Archiv časopisu Lesnická práce

ČESKÝ VÁNOČNÍ STROM VE VATIKÁNU

Druhého září t.r. se v Praze sešli ministr zemědělství ČR ing. Jan Fencl s biskupem ostravsko-opavské diecéze msgre. Františkem Lobkowiczem, aby společně jednali o významné společenské akci, kterou na závěr letošního roku připravuje Česká biskupská konference. Připravovanou akcí je slavnostní darování vánočního stromu Svatému otci papeži Janu Pavlovi II., které se uskuteční dne 18. prosince 1999 ve Vatikánu. Tento tradiční každoroční ceremoniál je významnou příležitostí prezentace České republiky v zahraničí, protože vánoční strom přivítá i první poutníky přelomu tisíciletí a Velkého jubilea roku 2000 a televizní přenosy z Vatikánu o vánocích 1999 tak budou mezinárodní reklamou naší země. Dárcem vánočního stromu bude Česká republika poprvé. Podle slov biskupa Lobkowicze byli pracovníci Státního sekretariátu Vatikánu potěšeni zájmem české strany a její aktivitou v dané věci.

KONFERENCE IUFRO K LESNICKÉ GENETICE A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN

Ve dnech 22.-28. srpna 1998 se konala v Pekingu mezinárodní vědecká konference IUFRO na téma “Příspěvek genetiky k trvale udržitelnému hospodaření s globálními lesními zdroji”. Konference se zúčastnilo přibližně 100 odborníků ze 30 zemí světa. Na konferenci byli přítomni rovněž 3 zástupci ČR: prof. ing. V. Chalupa, DrSc. a doc. ing. J. Kobliha, CSc. z LF ČZU v Praze a ing. O. Ivanek, CSc. z VÚLHM Jíloviště-Strnady. Jednání konference proběhlo v osmi tematických sekcích: 1. Situace a výzvy pro genetiku a šlechtění lesních dřevin; 2. Adaptivní potenciál populací; 3. Genetické zdroje a měnící se prostředí; 4. Hospodaření s genetickými zdroji v tradičním lesnictví; 5. Zvyšování produkce trvale udržitelným způsobem; 6. Zachování lesních genetických zdrojů; 7. Rozvoj soudržného globálního systému pro činnost při zachování a trvale udržitelném využívání lesních genetických zdrojů; 8. Výzkumná politika v genetice a šlechtění lesních dřevin.

Globalizace a řada slovních spojení, v nichž pojem “globální” v posledních letech stále častěji užíváme, patří k těm, u nichž zdánlivě přesně chápeme obsah, ve skutečnosti však nejsme schopni jej definovat nebo se dokonce při jeho výkladu zásadně rozcházíme.

Veřejný zájem na lesích můžeme chápat jako výraz určitých rozpoznaných potřeb společnosti, které vedou k požadavkům na vlastníky a správce lesa, lesní hospodářství či na nakládání s lesy obecně. Odbornými a politickými diskusemi a následným politickým konsensem se dospívá k uznání požadavků legislativou a poté k cílevědomým aktivitám nebo aspoň k cílevědomé zaměřenosti tyto potřeby respektovat. Právní deklarace upravovala dříve zejména sociální vazbu vlastnictví lesa (omezovala volné nakládání s lesním majetkem). Dnes se zaměřuje také na způsoby včlenění (internalizace) požadavků veřejného zájmu do hospodářské struktury lesnického odvětví. Aniž bychom se pouštěli do hloubky této zčásti sociologické a zčásti politicko-ideologické problematiky, zůstaneme u veřejného zájmu na lesích jako právem uznaných požadavcích na více či méně konkrétní plnění množiny funkcí lesa.

V LP 2/99 konstatoval generální ředitel s. p. LČR ing. Jiří Oliva: “Mnoho zemí se však již dnes dostává na další stupeň ve vývoji a způsobu správy státních lesů. Za této situace považuji za největší slabinu českého lesního hospodářství nikoliv to, že nedokážeme pracovat stejně, ale skutečnost, že namísto snahy o nová řešení a jejich podporu je spíše kriminalizujeme, podezíráme, zjišťujeme a prověřujeme. Může se stát, že než to vše zjistíme a prověříme, ostatní Evropa bude již za horami a nás nikdo nebude potřebovat.” Toto jsou velice závažná slova a myslím, že by bylo dobře se nad nimi dále zamyslet.

Víceúčelové obhospodařování lesů musí produkovat nejen dříví, ale také hmotné i nehmotné užitky - výstupy vodohospodářské, ochranné, rekreační aj. funkce lesa, které jsou stále žádanější, avšak nelze je realizovat prostřednictvím trhu. Zabezpečení potřebného spektra a objemu těchto užitků přitom již není možno krýt jen z finančních prostředků získaných prodejem tradičních produktů - dříví, popř. komodit z přidružené těžby a výroby.

Z faktorů, které ovlivňují ekonomický vývoj lesních majetků, a to bez ohledu na jejich vlastnickou kategorii, hraje v současné době nejvýznamnější úlohu dynamika jejich příjmů, určovaná téměř vyčerpávajícím způsobem dynamikou tržeb za realizované vytěžené dříví. Příjmy za realizované dříví určují rozsah a intenzitu současných pěstebních a ochranných opatření, zabezpečujících rozsah a intenzitu budoucích produkčních i mimoprodukčních přínosů lesních porostů. Oddělovat obě hlediska - nákladové i výnosové a nepostřehnout jejich vzájemnou souvislost je nejen krátkozraké, ale do jisté míry i nezodpovědné.

Jedním z nástrojů sloužících k zajištění odborné úrovně hospodářských zásahů v lese je lesnické plánování, které směřuje především k zabezpečení trvalého a vyrovnaného výnosu z lesa a k zajištění zachování lesa stanovením vhodné druhové skladby a únosné výše těžeb. V historickém vývoji lesního práva sloužilo k naplňování těchto cílů zprvu pouze plánování podrobné, zpracované pro lesní majetky až na úroveň jednotlivých porostů, v posledních desetiletích však nabývá na významu i plánování rámcové, sloužící zejména k zabezpečení veřejného zájmu na větším území, než je majetek jednoho vlastníka. Rámcové plánování je tak srovnatelné s institutem územního plánování. Rámcové a podrobné plány pak vůči sobě mají zpravidla postavení nadřazeného a podřazeného, což znamená, že jednotlivé podrobné plány, pokud existují, musí respektovat příslušné plány rámcové.

Krušné hory, zejména jejich severovýchodní část, jsou charakteristické velkoplošnou obnovou porostů zničených v uplynulých desetiletích v důsledku imisí, kůrovcové kalamity, drsných klimatických podmínek aj. V posledních letech, zejména po zimním období 1995/96, bylo zaznamenáno významné odumírání porostů nejen cílových, ale i náhradních dřevin. Z tohoto důvodu uspořádaly Ministerstvo zemědělství ČR - sekce LH, Fakulta lesnická a dřevařská Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Lesy ČR, s. p. ve spolupráci se společností MVDr. Václav Prokop - INPROF, Institut podnikatelského vzdělávání, celostátní seminář “Problematika zachování porostů náhradních dřevin v imisní oblasti Krušných hor”. Seminář, kterého se zúčastnilo přibližně 120 osob, se konal ve dnech 18.-19. 5.1999 v Mostě, přičemž první den proběhly přednášky a druhý den terénní výjezd do Krušných hor.

Všeobecný trend poklesu imisní zátěže v ČR a zlepšování zdravotního stavu lesních porostů vzbuzovaly jisté naděje na příznivý vývoj lesů také v Orlických horách. V jarním období roku 1999 se však v této oblasti objevilo vážné poškození mladých smrkových porostů značného rozsahu. Postihlo zejména jihovýchodní část Orlických hor v nadmořské výšce nad 800 m.