulinskie

Janusz Łachacz

Lesní správa Maskulinskie se věnuje víceúčelovému hospodaření, které ve svých základech představuje kombinaci udržitelné dřevoprodukční funkce se systémem ochrany přírody a tvorby životního prostředí a také s funkcemi, které plní les pro společnost, vědu, turistiku a rekreaci. Následující článek přináší základní informace o lesním hospodaření v oblasti Mazurských jezer.

Vliv douglasky tisolisté na přízemní vegetaci lesních porostů

Vilém Podrázský, Jiří Viewegh

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb/ Franco) se stává jedním z komerčně nejvýznamnějších druhů lesních dřevin ve světovém měřítku. Přirozeně zaujímá rozsáhlý areál v Severní Americe, dnes je introdukována a využívána ve výsadbách v mnoha zemích na různých kontinentech (Evropa, Argentina, Nový Zéland, Írán apod.). Prospívá v nejrůznějších stanovištních podmínkách a téměř všude vytváří produkční a stabilní lesní porosty. V příštích desetiletích je možno předpokládat, že se stane jednou z nejvýznamnějších dřevin i v Evropě a jejím lesním hospodářství a posílí tak svoji pozici hospodářsky nejvýznamnější dřeviny světa.

Škody působené hraboši na lesní výsadbě v kontextu globálních změn klimatu

Miloslav Homolka, Marta Heroldová, Jan Zejda

Lesnická praxe se musí při obnově a rekonstrukci lesních porostů vyrovnávat s řadou problémů, které souvisí s ekonomickou situací státu, s vrcholovým managementem a v neposlední řadě i s nevyzpytatelnými vlivy přírody. Ve snaze pomoci lesnické praxi jsme se v posledních 5 letech soustředili na vyhledávání a objasňování role některých faktorů, které přispívají k nárůstu škod působených hlodavci na výsadbách listnatých dřevin.