ZACHOVÁNÍ POROSTŮ NÁHRADNÍCH DŘEVIN V IMISNÍ OBLASTI KRUŠNÝCH HOR

Redakce

Krušné hory, zejména jejich severovýchodní část, jsou charakteristické velkoplošnou obnovou porostů zničených v uplynulých desetiletích v důsledku imisí, kůrovcové kalamity, drsných klimatických podmínek aj. V posledních letech, zejména po zimním období 1995/96, bylo zaznamenáno významné odumírání porostů nejen cílových, ale i náhradních dřevin. Z tohoto důvodu uspořádaly Ministerstvo zemědělství ČR - sekce LH, Fakulta lesnická a dřevařská Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a Lesy ČR, s. p. ve spolupráci se společností MVDr. Václav Prokop - INPROF, Institut podnikatelského vzdělávání, celostátní seminář “Problematika zachování porostů náhradních dřevin v imisní oblasti Krušných hor”. Seminář, kterého se zúčastnilo přibližně 120 osob, se konal ve dnech 18.-19. 5.1999 v Mostě, přičemž první den proběhly přednášky a druhý den terénní výjezd do Krušných hor.

První den semináře byly předneseny hlavní referáty:

Samovolný vývoj lesa na imisních ředinách a ekologie náhradních porostů (V. Tesař),
Vliv původu náhradních dřevin na jejich odolnost k měnícím se ekologickým podmínkám (V. Hynek),
Biotičtí činitelé v porostech náhradních dřevin (E. Kula),
Působení abiotických faktorů na porosty náhradních dřevin (V. Šrámek, B. Lomský, V. Šebková),
Pěstování porostů náhradních dřevin (M. Slodičák),
Rekonstrukce porostů náhradních dřevin a obnova holin v imisních oblastech Krušných hor (O. Mauer).

Po přednesení hlavních referátů byl věnován prostor koreferátům:

Význam celospolečenských funkcí lesů v imisních oblastech (I. Vyskot),
Stanovištní podmínky a dynamika vývoje zdravotního stavu porostů břízy postižených nevyrašením (E. Kula, V. Rybář, T. Kawulok),
Histologické symptomy odumírání břízy v Krušných horách (M. Martinková, P. Maděra),
Fyziologická reakce břízy na stres a odolnost pupenů břízy k mrazu (H. Fišerová, E. Kula, M. Klemš, V. Reinhöhl),
Infekční choroby náhradních dřevin pro imisní oblasti Krušných hor (V. Jančařík),
Drobní savci v imisních oblastech Krušných hor: Monitorování stavu prostředí a škody v porostech náhradních dřevin (V. Bejček, F. Sedláček, K. Šťastný, J. Zima),
K možnostem introdukce dřevin z vulkanických oblastí a vlivu některých simulovaných stresů na vývoj břízy, modřínu a smrku (O. Mauer, E. Palátová),
Možnosti využití biotechnologií při reprodukci cenných populací lesních dřevin (J. Malá),
Zdroje reprodukčního materiálu břízy, olše, jeřábu a kvalita jejich osiva (J. Rambousek, Z. Procházková),
Možnosti využití vrb v náhradních porostech Krušných hor (L. Úradníček),
Struktura a kvantita epikutikulárních vosků u vybraných náhradních dřevin jako ukazatel poškození asimilačního aparátu v Krušných horách (E. Bednářová),
Obsah prvků v listech břízy ve východním Krušnohoří a Děčínské pískovcové vrchovině (P. Hrdlička, E. Kula),
Vývojová stadia a chemizmus půdy z aspektu predispozice poškozování náhradních porostů Krušných hor (D. Vavříček),
Ověření účinků hnojení a vápnění pro revitalizaci lesních porostů v Krušných horách (J. Kulhavý),
Vývoj chemického složení námraz v Krušných horách (J. Janečková, P. Puschel),
Stav imisní zátěže v oblasti Krušných hor (P. Hadaš). 

HLAVNÍ REFERÁTY

Prof. ing. Vladimír Tesař, CSc.

V úvodu referátu autor shrnul vývoj lesnické historie Krušných hor od r. 1947 do současnosti a provedl schematické rozdělení tohoto období do etap podle charakteristiky lesa a lesnické strategie použité v těchto etapách. Autor v souvislosti se situací v Krušných horách hovořil o imisích jako o činiteli destabilizujícím lesní ekosystém, o dynamice smrkových porostů a ekologických poměrech v lese za imisní kalamitní situace, ekologické a vývojově dynamické charakteristice a potenciálu porostů náhradních dřevin, ekologicky opodstatněnému nakládání se současnými porosty náhradních dřevin a obnově a přestavbě smrkového lesa v současných ekologických poměrech. V závěru autor konstatoval, že vzhledem k získaným poznatkům zůstanou porosty náhradních dřevin v Krušných horách ústředním problémem i v příštích desetiletích, přičemž ekologické souvislosti vývoje lesa nelze přehlížet. Přestože se zakládání porostů náhradních dřevin jako základního strategického řešení obnovy rozpadajícího se lesa v jiných českých pohořích již nezopakuje, na základě poznatků z Krušných hor je možné vzít si poučení a návod, jak lesnicky uvažovat v podobných situacích jinde. Do budoucna bude nutné rozhodnout se, zda mají lesní porosty plnit základní ekologické funkce bez výrazných nákladů, tedy samovolně, nebo budou cílevědomě přebudovány na porosty s maximálně dosažitelnou dřevoprodukčním funkcí, což se neobejde bez významného přídatného energetického a intelektuálního vkladu.

Ing. Vladimír Hynek, CSc.

V úvodu autor hovořil o vývoji genetického složení našich porostů od uplynulých staletí po současnost a důsledcích podceňování genetického původu reprodukčního materiálu při nezdarech umělého zalesňování. V důsledku geneticky nevhodných porostů může za extrémních podmínek (jako např. v Krušných horách) docházet k jejich odumírání v předmýtním věku. Autor dále charakterizoval porosty náhradních dřevin a jejich využití v Krušných horách a současný stav genových zdrojů původních populací porostů náhradních dřevin v dané oblasti. Pravidla přenosu reprodukčního materiálu, která jsou specifikována ve vyhlášce č. 82/96 Sb. se v případě porostů břízy v dané oblasti většinou nedodržovala, což mělo vliv na stávající nepříznivý stav. V závěru příspěvku byla věnována pozornost ovlivňování genetické variability populací náhradních dřevin a změně genetické variability porostů při změně ekologických podmínek.

Doc. ing. Emanuel Kula, CSc.

V krušnohorské oblasti se jako náhradní dřeviny uplatnily z listnáčů bříza bílá a pýřitá, jeřáb ptačí, olše šedá, topol osika, dub červený, z jehličnanů smrk pichlavý, modřín opadavý a smrk omorika. Kromě modřínu se jedná o v minulosti méně významné dřeviny, v kontextu uplatnění v Krušných horách však jejich význam narůstá a je důležité monitorovat aktivitu fytofágů a analyzovat příčiny jejich výskytu. Ve výčtu hmyzích škůdců se autor zaměřil na druhy s gradačním potenciálem a druhy méně známé, se kterými se lze v krušnohorské oblasti setkat.

Ing. Vít Šrámek, RNDr. Bohumír Lomský, CSc., ing. Věra Šebková

Krušné hory mají specifické meteorologické a imisně klimatické podmínky. Dřeviny náhradních porostů byly vybírány pro svou odolnost vůči znečištěnému ovzduší a jsou tedy imisemi ovlivňovány zejména nepřímo, přes půdní prostředí. V budoucnu lze předpokládat negativní působení dosud méně významných antropogenních látek, jako je ozón. Negativní vliv meteorologických faktorů je obdobný jako u všech mladých porostů s tím, že zejména v oblasti náhorní roviny Krušných hor vznikají významné mechanické škody způsobené námrazou a sněhem. Ve velké míře byl zaznamenán výskyt tohoto poškození po zimě 1995/96 s neobvykle dlouhým inverzním obdobím. Průběh meteorologických faktorů byl rovněž iniciačním faktorem poškození náhradních porostů břízy v roce 1997.

RNDr. Marián Slodičák, CSc.

Porosty náhradních dřevin vznikly v 70.-80. letech v imisemi silně ovlivněné oblasti Krušných hor na lokalitách, kde nebylo možné nahradit hroutící se převážně smrkové monokultury vhodnými cílovými dřevinami. V současnosti jsou tyto porosty tvořeny převážně domácími dřevinami - břízou, jeřábem, modřínem, osikou a dalšími dřevinami včetně smrkových a borových exotů. Jejich hlavním cílem je vytvoření příznivějších růstových poměrů pro postupnou obnovu cílovými, hospodářsky i ekologicky vhodnějšími dřevinami. Autorův referát uvádí nástin kategorizace porostů náhradních dřevin a pěstební zásady v hlavních porostních typech s ohledem na jejich přeměny, případně rekonstrukce.

Doc. ing. Oldřich Mauer, DrSc.

Na základě rozboru stanovištních podmínek jsou v referátu uvedeny technologické postupy rekonstrukcí porostů náhradních dřevin, obnovy starých i nových holin a způsoby pěstování (včetně manipulace sadebního materiálu). Autor popsal základní východiska dané problematiky a zabýval se rekonstrukcemi porostů náhradních dřevin kromě jiného ve smyslu funkcí náhradních porostů v dané oblasti, způsobu lesnického hospodaření, odlišnostem od klasických lesnických postupů, postupům a pořadí rekonstrukcí, dřevinné skladbě podle stanovišť, počtu vysazovaných sazenic, kvalitě sadebního materiálu a ošetřování po výsadbě. Pozornost věnoval problematice současných valů, jejich nevýhodám a způsobům úpravy a obnovy, dále obnově starých a nových holin, vylepšování, kvalitě použitého sadebního materiálu a pečlivosti sadby. Předložený referát je třeba chápat jako návrh k upřesnění (doplnění) platného “Generelu rekonstrukcí porostů náhradních dřevin”.

TERÉNNÍ EXKURZE

Druhý den semináře se konala terénní exkurze na lesních majetcích státu (LČR - LS Janov) a města Jirkova. Jednotlivé ukázky, z nichž několika věnujeme pozornost, byly směrovány na problematiku lesnického hospodaření v oblasti a možnosti provádění přípravy půdy frézami. Na silně imisně exponované lokalitě Jahodník (oblast MěL Jirkov), s ukázkou “novodobého” poškození porostů břízy, účastníci diskutovali nad používanými sazenicemi smrku ztepilého o možnostech obnovy v souvislosti s dotační politikou státu. Zaměstnanci MěL Jirkov konstatovali, že v důsledku dotační politiky je zúžen prostor pro využití melioračních a zpevňujících dřevin a pokud má vlastník lesa zájem o státní příspěvek, musí do zdejší oblasti vysazovat smrk. S ohledem na kvalitu použitých sazenic a charakter podobných stanovišť, jako byla lokalita Jahodník, lze polemizovat o úspěchu zalesnění. Bylo konstatováno, že v budoucnu bude problém se získáním kvalitního sadebního materiálu náhradních dřevin, protože v minulosti nebyla této problematice věnována odpovídající pozornost.

V oblasti LS Janov - Červený Hrádek účastníci shlédli ukázku rozhrnutí valů tak, aby zůstalo zachováno porostní prostředí. Na dané lokalitě byly v r. 1998 rozhrnuty valy se silně poškozenou břízou a modřínem a v r. 1999 provedeno zalesnění smrkem (viz obr. 1). Nebezpečí pro takto upravené plochy souvisí s možností letního přísušku.

Jednou z dalších zastávek byly porostní skupiny smrku ztepilého ve věku 39 let, které v zimě 1995/96 velmi silně (ze 60 %) poškodily imise. Vzniklé škody stále doznívají. V r. 1997 byla provedena těžební příprava (kalamitní imisní těžba) a rozčlenění porostu pomocí linek (po 50 m). Vytěženy byly stromy odumřelé a silně poškozené. V r. 1998 byla provedena obnova SM, BK, JD, OS. Porost byl oplocen, aby se předešlo poškození vysazovaných listnáčů zvěří.

Mezi ukázkami přípravy půdy zaujala pomaloběžná fréza německé firmy Naturnähe Forst Technik z Rosengartenu, nesená na čtyřnápravovém kloubovém dálkově ovládaném nosiči vybaveném nástavbou pro aplikaci melioračních materiálů přímo do stopy půdní frézy. Průchodnost (rozchod 1,55 m) a dobrá manévrovatelnost stroje umožňuje provedení přípravy půdy i pod stojícím porostem.

ZÁVĚR

Lesnicko-ekologické zkušenosti z Krušných hor

• Obnova lesa je úspěšnější v ekologické ochraně obnovovaného porostu i ve vysokém stupni jeho rozpadu.
• Výhod ekologické ochrany může být plně využito, působí-li dostatečnou (přiměřenou) dobu, proto je opodstatněna “preventivní” obnova, tj. zahájená v předstihu již ve fázi rozkladu porostu.
• Zapojení přirozených spontánních sukcesních pochodů do cílevědomého strategického postupu přestavby a obnovy lesa přináší ekonomicky přijatelný biologický účinek.
• Racionální lesnická činnost se neobejde bez stanovení a dodržování časového a prostorového pořádku, svůj pořádek má i příroda.
• Vklad práce do obnovy a pěstování lesa se optimalizuje jen při jasné představě o cílovém stavu lesa. Tato představa vychází z (1) posouzení funkčního potenciálu lesních částí, (2) definování konfigurace stanovištních faktorů a (3) aktuálního pěstebního stavu každého porostu.