Archiv časopisu Svět myslivosti

Vladimír Hanzal

Fakulta lovectví (Fakultět ochotovedenija; nesprávně překládaná jako fakulta myslivosti) při Zemědělské akademii v Irkutsku je nejstarší fakultou v Ruské federaci, na které jsou vychováváni odborníci schopní komplexně využívat přírodní zdroje, a to především extenzivní formou. Náplň a systém výuky je zajímavé porovnat se středoevropským pojetím univerzitní výuky myslivosti.

Petr Koubek

Přáním každého myslivce – lovce – je, určitě alespoň jedenkrát zkusit své štěstí na lovech v zahraničí. Množství českých kanceláří zabývajících se loveckou turistikou skýtá dostatečné možnosti splnit si toto přání kdekoliv na světě. Nic není nemožné, stačí jen „trochu“ našetřit a pak se svěřit vybranému zprostředkovateli lovů, který pomůže chlapecký sen splnit. Ovšem není všechno zlato, co se třpytí …

Redakce

Osmý ročník populární soutěže Rarita roku o nejzajímavější abnormální srnčí trofej začal! Do prvního kola, které mělo uzávěrku 13. května t. r., bylo přihlášeno 12 trofejí. Obdobně jako v minulých ročnících budeme fotografie deseti nejlepších trofejí z každého kola zveřejňovat ve Světě myslivosti.

Petr Ziegrosser

Když jsem se zajímal o lovy v Polsku, moji pozornost vždy poutaly nabídky německých loveckých kanceláří. Téměř všechny nabízejí lov srnců u našich severních sousedů. Kladl jsem si otázku, proč tam ti Němci tak často a v takovém počtu jezdí. Přičítal jsem to jejich nostalgickým vzpomínkám na Východní Prusko, ale jak jsem si ověřil, loví v honitbách po celém Polsku. Letos jsem si lov v Polsku vyzkoušel na vlastní kůži a německým lovcům se již nedivím. I pro mne to byl velice příjemný zážitek.

Rš

Tuto otázku si položili švýcarští myslivci. Srnčí zvěř žije ve Švýcarsku v počtu asi 120 000 kusů v různém prostředí – od středních poloh až téměř do 2500 m n. m. v Alpách. To svědčí o její velké přizpůsobivosti. Pro tyto vlastnosti je srnčí zvěř ideální ke sledování změn při kladení a příčin úhynů.

Pavel Sedlář

Od 1. 7. 2014 začne platit novela zákona o střelných zbraních a střelivu č. 119/2002 Sb. (dále zákon o zbraních), která se dotýká i myslivecké veřejnosti, a to zejména ve třech oblastech:

- za určitých podmínek umožňuje držet a používat přístroje na principu noktovizorů, které jsou zbraní kategorie A, tedy dosud zakázanými zbraněmi;
- prodlužuje dobu platnosti zbrojního průkazu na 10 let (u nově vydávaných zbrojních průkazů);
- vydání zbrojního průkazu skupiny C, tedy na lovecké zbraně, již nebude vázáno na držení loveckého lístku.

David Vaca a Jan Příhoda

V souvislosti s probíhající polemikou o smyslu a dopadech nového přístupu státní správy myslivosti k problematice normovaných stavů zvěře (pokutování uživatelů honiteb za jejich překračování – Svět myslivosti č. 1–4/2014) by se mělo diskutovat též o východiscích ze současné situace. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) zpracoval v letech 2005–2010 studie pro ministerstva zemědělství a životního prostředí (MZe a MŽP) týkající se vlivu zvěře na lesní ekosystém, které obsahovaly kromě jiného návrhy související s plánováním chovu a lovu spárkaté zvěře a byl aktivní též při tvorbě „myslivecké klíčové akce“ Národního lesnického programu II (NLP II). O rozhovor na toto téma jsme požádali Ing. Miroslava Sloupa z plzeňské pobočky ÚHÚL.

Petr Koubek

Snad žádný jiný druh zvěře žijící v ČR se v posledních letech netěší takové pozornosti jako jelen sika. Dlužno říci, že právem. Jeho šíření má téměř invazní charakter, druh vykazuje „neuvěřitelný“ reprodukční potenciál (sčítané stavy se příliš neliší od normovaných, které jsou každoročně téměř stejné, přesto odstřel roste o stovky kusů), honitbami v některých oblastech táhnou stohlavé tlupy, škody působené na lesích a polních kulturách dosahují desítek milionů korun a jako „bonus“ sika pustoší genofond původního jelena evropského. Proto ta četnost odborných seminářů věnovaných sikovi (Dobříš 1999, Žlutice 2007, Dubina 2012 a 2014). Podle počtu odborných akcí a článků věnovaných tomuto druhu by se dalo soudit, že již víme, jak celou situaci s přemnoženým sikou řešit a už jen ladíme některé drobnosti. Jak však ukázal poslední ze seminářů, uspořádaný 16. května t. r. v Dubině u Karlových Varů, tak snadné to není. Problém známe, víme, jak ho řešit, ale zdá se, že není nikoho, kdo by ho skutečně řešit chtěl!

David Vaca

Po necelých osmi letech dobrovolně opouští funkci jednatele naší největší myslivecké organizace, Českomoravské myslivecké jednoty, Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D. Co ho k tomu vedlo? Týden poté, co předal do rukou předsedy ČMMJ Ing. Jaroslava Palase výpověď, jsme ho požádali o krátký rozhovor.

David Vaca

Českomoravská myslivecká jednota neprožívá lehké časy. Nejenže jí trápí úbytek členů a financí, ale brzy bude bez předsedy a místopředsedy a hledá též nového jednatele. Všichni tři počátkem května rezignovali na své funkce, což roztočilo vír spekulací nejen o budoucnosti naší největší myslivecké organizace, ale i tom, jaký vliv bude mít situace v ČMMJ na naši myslivost.