APLIKACE LESNICKÉ TYPOLOGIE PRO STANOVENÍ ÚNOSNOSTI VYBRANÝCH ČINNOSTÍ V NP KRKONOŠE
Ing. Otakar Schwarz - Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí
V rámci řešení projektu programu GEF Biodiverzita bylo jedním z cílů zpracovat podklad pro základní hodnocení možnosti zatěžovat lesní biom činnostmi umožňujícími trvale udržitelný rozvoj regionu Krkonoše v souladu s požadavky na ochranu biodiverzity a přírodních hodnot daného územního celku.
Při řešení se vycházelo z těchto premis: Ekologicky únosné zatížení lesů Krkonoš je funkcí ekologicky únosné zátěže klíčových lesních ekosystémů, jejich zastoupení, významu z hlediska ochrany biodiverzity a přírodních hodnot, současné a očekávané imisní zátěže a rozvoje lokálních a regionálních činností. Z těchto hledisek je třeba lesní ekosystémy charakterizovat a vymezovat způsobem, který maximálně umožňuje využití lesnické dokumentace a interpretačních metod GIS. Tyto požadavky splňují soubory lesních typů (SLT). Vhodným základem pro posouzení únosnosti lesního biomu pro různé aktivity jsou pasporty SLT, přehledně shrnující základní informace a charakteristiky (Nováková, Schwarz, Štursa, 1997, 1998). Dnes se za klíčovou aktivitu podmiňující ekonomickou a sociální prosperitu velkého územního celku Krkonoše považuje turismus. Jeho trvale udržitelný rozvoj musí být sladěn s posláním těchto chráněných území, proto se stal předmětem stanovení únosnosti.
METODIKA
Pasporty byly vyhotoveny pro 17 SLT, z nichž každý reprezentuje minimálně 1 % rozlohy lesů KRNAP. Dalších 6 pasportů bylo zpracováno pro edafické kategorie mající speciální postavení a význam pro biodiverzitu lesního biomu Krkonoš, a to kategorie Z - “zakrslá”, Y - “skeletová”, J - “suťová”, V - “vlhká”, R - “rašelinná”, S - “středně bohatá” (svěží). Lokalizace SLT a edafických kategorií byla převzata z informačního systému lesů Správy KRNAP. Prameny pro determinaci druhové skladby byly: 1. zpracování přirozené a optimální druhové skladby lesů Krkonoš podle SLT (Nováková-Schwarz-Šrámek, 1997, Schwarz, 1997, Vacek et al., 1996); 2. popisy porostů z LHP KRNAP na decenium 1992-2001. Výskyt ohrožených a chráněných druhů byl determinován na základě výsledků dlouhodobých floristických a faunistických šetření realizovaných na území KRNAP. Charakter ohrožení abiotickými přírodními a antropogenními vlivy byl zpracován podle výsledků historických průzkumů a vyhodnocení aktuálního působení uvažovaných škodlivých činitelů (Nováková-Schwarz-Šrámek, 1997), s přihlédnutím k obecně uvažovaným zákonitostem (Plíva, 1991). Charakter ohrožení biotickými činiteli, mimo výše uvedené prameny, se opírá o vyhodnocení vztahu mezi gradací fytofágního hmyzu a skupinami lesních typů (Stolina et al., 1985), adaptovaného na poměry KRNAP. Stabilita, zranitelnost a únosnost byly specifikovány a ohodnocovány na základě zváženého empirického posouzení expertů znalých místních poměrů.
Stabilita lesních ekosystémů daného SLT se vyjadřuje: slovně pomocí činitelů a vlastností, jež podmiňují a zajišťují jejich schopnost/ neschopnost vlastními silami a pochody zachovávat dynamickou identitu (vnitřní stabilita) a vyrovnávat se s vnějšími impakty (vnější stabilita); číselně globální klasifikací.
Zranitelnost lesních ekosystémů daného SLT se charakterizuje: slovně pomocí činitelů a pochodů, jež způsobují vážné poškození nebo kolaps schopnosti odolávat vnějším impaktům (rezistence) a jež inhibují nebo blokují schopnost navracet se do výchozího stavu (resilienci) nebo zahlazovat (zajizvovat) vzniklá poškození (reparaci); číselně globální klasifikací.
Vážnost ohrožení, míra stability, zranitelnosti a únosnosti byly klasifikovány stupnicí:
1 - velmi malá, 2 - malá, 3 - střední, 4 - velká, 5 - velmi velká.
Kritéria použitá při klasifikaci
Ohrožení - daný činitel lesní ekosystémy postihuje zcela zanedbatelně (0), nepatrně (1), málo závažně (2), středně závažně (3), velmi silně (4), mimořádně silně (5).
Stabilita - lesní ekosystémy jsou zcela nestabilní (0), jejich schopnost zachovávat vnitřní a vnější stabilitu je velmi omezená (1), omezená (2) dobrá (3), velmi dobrá (4), dokonalá (5).
Zranitelnost - lesní ekosystémy mimořádně dobře odolávají vnějším tlakům a téměř vzápětí zahlazují vznikající poškození (0), velmi dobře odolávají a poškození záhy zahlazují (1), dobře odolávají a v krátké době poškození zahlazují (2), celkem uspokojivě odolávají a v přijatelné době poškození zahlazují (3), slabě odolávají a za dlouhou dobu poškození zahlazují (4), velmi slabě odolávají a poškození zahlazují za velmi dlouhou dobu nebo vůbec ne (5).
Únosnost - provoz a rozvoj dané činnosti je vyloučen (0), výrazně omezen (1), citelně omezen (2), možný s určitým omezením (3), přípustný (4), možný bez omezení (5).
Zásady managementu byly koncipovány v souladu s koncepcí rozvoje lesního hospodářství (Nováková-Schwarz-Šrámek, 1997) a s platným plánem péče schváleným v r. 1994, včetně úprav schválených v průběhu let 1995 a 1996. V zásadách jsou uvedeny především ta opatření, která nebývají naplní běžného obhospodařování lesních ekosystémů a jež jsou specifická pro daný SLT.
VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST PASPORTŮ
Porovnání přirozené a současné druhové skladby umožňuje získat globální představu:
- o vztahu mezi diverzitou hlavní edifikační složky lesních ekosystémů přirozenou a antropicky, popř. antropogenně pozměněnou, a to jednak ve smyslu druhově degradačním (ochuzení o některé druhové), výjimečně ve smyslu luxuriantním (obohacení o allochtonní druhy) a jednak ve smyslu abundanční degradace (nevhodná dominance hospodářsky zajímavých druhů na úkor ekologicky důležitých),
- o potenciální nebo skutečné destabilizaci porostů v důsledku vysokého skutečného podílu dřevin nejsnáze zranitelných a naopak malého podílu dřevin nejvíce plastických (stabilizačních, melioračních) oproti jejich přirozenému zastoupení.
Optimální skladba stanovuje cílovou druhovou skladbu, jež respektuje druhovou skladbu přirozenou, avšak zároveň přihlíží k průměrným imisně-ekologickým podmínkám v daném SLT. Optimální skladba je vodítkem pro obnovu, popř. i výchovu porostů s tím, že vzhledem k dlouhodobému vývoji a aktuálnímu stavu lesních ekosystémů jí může být dosaženo v různých časových horizontech, v některých lokalitách až po několika generacích lesa.
Výskyt ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů v lesních ekosystémech uvažovaných na úrovni SLT (tedy v celé škále jejich vývojových fází) lze přijmout za citlivé reprezentativní ukazatele současné biodiverzity a zásoby diaspor. Změny jejich prezence, abundance a vitality v různých časových horizontech slouží jako doklady výsledků managementu těchto ekosystémů, tj. směřování (trajektoriím) ke klimaxové diverzitě anebo naopak k diverzitě degradační. Přitom rostlinné druhy mají větší vypovídací schopnost než živočichové, u nichž je třeba přihlížet k různé pohybové schopnosti a velikosti osobních teritorií.
Charakter ohrožení abiotickými přírodními a antropogenními vlivy vypovídá o existujícím nebo možném narušení především statické stability lesních porostů. Údaje o těchto škodlivých činitelích v daném SLT jsou nezbytné pro prevenční opatření proti jejich působení, v ochraně lesních porostů, při rozhodování o ochranných a obranných zásazích. Jde zejména o posouzení, zda zásah jako takový, v jakém rozsahu a kdy je nutný a oprávněný, anebo zda, kde a kdy újmy způsobované biotickými činiteli lesním porostům jsou přirozenými a nezastupitelnými procesy ve vývoji ekosystémů, do nichž se nemá zvenčí zasahovat.
Z charakterizace a klasifikace stability a zranitelnosti lze odvodit limity a rezervy ve využívání produkčních a mimoprodukčních funkcí lesních ekosystémů a stanovit únosnost pro různé činností, v našem případě pro tyto klíčové činnosti:
- účelové lesní hospodářství z pohledu možnosti trvale zajišťovat jejich produkční a mimoprodukční funkce (tato klasifikace zároveň udává, kde lesnickými pěstebními opatřeními lze pozitivně ovlivnit lesní porosty, pokud jde o jejich stabilitu, resp. zranitelnost, a tím zvyšovat jejich únosnost pro jiné činnosti, a kde možnosti lesnických zásahů jsou vyloučeny nebo málo účinné),
- měkký turismus (tzv. průmyslový turismus se z titulu poslání národního parku vůbec neuvažuje),
- zimní sporty, a to jednak sjezdové lyžařství a jednak běžkařské lyžařství,
- doprava jak osobní a obslužná, tak spojená s provozem lesního hospodářství.
Z porovnání klasifikace těchto činností se získá výstižný obraz o možnostech jejich dalšího rozvoje nebo nutnosti útlumu.
VYHODNOCENÍ A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
Na území KRNAP byly zpracovány pasporty pro 17 klíčových lesních ekosystémů na úrovni SLT a 6 edafických kategorií majících specifický význam v biodiverzitě a stabilitě lesního biomu. Pro představu o jejich náplni jsou uvedeny čtyři ukázkové pasporty, a to lesních ekosystémů v KRNAP s hojným výskytem a velkým plošným zastoupením, reprezentativních, unikátních a problémových. Stabilita, zranitelnost a únosnost pro LH, měkký turismus, sjezdové lyžařství, běžkařské lyžařství a doprava v SLT, jak vyplývají z pasportů, byly vyhodnoceny pro celé území KRNAP a zpracovány do přehledné tabulky únosnosti hlavních SLT při průměrné imisní zátěži a průměrném stavu lesních porostů (tab. 1). Z porovnání charakteru ohrožení lesů v důsledku současného tlaku (impaktu) dopravy, turismu a zimních sportů a únosnosti zátěže měkkým turismem, zimními sporty, tj. jednak sjezdovým lyžařstvím a jednak běžkařským lyžařstvím, jakož i dopravou a s přihlédnutím k možnostem lesnického managementu, se přímo odvozuje, ve kterých SLT a jakou činností je dosažena nebo překročena únosná míra a ve kterých SLT a pro kterou činnost je ještě rozvojová rezerva. Možnosti a meze rozvoje turismu byly ukázkově vyhodnoceny pro SLT: 5J - suťová javořina, 7K - kyselá buková smrčina, 7N - kamenitá kyselá buková smrčina a 8T - podmáčená zakrslá smrčina (tab. 2).
Globální obraz o současných možnostech a mezích rozvoje turismu v KRNAP se získá konfrontací map únosnosti zátěže jednotlivými vyhodnocovanými činnostmi, tj. měkký turismus, sjezdové lyžařství, běžkařské lyžařství, doprava (osobní, obslužná) s mapou celkové klasifikace zranitelnosti (viz mapy na zadní straně obálky). Ve výhledu lze přihlédnout i k možnostem opatření uvedených v zásadách managementu. Tyto možnosti se velmi podstatně liší v jednotlivých SLT: zatímco v souborech 5J (suťová javořina) a 7K (kyselá buková smrčina) jsou tyto možnosti velké, v souboru 7N (kamenitá kyselá buková smrčina) jsou malé a v souboru 8T (podmáčená zakrslá smrčina) velmi malé. Takovýto teoretický výpočet, právě tak jako konzultace interpretačních map, slouží k prvním postupovým krokům při úvahách o směrování rozvoje uvažovaných činností a o jejich rámcové lokalizaci. Pro menší území se s ohledem na místní poměry zpracovávají zkorigované tabulky a podrobnější mapy. Tento postup se uplatnil při řešení rozvoje např. katastrálních území Rokytnice, Pec pod Sněžkou, Žacléř nebo vymezeného zájmového území, např. lyžařského areálu Mísečky-Medvědín.
SOUHRN A ZÁVĚR
Při posouzení možností a mezí rozvoje vybraných činností, zejména turismu, v KRNAP se s výhodou využila lesnická typologie, tj. pasporty SLT přehledně shrnující základní charakteristiky, z nich vyhodnocenou stabilitu a zranitelnost, klasifikovanou únosnost pro vybrané činnosti (turismus, zimní sporty, doprava) a zásady managementu. Z porovnání současné zátěže a únosnosti se přímo odvozuje, ve kterých SLT a jakou činností je dosažena nebo překročena únosná míra a pro kterou činnost je ještě rozvojová rezerva. Zranitelnost a únosnost se zobrazují na přehledných interpretačních mapách. Hlavními uživateli jsou Správa KRNAP, místní samosprávy, zpracovatelé územně plánovací dokumentace a EIA, jakož i projektanti. Dále uvádíme příklady charakteristik některých lesních ekosystémů v KRNAP.
6K - KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA
Rozšíření: 700-900 m n. m., zastoupení 18,47 %; až do nedávné minulosti běžný hospodářský les v III. zóně a ochranném pásmu KRNAP s porostní skladbou značně pozměněnou. Lokálně zachovalé původní dílčí populace smrku, jedle, buku.
Druhová skladba
Přirozená: bk 40, sm 40, jd 20, jř, jlm
Současná: sm 90, bk 10, jd, md, jř
Optimální: bk 50, sm 40, jd 10, jř
Charakter ohrožení
Abiotické vlivy přírodní: vítr - 3, sníh - 2, námraza - 3.
Abiotické vlivy antropogenní: průmyslové imise - 2, acidifikace půdy - 2, doprava - 1, turismus - 2, zimní sporty - 2.
Biotické vlivy: buřeň - 3, Zeiraphera diniana - 3 (G = PKV*)), Cephalcia abietis - 2 (G = PKV*)), Pachynematus montanus - 2 (C = PKM*)), Ips typographus - 4 (G = PDV*)), Ips amitinus - 2 (G = = NDV*)), Polygraphus polygraphus - 2 (G = PKM*)), zvěř spárkatá okus - 3, ohryz - 2.
Stabilita: Vzhledem k současné nevhodné druhové a provenienční skladbě porostů a ohrožení přírodními abiotickými a biotickými činiteli je značně narušen odolnostní potenciál, zejména stejnorodých smrkových porostů, lokálně se zachovaly vitální a uspokojivě stabilní lesní ekosystémy; celková klasifikace - 3.
Zranitelnost: Nízké zastoupení buku, špatný zdravotní stav jedle, obtíže při zvyšování jejich podílu v převážně smrkových porostech představují primární slabinu. K tomu přistupuje značná koncentrace spárkaté zvěře a návštěvníků, možnosti přemnožení lýkožroutů; celková klasifikace - 3.
Únosnost: účelové LH - 5, měkký turismus - 4, zimní sporty: sjezdové lyžařství - 1/2, běžkařské lyžařství - 3/4, doprava - 2.
Zásady managementu: Podle cílové druhové skladby a s přihlédnutí k ohrožení a stabilitě a zranitelnosti stanovit obnovní cíle pro jednotlivé porosty; při obnově porostů a rekonstrukci jejich druhové skladby zachránit ohrožené genové zdroje smrku, jedle a buku; při probírkách postupně odstraňovat stromy s těmito cíli: zlepšování zdravotního stavu, podpora druhové diverzity, etážovitosti, přirozeného zmlazení; identifikovat stávající holiny a trvalé bezlesí, jež se mají stát pastevními teritorii jelení zvěře, a urychlit jejich žádoucí sukcesi; vyhradit zvěři klidová stávanistě chráněná před turisty a sportovci, kde zvěř nemůže způsobovat neúnosná poškození lesních porostů a chráněných rostlinných společenstev; podél komunikací, turistických a lyžařských tras zpevňovat porostní okraje a vytvářet hluboko zavětvené porostní pláště.
9K - KLEČOVÁ SMRČINA
Rozšíření: 1250+ m n. m., zastoupení 1,40 %; přirozené porosty ochranného lesa na přechodu mezi smrkovým a klečovým stupněm při horní hranici lesa na rozhraní mezi I. a II. zónou. Rozvolněné skupiny smrků vlajkových forem se skupinami i souvislejšími porosty kleče.
Druhová skladba
Přirozená: sm 60-80, bo horská 20-40
Současná: sm 50, bo horská 50
Optimální: sm 60, bo horská 30, bříza karpatská, jeřáb obecný olysalý, vrba slezská 10
Charakter ohrožení
Abiotické vlivy přírodní: vítr - 4, sníh - 4, námraza - 4, mráz - 3/4, eroze včetně introskeletové - 3.
Abiotické vlivy antropogenní: průmyslové imise - 4, acidifikace půdy - 4, doprava - 2, turismus - 3/4, zimní sporty - 5.
Biotické vlivy: buřeň - 3, Lophodermium nacrosporum - 1/2, Hypodermella sulcigena - 2/3, Cronartium asclepiadeum - 2/3, Herpotrichia nigra - 2/3, Zeiraphera diniana - 1 (G = NKV*)), Ips amitinus - 1 (G = PDV*)), Pityogenes chalcographus - 1 (G = PKM*)), zvěř spárkatá okus - 2, ohryz - 1, vytloukání - 1.
Stabilita: Vysoké zastoupení smrku, jenž se zde vyznačuje malým odolnostním potenciálem, zejména resiliencí po poškození imisemi a povětrnostními činiteli, chronicky vážně ohrožuje stabilitu porostů; celková klasifikace - 2.
Zranitelnost: Smrk je zde na hranici svých ekologických možností, rozvolněný charakter porostů zvyšuje nápor negativních činitelů na okraje a pláště skupin (biogrup), zátěž imisemi a acidita půdy snižují možnosti přirozené obnovy a resilienci porostů; celková klasifikace - 4/5.
Únosnost: účelové LH - 1/2, měkký turismus - 3, zimní sporty: sjezdové lyžařství - 0, běžkařské lyžařství - 2, doprava - 1.
Zásady managementu: Zachovat parkový charakter lesních porostů; v místech s ohrožením introskeletovou erozí soustavně udržovat souvislý vegetační kryt, před rozpadem starého porostu bez přirozeného zmlazení v předstihu provádět podsadby s vhodnou příměsí melioračních dřevin jako dočasných stabilizátorů půdy; v případě umělé obnovy použít výhradně striktně autochtonní sadební materiál ze shodných lokalit; v maximální míře využívat techniku hřížení; skupinově vysazovat břízu karpatskou, jeřáb obecný olysalý, vrbu slezskou (i s ohledem na úpravu habitatu tetřívka); vysazované listnáče zabezpečit proti okusu zvěří a ohryzu myšovitými hlodavci; zamezit turistům pohyb mimo určené trasy, zejména obezřetně vytyčit lyžařské cesty.
9Z – KOSODŘEVINA
Rozšíření: 1250+ m n. m., zastoupení 6,54 %; přirozené porosty kleče se zakrslými smrky nad hranicí stromové vegetace v I. zóně KRNAP. V 18. století ze značné části narušeny likvidací kleče a zakrslých smrků při rozšiřování horských pastvin a pro místní potřebu palivového a drobného užitkového dříví. Porosty borovice horské z části uměle obnoveny. Ochranný les, v němž se většinou zachovaly původní populace kleče, tvoří dostatečné genové základny této dřeviny.
Druhová skladba
Přirozená: bo horská 80, sm 20
Současná: bo horská 90, sm 10
Optimální: bo horská 80, sm 10, bříza karpatská, jeřáb obecný olysalý, vrba slezská 10
Charakter ohrožení
Abiotické vlivy přírodní: vítr - 4, sníh - 4, námraza - 4, nedostatek zimní vlhkosti - 4, eroze včetně introskeletové - 4.
Abiotické vlivy antropogenní: průmyslové imise - 2, acidifikace půdy - 4, doprava - 2, turismus - 3/4, zimní sporty - 5.
Biotické vlivy: buřeň - 3, Lophodermium macrosporum - 1, Hypodermella sulcigena - 2/3, Cronartium asclepiadeum - 2/3, Herpotrichia nigra - 2/3, Neodiprion sertifer - 2 (G = NKV*)), Thecodiplosis brachyntera - 3 (G = PDV*)), Pityogenes chalcographus - 1 (G = NKM*)), Pityogenes conjunctus - 1 (G = PKM*)).
Stabilita: Odolnostní potenciál kleče, absolutně převažující složky porostů, je velmi vysoký, naopak smrk, charakteristická složka přirozené skladby, má odolnostní potenciál malý; celková klasifikace - 4.
Zranitelnost: Porosty kleče jsou citlivé na nárazové nepříznivé povětrnostní vlivy, způsobující jejich pomístné zasychání a zejména vymrzání kleče, skupiny smrků se chronicky a progresivně zmenšují vlivem souběhu přírodních a antropogenních činitelů, vážné proředění porostů se vznikem holin může vést k výraznému ohrožení erozí. Zranitelnost smrku velmi veliká v důsledku činnosti člověka, především mechanického poškozování lyžaři; celková klasifikace - 4.
Únosnost: účelové LH - 1, měkký turismus - 3, zimní sporty: sjezdové lyžařství - 0, běžkařské lyžařství - 2.
Zásady managementu: Stabilizovat zastoupení smrku a zajistit trvalou existenci této autochtonní silně ohrožené dílčí populace; doplnit porostní skladbu skupinovou výsadbou břízy karpatské, jeřábu olysalého, vrby slezské na vhodných stanovištích (i s ohledem na úpravu habitatu tetřívka); odumírání a rozpad nepůvodních klečových porostů a skupin využít k obnově zásadně autochtonním sadebním materiálem (pokud je cílem managementu azonální tundrové nelesní společenstvo, umělá obnova je vyloučena); sběr šišek kleče realizovat jen v prokazatelně autochtonních porostech, v jejichž sousedství nejsou populace allochtonní; zamezit turistům pohyb mimo určené trasy, zvláštní pozornost a obezřetnost věnovat vytyčování lyžařských cest.