CENY DŘÍVÍ A EKONOMIKA V LESE
Z faktorů, které ovlivňují ekonomický vývoj lesních majetků, a to bez ohledu na jejich vlastnickou kategorii, hraje v současné době nejvýznamnější úlohu dynamika jejich příjmů, určovaná téměř vyčerpávajícím způsobem dynamikou tržeb za realizované vytěžené dříví. Příjmy za realizované dříví určují rozsah a intenzitu současných pěstebních a ochranných opatření, zabezpečujících rozsah a intenzitu budoucích produkčních i mimoprodukčních přínosů lesních porostů. Oddělovat obě hlediska - nákladové i výnosové a nepostřehnout jejich vzájemnou souvislost je nejen krátkozraké, ale do jisté míry i nezodpovědné.
Zvyšováním příjmů získává vlastník lesa především prostředky na zvelebování svého majetku - pokud ovšem chápe, že to je jeho primární zájem, který je současně z velké části i zájmem veřejným. Z dlouhodobého hlediska nezbývá po pokrytí reprodukčních nákladů v nejnutnějším rozsahu příliš mnoho prostředků pro jiné účely. Přes rozdíly, vyplývající z různých produkčních a ekonomických podmínek jednotlivých lesních majetků, je kapitálové zhodnocení lesů v průměru mimořádně nízké a nikoliv nadarmo se v klasické lesnické ekonomice hovoří o tzv. lesním procentu, které se pohybuje okolo 3 %. Při tom ale nutno zdůraznit dlouhodobost tohoto pohledu. Krátkodobé parametry ekonomického vývoje lesního hospodářství jsou značně variabilní.
V odborné lesnické literatuře se řada autorů zabývá chováním lesních podniků v měnícím se ekonomickém prostředí a jsou to zkušenosti pro naši současnost nesmírně cenné. Prof. Matyáš např. v roce 1947 požaduje, aby se lesní podnik včas uměl přizpůsobovat hospodářským změnám. Nabádá, aby se v době konjunktury hospodařilo s docílenými výnosy velmi obezřetně, aby se (pokud to předpisy dovolují) vytvářely rezervní finanční fondy a aby se investovalo do lesnické infrastruktury a do nákladnější péče o lesní porosty. Připomíná, že když dojde ke zhoršení ekonomických poměrů bude nezbytné maximální omezení výdajů včetně těch, které mají investiční povahu. Doporučuje udržování stabilizovaného personálního stavu v dobách “normálních i krizových”. Ani padesát let, které uplynuly od předložení těchto námětů jim neubírá na aktuálnosti a modernosti.
VÝVOJ CEN
Po vzniku reálného vnitřního dřevařského trhu počátkem 90. let, došlo ke značně nerovnoměrnému vývoji cen surového dříví. Celoroční průměrná cena se v r. 1993 proti roku 1992 zvýšila o 0,9 %, v r. 1994 poklesla o 4,3 %, v r. 1995 vzrostla o 15,9 %. Pak následoval roku 1996 pokles cenové hladiny o 3,2 %. V r. 1997 se celoroční průměrná cena opět zvýšila o 3,4 % a znovu zvláště výrazně v r. 1998 - o 20,4 %. V r. 1999 začínají ceny dříví klesat. Za období leden - červen je vykázáno mínusové průměrné měsíční tempo: -0,4 % a ačkoliv je průměrná cena surového dříví v prvním pololetí 1999 o 5,8 % vyšší než v prvním pololetí 1998 je nepochybné, že s dalším růstem cen již nelze pro nejbližší období počítat (viz. graf 1).
Zvyšování i snižování cen v jednotlivých letech nevyjadřuje změny poptávky po surovém dříví či po výrobcích ze dřeva na tuzemském dřevařském trhu. Zpracovatelé suroviny mohli zatím v předchozích dvou letech platit poměrně strmě rostoucí ceny za surové dříví jen proto, že výrobky z této suroviny (převážně dřevařské polotovary) z velké části exportují za ceny podstatně vyšší, než by dosáhli v tuzemsku. Musíme konstatovat, že současný a zřejmě i budoucí pohyb cen surového dříví je mimořádně silně ovlivňován cenovým vývojem na zahraničních dřevařských trzích a to zejména v zemích, kam export dříví a dřevařských polotovarů z ČR směřuje.
Současná úroveň cen v těchto zemích představuje (po přepočtu příslušným devizovým kurzem) do jisté míry mezní hodnotu cenového vývoje v ČR. Není obtížné prokázat, že “naše” ceny rozhodujících sortimentů surového dříví a dřevařských polotovarů jsou cenám zahraničním výrazně bližší, než tomu je např. u řady jiných ekonomických ukazatelů, zejména v oblasti výdělků a mezd.
CENY PILAŘSKÉ KULATINY
V konstantní sortimentní struktuře tuzemských dodávek surového dříví, používané ve funkci stálých vah pro výpočet indexů cenové statistiky jsou výřezy III. tř., určené převážně pro pilařské zpracování, v současné době zastoupeny 55 %. Z toho tvoří listnaté dříví jen 5 % a přes 50 % připadá na jehličnany. V uvedených 55 % převládají dodávky smrkových výřezů - 42,5 %, pak následují dodávky borovice - 4,5 %, dubu - 2,2 %, buku - 1 % a dalších dřevin. Statistická metodika předpokládá, že na celkových dodávkách se nejvýrazněji podílejí kvalitnější smrkové výřezy III.A, zastoupené v celkových dodávkách 33,8 %. Není tedy divu, že z tohoto výjimečného postavení pak vyplývá i mimořádný vliv cen kvalitních smrkových výřezů na cenové zhodnocení jehličnatých pilařských výřezů vcelku a v podstatě i na celkovou hladinu cen dříví.
Za období, pro které máme k dispozici srovnatelné údaje cenové statistiky (od května 1992) se podmínky na vnitřním dřevařském trhu v ČR značně konsolidovaly. Můžeme odvodit i určité vývojové tendence. Není nikterak překvapující, že v počátečním stadiu vzniku reálného dřevařského trhu byl vývoj cen pilařské kulatiny, podobně jako cen ostatních sortimentů, značně nerovnoměrný. Krátce po zrušení závazného centralizovaného rozdělování surového dříví počátkem 90. let došlo k prudkému nárůstu cen. Zatímco v roce 1989 se jehličnatá kulatina prodávala v průměru za 606 Kč/m3, v květnu 1992 dosáhla její cena již 1280 Kč/m3 a po nepřetržitě pokračujícím růstu v následujícím období se v prvním čtvrtletí 1993 “vyšplhala” až na 1630 Kč/m33 (viz. graf 2). Dnes už je všeobecně známo, že na cenový vývoj v r. 1992 měla rozhodující vliv neuspokojená poptávka, vyvolaná dočasným omezením těžeb v důsledku v té době probíhajících restitucí lesních majetků. Není proto divu, že v průběhu 2. a 3. čtvrtletí 1993 pak došlo k prudkému poklesu cen, zastaveném až v září 1993 na úrovni 1199 Kč/m. Z dlouhodobého pohledu je podzim 1993 obdobím, v němž byl nastartován pozvolný, leč donedávna trvalý růst cen jehličnatých pilařských výřezů. S menšími výkyvy růst cen pokračoval do března 1996, kdy ceny této skupiny sortimentů vzrostly na 1602 Kč/m3.
Vývoj cen smrkových pilařských výřezů je téměř totožný s vývojem cen jehličnaté pilařské kulatiny jako celku. Stojí za zmínku, že od června 1997 do dubna 1998 vzrostly ceny kvalitní smrkové kulatiny III. tř. z 1604 Kč/m3 na 1964 Kč/m3, tzn. v průběhu 10 měsíců o plných 360 Kč/m3 (o 22,4 %). Poté se ceny kvalitní smrkové kulatiny již dále zvyšovaly jen mírným tempem. v březnu 1999 dosáhly, jak se zdá, “historického” maxima - 2024 Kč/m3. Výsledky dalších měsíců v roce 1999 (duben - 2004 Kč/m3, květen - 1996 Kč/m3, červen 1997 Kč/m3) naznačují, že v dalším období, není vyloučena stagnace cen, nebo dokonce jejich mírný pokles.
Vývoj cen smrkové pilařské kulatiny v ČR vykazuje v posledních letech obdobné tendence jako vývoj ve dvou sousedních zemích - v SRN a v Rakousku. Ceny smrkové kmenoviny v Hesensku rostou od června 1996 do března 1999 z 122 DEM/m3 na 156 DEM/m3. Podobně tomu je v Bavorsku, kde v období od července 1996 do února 1999 ceny smrko-vé kmenoviny vzrostly ze 126 DEM/m3 na 155 DEM/m3. Také v Rakousku dochází k růstu cen pilařské smrkové kulatiny. V červnu 1996 se ceny smrkové kulatiny pohybovaly od 820 do 940 ATS/m3, v prosinci 1997 to bylo 995-1100 ATS/m3. Mírný nárůst cen pokračoval i během roku 1998. V únoru a březnu 1999 se průměrné ceny smrkové kulatiny pohybovaly okolo 1035 ATS/m3. Základní problém porovnání cen sortimentů surového dříví dosahovaných v ČR, s cenami obdobného sortimentu v zahraničí, spočívá v rozdílném pojetí sortimentačních předpisů příslušných zemí. Porovnávání úrovně cen sortimentů surového dříví mezi jednotlivými státy je tím značně ztíženo a možnosti využití výsledků porovnání v praktické ekonomice jsou proto omezené.
Cenové údaje v národních měnách jsou převedeny na koruny české korunovými kurzy, platnými počátkem června 1999. Tímto postupem zjišťujeme, že v březnu 1999, kdy se cena smrkové pilařské kulatiny v ČR pohybovala okolo 2000 Kč/m3, dosáhla v Hesensku 2984 Kč/m3, v Bavorsku 3047 Kč/m3, v Rakousku 2859 Kč/m3. Při současných devizových kurzech a při vědomí výše zmíněných kvalitativních i rozměrových diferencí mezi charakteristikami sledovaných kulatinových smrkových sortimentů docházíme k závěru, že ceny rozhodujícího sortimentu (smrkových pilařských výřezů) jsou na vnitřním dřevařském trhu v ČR o cca 30-34 % nižší než v SRN a v Rakousku. V absolutním hodnotovém vyjádření to znamená, že v ČR je smrková kulatina o cca 850-1000 Kč/m3 levnější, než v uvedených sousedních zemích. Tento rozdíl se s postupujícími lety zřejmě snižuje. Ještě v prosinci 1997 byly ceny smrkové kulatiny v ČR o 37-42 % (o 1050-1310 Kč/m3) nižší než v SRN a v Rakousku.
S přihlédnutím ke zmíněnému významnému vlivu zahraničních cen na tuzemské ceny smrkové kulatiny můžeme konstatovat, že v současné době se ceny smrkové pilařské kulatiny přiblížily možnému maximu a že v nejbližším časovém horizontu se nedá očekávat jejich další výraznější růst. Dokonce i pouhé udržení tuzemských cen smrkové kulatiny na současné úrovni je podmíněno udržením současného vysokého podílu exportu tohoto sortimentu. Velká část tuzemských odběratelů smrkové kulatiny totiž kulatinu dále exportuje, což jim umožňuje nabídnout výrobcům poměrně vysoké ceny. Pro tuzemské výrobce řeziva je současná úroveň cen pilařské suroviny ekonomicky jen stěží přijatelná, pokud ovšem sami také větší část své produkce dřevařských polotovarů neexportují. Při ceně okolo 2000 Kč/m3 a při výtěžnosti 0,63-0,65 m3 řeziva z 1 m3 surového dříví představuje totiž spotřeba suroviny rozhodující část nákladů pilařské výroby: 3077-3174 Kč/m3 řeziva. Po připočtení nezbytných technologických nákladů a příslušného podílu režií se tak, při současných tuzemských cenách řeziva, dostáváme daleko za hranici ekonomické únosnosti.
Vývoj cen borových pilařských výřezů se v mnohém podobá vývoji cen smrkové pilařské kulatiny. Také u borovice dochází od pololetí 1996 k poměrně strmému vzestupu, přerušenému jak v r. 1997 tak i v r. 1998 pro borovici obvyklým poklesem cen v letních měsících. Podobně, jako tomu je u smrku, také ceny borových pilařských výřezů na sklonku r. 1998 začínají stagnovat, přičemž počátek stagnace je také patrný už počátkem 2. čtvrtletí 1998. Po přepočtu cen příslušnými devizovými kurzy zjišťujeme, že ceny borových pilařských výřezů jsou v současné době v ČR o cca 33-43 % nižší než v SRN a v Rakousku. V březnu 1999 se v ČR borová kulatina III.A prodávala za 1586 Kč/m3, v Hesensku za 2324 Kč/m3, v Bavorsku za 2680 Kč/m3.
Zastoupení listnatých pilařských výřezů v dodávkách je nízké. Cenová statistika používá pro neměnnou sortimentní strukturu podíl pouhých 5,29 %. Ceny listnaté kulatiny dlouhodobě stagnují, přičemž u méně kvalitních výřezů můžeme vysledovat náznak poklesu.
CENY VLÁKNINOVÉHO DŘÍVÍ
Dříví určené převážně k výrobě celulózy představuje po pilařských výřezech druhou nejvýznamnější skupinu sortimentů. Ve výše zmíněné konstantní sortimentní struktuře tuzemských dodávek dříví, využívané cenovou statistikou ve funkci stálých vah tvoří vláknina včetně tzv. ostatního průmyslového dříví 36,2 %. Z toho tvoří dodávky listnatého dříví V.tř. (netříděné listnaté dříví) jen 2,33 % a zbývajících 33,87 % připadá na jehličnaté výřezy IV.tř. (dříví pro výrobu dřevoviny) a jehličnaté dříví V.tř. (vlákninové a ostatní průmyslové dříví). Rozhodující úlohu v dodávkách vlákninového dříví hraje smrková vláknina. Z uvedených 36,2 % dodávek vlákninového a ostatního průmyslového dříví připadá na smrkovou vlákninu V.tř. 27,1 %.
Také ceny jehličnatého vlákninového dříví, podobně jako tomu bylo u jehličnaté pilařské kulatiny, v období od počátku r. 1992 do poloviny r. 1997 stagnovaly (560-750 Kč/m3). Až od července 1997 začaly prudce stoupat. Mimořádně strmý růst cen pak pokračoval během roku 1998 a v závěru roku dosáhly v průměru až 980 Kč/m3. Jen v průběhu r. 1998 vzrostly ceny jehličnaté vlákniny o 31,1 %, přičemž tento vývoj ovlivnily především ceny smrkového vlákninového dříví. Z necelých 700 Kč/m3 v srpnu 1997 vzrostly ceny smrkové vlákniny na téměř 1000 Kč/m3 v prosinci 1998. Na této úrovni se zatím s určitou tendencí k poklesu pohybovaly také v prvním pololetí 1999 (viz. graf 3).
V nejbližším zahraničí se ceny smrkové vlákniny vyvíjely jinak. V Rakousku, po prudkém vzestupu cen v závěru r. 1995, došlo v r. 1996 k neméně strmému poklesu, který pokračoval i v následujících obdobích. V roce 1998, podobně jako v předchozím roce, se smrková vláknina prodávala za 370-410 ATS/m3. V SRN se ceny smrkové vlákniny snižovaly od konce 80. let do přelomu let 1996/1997. Od konce 1. čtvrtletí 1997 do konce roku trvá vzestup - ceny se vrací na úroveň r. 1991. Pak se opět snižují a tendence k mírnému poklesu přetrvává do konce r. 1998. Aktuální ceny smrkové vlákniny v SRN jsme neměli v době zpracování studie k dispozici. V závěru r. 1998 se ale ceny méně kvalitní, slabší smrkové kmenoviny (srovnatelné kvalitou a rozměry s vlákninovým dřívím) pohybovaly okolo 80 DEM/m3, tzn. cca 1450 Kč/m3. Ceny smrkové vlákniny v ČR se tedy počátkem roku 1999 přiblížily evropské úrovni natolik, že jen stěží lze uvažovat s jejich dalším vzestupem v nejbližších obdobích.
Při bližším prozkoumání faktorů, které ovlivňují resp. mohou ovlivnit v nejbližší budoucnosti situaci na evropském trhu smrkovou vlákninou docházíme k jednoznačnému závěru. V oblasti zhodnocování dříví, vytěženého v ČR existuje pro vlastníky lesů největší riziko právě u tohoto, ekonomicky i technologicky nesmírně citlivého sortimentu. Nejde jen o možnosti náhrady surovinových zdrojů papírenského průmyslu jinými komoditami (rákos, sláma atd.), jak se v odborném tisku často připomíná, nebo o předpokládané oživení nabídky ze zemí, prožívajících zatím vážné ekonomické obtíže (např. Rusko), ale zejména o objektivně nízkou pružnost poptávky po tomto sortimentu. Papírenský průmysl je svou technologickou povahou silně koncentrované odvětví, což samo o sobě může vyvolávat větší či menší projevy monopolního chování. V souvislosti se změnou vlastnictví celulózek a pohybem nových zájmů jejich vlastníků a s omezenými možnostmi technologického využití slabých sortimentů (s výjimkou tzv. agregátní kulatiny) může každá změna na trhu celulózou ovlivnit téměř existenční zájmy vlastníků lesa a producentů surového dříví.
EKONOMICKÉ DŮSLEDKY
Na základě posouzení vývoje cen surového dříví jsme došli k závěru, že ceny dříví v ČR zaostávají za úrovní cen dřeva v sousedních zemích, které jsou současně největšími odběrateli surového dříví a dřevařských polotovarů z ČR, Německu a Rakousku o cca 20-25 %. To znamená, že ve střednědobém ekonomickém výhledu je prostor pro další nárůst cen (budou-li ovšem splněny také další předpoklady, zejména zvýšení reálné koupěschopnosti odběratelů) vymezen právě tímto limitem. Nutno zdůraznit, že cenová hladina surového dříví v ČR je podstatně vyšší než cenová hladina ostatního zboží. Celková cenová hladina zboží a služeb v ČR byla podle studie známé konzultační společnosti Patria Finance v roce 1998 o 61,3 % nižší než cenová hladina Evropské unie. Dodejme, že celková cenová hladina v obou výše zmíněných zemí je vyšší než cenová hladina EU - v Německu o 9,4 % a v Rakousku o 4,7 %. Z toho můžeme odvodit, že celková cenová hladina v ČR je o 65-70 % nižší než celková cenová hladina v Německu a Rakousku, zatímco rozdíl cenové hladiny surového dříví je, jak uvedeno výše, podstatně menší.
Relativně menší rozdíl mezi cenami dřeva v ČR a cenami ostatních výrobků a služeb zřejmě souvisí s dalším konstatováním zmíněné studie Patria finance, podle kterého ceny mezinárodně obchodovatelného zboží (a dříví i dřevovýrobky k takovému typu komodit bezesporu patří) jsou již v zásadě srovnané s úrovní EU. Naopak neobchodovatelné zboží (zboží které nemůže překračovat hranice - zejména služby) jsou pod evropskou hladinou. Tempo, jakým služby porostou, bude záležet zejména na srovnání produktivity práce s úrovní dosahovanou v EU, na tom, zda růst reálných mezd profinancuje růst cen služeb, aniž by to působilo na destabilitu ekonomiky.
Relativně vysoká úroveň cenové hladiny surového dříví ovlivňuje v mnoha směrech odvětvovou ekonomiku a ve svých důsledcích i směrování lesnické politiky. Pozitivním důsledkem je především umožnění vzniku jistého předstihu v tvorbě odvětvových (a v podmínkách pozitivního působení diferenciální renty i podnikových) rozvojových zdrojů. Lesní hospodářství prožívá v souvislosti s nebývale strmým zvýšením cenové hladiny v r. 1998 ekonomicky mimořádně příznivé období. Jeho trvalost je podmíněna udržením relace mezi vývojem ekonomických výstupů odvětví s vývojem jeho ekonomických vstupů. Převýšení cenové úrovně surového dříví a výrobků ze dřeva nad úrovní tuzemských cen jiného zboží a služeb má také negativní důsledky. Ty spočívají především v nízké koupěschopnosti obyvatelstva vyvolávající omezování spotřeby dřeva a výrobků z něj v ČR, v nízké úrovni poptávky po dřevu ze strany spotřebitelů a zpracovatelů a ve vzniku odbytových obtíží na domácím dřevařském trhu, včetně obtíží s tržní realizací dřevařské produkce. Dosažení budoucího rovnovážného vývoje ekonomických vstupů a výstupů lesního hospodářství je ohroženo. Další růst výstupů - příjmů je limitován nejen výše uvedenými reálnými omezeními růstu cen dřeva, ale i objektivně omezenými možnostmi zvyšování objemu tržně relizované produkce surového dříví.
Ekonomické vstupy LH v ČR se zřejmě budou zvyšovat rychlejšími tempy. Náročnost řešení tohoto problému vyplývá především z porovnání rozhodující komponenty ekonomických vstupů - mzdových nákladů. Jsou-li ceny surového dříví v ČR, po přepočtu devizovými kurzy, o 20-25 % nižší než ceny v Německu a v Rakousku, mzdové náklady obdobným postupem porovnané jsou v ČR nižší o 85-88 %. Neméně výrazný vliv na odvětvovou a podnikovou ekonomiku LH má zvyšování cen spotřebovávaných materiálů, výrobků a služeb, jejichž cenová hladina v ČR je podstatně nižší než v zemích EU a kde snížení nebo dokonce odstranění těchto diferencí bude brzy velmi aktuální. Brzy bude i v LH velmi aktuální hledání cest k racionalizaci hospodářských postupů, tak jak tomu je již řadu let v mnohých lesnicky vyspělých zemích. Kromě uplatňování nových technologických a pěstebních postupů stojí za zmínku i úsilí o zvýšení stupně finalizace výrobků, které lesní hospodářství produkuje a o využití zisku vyšší finalizací dosaženého pro investování do lesnické infrastruktury. Rozbor cen surového dříví, posouzení jejich vývoje a porovnání s jejich zahraniční úrovní přináší, jak je zřejmé, mnohé podněty pro formulaci odvětvových koncepčních záměrů.